- MeSH
- dítě MeSH
- jednotky intenzivní péče MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
- prospektivní studie MeSH
- sexuální faktory MeSH
- tělesná hmotnost MeSH
- umělé dýchání statistika a číselné údaje MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
Cíl studie: Cílem studie bylo zjistit incidenci ventilovaných dětí na zúčastněných pracovištích, základní demografická data ventilovaných dětí, používané ventilační režimy a jejich nastavení a letalitu ventilovaných dětí na JIP a její příčiny. Typ studie: Prospektivní observační multicentrická studie v období od 1. 2. 2002 do 30. 4. 2002. Místo studie: 7 jednotek intenzivní a resuscitační pediatrické péče nemocnic ČR. Materiál a metoda: Všechny děti ve věku 0–18 let přijaté na zúčastněná pracoviště, které vyžadovaly intubaci a umělou plicní ventilaci.U všech pacientů byly zaznamenány demografické údaje (věk, hmotnost, pohlaví), původ základního onemocnění, závažnost stavu (Pediatric Risk of Mortality Score – PRISM, Multiorgan System Failure – MOSF, Lung Injury Score – LIS), původ respiračního selhání, chronicita onemocnění, imunosuprese, délka ventilace, délka hospitalizace, použitý ventilační režim konvenční ventilace, nastavení ventilátoru, použití nekonvenční ventilace, acidobazická rovnováha a krevní plyny, alveolo-arteriální diference kyslíku – AaDO2, oxygenační index – OI, hypoxemické skóre – PaO2/FiO2, ventilační index – VI, poměr dechového objemu k mrtvému prostoru – Vd/Vt a dynamická poddajnost respiračního systému – Cdyn. Byla sledována letalita a příčiny úmrtí. Výsledky: Celkem144 dětí (42%dívek) bylo zařazeno do studie (23%všech přijatých pacientů).Průměrný věk byl 70 měsíců a průměrná hmotnost 23 kg. PRISM skóre a délka hospitalizace ventilovaných dětí byly dvojnásobné oproti průměrným hodnotám (11,7 vs 5,7, resp. 10,4 vs 4,8 dne).Průměrná délka ventilace byla 117 hodin,66%pacientů mělo mimoplicní původ respiračního selhání, 19 % pacientů bylo chronicky nemocných a 0,7 % pacientů imunosuprimovaných. Nejčastěji používanými ventilačními režimy jsou tlakově regulovaná objemově řízená ventilace a BIPAP. Permisivní hyperkapnie a pronační poloha byly použity shodně u 8 % pacientů, nekonvenční ventilační postupy celkem u 13 % pacientů. Letalita souboru byla 3,5%. Závěr: Děti vyžadující umělou plicní ventilaci tvoří 23%pacientů přijatých na pediatrické jednotky intenzivní péče.Závažnost stavu i délka hospitalizace jsou dvojnásobné oproti průměru, 66 % pacientů mělo mimoplicní původ respiračního selhání. Tlakově regulovaná objemově kontrolovaná ventilace a BIPAP jsou nejčastěji používané ventilační režimy, nekonvenční ventilace byla použita u 13 % pacientů. Letalita souboru byla 3,5 %, hypoxie nebyla příčinou smrti u žádného pacienta.
Objective: The aims of this study were to evaluate the incidence of mechanically ventilated children in participating units, to find out the demographic data of the patients, to evaluate ventilator settings and to assess the mortality of ventilated children. Design: Prospective observational multicenter study between 1. 2. 2002 and 30. 4. 2002. Setting: Seven paediatric intensive care units in tertiary hospitals in the Czech Republic. Material and Method: All children between 0 and 18 years admitted to the participating paediatric intensive care units who required intubation and mechanical ventilation were enrolled. Following parameters were recorded in all patients: demographic data (age, weight, gender), the origin of the admitting diagnosis, severity of illness (Paediatric Risk of Mortality Score – PRISM, Multiorgan System Failure – MOSF, Lung Injury Score – LIS), the origin of respiratory failure, presence of chronic disease and immunosuppression, length of ventilation, length of stay, ventilator setting, the use of unconventional ventilation, outcome (mortality), blood gas analyses and indices (alveoloarterial oxygen difference – AaDO2, oxygenation index – OI, hypoxemia score – PaO2/FiO2 and ventilation index – VI) and dynamic respiratory system compliance (Cdyn). Results: One hundred and forty four children (42% girls) were enrolled in total, which represented 23% of all admitted children. The mean age of the patients was 70 months and mean weight was 23 kg. PRISM score and the length of stay were twofold compared to mean values (11.7 vs. 5.7 and 10.4 vs. 4.8 days respectively). The mean length of ventilation was 117 hours, 66 % of the patients had an extrapulmonary origin of respiratory failure, 19% of the patients were chronically ill, and 0.7 % had the evidence of immunosuppression. The pressure regulated volume controlled and biphasic positive airway pressure were the most frequently used ventilator settings. Both permissive hypercapnia and prone position were used in 8% of the patients and unconventional ventilation in all was used in 13% of the patients. The mortality was 3.5%. Conclusion: Children on mechanical ventilation represent 23% of all patients admitted to paediatric intensive care units. The severity of illness and length of stay were twofold compared to mean values and 66% of the patients had an extrapulmonaryorigin of respiratory failure.The pressure regulated volumecontrolled and biphasic positive airway pressure were the most frequently used ventilator settings and unconventional ventilation was used in 13% of the patients. The mortality rate was 3.5% and hypoxia was not a cause of death in any patient.
