- MeSH
- deinstitucionalizace metody trendy MeSH
- duševně nemocní MeSH
- integrace do komunity MeSH
- lidé MeSH
- služby péče o duševní zdraví * organizace a řízení MeSH
- sociální práce psychiatrická * organizace a řízení pracovní síly trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Itálie MeSH
- O autorovi
- Basaglia, Franco, 1924-1980 Autorita
- MeSH
- denní péče o pacienty * metody organizace a řízení pracovní síly MeSH
- integrace do komunity psychologie trendy MeSH
- lidé MeSH
- schizofrenie * rehabilitace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Švýcarsko MeSH
Cílem příspěvku je seznámit čtenáře s modelem alternativní akutní péče o duševně nemocné pacienty. Jedná se o projekt rezidenčního zařízení, které je na pomezí mezi nemocniční péčí a případovou prácí. V Severní Americe a západní Evropě se tato zařízení objevují a úspěšně snižují počet hospitalizací v nemocnici. V následujícím textu nejprve připomínám význam institucionální léčby. Dále popisuji teoretickou koncepci alternativní akutní psychiatrické péče a uvádím tři příklady rezidenčních zařízení, která v praxi efektivně fungují. Na závěr shrnuji výhody alternativního zařízení, ale také je kriticky hodnotím. V textu čerpám převážně z anglického originálu publikace Warner, R.: Alternatives to the Hospital for Acute Psychiatric Treatment. 1. vyd., Washington, D.C: American Psychiatric Press, 1995. Prostředí rezidenčního zařízení je malé, v rodinném stylu a normalizující. Nachází se v přirozeném prostředí pacienta, dveře má otevřené a umožňuje, aby pacient zůstal v kontaktu se svým společenským životem. Nejsou tam uplatňovány restriktivní metody a přednost mají neformální, rovnocenné vztahy před hierarchickou strukturou. Pacienti zakoušejí určitý stupeň sebekontroly a trénují zodpovědnost za své jednání a udržování prostředí, ve kterém žijí. V projektu rezidenčního zařízení je důraz kladen na individuální přístup k pacientovi, naplnění jeho psychosociálních potřeb a jeho zpětné začlenění do komunity. Je řízeno multidisciplinárním týmem a role zdravotně sociálního pracovníka v něm má nezastupitelnou úlohu. Péče v rezidenčním zařízení umožňuje reagovat flexibilně na potřeby pacientů a posilovat jejich vnitřní zdroje.
The target of the present contribution is to inform the reader on a model of taking the alternative acute care of patients with mental diseases. This is a project of residential facilities, which form a transition between the hospital care and case work. These facilities occur in North America and Western Europe, thus successfully reducing numbers of hospitalised patients. In the work presented here, the importance of the institutional treatment is first reminded. The theoretical concept of the alternative acute psychiatric care is described with presenting three cases of residential facilities, which are effectively functioning in practice. Advantages of the alternative facilities are conclusively summarized, but their critical assessment is also considered. The basic source was the English original work Warner, R.: Alternatives to the Hospital for Acute Psychiatric Treatment: first edition, American Psychiatric Press, Washington D. C. 1995. The environment of the residential facility is small and it exerts a family style and normalizing effects. It is situated in the patient natural environment, the house is kept open and it enables the patient to remain in contact with his/her social life. Restrictive methods are not implemented and informal relationships based on equal rights are preferred over a hierarchical structure. The patients experience a certain degree of the self-control and they train the responsibility for their behaviour and for maintaining the environment which they are living in. In the residential facility projects, emphasize is put on the individual approach to patients, fulfilling their psychosocial needs and on their re-integration into the community. It is governed by a multidisciplinary team, the role of health-social workers being irreplaceable there. The care provided in the residential facility makes it possible to flexibly react to the need of patients and to strengthen their internal sources.
- MeSH
- komunitní psychiatrie dějiny metody trendy MeSH
- lidé MeSH
- sociální práce psychiatrická metody pracovní síly MeSH
- ubytovací zařízení metody organizace a řízení využití MeSH
- urgentní služby psychiatrické metody organizace a řízení trendy MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) metody využití MeSH
- vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem etika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Kanada MeSH
- Spojené státy americké MeSH
Cílem této práce je předložit návrh na šetření psychosociálních potřeb mladých psychotických pacientů. Teoreticky jsem vyšla z koncepce lidského vývoje Erika Eriksona. Zajímalo mne, zda má pacient zájem a možnost osamostatnit se od primární rodiny, hledat si životního partnera a realizovat se v oblasti zaměstnání či zájmové činnosti. Šetření se týkalo dvaceti jedinců, kontaktovaných během jejich hospitalizace. Zdrojem šetření potřeb byl pacient, jeho významný druhý, ošetřující lékař a psychosociální pracovník. Data byla sbírána metodou dotazníku v kombinaci s nestandardizovaným rozhovorem. Na základě zjištěných údajů byla ověřena výzkumná otázka potvrzující psychosociální potřeby v souladu s Eriksonovou teorií. Pacienti jednoznačně měli zájem mít partnerský vztah a měli zájem se v životě realizovat. Ohledně osamostatnění od primární rodiny se objevily ambivalentní postoj.
The goal of this study is to offer a concept of a psychosocial need inquiry in young psychotic patients. Theoretically, the study isbasedon the Erik Erikson" s concept of a human development, and the autor tried to acknowledge the extent to what a young psychotic patient can show out psychosocial needs inherent to a stable individual. The author interested whether the individual is concerned and in a position to cut adrift from his prime family, to look for a fellow, and to fulfil himself in the realm of occupation. The inquiry was applied to twenty patients, contacted during their hospitalization. Source of the examination was a patient a significant other an attending psychiatrist, and a psychosocial worker. Data were gleaned by methods of a questionnaire, and an interview. Based on the data obtained it was possible to verify the research question confirming the psychosocial needs according to Eriksonvs theory. Patients were unambiguously interested to háve a fellow relationship, and to feel fulfilled in their lives. In respect of cutting adrift from prime family there appeared to be ambivalent attitudes.
