Úvod: Farmakoterapie a podávání léčivých přípravků je velmi komplexní oblast úzce spojená s kvalitou poskytované péče. Pochybení týkající se této oblasti jsou považována za častou příčinu nežádoucích událostí. Náklady na léčbu těchto události jsou pak horentní. Přestože se rozsah činností může významně lišit v závislosti na typu poskytovaných zdravotních služeb, sestry stráví činnostmi souvisejícími s touto oblastí značnou část pracovní doby. Jejich role při zajišťování bezpečné a kvalitní péče však zatím nebyla dostatečně popsána. Cíl: Cílem této práce bylo analyzovat pohled sester na jejich roli při zajišťování kvalitní a bezpečné farmakoterapie. Metody: Byly provedeny hloubkové individuální rozhovory s účelovým vzorkem 26 plně kvalifikovaných sester s alespoň roční praxi na pracovišti intenzivní péče. Výsledky: Sestry hrály v managementu kvality významnou roli, ačkoli jejich participace nebyla vždy takto vnímána. Byly schopny podílet se na identifikaci potenciálních rizik, stejně jako nastavení strategií, jejichž cílem byla prevence nežádoucích události. Ne všechna rizika však byla identifikována a preventivní strategie nastaveny přímo na úrovni pracoviště. V některých případech byla jako riziková označována formálně nastavená pravidla. Sestry tak, s cílem „především neškodit“ a ve snaze jednat „v zájmu pacienta“, jednaly v rozporu s formálními pravidly daného pracoviště. Závěr: Sestry mají v managementu kvality velmi zásadní místo, považují tuto oblast za velmi důležitou, ale jejich potenciál zatím není plně využit. Mohou se však, ve snaze „jednat v zájmu pacienta“, dostávat do situací, které sebou nesou velmi závažné následky nejen v profesní, ale i osobní rovině. Navzdory dosavadnímu úsilí by tato oblast nadále zasluhovala mnohem větší pozornost.
Introduction: Pharmacotherapy is complex area closely related to the quality of care. Errors in this area are often cause of adverse events and costs to treat these undesired events are tremendous. Even though certain activities related to this area can be workplace specific and their extent can vary, in general nurses spend a considerable part of their working hours on activities related to this area. However, their role has not been sufficiently described yet. Aim: The aim of this work was to analyse the view of nurses on their role in ensuring care quality related to pharmacotherapy Method: In-depth individual interviews were conducted with purposive sample of 26 fully qualified nurses with at least 1-year experience in intensive care nursing. Results: Nurses play an important role in quality management. They were able to participate on identifying potential risks, as well as setting strategies to prevent adverse events. However, in some cases, formally set rules were identified as risky too. Thus, in order “to do no harm” and in an effort to act “in the interests of the patient”, nurses had to violate the formal polices of the workplace. Conclusion: Nurses have crucial role in quality management, consider this area as very important, but their potential is not yet fully exploited. However, in effort to “act in the interest of the patient”, they may find themselves in position that can bring serious consequences for them on professional and also personal level. In spite of so far effort, this area would therefore deserve much more attention.
Úvod: Oblast použití léčivých přípravků ve zdravotní péči je velmi komplexní a specifická. Je zajišťována různými zdravotnickými pracovníky včetně sester. Přestože je tato oblast ošetřena rozličnými normami zákonné i podzákonné povahy, některé činnosti a kompetence nejsou jednoznačně definovány. Zároveň je známo, že sestry se v některých oblastech podílí na činnostech, které k jejich kompetencím nepatří. Cíl: Cílem práce bylo popsat roli sestry při indikaci a ordinaci léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče. Metody: Kvalitativní studie se zúčastnilo 26 všeobecných sester. Výzkumný vzorek byl vybrán účelově, přičemž kritériem výběru byla jejich kvalifikace a praxe na pracovišti intenzivní péče. Sběr dat probíhal formou hloubkových individuálních rozhovorů. Výsledky: Praxe při indikaci a ordinaci léčivých přípravků na pracovišti intenzivní péče je velmi různorodá. Požadavky praxe na roli sestry v této oblasti značně přesahují očekávání vycházejícího z tradičního pojetí a formálních kompetencí. Jako běžná součást praxe byl popisován podíl sestry na indikaci některých léčiv, stejně jako podávání léčiv na základě neúplné nebo chybějící ordinace. Závěr: Nesoulad mezi nároky kladenými reálnou praxi a formálně stanovenými pravidly může mít nemalé negativní následky. Zásadní revizi současné právní regulace včetně kompetencí sester spolu s adekvátní definicí rozsahu vzdělání v této oblasti je nutné považovat za nezbytnou.
Introduction: The use of pharmaceutical products in health-care is very complex and specific. It is ensured by a variety of healthcare professionals including nurses. Although the area is covered by variety of rules having different levels of authority, certain activities and nurses' competencies are not clearly defined. At the same time, it is known that nurses in some areas participate in activities that do not belong to their competence. Aim: The aim of this work was to analyse the role of nurses related to prescribing at intensive care. Method: Purposeful sample of 26 fully qualified nurses with at least 1-year experience at intensive care participated in the qualitative study. In-depth individual interviews were conducted and analysed. Results: Practice related to prescribing at intensive care was very diverse. Requirements of real practice on nurses' role exceeded expectation resulting from traditional concepts and formal competencies. Role of nurses related to prescribing was rather extensive including contribution to decision making, administering medication based on incomplete or missing physician's order. Conclusion: The mismatch between the demands of real practice and the formally established rules can have considerable negative consequences. A fundamental revision of the current legal framework, including nurses' competencies, together with requirements on nurses' education in this area, has to be considered necessary.
Nedostatek zdravotnických pracovníků je v současné době považován za závažný celosvětový problém. Vzhledem k očekávaným demografickým změnám se dá předpokládat ještě jeho další eskalace v budoucnu. Zabránění odchodu zkušených a kvalifikovaných sester z profese může být pro řešení tohoto problému klíčové. V současné době dostupná data naznačují, že důvodem rozhodnutí o změně profese u sester nemusí být pouze nedostatečné finanční ohodnocení nebo individuální charakteristiky sester, ale především velké množství faktorů týkajících se kvality jejich pracovního prostředí. Tyto faktory přitom mají vliv nejen na narůstající fluktuaci sester, ale také negativně ovlivňují kvalitu poskytované zdravotní péče. Řešení kvality pracovního prostředí zdravotnických pracovníků včetně sester se zdá být pro dosažení jejich optimálního počtu v budoucnu zásadní, stejně jako pro dosažení optimální úrovně kvality poskytované péče.
The shortage of healthcare workers is currently considered a serious global problem. This could be further escalated due to theexpected demographic changes in the future. Finding a solution how to prevent qualified and experienced nurses from leavingtheir profession may be critical. Currently available evidence suggests that the main reason for a decision to leave nursing maynot only be the level of remuneration or individual characteristics of nurses, but above all a large number of factors affecting thequality of work environment. Those factors influence not only the increasing nursing turnover but also affect negatively the qualityof the provided health care. Addressing the quality of the work environment seems to be essential in order to achieve optimalnumber of health care workers including nurses in the future, as well as to bring the quality of provided care to the optimal level.
- MeSH
- ekonomika nemocniční organizace a řízení zákonodárství a právo MeSH
- kvalita zdravotní péče ekonomika klasifikace trendy MeSH
- lidé MeSH
- nezaměstnanost klasifikace trendy MeSH
- pracoviště klasifikace organizace a řízení MeSH
- pracovní uspokojení MeSH
- pracovní výkon klasifikace MeSH
- pracovní zátěž klasifikace MeSH
- statistika jako téma MeSH
- zaměstnanost metody organizace a řízení pracovní síly MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi ekonomika klasifikace organizace a řízení MeSH
- zdravotní sestry ekonomika klasifikace organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Ačkoli u srdečních zástav ve zdravotnickém zařízení je naděje na přežití zhruba dvojnásobná ve srovnání se srdeční zástavou mimo nemocnici, jedná se o stav s velmi vysokou mortalitou. Prvním krokem v procesu předcházení těchto událostí je pravidelné vzdělávání zaměstnanců a jeho opakování minimálně po 1 až 2 letech. Cílem provedené studie bylo analyzovat vliv využití e-learningových opor na znalosti postupů kardiopulmonální resuscitace (KPR). Metody: Pro hodnocení efektivity e-learningové přípravy zařazené před kurzem vedeným lektorem byly využity výsledky vědomostních testů provedených před (n=122) a po zařazení e-learningové přípravy (n=1086) do pravidelného vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků v oblasti KPR. Hlavní skupinu testovaných tvořily sestry. Výsledky: V testech dosahovaly nejvyššího hodnocení sestry pracovišť intenzivní péče (IP), následovány sestrami standardních oddělení (SO). U obou skupin je pak patrné významné zlepšení znalostí po zařazení e-learningové přípravy (p < 0,001). Mimo to obě skupiny sester dosahovaly v testech po změně ve způsobu vzdělávání lepších výsledků než ostatní nelékařští pracovníci (NL) a pomocný zdravotnický personál (PZP). NL však dosahovali vyšší úspěšnosti v porovnání se skupinami sester testovanými před změnou vzdělávání. Obdobný výsledek byl zaznamenán i v hodnocení znalostí PZP. Závěr: Analýza výsledků vzdělávacích testů prokázala pozitivní vliv e-learningové přípravy na kognitivní znalosti zdravotnických pracovníků před následnou praktickou výukou vedenou lektorem. Pro posouzení vlivu e-learningové přípravy na retenci znalosti v době do opakování kurzu, stejně jako na schopnost využití těchto znalostí během nácviku praktických dovedností a schopnost využití těchto znalostí v reálné praxi však bude zapotřebí dalšího výzkumného šetření.
