AIM: Hypothyroidism is not commonly considered as a complication of radiotherapy to the head and neck region. The purpose of this retrospective study was to determine the frequency of thyroid dysfunction in patients after radiotherapy, to compare thyroid hormone levels in irradiated patients with Control group and to predict development of thyroid hypofunction in time. MATERIAL AND METHOD: Thyroid function was measured by means of thyroid stimulating hormone (TSH), free thyroxine (FT4) and free triiodthyronine (FT3) in 43 patients who had nonthyroid head-neck carcinomas treated by radiotherapy or radiotherapy in combination with other modalities. These data were compared with hormone levels of 40 Control group patients treated solely by surgery. RESULTS: Hypothyroidism was found in 35% of irradiated patients. In comparison with Control group there were significant differences between TSH and FT4 levels, difference between FT3 levels was insignificant. A correlation between hormone levels and follow-up was detected. CONCLUSION: Our results indicate that hypothyroidism is a frequent late side effect of radiotherapy to head and neck. Lifelong monitoring of thyroid function appears to be justified when radiotherapy is a part of treatment protocol.
- MeSH
- adjuvantní radioterapie MeSH
- frakcionace dávky záření MeSH
- hypotyreóza etiologie MeSH
- karcinom radioterapie chirurgie MeSH
- krční disekce MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lokální recidiva nádoru radioterapie MeSH
- nádory čelistí radioterapie chirurgie MeSH
- nádory hlavy a krku radioterapie chirurgie MeSH
- nádory úst radioterapie chirurgie MeSH
- následné studie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- spinocelulární karcinom radioterapie chirurgie MeSH
- staging nádorů MeSH
- thyreotropin analýza MeSH
- thyroxin analýza MeSH
- trijodthyronin analýza MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
Dělení retence špičáku na primární a sekundární vychází z předpokládané etiopatogeneze. Má se za to, že primární retence je způsobená bud primárně anomálním založením zubního zárodku, nebo je důsledkem primárně anomálně odchýlené dlouhé osy zárodku zubu. Korunka špičáku nebo celý zub je umístěn palatinálně. Naopak sekundární retence horního špičáku vzniká nedostatkem místa pro dosud neprořezaný zub. V tomto případě je špičák lokalizován vestibulárně. Nebývá ale jasně specifikováno, zda je myšleno místo v koronámím zubním oblouku či apikálně. Práce porovnává prostorové poměry v zubním oblouku a parametry, které nepřímo souvisejí s prostorovými poměry v zubním oblouku apikální bázi čelisti u pacientů s palatináině a vestibulárně retinovanými horními špičáky. Hlavním rizikovým faktorem pro vznik vestibulární retence horního špičáku se jeví jak stísněné poměry v zubním oblouku, tak pravděpodobně i menší kapacita horní čelisti, nedostatečný prostor naopak není typický pro palatínální retenci. Rizikovým faktorem pro palatinálně retinované špičáky se zdá být anomálie II. třídy podle Anglea, 2. oddělení s menšími zadními obličejovými úhly.
According the assumed etiopathogenesis the canine impaction is divided into primary and secondary. Primary impaction is thought to be the consequence of tooth germ malposition, or anomal inclination of the germ long axis. The canine crown or the whole tooth is palatally. On the other hand, the secondary impaction of upper canine Is due to the lack of space for not yet errupted tooth. Oanine is located vestibular. However, it is not clear whether the lack of space is located in the dental arch or apically. The work compares space conditions in the dental arch and parameters related indirectly to space conditions in the dental arch and apical base of the maxilla in patients with palatally and vestibular impacted maxillary canines. The main risk factor of the incidence of vestibular impaction of the upper canine seems to be crowding in the upper arch as well as smaller maxilla. The lack of space Is not typical for palatal impaction. The risk factor in case of palatally impacted canines seems to be the Angle Class II, Division 2, with smaller posterior facial angles.
Laterogenie představují komplikovaný terapeutický problém, vyžadující kombinovaný pristup ortodonticko-chimrgické spolupráce. Pričinou laterogenie jsou nejčastěji vývojové pomchy čelistí, kdy v důsledku asymetrického růstu dolní čelisti dochází k následným změnám vzájemného postavení zubních oblouků. Laterogenie jsou součástí některých obličejových syndromů a mohou být kombinované i s asymetriemi skeletu střední obličejové etáže. Výsledkem bývá celková deformita, která nabývá vzhledu „zahnutého obličeje". Při plánování léčebného postupuje nutné přesně definovat anatomickou podstatu deformity, v tom má nezastupitelný přínos 3D CT vyšetření, kterým můžeme zjistit zda pričinou je asymterie těla nebo větví čelistí. Pro plánování chimrgického výkonu je vhodné využít i stereolitografických metod. Léčení se zahajuje ortodontickým předléčením s cílem dosáhnout optimálního postaveni zubů, správného vzájemného postavení zubních oblouků se dosahuje poté chimrgickým výkonem spočívajícím v osteotomii pripadně ostektomii prislušného segmentu čelisti a posunu do funkčního postavení. V některých pripadech je nutné použít bimaxilámích operací. Dokumentován je léčebný postup na prikladu dospělé pacientky léčené kombinovaným ortodonticko-chimrgickým postupem, včemě dlouhodobých výsledků.
