Evropská společnost pro psychologii zdraví (The European Health Psychology Society – EHPS) je profesní organizace, která je platformou k šíření teoretických poznatků, empirického výzkumu i aplikovaných poznatků psychologie zdraví (dále PZ) v rámci Evropy i celého světa. Společnost sdílí informace, šíří a uvádí do praxe poznatky PZ ve spolupráci s dalšími odbornými společnostmi v rámci celého světa.
The European Health Psychology Society (EHPS) is a professional organisation formed to promote empirical and theoretical research in and applications of health psychology within Europe an the whole world. The Society shares information, spreads them and puts into practice in cooperation with other associations throughout the world.
- Klíčová slova
- Evropská společnost pro psychologii zdraví (EHPS),
- MeSH
- behaviorální lékařství organizace a řízení MeSH
- kongresy jako téma organizace a řízení MeSH
- společnosti organizace a řízení MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
V posledních desetiletích narůstá počet empirických dokladů o významných souvislostech mezi religiozitou/spiritualitou (R/S) a zdravím. Empirické nálezy rozpoznaly jak religiozitu, tak spiritualitu jako možné zdroje zdraví a podnítily zájem psychologů o zkoumání významu těchto jevů pro tělesné i duševní zdraví. Tato studie poskytuje podrobný přehled o této oblasti výzkumu a zaměřuje se na některé související metodologické a pojmové otázky. Zvláštní pozornost je věnována definicím a vývoji dvou pojmů (religiozita/spiritualita), vývoji měření, epidemiologickým dokladům o souvislostech R/S s morbiditou, mortalitou a duševním zdravím a otázce kauzality a možných psychologických mediátorů či moderátorů R/S na zdraví. Zvláště se tato studie zaměřuje na otázku, jak specifické faktory ovlivňují zdraví. Ačkoli většina studií udává pozitivní souvislost mezi mírami religiozity/spirituality a celkovým zdravím prostřednictvím fyziologických, psychologických, sociálních a behaviorálních mechanismů, jsou běžné protikladné nálezy a nejsou řídké ani dva nebo více vzájemně si odporujících závěrů. Vztah mezi proměnnými je zřejmě mnohem složitější. To, které specifické R/S faktory posilují zdraví a pohodu, zůstává nejasné. Autoři diskutují o tom, jaké možné mechanismy by mohly vysvětlit tento vztah a jak se v těchto souvislostech mohou lišit členové různých demografických, kulturních a náboženských skupin. Zabývají se pojmem spirituality jako užitečným a v lékařském prostředí klinicky relevantním přístupem. Pro další výzkum trvá nutnost zkvalitnit výzkumné plány a měření, právě tak jako ujasnit chápání religiózních a spirituálních faktorů.
In last decades, there is increasing empirical evidence on the significant links between religiosity/ spirituality (R/S) and health. Empirical findings have identified both religiosity and spirituality as a potential health resources and have stimulated interest within psychology on the role of these fenomena in physical and mental health. The present review provides examination of this field of research and adresses some related methodological and conceptual issues. Special attention is paid to the definitions and development of the two concepts (religiosity/ spirituality), the development of measurement, epidemiological evidence linking R/S to morbidity, mortality and mental health and issue of causality and possible psychological mediators or moderators of R/S on health outcomes. Particular focus of this review concerns with the issue how specific factors influence health outcomes. Although the majority of studies report positive association between measures of religiosity/spirituality and overall health via physiological, psychological, social and behavioral mechanisms, contradicting findings are common and two or more opposing conclusion are not rare. The relation between variables appears far more complex. Which specific R/S factors enhance health and well-being remains unclear. The study discusses what mechanisms might explain a relation and what might be possible diference in these associations between members of various demografical, cultural and religious groups. Last it concerns with construct spirituality as usefull and clinically relevant approach in medical settings. For the future research the need to improve research designs and measurement as well as to clarify conceptualizations of religious and spiritual factors remains.
Cílem studie bylo ověřit psychometrické parametry pilotní verze české škály PCBS- -short. Dalším cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly mezi čtyřmi postoji k religiozitě a vybranými psychosociálními aspekty osobnosti. Soubor představovalo 278 dospělých (104 mužů a 174 žen, věkový průměr byl 41,9 let). Metody: Česká pilotní verze dotazníku PCBS-short měří Wulffovy dimenze religiozity. Pro zjištění některých aspektů pozitivně definovaného duševního zdraví ve vztahu k religiozním postojům bylo vybráno pět dotazníků: WHOQOL-BREF (generická kvalita života), SOC (smysl pro soudržnost, integritu), PSSS (vnímaná sociální opora) a GQ 6 (dispoziční vděčnost) a LOC (místo kontroly). Strukturu PCBS-short tvoří dvě dimenze a čtyři subškály. Na základě standardizovaných z-skorů byly vytvořeny čtyři skupiny religiozních postojů a dvě dvojice ze čtyř kvadrantů byly vybrány a porovnány. Výsledky studie ukázaly, že žádná z náboženských dimenzí se neprokázala jako významný prediktor kvality života. Lidé v kvadrantu Second naiveté měli statisticky významně vyšší spokojenost se životem, vnímanou sociální oporu a vděčnost než lidé v Externí kritice. Lidé v kvadrantu Second Naiveté měli významně lepší kvalitu života, spokojenost se životem, smysl pro soudržnost než lidé v kvadrantu Ortodoxie.
Das erste Ziel der Studie war es, psychometrische Qualitäten der tschechischen Pilotversion der PCBS-kurz zu untersuchen. Zweites Ziel war es, die Unterschiede zwischen vier religiösen Einstellungen und ausgewählten psychosozialen Aspekten der Persönlichkeit zu testen. Die Probe bestand aus 278 Erwachsenen (104 Männer und 174 Frauen, Durchschnittsalter 41,9 Jahre). Methoden: Die tschechische Pilot-Version der Post-Critical Belief Scale-kurz (PCBS-kurz) wurde verwendet, um Religiosität im Sinn von Wulff Dimensionen zu messen. Um einige Aspekte positiv definierter psychischen Gesundheit zu messen, wurden folgende Methoden gewählt: WHOQOL- BREF (Maß für Lebensqualität), SOC (Gefühl der Kohärenz, Integrität), PSSS (wahrgenommen soziale Unterstützung) und GQ 6 (Disposition zur Dankbarkeit), LOC (Locus of Control). Die Hauptkomponentenanalyse bestätigt eine Zweikomponentenlösung. Die Struktur der PCBS-kurz besteht aus zwei Dimensionen und vier Subskalen. Die vier Gruppen von religiösen Einstellungen (Orthodoxie, Externe Kritik, Relativismus, Zweite Naivität) wurden auf der Basis von Standard-z kreiert. Zwei Paare wurden aus den vier Quadranten ausgewählt und verglichen. Die Ergebnisse der Studie zeigten, dass keine der Dimensionen der Religion sich als signifikanter Prädiktor für die Lebensqualität erwiesen hat. Die Menschen im Quadrant der zweiten Naivität hatten signifikant höhere Lebenszufriedenheit, wahrgenommene soziale Unterstützung und Dankbarkeit als die Menschen im Quadrant der Externen Kritik. Die Menschen im Quadrant der zweiten Naivität hatten signifikant höhere Lebensqualität, Lebenszufriedenheit, Kohärenzgefühl und Dankbarkeit, als die Menschen im Quadrant der Orthodoxie.
- MeSH
- interní-externí kontrola MeSH
- kvalita života psychologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- náboženství a psychologie * MeSH
- náboženství * MeSH
- osobnost MeSH
- postoj MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sociální identifikace MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