Cíl studie: Cílem studie bylo zjistit závažnost stavu dětí hospitalizovaných na jednotkách intenzivní a resuscitační péče nemocnic v České republice, zjistit skutečnou a predikovanou mortalitu a jejich poměr (SMR – Standartized Mortality Ratio). Typ studie: Prospektivní observační multicentrická studie v období od 1.1.2001 do 1.1.2002. Název a místo pracoviště: 11 jednotek intenzivní a resuscitační pediatrické péče nemocnic ČR (viz Poznámka). Materiál a metodika: Všechny děti, které byly v průběhu roku 2001 hospitalizovány na jednotkách intenzivní a resuscitační pediatrické péče zúčastněných pracovišť.U všech dětí bylo stanoveno příjmové PRISMskóre, určena predikovaná mortalita a sledována skutečná mortalita a jejich poměr (SMR – Standartised Mortality Ratio). Dále byla určena predikovaná mortalita, sledována skutečná mortalita aSMRpro jednotlivé kategorie pacientů podle výšky příjmového PRISMskóre (0–4,5–9,10–14, 15–19, 20–24, 25–29, ≥ 30). Výsledky: Celkem 2934 dětí bylo zařazeno do studie s průměrnou délkou hospitalizace 5,4 dne a průměrným PRISM skóre 5,6. Predikovaná mortalita odvozená od PRISM skóre byla 4,6% (predikováno bylo úmrtí 135 pacientů). Skutečná mortalita činila 3,1 % – zemřelo 92 pacientů. Poměr skutečné a predikované mortality (SMR) je 0,68. Rovněž ve všech kategoriích podle výšky PRISM skóre byla skutečná mortalita menší než predikovaná (SMR < 1). Závěr: Průměrné PRISM skóre dětí hospitalizovaných na JIP ve sledovaném období bylo 5,6, což predikuje mortalitu 4,6 %. Skutečná mortalita byla 3,1 % a jejich poměr (SMR) 0,68. Tyto údaje dokazují velmi dobrou úroveň kvality péče, kterou pracoviště pediatrické intenzivní péče poskytují.
Objective: The aim of this study was to evaluate the severity of illness of children admitted to paediatric intensive care units in the Czech Republic and to evaluate mortality, predicted mortality and their ratio (SMR – Standardized Mortality Ratio). Design: Prospective observational multicentre study between January 1, 2001 and January 1, 2002. Setting: Eleven paediatric intensive care units in the Czech Republic. Material and Methods: All children admitted to the paediatric intensive care units of involved hospitals during 2001 were enrolled. The admission PRISM score was calculated in all children. A predicted mortality was determined and a real mortality and SMR ratio was recorded. Moreover all these parameters were determined for particular categories of patients according to the level of the admission PRISM score (0–4, 5–9, 10–14, 15–19, 20–24, 25–29, ≥ 30). Results: 2934 consecutive patients were enrolled in the study with a mean length of stay of 5.4 days and a mean PRISM score 5.6. Predicted mortality calculated from PRISM score was 4.6 % (135 deaths were predicted). The real mortality was 3.1 %, 92 patients died. The Standardized Mortality Ratio was 0.68. The real mortality was lower than predicted in all groups of patients according to the level of the admission PRISM score (SMR < 1). Conclusion: The mean PRISM score of children admitted to paediatric intensive care units in the followed period was 5.6, which predicted a mortality of 4.6 %. The real mortality was 3.1%and Standardized Mortality Ratio 0.68. These data support the evidence of a very good quality of care in paediatric intensive care units.
- MeSH
- dítě MeSH
- jednotky intenzivní péče pediatrické MeSH
- lidé MeSH
- mortalita MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- řízení kvality MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- dítě hospitalizované MeSH
- dítě MeSH
- jednotky intenzivní péče pediatrické MeSH
- kvalita zdravotní péče MeSH
- lidé MeSH
- mortalita v nemocnicích trendy MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
