U dvou skupin pacientů, u kterých byla provedena ambulantní flebektomie safénového komplexu, jsme hodnotili výskyt sterilní zánětlivé reakce povrchového a hlubokého žilního řečiště a výskyt embolie. Histologické vyšetření jsme zaměřili na vyšetření safén u trombofilních pacientů. V první skupině (n=593) byla pracovní neschopnost vystavena pouze u poloviny pacientů. V této skupině jsme u 35 pacientů zaznamenali výskyt sterilní zánětlivé reakce v oblasti třísla. Jednalo se o pacienty bez pracovní neschopnosti, kteří v zaměstnání nemohli dodržovat správnou rekonvalescenci. Ve druhé skupině pacientů (n=565), kde všem byla vystavena neschopnost, jsme neměli žádnou komplikaci. Jelikož se vyšetření trombofilního stavu rutinně nedělá a klinicky se trombofilie od obrazu chronické žilní insuficience bez trombofilie neliší, je třeba respektovat 14 dní trvající fázi hojení se změnami proteinů akutní fáze v krvi. Z toho vyplývá doporučení, aby po flebektomii kmenových safén pracovní neschopnost trvala dva týdny. Ambulantní flebektomie je u trombofilie metoda bezpečná, bez rizika embolie. Pacienty není třeba heparinizovat. Trombofilní pacienti mají ve srovnání s ostatními výraznější poškození cévní stěny.
The occurrence of sterile inflammation of both superficial and deep venous system and of embolism was evaluated in two groups of patients, which underwent an ambulatory phlebectomy of the saphenous complex. Histological examination was focused on the saphenous vein in thrombophilic patients. In the first group (n=593), only half of the patients took sick leave. In this group, we observed a sterile inflammatory reaction in the inguinal area in 35 patients. These patients had no sickness leave, thus they were not able to follow an adequate treatment regimen. In second group of patients (n=565), that all took sick leave, no complication occurred. As laboratory assessment of thrombophilia is not routinely performed and there is no difference in clinical symptoms of chronic venous insufficiency with or without thrombophilia, it is necessary to respect a two-week phase of healing accompanied with changes of blood acute protein levels. Thus, two weeks of sick leave following major saphenous complex resection is recommended. An ambulatory phlebectomy is a safe method even in thrombophilia, without risk of pulmonary embolism. There is no need of heparinization. Patients suffering from thrombophilia have more serious signs of vessel wall damage in comparison with others.
- MeSH
- ambulantní péče metody využití MeSH
- histologie srovnávací metody MeSH
- lidé MeSH
- posudkové řízení ve zdravotní péči metody normy trendy MeSH
- posuzování zdravotní způsobilosti MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- trombofilie ošetřování terapie MeSH
- venostomie metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- žilní trombóza ošetřování terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Na základě sledování 50 nemocných s bércovými vředy žilního původu rozdělených do skupiny s vředy zhojenými do 3 měsíců a skupiny s vředy nezhojenými zjišťujeme, že základním principem zhojitelnosti je včasná diagnostika insuficientního kmene vena saphena magna (VSM) s jejím následným odstraněním. Duplexním sonografem jsme zjišťovaly příčnou velikost VSM a vena femoralis superficialis (VFS), délku refluxu v obou žilních kmenech, závislost jejich velikosti na věku a stupeň zkrácení délky refluxu po odstranění insuficientního kmene VSM. Velikost VSM jako i VFS se s přibývajícím věkem zvětšuje. Zaměřily jsme se na sledování délky refluxu ve VSM a VFS před odstraněním insuficientního kmene a po odstranění VSM ambulantní flebektomií. Po odstranění kmene mizí reflux v saphenofemorální junkci a zároveň dochází ke zkrácení refluxu i ve VFS. Kúplnémuvymizení refluxu ve VFS však nedochází. Podíl insuficientní VSM kombinované s insuficiencí VFS považujeme za nejzávažnější příčinu tzv. rezistentních bércových vředů. K tomu přistupuje časový faktor, tzn. že čím déle je insuficientní kmen VSM neléčený, k tím rozsáhlejším a závažnějším poruchám mikrocirkulace dochází, a tím pomaleji se bércový vřed hojí.
Based on investigations of 50 patients with crural ulcer of venous origin divided into groups with ulcers which healed within three months and those which did not heal the authors found that the basic principle of healing is early diagnosis of an insufficient VSM trunk and its subsequent elimination. Duplex sonography revealed the causes of the extent of VSM and VSF, the length of the reflux in both venous trunks, the relationship of their size with age and the grade of reflux shortening after elimination of the insufficient VSM trunk. The size of the VSM as well as VFS increases with advancing age. The authors focused attention on investigations of the length of the reflux in VMand VSF before removal of the insufficient trunk and after removal of VSM during ambulatory phlebectomy. After removal of the trunk the reflux at the saphenofemoral junction disappeared and at the same time reduction of the reflux in VFS occurs. Complete disappearance of reflux in VFS however does not occur. The ratio of insufficient VSM combined with VFS insufficiencies is considered by the authors the most important cause of so-called resistant crural ulcers. To this the time factor must be added, i.e. the longer the insufficiency of the VSM trunk is without treatment, the more extensive and more serious are the disorders of the microcirculation and the slower the healing of crural ulcers.
