The assessment and monitoring of the tissue perfusion is extremely important in critical conditions involving circulatory shock. There is a wide range of established methods for the assessment of cardiac output as a surrogate of oxygen delivery to the peripheral tissues. However, the evaluation of whether particular oxygen delivery is sufficient to ensure cellular metabolic demands is more challenging. In recent years, specific biochemical parameters have been described to indicate the status between tissue oxygen demands and supply. In this review, the authors summarize the application of some of these biochemical markers, including mixed venous oxygen saturation (SvO2), lactate, central venous-arterial carbon dioxide difference (PCO2 gap), and PCO2 gap/central arterial-to-venous oxygen difference (Ca-vO2) for hemodynamic assessment of tissue perfusion. The thorough monitoring of the adequacy of tissue perfusion and oxygen supply in critical conditions is essential for the selection of the most appropriate therapeutic strategy and it is associated with improved clinical outcomes.
- MeSH
- arterie metabolismus MeSH
- biologické markery metabolismus MeSH
- blízká infračervená spektroskopie MeSH
- glukosa metabolismus MeSH
- hemodynamika MeSH
- hypoxie MeSH
- kyselina mléčná MeSH
- kyslík metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- mikrocirkulace * MeSH
- monitorování fyziologických funkcí metody MeSH
- oxid uhličitý MeSH
- perfuze MeSH
- prognóza MeSH
- spotřeba kyslíku MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: Chirurgická terapie fibrilace síní (FS) je běžnou a osvědčenou metodou léčby této arytmie, a to buď jako samostatný výkon, nebo výkon spojený s kardiochirurgickou operací z jiné indikace (konkomitantní výkon). I přes vysokou účinnost chirurgické léčby dochází k recidivám arytmií. Tyto arytmie jsou často rezistentní k farmakoterapii (díky velkému jizevnatému substrátu) a elektroanatomické mapování s katetrizační ablací je výrazně účinnější. Arytmogenní jizevnatý substrát je následkem jednak primárního srdečního onemocnění (stojícího za dilatací síní) a jednak přímo chirurgické intervence (incize, místa vstupu kanyl, linie výkonu maze s obnoveným vedením na těchto blocích). Metoda a soubor pacientů: Od ledna roku 2010 do listopadu roku 2015 jsme na našem pracovišti provedli elektroanatomické mapování a ablaci u 92 pacientů s recidivou arytmie po konkomitantní chirurgické léčbě fibrilace síní. Po radiofrekvenční ablaci byl u pacientů monitorován rytmus v půlročních intervalech (24hodinové holterovské EKG monitorování, sedmidenní smyčkový rekordér, u části pacientů i implantovanými kardiostimulátory nebo implantabilním smyčkovým záznamníkem). Průměrná velikost levé síně (PLAX) byla 50 mm, 59 % pacientů mělo operaci mitrální chlopně, 54 % trikuspidální chlopně, operaci vrozené vývojové vady podstoupilo 16 % pacientů, 17 % kardiochirurgickou reoperaci. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o pacienty s velkým jizevnatým substrátem. Výsledky: Výkon maze vedl k organizaci rozsáhlého jizevnatého síňového arytmogenního substrátu (recidivující arytmie po maze jsou častěji pravidelné síňové tachykardie [AT], zatímco mezi arytmiemi, pro které byla maze u pacienta indikována, převládá FS). Všichni pacienti dosáhli 12. měsíční kontroly, 80 % pacientů mělo 24. měsíční kontrolu. Časnou recidivu po ablaci (od výkonu do třetího měsíce) mělo 21 % pacientů. Časná recidiva po ablaci byla statisticky významně spojena s recidivou arytmie do 12 měsíců (p = 0,003) i s recidivou do 24. měsíce (p = 0,003). Třiasedmdesát procent pacientů ve 12. měsíci a 53 % ve 24. měsíci nemělo rekurenci FS nebo síňové tachykardie. Celkem jsme ablovali 146 arytmií, tj. jedna třetina pacientů měla více než jednu arytmii. Ve 24 % se jednalo o perzistentní FS, ve 13 % o paroxysmální FS a v 53 % o pravidelnou síňovou tachykardii. Více než polovina pravidelných síňových tachykardií pocházela z levé síně (LS) (většinou perimitrální flutter síní). Zbytek arytmií pochází z pravé síně (v polovině případů typický flutter síní). Sedmapadesát procent pacientů mělo obnovené vedení na mitrálním isthmu (u jedné třetiny byla nutná ablace v koronárním sinu). Žádná z plicních žil nedominovala v počtu rekonexí. Nález výrazné redukce amplitudy signálu v celé LS byl asociován s vyšším rizikem akutního selhání ablace (p = 0,001). Akutní selhání ablace bylo spojeno s trendem k vyššímu riziku recidivy ve 12. měsíci (p = 0,07). Zjistili jsme trend vyšší četnosti výskytu AT z pravé síně u pacientů po operaci pro vrozenou srdeční vadu (VSV) (p = 0,06). Diagnóza arteriální hypertenze byla spojena s trendem k vyššímu riziku recidiv arytmií (p = 0,13). Nenašli jsme žádný vztah mezi typem arytmie na EKG před ablací (EKG, dle kterého byla u pacienta stanovena indikace k ablaci) a rizikem recidivy po ablaci. Závěr: I přes rozsáhlý arytmogenní substrát u pacientů po kardiochirurgickém výkonu je katetrizační terapie recidiv arytmií účinnou metodou následné léčby. Nemalé množství AT pochází z pravé síně, a to hlavně u pacientů po operaci vrozených srdečních vad. Nejsložitějšími pacienty jsou ti s výrazně redukovaným signálem ve většině síně pro obrovský arytmogenní substrát.
