Cíl: Přehled změn v nové verzi stagingové klasifikace FIGO 2023 pro karcinomy endometria. Metodika a výsledky: Nový stagingový systém karcinomu endometria FIGO 2023 přináší klíčové aktualizace pro diagnostiku a léčbu karcinomů endometria. Důležitým krokem v diagnostice je molekulární klasifikace, která umožňuje přesněji stratifikovat riziko recidivy a určit cílené léčebné postupy. Nový stagingový systém vycházející z doporučení mezinárodních společností ESGO, ESTRO a ESP zapracoval kromě popisu patologicko-anatomického rozsahu onemocnění také histopatologické charakteristiky nádoru, mezi které patří histologický typ nádoru a přítomnost lymfangioinvaze. Navíc stagingový systém používá molekulární testování, podle něhož lze rozdělit karcinomy endometria do čtyř prognostických skupin: POLEmut, MMRd, NSMP a p53abn. Každá skupina má své specifické charakteristiky a prognózu. Nejvýznamnější změny nastaly ve stadiích I a II, ve kterých rozdělení na podstadia lépe reflektuje biologické chování nádoru. Tato aktualizace zvyšuje přesnost prognózy a zlepšuje možnosti individualizované léčby pro pacientky s karcinomem endometria. Závěr: Aktualizovaný FIGO staging karcinomu endometria pro rok 2023 zahrnuje různé histologické typy, nádorové rysy a molekulární klasifikaci, aby lépe odrážel současné lepší pochopení komplexní povahy několika typů karcinomu endometria a jejich základního biologického chování. Cílem nového stagingového systému karcinomu endometria je lépe definovat stadia s podobnou prognózou, což umožní přesnější indikaci individualizované adjuvantní radiační nebo systémové léčby včetně využití imunoterapie.
Aim: To review the changes in the new version of the FIGO 2023 staging system for endometrial cancer. Methods and results: The new FIGO 2023 endometrial cancer staging system provides key updates for the diagnosis and treatment of endometrial cancer. An important step in diagnosis is molecular classification, which allows more accurate risk stratification for recurrence and the identification of targeted therapies. The new staging system, based on the recommendations of the international societies ESGO, ESTRO and ESP, incorporates not only the description of the pathological and anatomical extent of the disease, but also the histopathological characteristics of the tumour, including the histological type and the presence of lymphovascular space invasion. In addition, the staging system uses molecular testing to classify endometrial cancers into four prognostic groups: POLEmut, MMRd, NSMP and p53abn. Each group has its own specific characteristics and prognosis. The most significant changes have occurred in stages I and II, in which the sub-staging better reflects the biological behaviour of the tumour. This update increases the accuracy of prognosis and improves individualized treatment options for patients with endometrial cancer. Conclusion: The updated FIGO staging of endometrial cancer for 2023 incorporates different histologic types, tumour features, and molecular classifications to better reflect the current improved understanding of the complex nature of several endometrial cancer types and their underlying bio logic behaviour. The aim of the new endometrial cancer staging system is to better define stages with similar prognosis, allowing for more precise indication of individualised adjuvant radiation or systemic treatment, including the use of immunotherapy.
Cíl: Přehled současných znalostí o účinnosti vakcinace proti lidskému papilomaviru (HPV – human papillomavirus) v prevenci recidiv těžké cervikální léze po excizní chirurgické léčbě. Metodika a výsledky: HPV infekce je nezbytná pro rozvoj většiny cervikálních prekaceróz a karcinomů děložního hrdla. V současnosti jsou na trhu dostupné tři profylaktické vakcíny proti HPV infekci bivalentní Cervarix, kvadrivalentní Gardasil (dříve Silgard) a nonavalentní Gardasil9. Všechny tři profylaktické vakcíny vykazují vysoký účinek v prevenci rozvoje prekancerózních lézí. Nejvyšší účinnosti je dosaženo v populaci HPV naivních jedinců. Standardní léčbou závažných cervikálních prekanceróz je jejich chirurgická excize. Avšak doporučené postupy týkající se očkování proti HPV v době konizace nejsou jasně ustanoveny. Ženy s diagnózou těžké cervikální léze většinou nebyly dosud očkovány proti HPV, proto je přínosné porozumět důležitosti a účinnosti HPV vakcinace v době konizace při prevenci recidivujících prekancerózních lézí. Přesná hodnota vakcinace proti HPV v kontextu chirurgické excize prekancerózních lézí zůstává nejasná, ale očkování je rozhodně cenné při snižování rizika recidivy. Zdá se, že načasování očkování před zákrokem je výhodnější. Ideální doba očkování však není stanovena. Na některé z těchto otázek pravděpodobně odpoví výsledky probíhajících randomizovaných kontrolovaných studií. Závěr: Adjuvantní HPV vakcinace v rámci chirurgické léčby cervikální předrakovinové léze je výrazně spojena se sníženým rizikem recidivy. Očkování proti HPV by mělo být silně zváženo jako adjuvantní léčba zejména u mladých pacientek podstupujících konizaci pro těžkou cervikální lézi.
Objective: A review of current knowledge on the efficacy of human papillomavirus (HPV) vaccination in preventing recurrent severe cervical lesions after excisional surgical treatment. Methods and results: HPV infection is necessary for the development of most cervical precancerous lesions and cervical cancers. Currently, three prophylactic vaccines against HPV infection are available on the market: bivalent Cervarix, quadrivalent Gardasil (formerly Silgard) and nonavalent Gardasil9. All three prophylactic vaccines show high effect in preventing the development of precancerous lesions. The highest efficacy is achieved in the HPV naive population. The surgical excision of severe cervical precancers is the standard approach. However, guidelines regarding HPV vaccination at the time of conisation are not clearly determined. Women diagnosed with severe cervical lesions have mostly not been vaccinated against HPV so far. Therefore, it is beneficial to understand the importance and efficacy of HPV vaccination at the time of conisation in preventing recurrent precancerous lesions. The exact value of HPV vaccination in the context of surgical excision of precancerous lesions remains unclear, but vaccination is definitely valuable in reducing the risk of recurrence. Vaccination timing seems to be more favorable before surgery. However, the ideal timing of vaccination is not established. Some of these questions are likely to be answered by the results of ongoing randomized controlled trials. Conclusion: Adjuvant HPV vaccination in the setting of surgical treatment for cervical precancerous lesion is significantly associated with a reduced risk of recurrence. HPV vaccination should be strongly considered as adjuvant therapy, especially in young patients undergoing conisation for a severe cervical lesion.
Cíl: Epidemiologie a zhodnocení významu chirurgických okrajů v léčbě HSIL vulvy – analýza vlastního souboru. Soubor a metodika: Do studie byly prospektivně zařazovány ženy s nálezem histologicky potvrzené HPV asociované prekancerózy vulvy od 10/2016 do 1/2022. Celkem bylo zařazeno 65 žen. Po chirurgickém ošetření byly ženy podle chirurgického okraje rozděleny do skupin a sledovány v pravidelných intervalech. Výsledky: Sedmnáct žen (26 %) s diagnostikovanou HPV asociovanou prekancerózou vulvy bylo ve věku do 49 let, 48 žen (74 %) bylo ve věku nad 49 let. Recidivy HPV asociovaných prekanceróz byly v excizích s dosahem HSIL do okraje, resp. okrajem do 1 mm vč. a okrajem 1–3 mm diagnostikovány ve 12,3 %, resp. 1,5 % a 3,1 % případů. Riziko recidivy při dosahu léze do okraje je ve srovnání se zdravým okrajem 1–3 mm statisticky významné. Závěr: Při zachování minimálního zdravého okraje (1–3 mm) je riziko recidivy HPV asociovaných prekanceróz vulvy akceptovatelné při současném příznivém kosmetickém efektu a minimalizaci narušení psychosexuální funkcí žen. Nutností jsou dlouhodobé pravidelné kontroly.