Introduction: Although the chance for survival of in-hospital cardiac arrest is roughly double compared to out-of-hospital cardiac arrest, the mortality rate is still very high. First step in preventing such an event in healthcare facility is staff education, which should be repeated every 1–2 years. The aim of our study was to analyse impact of pre-course e-learning on cognitive knowledge related to providing cardio pulmonary resuscitation (CPR). Methods: To evaluate the impact of e-learning implemented prior to instructor-led CPR courses, the results of knowledge tests conducted before (n=122) and after (n=1086) e-learning were used among the group of non-medical healthcare workers in university hospital. The main tested group were nurses. Results: Nurses working in intensive care units (ICU), followed by nurses working in the regular ward (RW), achieved the highest score in tests conducted prior as well as after the change in pre-course learning. There was also significant improvement in knowledge after implementing e-learning (p < 0.001). Both ICU and RW nurses tested after the change achieved higher score then other non-medical (NM) and auxiliary staff (AU). However, if compared to nurses tested prior the change, NM staff achieved higher results then RW nurses as well as ICU nurses. Similarly, AU staff tested after e-learning education achieved better score when compared to nurses tested before e-learning education. Conclusion: Our results demonstrated positive impact of e-learning on cognitive knowledge prior subsequent instructor-led training. However, the impact on retention of knowledge as well as the impact on ability to use this knowledge in real practice will require further research.
Východiska: Ošetřovatelská péče u pacienta s poruchou vědomí zahrnuje různé činnosti. Některé z nich mohou být spojeny s použitím některých léčivých přípravků s místním účinkem. Tradiční pojetí role sestry při podávání léčivých přípravků v České republice je vázáno na předchozí ordinaci lékaře. Ačkoli se zdá, že reálná praxe se může významně lišit, tento stav zatím nebyl zcela analyzován. Cíl: Cílem této studie bylo popsat reálnou praxi při podávání léčivých přípravků s lokálním účinkem během poskytování základní ošetřovatelské péče na pracovištích intenzivní péče. Metodika: Kvalitativní studie se zúčastnilo 25 všeobecných sester. Výzkumný vzorek byl vybrán účelově, přičemž kritériem výběru byla jejich kvalifikace a praxe na pracovišti intenzivní péče. Sběr dat probíhal formou hloubkových rozhovorů. Výsledky: Analýzou dat bylo identifikováno 5 hlavních kategorií popisující tuto praxi: 1) indikace přípravků, 2) výběr prostředků, 3) interval použití, 4) specifika použití a zacházení s přípravky, 5) dokumentace. Jako hlavní oblasti ošetřovatelské péče v rámci, které dochází k podávání těchto léčivých přípravků, byly uváděny péče o oči, péče o dutinu ústní, a péče o kůži. Konkrétní léčivé přípravky k zevnímu použití používané během ošetřovatelské péče nebyly indikovány pouze lékařem. Faktory mající vliv na výběr konkrétních prostředků sestrou v reálné praxi byly značně různorodé. Znalosti a zkušenosti sestry zároveň ovlivňovaly frekvenci podání nebo použití těchto přípravků a modifikovaly způsob jejich aplikace. Závěr: Rozsah této praxe, stejně jako její vztah ke kvalitě poskytované péče bude potřeba dále ověřit.
Background: Nursing care in patients with decreased level of consciousness involves various activities. Some of them may be linked to the administration of certain topical medication with local effect. The traditional concept of the nursing role in administering medication is tied with the prior medical doctor order. Although real practice seems to differ significantly, this phenomenon has not yet been fully analysed. Aim: The aim of this study was to describe the real practice of administering topical medication in the provision of basic nursing care at intensive care units. Methods: A sample of 25 nurses participated in qualitative study. The participants were intentionally selected based on their qualification and working experience in intensive care. In-depth interviews were conducted to collect data. Results: Data analysis identified 5 main categories describing this practice: 1) indication, 2) choosing medication, 3) frequency of use, 4) specifics of use and administration, 5) documentation. The main areas of nursing care within the framework of administering topical medication with local effect included eye care, oral care, and skin care. Topical medication used during nursing care was not always based on medical doctor order. Factors influencing the choice of particular medication by the nurse in real practice were considerably diverse. The knowledge and experience of the nurse influenced the frequency of the medication use and also modified the mode of administering medication. Conclusions: The extent of this practice, as well as its link to the quality of provided health care, will require further research.
