• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Složitost struktury brachiálního plexu, různorodost lézí a častá přítomnost dalších přidružených poranění vyžadují multidisciplinární diagnostický proces, zahrnující kromě klinického vyšetření použití zobrazovacích a elektrofyziologických metod. Žádný z používaných testů není samostatně pro diagnostiku avulze dostatečně senzitivní ani specifický. Při nesprávné interpretaci může být předoperační diagnóza často chybná. Falešně pozitivní výsledky vedou ke zbytečné či špatně naplánované operaci, falešně negativní způsobují nevratnou morbiditu. Základem diagnostiky zůstává pečlivé klinické vyšetření. Neurofyziologické metody v předoperační fázi zahrnují elektroneurografii, jehlovou elektromyografii a evokované potenciály a hodnotí funkce jednotlivých částí plexu. Zobrazovací vyšetření hodnotí strukturu brachiálního plexu, v praxi je nejčastěji využívána CT perimyelografie, magnetická rezonance nebo jejich kombinace. Článek shrnuje současné metody, jejichž kombinací se zvyšuje senzitivita i specificita předoperačního vyšetření. To umožňuje přesnou identifikaci kandidátů včasné operace bez zbytečné časové prodlevy.

The complex structure and lesion variety of the brachial plexus, together with the frequent presence of concurrent tissue trauma, necessitates a multidisciplinary diagnostic approach including clinical, radiological, and electrophysiological examinations. Neither examination is individually sensitive or specific enough to diagnose radicular avulsion. Misinterpretation can result in an incorrect preoperative diagnosis of the present lesion. False positive results can lead to unnecessary or wrongly planned surgery; false negative results result in permanent morbidity. Careful clinical examination of the patient forms the cornerstone of a correct diagnosis. Preoperative neurophysiological methods evaluate individual portions of the brachial plexus and include electroneurography, needle electromyography and evoked potentials. Radiological examinations analyze the brachial plexus structure and include most often used CT perimyelography, magnetic resonance imaging or their combination. The article summarizes current combinations of diagnostic strategies, which increase the sensitivity and specificity of the preoperative diagnosis. This allows accurate identification of optimal surgical candidates for early surgery in a timely and efficient manner.

• MeSH
• elektrofyziologické jevy MeSH
• horní končetina inervace   MeSH
• kosterní svaly inervace   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• plexus brachialis * zranění   MeSH
• předoperační vyšetření MeSH
• radikulopatie * diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Introduction and aim: Subacute cerebellar degeneration is one of the paraneoplastic neurological syndromes that occur in cancer diseases in which tumour cells express neuronal proteins, causing an immune response not only against the tumour, but also against the nervous system. Patient-produced onconeural antibodies attack and damage various parts of the nervous system, resulting in the development of a broad spectrum of neurological symptoms. Methods: We report the case of a 62-year-old woman with a history of cancer and advanced neurological cerebellar signs. Accordingly, after the exclusion of the most common causes of cerebellar syndrome (stroke, neurological infection), the diagnostic workup was aimed at identifying a paraneoplastic process that was confirmed by a high seropositivity of paraneoplastic anti-Yo antibodies (highly specific antibodies attacking the Purkinje cells of the cerebellum). Conclusion: The development of neurological symptoms in cancer patients should raise suspicion of a paraneoplastic process. Current treatment strategies allow to only minimally slow down the paraneoplastic process, and it is the treatment of the underlying cancer disease that remains essential.

Úvod a cíle: Subakutní cerebelární degenerace patří mezi paraneoplastické neurologické syndromy, které vznikají u nádorových onemocnění, kde buňky tumoru exprimují neuronální proteiny vyvolávající imunitní odpověď nejen proti nádoru, ale i proti nervovému systému. Pacientem produkované onkoneurální protilátky atakují různé části nervového systému a poškozují jej, v důsledku čehož vzniká široké spektrum neurologických symptomů. Metodika: Představujeme kazuistiku 62leté ženy s onkologickou anamnézou a rozvinutými neurologickými mozečkovými příznaky. Vzhledem k této skutečnosti byla, po vyloučení nejčastějších příčin mozečkového syndromu (cévní mozková příhoda, neuroinfekt), diagnostika cílena na paraneoplastický proces, který byl potvrzen vysokou séropozitivitou paraneoplastických anti­‐Yo protilátek (vysoce specifické protilátky napadající Purkyňovy buňky mozečku). Závěr: Rozvoj neurologických symptomů u onkologicky nemocných pacientů by měl vyvolat podezření na paraneoplastický proces. Léčebné postupy nám v dnešní době umožňují paraneoplastický proces pouze minimálně zpomalit, zásadním zůstává léčba primárního onkologického onemocnění.

