Tento článek, založený na rešerších literatury publikované do června 2023 v databázích Web of Science (WoS), Scopus, PubMed/Medline, se zaměřením na „breast cancer“ a „fertility preservation“, rozebírá nejdůležitější aspekty a kontroverze péče o reprodukční zdraví žen s karcinomem prsu. Protinádorová léčba účinně potlačuje maligní bujení, nicméně i přes pokrok v medicíně může dojít k poškození gonád. Znalost těchto rizik a funkční spolupráce mezi onkology a lékaři centra ochrany reprodukce jsou pro pacientku zásadní. Moderní postupy ochrany reprodukce se z pohledu reprodukční medicíny jeví jako účinné a bezpečné, i když mezi onkology a gynekology není plný konsenzus.

This article, based on a review of the literature until Jun 2023 in Web of Science (WoS), Scopus and PubMed/Medline databases, focused on “breast cancer” and “fertility preservation”, summarizes aspects and reproductive health care controversies during oncological treatment in female breast cancer patients. Current oncological treatment destroys malignant growth effectively, despite advances in medicine ovarian failure can occur. Knowledges about these risks and functional collaboration between oncologists and gynecologists are essential. Modern fertility preservation procedures are effective and safe from a gynecologist's perspective, although there is not a full consensus among oncologists and gynecologists.

• MeSH
• asistovaná reprodukce MeSH
• gonády účinky léků   účinky záření   MeSH
• homologní transplantace metody   MeSH
• kryoprezervace MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * farmakoterapie   radioterapie   MeSH
• odběr oocytu metody   MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• zachování plodnosti * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Shrnutí nových poznatků v oblasti implantace embrya v závislosti na kvalitě endometria. Metodika: Rešerše literatury publikované do srpna 2022 v databázích WoS, Scopus, PubMed/Medline se zaměřením na „endometrial receptivity“, „polycystic ovary syndrome“, „endometriosis“, „SARS-CoV-2“. Výsledky: Receptivní stav endometria je výsledkem fyziologické remodelace, činnosti imunity modulované mikrobiomem. Tuto rovnováhu narušují myomy, polypy, saktosalpingy, adenomyóza, endometrióza, syndrom polycystických vaječníků, infekce. Diskutuje se dopad infekce SARS-CoV-2. Pro úspěšnou implantaci je klíčové časování embryotransferu. Konvenčně se pro tyto účely využívá ultrazvuk. Ve specifických případech hysteroskopie a biopsie endometria. Vzorek se hodnotí histologicky, imunohistochemicky, vyšetřuje se mikrobiom anebo transkriptom. Jako podpora implantace jsou využívány gestageny, u syndromu polycystických ovarií metformin. U opakovaného selhání implantace intrauterinní infuze mononukleárů, plazmy bohaté na destičky, subkutánní aplikace granulocyty stimulujícího růstového faktoru, intravenózní podání atosibanu, intrauterinní aplikace choriogonadotropinu. Závěr: Nejnovější výzkumy na poli transkriptomiky, proteomiky a reprodukční imunologie hlouběji odkrývají implantaci a otvírají novou etapu asistované reprodukce.

Objective: A summary of new knowledge on embryo implantation in dependence on quality of the endometrium. Methods: Literature review from August 2022 of the relevant publications in Web of Science, Scopus and PubMed/Medline databases, focused on “endometrial receptivity”, “polycystic ovary syndrome”, “endometriosis”, “SARS-CoV-2”. Results: The receptive state of the endometrium is a result of physiological remodeling and immune system activity modulated by the microbiome. This balance can be disturbed by myomas, polyps, sactosalpings, adenomyosis, endometriosis, polycystic ovary syndrome, infections. The effect of SARS-CoV-2 infection is being discussed. For a successful implantation, timing of transfer is crucial. The ultrasound examination is used conventionally. In specific cases, hysteroscopy and endometrium biopsy are recommended. Histological and immunohistochemical evaluation is performed together with examination of microbiome or transcriptome. To support the implantation, gestagenes are used, or metformin in the patients with polycystic ovary syndrome. In cases of a repeated implantation failure, the intrauterine infusion of mononuclear cells or platelet rich plasma is used, subcutaneous application of granulocyte colony stimulating growth factor, intravenous application of atosiban or intrauterine application of human chorionic gonadotropin. Conclusion: Recent research in the field of transcriptomics, proteomics and reproductive immunology uncovers the process of implantation more deeply and opens a new stage of the assisted reproduction.