Východiska: Ošetřovatelská péče u pacienta s poruchou vědomí zahrnuje různé činnosti. Některé z nich mohou být spojeny s použitím některých léčivých přípravků s místním účinkem. Tradiční pojetí role sestry při podávání léčivých přípravků v České republice je vázáno na předchozí ordinaci lékaře. Ačkoli se zdá, že reálná praxe se může významně lišit, tento stav zatím nebyl zcela analyzován. Cíl: Cílem této studie bylo popsat reálnou praxi při podávání léčivých přípravků s lokálním účinkem během poskytování základní ošetřovatelské péče na pracovištích intenzivní péče. Metodika: Kvalitativní studie se zúčastnilo 25 všeobecných sester. Výzkumný vzorek byl vybrán účelově, přičemž kritériem výběru byla jejich kvalifikace a praxe na pracovišti intenzivní péče. Sběr dat probíhal formou hloubkových rozhovorů. Výsledky: Analýzou dat bylo identifikováno 5 hlavních kategorií popisující tuto praxi: 1) indikace přípravků, 2) výběr prostředků, 3) interval použití, 4) specifika použití a zacházení s přípravky, 5) dokumentace. Jako hlavní oblasti ošetřovatelské péče v rámci, které dochází k podávání těchto léčivých přípravků, byly uváděny péče o oči, péče o dutinu ústní, a péče o kůži. Konkrétní léčivé přípravky k zevnímu použití používané během ošetřovatelské péče nebyly indikovány pouze lékařem. Faktory mající vliv na výběr konkrétních prostředků sestrou v reálné praxi byly značně různorodé. Znalosti a zkušenosti sestry zároveň ovlivňovaly frekvenci podání nebo použití těchto přípravků a modifikovaly způsob jejich aplikace. Závěr: Rozsah této praxe, stejně jako její vztah ke kvalitě poskytované péče bude potřeba dále ověřit.
Background: Nursing care in patients with decreased level of consciousness involves various activities. Some of them may be linked to the administration of certain topical medication with local effect. The traditional concept of the nursing role in administering medication is tied with the prior medical doctor order. Although real practice seems to differ significantly, this phenomenon has not yet been fully analysed. Aim: The aim of this study was to describe the real practice of administering topical medication in the provision of basic nursing care at intensive care units. Methods: A sample of 25 nurses participated in qualitative study. The participants were intentionally selected based on their qualification and working experience in intensive care. In-depth interviews were conducted to collect data. Results: Data analysis identified 5 main categories describing this practice: 1) indication, 2) choosing medication, 3) frequency of use, 4) specifics of use and administration, 5) documentation. The main areas of nursing care within the framework of administering topical medication with local effect included eye care, oral care, and skin care. Topical medication used during nursing care was not always based on medical doctor order. Factors influencing the choice of particular medication by the nurse in real practice were considerably diverse. The knowledge and experience of the nurse influenced the frequency of the medication use and also modified the mode of administering medication. Conclusions: The extent of this practice, as well as its link to the quality of provided health care, will require further research.
Background: Medication management is considered to be highly important area of health care. It is ensured by different health care professionals, unfortunately their competences are not always clear. Aim: The aim of this study is to describe role and formal competences of nurses in medication management in the Czech Republic. Methods: Literature for this review was identified using electronic searches of databases Medline, ProQuest Central, EBSCOhost, ScienceDirect and Web of Science, hand searches of legal norms and hand searches of professional Czech and Slovak journals. Results: Medication management is highly regulated area covered by many legal norms having different levels of authority. Although many of the activities related to medication management are described in details, certain activities remain poorly defined, everyday practice can differ, and certain health care professionals are exceeding their competencies related to medication management. Conclusion: To ensure adequate quality of care, formal competencies related to medication management should be effectively matched with responsibilities and duties in real practice.
- MeSH
- klinické kompetence * MeSH
- lidé MeSH
- management farmakoterapie * normy organizace a řízení MeSH
- personál sesterský klasifikace normy MeSH
- role ošetřovatelky MeSH
- zdravotní sestry * klasifikace normy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- kvalita zdravotní péče * etika normy organizace a řízení využití zákonodárství a právo MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelství * MeSH
- specializace MeSH
- studium ošetřovatelství bakalářské MeSH
- studium ošetřovatelství vysokoškolské MeSH
- stupeň vzdělání * MeSH
- výuka - hodnocení MeSH
- zdravotní sestry * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- rozhovory MeSH