Introduction: Surgical treatment of atrial fibrillation (AF) is a common and time-proven treatment method for this type of arrhythmias both as a separate procedure and as a procedure related to cardiac surgery for another indication (concomitant procedure). Patients experience arrhythmia recurrence despite highly efficient surgical treatment. These arrhythmias are often resistant to pharmacological treatment (due to an extensive fibrous substrate); therefore, electroanatomical mapping accompanying catheter ablation is significantly more effective. The arrhythmogenic fibrous substrate is a result of both a primary cardiac disease (an underlying disease causing atrial dilation) and surgical intervention (incision, cannula insertion sites, MAZE lines with a renewed spread of electrical signal in these blocks). Method and patients: Electroanatomical mapping and ablation were performed in 92 patients with arrhythmia recurrence following concomitant surgical treatment for AF between January 2010 and November 2015. The Cox-MAZE procedure was performed using a disposable cryoablation catheter. The heart rhythm in patients following radiofrequency ablation procedure was monitored in half-year intervals (24-hour Holter ECG, 7-day loop recorder, in some patients also by means of implanted pacemakers or implantable loop recorders). The average left atrial size (PLAX) was 50 mm, 59% of patients underwent mitral valve surgery, 54% of patients had tricuspid valve surgery, 16% were operated for congenital developmental disorders, in 17% of patients, repeated cardiac surgery was performed. The above-mentioned facts show that these are patients with an extensive arrhythmogenic substrate. Results: The Cox-MAZE procedure resulted in an extensive fibrous arrhythmogenic substrate in the atrium (arrhythmia recurrence following the MAZE procedure is more often regular atrial tachycardias while AF is predominant among arrhythmias for which the MAZE procedure was indicated). All patients had a follow-up visit after 12 months, 80% of patients presented for a follow-up visit after 24 months. Early recurrence after ablation (within 3 months following the procedure) was found in 21% of patients. Early recurrence after ablation was statistically significantly related to arrhythmia recurrence within 12 months (p = 0.003) and arrhythmia recurrence within 24 months (p = 0.003). 73% of patients had no recurrent AF or atrial tachycardia (AT) after 12 months and 53% after 24 months. A total of 146 arrhythmias were ablated, i.e. one third of patients had more than one arrhythmia. These were persistent AF found in 24% of patients, paroxysmal AF seen in 13% of patients and regular AT detected in 53% of patients. More than one half of regular AT originated in LA (as perimitral atrial flutter in most cases). Remaining arrhythmias originated from the right atrium (as typical atrial flutter in half of the cases). 57% of patients had a renewed spread of signal in the mitral isthmus (ablation of the coronary sinus was necessary in one third of patients). No domination in the number of reconnections was found for any of the pulmonary veins. The finding of a significantly reduced signal amplitude in the entire LA was associated with a higher risk of acute ablation failure (p = 0.001). Acute ablation failure was associated with a higher risk of arrhythmia recurrence after 12 months (p = 0.07). There was a trend of a higher AT incidence originating from the RA in patients who underwent surgery for a congenital heart defect (p = 0.06). The diagnosis of arterial hypertension was associated with a higher risk of arrhythmia recurrence (p = 0.13). The finding of persistent AF on ECG (compared to other findings, i.e. paroxysmal AF and regular AT) before ablation did not increase the risk of recurrence after ablation. Conclusion: In patients after cardiac surgery, catheterization performed to treat arrhythmia recurrence is an effective method of subsequent treatment, despite an extensive arrhythmogenic substrate. A rather large number of AT cases originate from the right atrium, in particular in patients after surgery for congenital heart defects. Patients with a significantly reduced signal in the larger part of the atrium due to an extensive arrhythmogenic substrate present the most complicated cases.
- MeSH
- ablace metody přístrojové vybavení MeSH
- elektrofyziologické techniky kardiologické MeSH
- epikardiální mapování MeSH
- katetrizační ablace metody MeSH
- lidé MeSH
- síňová ektopická tachykardie epidemiologie chirurgie MeSH
- srdeční arytmie * diagnostické zobrazování epidemiologie klasifikace MeSH
- tachykardie diagnóza klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Přehledné sdělení se v úvodu zabývá indikací gastroprotektiv při současné léčbě preparáty s antiagregačním a antikoagulačním účinkem. Ve druhé části jsou pak probírány klinické důsledky interakcí této společné terapie. V klinické praxi se k použití gastroprotektiv při současné léčbě antiagregancii rozhodují ošetřující lékaři spíše intuitivně. Česká gastroenterologická, kardiologická ani evropská kadiologická společnost žádná jasná doporučení v současnosti neuvádějí. V roce 2008 vydala americká kardiologická a gastroenterologická společnost konsenzus doporučení expertů zabývající se možností redukce zvýšeného rizika gastrointerstinálního krvácení při terapii nesteroidními antirevmatiky (NSAID) a antiagregancii.
The introduction of this review focuses on the indication of gastroprotective therapy for patients taking antiaggregation and anticoagulation drugs. The review goes on to discuss the clinical results of the drug interaction with this combined therapy. In daily clinical practice physicians indicate gastroprotective therapy mainly intuitively. The Czech gastroenterological society, and Czech and European cardiology societies, do not provide clear guidelines for these indications. In 2008 the American Heart Association and American society of Gastroenterology released recommendations by a consensus of experts for the possibility of reducing the increased risk of gastrointestinal bleeding that occurs with non-steroids and antiaggregation therapy.
- Klíčová slova
- gastrointerstinální krvácení, antikolagulancia,
- MeSH
- antiflogistika nesteroidní aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- gastrointestinální krvácení etiologie prevence a kontrola MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- inhibitory agregace trombocytů aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lékové interakce fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv prevence a kontrola MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