• MeSH
• choriogonadotropin MeSH
• COVID-19 metabolismus   MeSH
• endometrióza MeSH
• implantace embrya * fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• syndrom polycystických ovarií MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl práce: Stanovení incidence primárního a akutního císařského řezu a zhodnocení úspěšnosti vaginálně vedeného porodu po myomektomii. Analýza mateřských komplikací a stavu novorozence u porodu po myomektomii. Typ studie: Prospektivní pilotní kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Metodika: Analýza souboru pacientek s fyziologicky probíhající jednočetnou graviditou a termínovým porodem plodu v poloze podélné hlavičkou. Sledovaný soubor s anamnézou myomektomie symptomatického solitárního děložního myomu (n = 67). Kontrolní soubor těhotných bez jizvy na děloze po předchozí operaci (n = 4079). Stanovení incidence primárního a akutního císařského řezu a srovnání úspěšnosti vaginálně vedeného porodu v obou souborech. Stanovení četnosti mateřských komplikací a zhodnocení stavu novorozence. Výsledky: Ve sledovaném souboru rodiček s anamnézou myomektomie byla incidence primárního císařského řezu signifikantně vyšší ve srovnání s kontrolním souborem (n = 20, 29,9 %; respektive n = 396, 9,7 %, p < 0,001). Incidence akutního císařského řezu se v obou souborech statisticky nelišila (n = 7, 10,4 %; respektive n = 570, 14,0 %, p = 0,079). Úspěšnost vaginálního porodu se v obou souborech statisticky nelišila (n = 40, 85,1 %; respektive n = 3113, 84,5 %, p = 0,079). Nejčastější komplikací v obou souborech byla nadměrná krevní ztráta (n = 9, 13,4 %; respektive n = 214, 5,2 %, p = 0,057). Ve sledovaném souboru rodiček s anamnézou myomektomie se nevyskytla žádná ruptura děložní stěny, v kontrolním souboru bez myomektomie se vyskytly dvě spontánní ruptury děložní stěny za porodu. Ve sledovaném ani kontrolním souboru nebyla provedena žádná peripartální hysterektomie. Úmrtí matky nebo plodu se v souvislosti s porodem ve sledovaném ani kontrolním souboru nevyskytlo. Závěr: Samotná myomektomie nesnižuje úspěšnost vaginálně vedeného porodu. Při důsledné selekci pacientek vhodných k vaginálnímu porodu nedochází k nárůstu incidence akutního císařského řezu ani zhoršení perinatálních výsledků. Riziko mateřských komplikací je při správném vedení porodu nízké.

Objective: To compare the incidence of primary and acute cesarean section (CS) and to compare success rate of vaginal delivery. To determine the frequency of maternal complications and evaluation of post-partum condition of the newborn. Study design: Prospective, pilot, cohort study. Setting: Department of Gynecology and Obstetrics Masaryk University and University Hospital Brno. Methods: Analysis of patients with physiologically ongoing singleton pregnancy and term delivery, vertex presentation. Women from the study group (n = 67) underwent myomectomy because of symptomatic, solitary uterine fibroid. Women from the control group (n = 4079) had no history of myomectomy. Analysis was aimed at comparing the incidence of primary and acute CS and comparing success rate of vaginal delivery in both groups and determing the frequency of maternal complications and evaluation of post-partum condition of the newborn. Results: A significantly higher incidence of primary cesarean section was observed in the study group with a history of myomectomy compared to the control group (n = 20, 29.9%; versus n = 396, 9.7 %, p < 0.001). No statistically significant difference in the incidence of acute cesarean section in both groups was recorded (n = 7, 10.4%; versus n = 570, 14.0%, p = 0.079). No statistically significant difference in the success of vaginal delivery in both groups was recorded (n = 40, 85.1%; versus n = 3113, 84.5%, p = 0.079). The excessive blood loss was the most frequent complication in both group (n = 9, 13.4%; versus n = 214, 5.2%, p = 0.057). No statistically significant difference in the incidence of uterine rupture and postpartum hysterectomy was recorded. No maternal or fetal death related to childbirth was observed. Conclusion: The history of myomectomy does not increase the incidence of acute cesarean section in the group of strictly selected patients suitable for vaginal birth and has no impact on the success of vaginal delivery. Careful management of labor is a prerequisite for a low risk of maternal complications and good perinatal outcomes.

• MeSH
• císařský řez * MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kohortové studie MeSH
• komplikace porodu MeSH
• leiomyom diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• myomektomie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• porod MeSH
• prospektivní studie MeSH
• ruptura dělohy etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH