BACKGROUND: Depression and mood changes appear as potentional side effects of isotretinoin in the Summary of Product Characteristics. There have been many studies treating this topic but in most cases not identifying any significant depression or suicide risk. To further investigate this issue, we conducted a prospective, uncontrolled study to evaluate mood changes and suicidal ideations in patients receiving isotretinoin therapy. METHODS: One-hundred patients were included in our single center, no-blind, and no controlled prospective study. All patients completed the Beck's Depression Inventory, Version II (BDI-II) before the treatment, following the first month of the treatment and then every third month until finishing the isotretinoin therapy. All questionnaires were checked by a psychiatrist. Suicidal ideations were monitored. Statistical analysis of BDI-II scores was performed. RESULTS: All patients completed the study. Before the treatment, six percent of the patients had suffered from depressive symptoms. During the isotretinoin treatment, we did not find any deterioration of depression problems in any of these patients. On the contrary, in most patients the depressive symptoms disappeared. Symptoms of depression occurred in two patients, in which case coexisting situational factors were found to be the cause. No occurrence of suicidal ideations was found. CONCLUSIONS: We did not find any depressive symptoms or suicide risk caused by isotretinoin. On the contrary, a statistically significant improvement of BDI-II scores was found. In our opinion, patients have to be informed about the risk of depression but emphasizing the fact that it is very rare.
- MeSH
- acne vulgaris farmakoterapie psychologie MeSH
- afektivní symptomy chemicky indukované epidemiologie MeSH
- depresivní poruchy chemicky indukované epidemiologie MeSH
- dermatologické látky aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- isotretinoin aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- následné studie MeSH
- poruchy nálady chemicky indukované epidemiologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychologické testy MeSH
- rizikové faktory MeSH
- sebevražedné myšlenky * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinické zkoušky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Kognitivní funkce a jejich deficit u schizofrenie a bipolární poruchy jsou v posledních letech v centru pozornosri výzkumníků a kliniků, protože je prokázán jejich negativní dopad na funkční schopnosti pacientů. V naší pilotní studii jsme použili originální skríninkový nástroj. Stručný kognitivní test (SCOT), který jsme vyvinuli adaptací původního švédského testu. Cílem studie bylo ověřit základní psychometrické vlastnosti testu SCOT, porovnat výkon pacientů se schizofrenií a bipolární poruchou se zdravými kontrolami a korelovat SCOT skór s kognitivní subškálou PANSS (PANSS-kog) a Škálou celkového fungování (Global Assessment of Funcrioning; GAP). Do Studie bylo zařazeno celkem 30 pacientů a 25 zdravých kontrol. Výsledky prokázaly, že ve srovnání s kontrolami byl skór pacientů v testu SCOT významně nižší (p < 0,001). SCOT skór ve skupině pacientů dále významně koreloval se subškálou PANSS-kog (p = 0,009) i se škálou GAF (p = 0,017). SCOT prokázal rovněž dobrou reliabilitu (split-half reliabilita činila 0,780). Při použití skóru 14 pro hranici detekce kognitivního postižení dosáhla senzitivita, specificita, pozitivní a negativní prediktivní hodnota nejlepších parametrů. V naší pilotní studii jsme prokázali, že SCOT lze snadno administrovat v klinické praxi (testování i vyhodnocení netrvá déle než 10 minut), test vykazuje konstrukční validitu (testování paměti, exekutivních funkcí a abstrakce), konvergentní validitu (korelace s kognitivním faktorem PANSS-kog) a ekologickou validitu (korelace se škálou celkového fungování GAF), s dobrou reliabilitou. K definitivnímu zhodnocení přínosu testu SCOT je zapotřebí reprezentativní soubor pacientů se schizofrenií a bipolární afektivní poruchou, kteří budou rovněž testováni standardním neuropsychologickým vyšetřením k potvrzení přítomnosti kognitivního deficitu.
