Cíl studie: Informační přehled o karcinomu děložního těla jako nejčastější malignitě ženských reprodukčních orgánů. Typ studie: Literární přehled s kazuistikou. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika klinika LF MU a FN Brno. Metodika: Literární přehled o karcinomu endometria s ilustrativní kazuistikou. Závěr: Zhoubné nádory děložního těla jsou nejčastější malignitou ženských reprodukčních orgánů ve vyspělých zemích. I přes neexistenci screeningové metody je téměř 75 % případů diagnostikováno v I. stadiu nemoci, což podmiňuje dobrou prognózu. Vzdálené metastázování je málo časté, nejčastěji se setkáváme s postižením plic, avšak u karcinomu děložního těla, stejně jako u maligních onemocnění obecně, je nutno vždy počítat i s možnostmi jejich raritní prezentace. Management zhoubných nádorů děložního těla je veden onkogynekologem. Pacientky se rozdělují do skupiny prognosticky nízkého a vysokého rizika, přičemž v léčebné strategii je zásadní operační řešení adekvátní radikality. V souladu s trendem snižování radikality a následných komplikací onkologických chirurgických výkonů jsou prováděny studie zaměřené na možnost detekce sentinelové uzliny, které naráží na nedostatek dat a zkušeností, komplikujícím faktorem je rovněž poměrně složitá lymfatická drenáž těla dělohy. Z hlediska prevence existuje několik možností jak redukovat stoupající incidenci onemocnění. V rámci primární prevence je to užívání hormonální antikoncepce. Rovněž ženy, které užívají hormonální substituční terapii, jsou pod detailnějším lékařským dohledem, což umožňuje zachytit časné nádorové stavy. Ženy s kumulací rizikových faktorů by mohly profitovat z jednoduchých diagnostických modalit (tj. zejména ultrazvuk), které lze v daném případě využít pro „limitovaný screening“, resp. přesněji dispenzarizaci vysoce rizikových pacientek. V primární prevenci je cestou rovněž redukce obezity. Výzkum se pak obrací na objasnění patogeneze na molekulární úrovni, na identifikaci nových specifických biomarkerů, které by mohly pomoci ve včasné diagnostice a terapii. V rámci dědičných dispozic karcinomu endometria je pak vhodné zaměřit pozornost na příslušné rizikové skupiny pacientek s kumulací karcinomu endometria a kolorektálního karcinomu v osobní a rodinné anamnéze, které jsou pak indikovány ke genetické konzultaci a ev. mutační analýze.
Objective: Information sheet about cancer of endometrium as the most frequently gynecological malignant tumor. Design: Literature review with case reports. Setting: Department of Gynaecology and Obstetrics, Faculty of Medicine, Masaryk's University and Faculty Hospital, Brno. Methods: Literature review about cancer of endometrium with illustrative case reports. Conclusions: Cancer of endometrium is the most frequently malignant tumor of female reproductive organs in developed countries. Despite the absence of screening methods is almost 75% of cases diagnosed in stage I disease, which makes a good prognosis. Distant metastasis is less common, most frequently seen with a lung, but in the cencer of endoemtrium, as well as for malignant diseases in general, it is necessary to always count on is the possibility of their rare presentation. Management of cancer of endometrium is kept by oncogynecologist. Patients are divided into groups of forecasting low and high risk, while the therapeutic strategy is essential adequate radical operational solutions. In line with the trend of reduction radical solution and subsequent complications of surgical oncological studies are conducted on the possibility of detection of sentinel nodes, which hinted at a lack of data and experience, a complicating factor is also relatively complicated lymphatic drainage, body of the uterus. In terms of prevention, there are several ways to reduce the rising incidence of disease. In the context of primary prevention is the use of hormonal contraceptives. Also, women who use hormone replacement therapy, are detailed under medical supervision, which allows for early tumor states. Women with the accumulation of risk factors could benefit from simple diagnostic modalities (ie ultrasound, in particular), which in this case can be used for “limited screening”, resp. dispensary accurately high-risk patients. In primary prevention is the way the reduction of obesity. Research then turned to clarify the pathogenesis at the molecular level, the identification of new specific biomarkers that could help in early diagnosis and therapy. In the context of inherited disposition cancer of endometrium is then appropriate to focus on the relevant risk group of patients with accumulation of cancer of endometrium and colorectal cancer in a personal and family history, which are then indicated to the genetic consultation and possibly mutation analysis.