• MeSH
• autoprotilátky analýza   imunologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• methylprednisolon aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• nádory komplikace   MeSH
• paraneoplastická cerebelární degenerace * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   imunologie   MeSH
• paraneoplastické neurologické syndromy etiologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Cílem této studie byla prezentace výsledků terapie syndromu meralgia paresthetica (MP) na našem pracovišti a souhrn současných chirurgických strategií v léčbě. Metodika: Diagnóza MP byla stanovena na základě kombinace typických klinických příznaků, negativního nálezu na MR bederní páteře, elektrofyziologických a ultrasonografických vyšetření nervus cutaneus femoris lateralis (lateral femoral cutaneous nerve; LFCN) a diagnostického nervového bloku. V případech selhání konzervativní terapie byla provedena chirurgická neurolýza LFCN. V případě přetrvávajících obtíží, byla pacientům nabídnuta chirurgická neurotomie. Výsledky: Patnáct pacientů (13 mužů, 2 ženy) bylo chirurgicky léčeno pro MP v letech 2006 -2020. Jedenáct případů mělo klasifikovanou idiopatickou a čtyři iatrogenní příčinu. Kromě typických bolestí, parestezií a dysestezie anterolaterální části stehna, mělo 13 pacientů také hypestezii v této oblasti. Průměrná předoperační hodnota bolesti hodnocená dle Visuální analogové škály (VAS) byla 8,4, která rok po chirurgické dekompresi klesla na průměr 2,2. Tři pacienti byli nespokojeni s výsledkem chirurgické neurolýzy (VAS nad 7), všichni měli iatrogenní příčinu MP. Z těchto tří pacientů jeden zvolil chirurgickou neurotomii LFCN. Závěr: Chirurgická neurolýza LFCN je efektivní terapie MP v případech, kdy konzervativní terapie selže. Neurotomie, i když jasně účinná, byla vyhrazena pro případy neúspěšné neurolýzy, protože je doprovázena trvalou hypestézií anterolaterálního stehna.

Aim: The aim of this study was to portray results of meralgia paresthetica (MP) treatment at our institution, as well as a review of current surgical treatment strategies. Methods: Diagnosis of MP was made based on a combination of typical patient symptoms, negative MRI of the lumbar spine, electrophysiological and ultrasound examinations of the lateral femoral cutaneous nerve (LFCN) and a diagnostic nerve block. In cases where conservative therapy failed to improve the patient‘s symptoms, surgical neurolysis of LFCN was performed. In cases of unsatisfactory relief of clinical symptoms, surgical neurotomy was off ered to the patient. Results: Fifteen patients (13 males, 2 females) were surgically treated for MP from 2006 to 2020. Eleven cases were classified as idiopathic and four were classified as iatrogenic. In addition to typical pain, paresthesias and dysesthesias of the anterolateral thigh region, 13 patients presented also with hypesthesia of this region. Mean average preoperative Visual Analogue Pain Scale (VAS) was 8.4. After undergoing surgical decompression, the average postoperative VAS after one year was 2.2. Three patients were unsatisfied after surgical neurolysis (VAS over 7), all of whom had an iatrogenic cause of MP. Of these three patients, one opted for surgical neurotomy of the LFCN. Conclusion: Surgical neurolysis of the LFCN is an effective treatment for patients with MP in cases where conservative therapy fails. Neurotomy although clearly effective, was reserved for cases of failed neurolysis, as it is accompanied with permanent hypesthesia of the anterolateral thigh.

• Klíčová slova
• neurolýza,
• MeSH
• dekomprese MeSH
• lidé MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• neuropatie nervus femoralis * chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Znalost mikroanatomie kmenových perforujících arterií nám může pomoci správně lokalizovat ischemické léze, vysvětlit a správně anatomicky popsat syndromy kmenových lézí. Význam jejich detailní znalosti roste s možnostmi akutní reperfuzní terapie a zvyšující se frekvencí aktivní léčby ischemických mozkových příhod v zadním povodí. Samozřejmě se bez ní neobejde neurochirurg při operacích v této oblasti. Cílem této práce je prezentovat aktuální pohled na anatomii arterií mozkového

The knowledge of the microanatomy of brain stem perforating arteries can aid in the correct identification of ischemic stroke lesions, explain and provide a proper anatomic description of syndromes associated with the brain stem lesions. The importance of such detailed knowledge is growing when considering the possibilities of acute reperfusion therapy and growing incidence of active treatment of ischemic strokes in posterior circulation. Of course, such knowledge is also vital for neurosurgeons operating in this area. The aim of this work is to present the current knowledge on the anatomy of arteries of the brain stem, brain stem syndromes and present the possibilities of imaging and reperfusion therapy in the vertebrobasilar territory.

• Klíčová slova
• vertebrobazilární povodí, perforující arterie, kmenové syndromy, reperfuzní terapie,
• MeSH
• arteria vertebralis anatomie a histologie   patologie   MeSH
• ischemie mozku * patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• vertebrobazilární insuficience MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH