Cíle. Článek je zaměřen na problematiku osobní pohody (well-being), jež tvoří jednu z nejvýznamnějších složek kvality života. Studie je zaměřena na empirický výzkum osobní pohody a životní spokojenosti u souboru českých zdravotních sester. Soubor a metody. Ve studii byl vyšetřen soubor 337 zdravotních sester (průměrný věk 34 let) baterií českých verzí dotazníků (Satisfaction with Life Scale; Anamnesis questionnaire; Social Readjustment Rating Scale; seznam stresujících událostí a způsobů zvládání stresu). Hypotézy. Nejvýznamnějšími stresory jsou pro zdravotní sestry přepracování, únava a nízká úroveň finančního hodnocení. Většina souboru zdravotních sester vykáže vysokou úroveň skóru životních událostí. Podstata vlivu stresorů na náš soubor zdravotních sester je spojena s vlivem jejich věku a úrovně životních událostí. Statistická analýza. Postupně jsme použili postupů korelační, faktorové a regresní analýzy. Výsledky. Výsledky přinesly rozsáhlý soupis stresorů, jež jsou chápány v profesi zdravotní sestry jako významné. Byly zjištěny stresory pocházející z oblasti interpersonálních vztahů, neadekvátního finančního hodnocení, pracovního přetížení a důsledků, zvl. únavy. Pokud jde o výsledky, týkající se skóru životních událostí, více než polovina souboru (55,5%) vykázala nerizikovou dynamiku života (do 150 bodů při hodnocení za posledních 12 měsíců), avšak 16,2% sester vykazovalo výsledek v rozpětí od 150 do 199 bodů, 19,2% sester rozpětí od 200 do 299 bodů, což reprezentuje již vysokou úroveň zatížení, a 9,1% vyšetřeného souboru zdravotních sester vykazovalo úroveň této životní dynamiky dokonce v oblasti nad 300 bodů. Výsledky dalších statistických analýz ukázaly, že sledovaný soubor zdravotních sester je vystaven nadměrné zátěži, vyplývající jak z distribuce stresorů, spojených s jejich pracovní náplní, tak z hlediska vzájemných vztahů mezi vlivem stresorů, věku a životních událostí. Omezení studie. Výsledky studie jsou omezeny rozsahem vyšetřeného souboru zdravotních sester, jeho demografickými charakteristikami, jakož i možnostmi použitých metod.
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- interprofesionální vztahy MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- psychický stres etiologie psychologie MeSH
- regresní analýza MeSH
- věkové faktory MeSH
- vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem MeSH
- zapojení do společnosti MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi psychologie MeSH
- životní styl MeSH
- životní změny MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
31 l. : tab. ; 31 cm
- MeSH
- kouření MeSH
- prevalence MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres MeSH
- sociální konformita MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi etika psychologie MeSH
- Konspekt
- Hygiena. Lidské zdraví
- NLK Obory
- ošetřovatelství
- adiktologie
- NLK Publikační typ
- referáty
[23] l. : il. ; 31 cm
- MeSH
- hygiena práce MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- kouření MeSH
- návykové chování prevence a kontrola MeSH
- prevalence MeSH
- psychický stres MeSH
- sociální chování MeSH
- zdravotní sestry psychologie MeSH
- Publikační typ
- přednášky MeSH
- Konspekt
- Veřejné zdraví a hygiena
- NLK Obory
- psychiatrie
- veřejné zdravotnictví
229 l. ; 31 cm
- MeSH
- kouření MeSH
- osobní uspokojení MeSH
- prevalence MeSH
- psychický stres MeSH
- sociální konformita MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi etika psychologie MeSH
- Publikační typ
- vysokoškolské kvalifikační práce MeSH
- Konspekt
- Hygiena. Lidské zdraví
- NLK Obory
- ošetřovatelství
- adiktologie
Článek je zaměřen na specifické aspekty náročnosti profese zdravotní sestry, zvl. z hlediska způsobů zvládání těchto nároků včetně kouření. Přináší nejprve přehled prevalence kouření zdravotních sester u nás ve srovnání s prevalencí kouření žen české populace a s některými obdobnými zahraničními údaji. Ukazuje, že prevalence kouření českých zdravotních sester je vyšší než prevalence kouření žen české populace. Empirická část příspěvku přináší informace o výsledcích dotazníkového šetření u souboru 337 respondentů, 329 žen a 8 mužů, pracujících jako zdravotní sestry. V tomto souboru bylo identifikováno celkem 207 nekuřáků (61,4 %) a 130 kuřáků (38,6 %). Výsledky dotazníkového šetření, zaměřeného na zjištění úrovně a struktury osobní pohody (well-being), životních událostí (life events), lokalizace kontroly a kuřáckých zvyklostí ukázaly mj., že kouření respondentů – kuřáků se pohybuje na rozhraní mírné a střední závislosti. Průměrná délka kouření u skupiny kouřících je 14,35 let, nejčastěji uvádějí kouřící 10 let trvání kouření a průměrný počet vykouřených cigaret za den je 11,7 cigarety. Výsledky hodnocení Škály sociální readjustace se statisticky významně liší u skupiny kouřících a nekouřících v neprospěch kouřících. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v úrovni osobní pohody (well-being) mezi kuřáky a nekuřáky. Průměrná bodová hodnota interní lokalizace kontroly, zjišťovaná vizuální analogovou škálou u celé skupiny kouřících je však mírně nižší než u skupiny nekuřáků.
- MeSH
- kouření psychologie trendy MeSH
- lidé MeSH
- osobní uspokojení MeSH
- prevalence MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres psychologie MeSH
- sociální konformita MeSH
- zdravotní sestry psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Kouření se stalo největší preventabilní příčinou předčasných úmrtí, proto Světová zdravotnická organizace iniciovala vznik Rámcové úmluvy o kontrole tabáku (FCTC). Rámcová úmluva shrnuje hlavní kroky, které je nutné přijmout k zastavení tabákové epidemie na jednotlivých úrovních, a také obsahuje celou řadu doporučení (11). Velmi významným doporučením WHO a FCTC je začlenění diagnostiky a léčby závislosti na tabáku do zdravotnického systému (1,14,15,16). Jde o úkol pro zdravotnické pracovníky, na který nejsou v současné době dostatečně připraveni. Sami mají problém s kuřáctvím. Prevalence kouření sester je vyšší (kolem 40 %) než kouření žen v běžné populaci (20,4 %). Je třeba, aby se metodika pomoci kouřícím dostala do vzdělávacích programů zdravotnického školství a problematika kuřáctví se stala i součástí diagnostiky a edukace v ošetřovatelství.
- Klíčová slova
- antikuřácká intervence, problematika tabakismu ve výuce ve zdravotnickém školství,
- MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- kouření * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- odvykání kouření MeSH
- poradenství MeSH
- prevalence MeSH
- primární prevence MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- studium ošetřovatelství vysokoškolské MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- zdravotní výchova MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- propedeutika lékařská * MeSH
- studium ošetřovatelství MeSH
- zdravotní sestry * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Profese sestry klade velké nároky na osobnost sestry, ovlivňuje nejen její pracovní i soukromý život, ale také možnost uspokojování jejích základních životních potřeb. Autorka vychází z Maslowovy hierarchie potřeb a zamýšlí se nad možnostmi jejich saturace u sester.