Cíl práce: Shrnutí současných znalostí týkajících se problematiky hematologických malignit v graviditě. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Metodika: Zpracování údajů z literatury. Závěr: Maligní onemocnění komplikují jedno z tisíce těhotenství. Hematologické malignity tak představují třetí nejčastější onkologickou komplikaci gravidity. Převážná část maligních onemocnění krevních buněk připadá na Hodgkinovu chorobu. Výskyt leukémií je méně častý, raritně se lze setkat s myeloproliferativními nemocemi. Subjektivní příznaky všech těchto nemocí jsou mnohdy nespecifické a mohou být těhotenstvím zastřeny nebo přičítány na vrub probíhající gravidity. To může zapříčinit zpoždění stanovení diagnózy. Léčba každé gravidní pacientky s hematologickou malignitou je přísně individuální a vyžaduje interdisciplinární přístup založený především na spolupráci mezi hematoonkologem a porodníkem (pediatrem). Každá pacientka musí být seznámena s prognózou onemocnění, prognózou gravidity a potenciálními riziky plánované léčby pro plod. Z pohledu zralosti plodu je optimální porod načasovat do období po 34. týdnu gravidity, ideálně pak po 36. týdnu a to alespoň 14 dní po ukončení chemoterapie. Způsob vedení porodu je závislý na porodnické indikaci a aktuálním stavu matky. Preferovaný je vaginální porod.
Objective: To summarize available data concerning hematologic malignancies in pregnancy. Desine: Review article. Setting: Department of Obstetrics and Gynekology, Fakulty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno. Methods: Compilation of published data from scientific literature. Conclusions: Cancer complicating pregnancy is a rare coexistence. The incidence is approximately 1?in 1,000 pregnancies. The most frequent hematologic malignant tumor is Hodgkin’s lymphoma, leukemia is less frequent and myeloproliferative diseases complicating pregnancy are sporadic coexistence. Symptoms of these deseases are often nonspecific and disguised in pregnancy, then the diagnosis can be late. It is imperative that a multidisciplinary team involving hematooncologist and obstetrician (pediatric specialist) care for patient with hematologic malignancies. Cleary, every patient have to know whole prognosis and all risk factors of treatment. Optimum timing of delivery is after 36th week of pregnancy (when chemotherapy is ended more than two weeks ago). We prefer vaginal delivery to caesarean section.
- MeSH
- Pregnancy Complications, Hematologic MeSH
- Labor, Induced MeSH
- Interferon-alpha therapeutic use MeSH
- Leukemia diagnosis epidemiology therapy MeSH
- Humans MeSH
- Lymphoma diagnosis epidemiology therapy MeSH
- Antibodies, Monoclonal therapeutic use MeSH
- Myeloproliferative Disorders diagnosis drug therapy MeSH
- Prognosis MeSH
- Antineoplastic Agents therapeutic use MeSH
- Pregnancy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
Maligní onemocnění komplikují jen jedno z tisíce těhotenství. Leukemie se v těhotenství vyskytuje s frekvencí 1 nemocné na 75 000-100 000 porodů. Vlasatobuněčná leukemie (HCL) tvoří jen asi 2 % všech myeloproliferativních onemocnění. Nemoc se projevuje zvětšením sleziny, popř. jater, uzlin a infekčními komplikacemi. Nemocná je unavená, mívá vyšší krvácivost, v krevním obraze nacházíme anémii v kombinaci s trombocytopenií. Diagnóza HCL se stanovuje na základě elektronové mikroskopie a imunofenotypizace lymfocytů periferní krve a kostní dřeně. Lékem volby v případě výskytu HCL v graviditě je interferon alfa. Případ: 29letá žena, sekundipara; v nynější graviditě byly ve 12. týdnu zjištěny odchylky v krevním obraze - anémie a trombocytopenie. Hematologickým vyšetřením byla prokázána vlasatobuněčná leukemie. Nasazená terapie interferonem alfa umožnila pokračování gravidity až do 39. týdne, kdy byl indukován porod. Ten proběhl bez komplikací. Koincidence vlasatobuněčné leukemie s graviditou je zcela výjimečná. Pokud je leukemie diagnostikována v graviditě, jedná se v 90 % případů o onemocnění akutní formou. Navíc je výskyt vlasatobuněčné leukemie samotné poměrně vzácný a 80 % pacientů s HCL představují muži ve věkové skupině kolem 52 let.
- MeSH
- Adult MeSH
- Immunophenotyping methods utilization MeSH
- Interferon-alpha administration & dosage therapeutic use MeSH
- Humans MeSH
- Pregnancy Complications, Neoplastic diagnosis therapy MeSH
- Signs and Symptoms MeSH
- Leukemia, Hairy Cell diagnosis complications therapy MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
- MeSH
- Pregnancy Complications, Hematologic diagnosis classification therapy MeSH
- Interferons therapeutic use MeSH
- Leukemia, Hairy Cell diagnosis therapy MeSH
- Check Tag
- Female MeSH
- Publication type
- Abstracts MeSH
- Case Reports MeSH
- MeSH
- Humans MeSH
- Neoplasms, Multiple Primary surgery therapy MeSH
- Uterine Cervical Neoplasms surgery MeSH
- Vaginal Neoplasms surgery MeSH
- Genital Neoplasms, Female surgery classification therapy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