Objective: Epidemiology and evaluation of the importance of surgical margins in the treatment of vulvar H-SIL – analysis of own data. Material and methods: The prospective study included women diagnosed with HPV-associated vulvar epithelial neoplasia from 10/2016 to 1/2022. A total of 65 women were included. After surgical treatment, the women were distributed to groups according to surgical margins and were followed-up at regular intervals. Results: Seventeen women (26%) diagnosed with HPV-associated vulvar intraepithelial neoplasia were under 49 years, whereas 48 women (74%) were older than 49 years. Recurrence rates of HPV-associated precancers were 12.3%, 1.5% and 3.1% in excisions with positive margins up to 1 mm peripheral margins and 1–3 mm peripheral margins, respectively. The risk of recurrence when the lesion reaches the margin is statistically significant, compared to a healthy margin of 1–3 mm. Conclusion: Keeping the minimal healthy margin (1–3 mm) seems to be an acceptable risk of recurrence of HPV-associated vulvar intraepithelial neoplasia with positive cosmetic effect and minimal risk of disturbing the psychosexual functions of women. Long-term regular follow-up is necessary.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Adenoidně cystický karcinom (ACC) je jednou z nejčastějších malignit slinných žláz. Vzácně dochází v ACC k high-grade transformaci neboli dediferenciaci, která je spojená se špatnou prognózou oproti poměrně dlouhému přežití nemocných s konvenčním ACC. Konvenční ACC je charakterizován typickou histomorfologií s glandulární úpravou a ostře ohraničenými luminy, nádorové buňky mají sporou cytoplazmu a angulovaná hyperchromní jádra. High-grade transformovaný ACC pak tyto znaky ztrácí. V této práci popisujeme případ 46leté ženy, která přišla k operačnímu řešení lokálně pokročilého nádoru příušní slinné žlázy s krční lymfadenopatií. Jedna ze suspektních uzlin byla zaslána k peroperačnímu vyšetření ve zmraženém řezu, kdy byly mikroskopicky zastiženy velké nekohezivní buňky s vezikulárními jádry a prominentními jadérky při zachovalé architektonice uzliny. Tento nález vedl k suspekci na lymfom a ukončení operace v rozsahu superficiální parotidektomie a selektivní krční disekce skupin II-IV. Následné histopatologické vyšetření fixované uzliny prokázalo karcinomovou povahu atypických buněk s pozitivitou p63. V resekátu slinné žlázy pak byl identifikován ACC s high-grade komponentou, která vykazovala obdobný vzhled buněk jako popsaná uzlinová metastáza. 17 z 20 uzlin z krční disekce obsahovalo metastázy high-grade ACC. V samotném tumoru parotis byla pozoruhodná silná exprese CD117 v high-grade komponentě, přičemž konvenční ACC byl zcela negativní. High-grade ACC je v příušní žláze podle dostupných informací velmi vzácný, dosud bylo popsáno jen 10 případů.
Adenoid cystic carcinoma (ACC) is one of the most common salivary gland malignancies. In rare cases, ACC undergoes high-grade transformation, which is associated with poor prognosis, in contrast to relatively long survival in the conventional ACC. Conventional ACC is characterized by typical histopathology showing glandular arrangement with sharply demarcated lumina, the tumor cells have sparse cytoplasm and angulated hyperchromatic nuclei. ACCs undergoing high-grade transformation lack these morphological features. In this paper we present a case of 46 years old female patient presenting with locally advanced tumor of the parotid gland and neck lymphadenopathy, coming for surgery. A suspect lymph node was sent to freeze section histology. Large non-cohesive cells with vesicular nuclei and prominent nucleoli along with well persevered lymph node architecture were seen in the frozen slide. This finding lead to suspicion of a lymphoma, the surgery finished in the extent of superficial parotidectomy and selective neck dissection of regions II-IV. Subsequent histopathological examination of formalin-fixed lymph node proofed epithelial nature of the atypical cells by p63 positivity. In the parotid gland resection specimen, an ACC with high-grade component was indentified. The high-grade ACC shared cell morphology with the lymph node metastasis. 17 from 20 lymph neck nodes contained metastases of high-grade ACC. Interestingly, there was strong CD117 expression in the high-grade ACC, whereas the conventional part was fully negative. To the best of our knowledge, the high-grade ACC of the parotid gland was reported only in 10 cases in the medical literature.
- MeSH
- adenoidně cystický karcinom * chirurgie diagnóza MeSH
- imunohistochemie * metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- nádorová transformace buněk MeSH
- nádory příušní žlázy * chirurgie diagnóza MeSH
- stupeň nádoru MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Předložená kazuistika se zaměřuje na problematiku diagnostiky a léčby uzlových změn ve štítné žláze. Cílem sdělení je zdůraznit význam molekulárně-genetického vyšetření punktátu ze sonograficky suspektního uzlu štítné žlázy.
