Electrical impedance tomography is a radiation free, non-invasive lung monitoring method that is increasingly coming to the forefront of the interest of researchers and clinicians. The most frequently used EIT system PulmoVista 500 (Dräger Medical, Germany) uses stiff silicone electrode belt that is applied around the patient’s thorax to monitor the distribution of ventilation. To achieve proper electrode-skin connection and obtain high-quality signal, the electrode belt needs to be placed tightly at the level of 4th to 6th intercostal space. There is a possibility that tightly placed belt affects the compliance of the chest wall, tidal volume, and respiratory effort of the patient. In this study, we monitored tidal volumes using spirometer in 10 healthy, spontaneously breathing volunteers with and without the electrode belt applied around the thorax. Potentially clinically significant, but not statistically significant changes occurred in 70% of the subjects during calm breathing and in 90% of the subjects during forced breathing. The study did not determine whether the use of the electrode belt increases or decreases the value of tidal volume. However, when monitoring lung ventilation with EIT system, the possible influence of the stiff electrode belt on chest wall compliance and tidal volumes should be considered.
Většina studií zabývajících se dětmi a dospívajícími po léčbě onkologického onemocnění poukazuje na dobrou kvalitu života u těchto jedinců. Pohled jejich rodičů se však může výrazně lišit. Mohou se mnohem více obávat o budoucnost a spokojenost svých dětí. Předkládaná studie zjišťuje rozdíly mezi hodnocením spokojenosti s jednotlivými zdroji kvality života z pohledu samotných dětí a dospívajících a z pohledu jejich rodičů. Současně také sleduje rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami. Výzkumný soubor tvoří 172 dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a jejich rodiče. Data, týkající se kvality života dětí a dospívajících po léčbě, byla získána pomocí upraveného Dotazníku kvality života SQUALA. Hodnocení spokojenosti s jednotlivými zdroji kvality života je velice rozdílné u nejmladší věkové skupiny. Děti uvádějí, že jsou mnohem více spokojené s většinou zdrojů kvality života, a to jak v porovnání se staršími dospívajícími, tak v porovnání s pohledem rodičů.
Most studies of children and adolescents following oncology treatment point to a good quality of life in these individuals. However, their parents' views may differ considerably. They can worry more about the future and the satisfaction of their children. The present study identifies the differences between the satisfaction evaluation of the individual sources of quality of life from the point of view of children and adolescents themselves and from the point of view of their parents. At the same time, it also monitors the differences between different age groups. The research group consists of 172 children and adolescents after treatment of cancer and their parents. Data on the quality of life of children and adolescents after treatment was obtained using the SQUALA Quality Of Life Questionnaire. The assessment of satisfaction with specific sources of quality of life is very different for the youngest age group. Children report that they are much more satisfied with most sources of quality of life, both in comparison with older teens and in comparison with parents.
Cíle. Předkládaná studie si pokládá za cíl zmapovat využití strategií zvládání dospívajícími v průběhu léčby a v dlouhodobé remisi pediatrického onkologického onemocnění a vztah jednotlivých strategií zvládání k přizpůsobení se po léčbě, tj. především k míře depresivní symptomatologie. Soubor a metoda. Do studie byla zařazena data od 65 dospívajících po léčbě onkologického onemocnění (M=18,29; SD=2,71). Pro zjištění strategií zvládání a míry depresivní symptomatologie byl administrován dotazník KIDCOPE a Sebeposuzovací škála depresivity pro děti – CDI. Hypotézy. V průběhu léčby dospívající více využívají vyhýbavé strategie zvládání a v dlouhodobé remisi využívají více strategie zvládání zaměřené na přístup. Určité strategie zvládání (např. přijetí/rezignace, sociální opora apod.) přispívají k nižší míře depresivní symptomatologie. Statistická analýza. Pro analýzu dat byla použita deskriptivní statistika, Wilcoxonův test a Spearmanův korelační koeficient s využitím programu SPSS. Výsledky. V průběhu léčby jak dívky, tak chlapci využívali nejvíce rezignaci (vyhýbavé zvládání) a sociální oporu (zvládání zaměřené na přístup). V dlouhodobé remisi je využití strategií zvládání mnohem rovnoměrnější. Kognitivní restrukturace se zdá být užitečnou strategií jak během léčby, tak v remisi onemocnění u dívek i u chlapců. Na rozdíl od využití strategií emoční regulace, obviňování druhých, sociálního stažení se a sociální izolace, které jsou jak během léčby, tak v remisi onemocnění u chlapců spojeny s vyšší mírou depresivní symptomatologie. Omezení studie. Informace ohledně zvládání zátěže během léčby jsou získávány dotazníkovou formou retrospektivně několik let po ukončení léčby, což může vést ke zkreslení poskytovaných údajů ze strany dospívajících.
Objectives. The purpose of this study is to map the coping strategies used by childhood cancer survivors during the treatment and also in their current life and to find a relationship between coping strategies and the rate of depressive symptomatology. Sample and setting. The research group consists of 65 adolescent childhood cancer survivors (M=18,29; SD=2,71). Coping strategies and depression symptoms were assessed through KIDCOPE and CDI (Children´s Depression Inventory). Hypotheses. Adolescent childhood cancer survivors use significantly more avoidance coping strategies during the treatment. They use significantly more approach coping strategies in longterm remission. Certain coping strategies (e.g. resignation, social support) contribute to lower rate of depressive symptoms. Statistical analysis. Data analysis was performed using descriptive statistics, Wilcoxon signed rank test and Spearman´s correlation through SPSS. Results. Resignation (avoidant coping) and social support (approach coping) were the most used coping strategies during the treatment in both girls and boys. The use of coping strategies in current life was more steady. Cognitive restructuring seems to be effective strategy both during the treatment and in long-term remission in both girls and boys. In contrast emotion regulation, blaming others, social withdrawal and social isolation used both during the treatment and in long-term remission are associated with more depressive symptoms but only in boys. Study limitations. The main study limitation is retrospective information retrieval using questionnaire form several years after treatment that can cause distortion of information by adolescents.
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- deprese * diagnóza psychologie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádory * psychologie MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- obranné mechanismy MeSH
- osobnostní dotazník MeSH
- přežívající * psychologie MeSH
- řešení problému MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- sexuální faktory MeSH
- sociální opora MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
x
x
- MeSH
- dítě * MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- nádory * diagnóza psychologie terapie MeSH
- onkologické služby nemocnice pracovní síly MeSH
- rodina psychologie MeSH
- rodinné vztahy MeSH
- školy MeSH
- sociální opora * MeSH
- sourozenecké vztahy MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
- Check Tag
- dítě * MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíle. Úkolem předkládané studie je zmapovat strukturu a míru vnímané sociální opory u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a porovnat ji s oporou kontrolní skupiny. Soubor a metoda. Ve studii byla použita data od 101 dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a data od 231 jedinců z běžné populace. Všem respondentům byl předložen Dotazník sociální opory QOLOP, který byl sestaven pro účely projektu QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric Patients). Hypotézy. Vnímaná sociální opora od rodičů je u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění vyšší než u jedinců z běžné populace. Sociální opora poskytovaná kamarády je nižší u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění v porovnání s jedinci z běžné populace. Výzkumné studie / 339 Statistická analýza. Analýza dat (deskriptivní statistika a faktoriální analýza rozptylu) byla provedena v programu SPSS. Výsledky. Největším zdrojem vnímané sociální opory u obou skupin jsou rodiče (zejména matka). Jako další důležité zdroje opory byli uváděni prarodiče, kamarádi a sourozenci. Děti a dospívající po léčbě onkologického onemocnění pociťují větší míru opory od matky, učitelů, prarodičů, sourozenců i kamarádů, než jedinci z běžné populace. Určité rozdíly ve vnímané sociální opoře byly nalezeny také mezi věkovými skupinami a mezi pohlavími. Omezení studie. Ve studii nebyl sledován zdravotní stav kontrolní skupiny. V rámci skupiny dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění nebylo přihlíženo k věku při diagnostikování onemocnění a délce remise.
Objectives. The purpose of this study is to describe the structure and the level of perceived social support in childhood cancer survivors and compare it with the support of control group. Sample and settings. Data from 101 childhood cancer survivors and 231 individuals from the general population were used. To determine the structure and level of social support Questionnaire of social support QOLOP which was originally designed for the QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric Patients) project was used. Hypotheses. Perceived parental social support in childhood cancer survivors is higher than in the general population. Social support provided by friends is lower in childhood cancer survivors than in the general population. Statistical analysis: The statistical analysis (descriptive statistics and factorial analysis of variance) was performed using SPSS. Results. Parents (especially mothers) were the most important sources of perceived social support for both groups. Grandparents, friends and siblings were mentioned as relevant sources of social support, too. Childhood cancer survivors perceived higher level of social support from mothers, teachers, grandparents, siblings and friends. Specific differences in perceived social support were also found depending on age and gender. Study limitation. The health status of control group was not monitored. In the group of childhood cancer survivors, the age in time of diagnosis and the time since the end of the treatment were not taken into account.
- Klíčová slova
- projekt QOLOP,
- MeSH
- dítě MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádory MeSH
- pouto mezi člověkem a zvířetem MeSH
- přátelé MeSH
- přežití bez známek nemoci * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychoonkologie MeSH
- rodina MeSH
- sběr dat statistika a číselné údaje MeSH
- školy MeSH
- sociální opora * MeSH
- sociální sítě * MeSH
- sociometrické techniky MeSH
- sourozenecké vztahy MeSH
- výzkumný projekt * statistika a číselné údaje MeSH
- vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
- vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- statistiky MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