The presented case report focuses on the issue of diagnosis and treatment of nodular changes in the thyroid gland. The aim of the article is to emphasize the importance of molecular-genetic examination of a puncture sample from a sonographically suspicious thyroidnode.
- MeSH
- diagnostické techniky molekulární metody MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory štítné žlázy diagnostické zobrazování patologie MeSH
- papilární karcinom štítné žlázy * genetika patologie MeSH
- radioizotopy jodu terapeutické užití MeSH
- tenkojehlová biopsie MeSH
- tyreoidektomie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl studie: Vyhodnocení rizika postižení sentinelových uzlin u stadií IA1 s lymfangioinvazí a stadií IA2 cervikálních karcinomů pomocí detekce sentinelových uzlin. Typ studie: Původní práce. Metodika: Do studie byly vybrány ženy z prospektivně vedených protokolů LAP I a LAP II s nálezy stadia IA1 s angioinvazí a stadia IA2 od roku 2002 do 2018 podle FIGO 2014 stagingu, TNM 8. Detekce sentinelových uzlin byla po celé období prováděna jednotnou technikou ultrakrátkým protokolem radiokoloidem Tc a patentovou modří i histopatologickým zpracováním. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha, Onkogynekologické centrum; Ústav patologie 3. LF UK a FNKV, Praha. Výsledky: Ve skupině žen stadia IA1 s lymfangioinvazí v konizátu bylo metastatické postižení detekováno ve dvou případech z 28 žen (7,1 %), ve skupině IA2 byla z 34 žen prokázána lymfangioinvaze u 13 žen (38,2 %). Metastatické postižení bylo detekováno ve dvou případech z 34 žen (5,9 %). Výsledek rizika postižení lymfatických uzlin u stadia IA1 s lymfangioinvazí a IA2 je statisticky nesignifikantní, OR = 0,8125 (95% CI 0,1070 - 6,172). Závěr: Detekce sentinelových uzlin pomáhá individualizovat léčbu časných stadií cervikálních karcinomů a pomáhá redukovat radikalitu operačního řešení. Riziko postižení lymfatických uzlin u stadia IA1 s prokázanou lymfangioinvazí a stadia IA2 s lymfangioinvazí nebo bez ní je stejné. Výsledky potvrzují správnost indikace detekce sentinelových uzlin u žen stadia IA1 s prokázanou lymfangioinvazí.
Objective: To evaluate the risk of involvement of sentinel lymph nodes in cervical cancer stage IA1 with lymphovascular space invasion and IA2 using the detection of sentinel lymph nodes. Design: Original article. Settings: Department of Gynecology and Obstetrics 3rd Faculty of Medicine, Charles University, Faculty Hospital Královské Vinohrady, Prague; Oncogynecological centrum; Department of Pathology 3rd Faculty of Medicine, Charles University, Faculty Hospital Kralovské Vinohrady, Prague. Methods: The study included women from prospective protocols LAP I and LAP II with cervical cancer stage IA1 with lymphovascular space invasion and stage IA2 from 2002 to 2018 classified according to FIGO 2014 staging, TNM 8. Detection of sentinel lymph nodes throughout this period was performed using ultra-short protocol with Tc and patent blau and also by histopathological examination. Results: In the first group (28 women) with stage IA1 and lymphovascular space invasion diagnosed from cone biopsy there were two women with positive lymph nodes (7.1%). In the group stage IA2 (34 women) there were 13 women (38.2%) with positive lymphovascular space invasion and two women had positive lymph nodes (5.9%). The risk of positive lymph nodes for stage IA1 with lymphovascular space invasion and for stage IA2 is not statistically significant OR = 0.8125 (95% CI 0.1070–6.172). Conclusion: The detection of sentinel lymph nodes aids to individualize the therapy of early stage cervical cancer and helps to reduce the radicalization of surgery. The risk of positive lymph nodes in stage IA1 with lymphovascular space invasion and stage IA2 with/without lymphovascular space invasion is the same. The results confirm, that the detection of sentinel lymph nodes in stage IA1 with lymphovascular space invasion is fully indicated.