Cognitive functions and their impairment in schizophrenia and bipolar disorder have become recently the focus of attention of re searchers and clinicians. Cognitive deficit has a negative impact on patients functioning. In our pilot study, we used original screening tool, Short Cognitive Test (SCOT), developed and adapted from an earlier Swedish test. Study aims were to examine basic psychom etric properties of SCOT, to compare results of schizophrenia and bipolar patients with those obtained from healthy controls, and to correlate SCOT scores with the PANSS cognitive subscale (PANSS-cog) and Global Assessment of Functioning (GAF). Study sample con- sisted of 30 patients and 25 control subjects. The results showed that patients had significantly lower SCOT scores as compared to controls (p < 0.001). Furthermore, in the patients group SCOT score correlated significantly with the PANSS-cog (p = 0.009) and GA F (p = 0.017). SCOT also yielded good reliability (split-half reliability 0.780). Using cut-off score of 14 to delineate cognitive imp airment, sensi- tivity, specificity, positive and negative prediction values resulted in the most optimal parameters. Our pilot study confirmed that SCOT can be easily administered in the clinical setting (testing and evaluation takes up to 10 minutes), the test showed constructiv e validity (testing of memory, executive functions, and abstraction), convergent validity (correlation with the PANSS-cog), and ecological validity (correlation with GAF), with a good reliability. In order to definitely assess contribution of SCOT, a representative sample of schizophrenia and bipolar patients who will be tested also with standard neuropsychological measures to verify cognitive deficit, is needed.
OBJECTIVES: Increasing evidences support the importance of epigenetic control in schizophrenia pathogenesis. One of the enzymes involved in DNA methylation process through homocysteine metabolism is methylenetetrahydrofolate reductase (MTHFR). The most extensively studied variant in the MTHFR gene is the C677T polymorphism, resulting in reduced enzyme activity and elevated homocysteine level. METHODS: In sample of 192 schizophrenics and 213 healthy controls an increasing risk of schizophrenia associated with MTHFR 677 CT+TT genotype was found (OR=1.6, p=0.021). Association was also evaluated by considering the C677T polymorphism as an interaction with COMT Val158Met and ADRA2A C-1291G polymorphisms previously associated with schizophrenia risk using a logistic regression analysis. RESULTS: Previous studies of MTHFR*COMT (C677T*Val158Met) interaction in relation to schizophrenia resulted in inconsistent results. In our sample this interaction did not significantly differ between schizophrenics and control subjects. On the other hand analysis of MTHFR*ADRA2A (C677T*C-1291G) interaction revealed significant association between ADRA2A CC+CG genotype in the MTHFR TC+TT carriers (p=0.008). CONCLUSIONS: Our results support role of noradrenergic functions as well as previously proposed role of epigenetic control in the pathogenesis of schizophrenia. Further relevant studies including larger sample size and more markers are needed to prove our results.
- MeSH
- alfa-2-adrenergní receptory genetika MeSH
- dospělí MeSH
- epigeneze genetická genetika MeSH
- genetická predispozice k nemoci epidemiologie genetika MeSH
- genotyp MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- methylentetrahydrofolátreduktasa (NADPH2) genetika MeSH
- mladý dospělý MeSH
- polymorfismus genetický MeSH
- rizikové faktory MeSH
- schizofrenie epidemiologie genetika MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cieľ: Cieľom prospektívnej štúdie bolo zhodnotenie efektu Corneal cross-linking (CXL) u pacientov s progredujúcim keratokónusom po 1 roku liečby. Materiál a metóda: Do súboru bolo zaradených 40 očí (35 pacientov z toho 8 žien – 12 očí a 27 mužov – 28 očí) priemerného veku 28,45 ± 9,3 roka (od 15 do 48 rokov), ktorý podstúpili CXL v období od 11/2007 do 01/2009 pre progredujúci keratokónus na pracovisku refrakčnej chirurgie Oční kliniky FN Brno Bohunice. CXL bol vykonaný podľa štandardného postupu s abráziou epitelu rohovky. Bola použitá UV lampa: IROC UV-X 1000 a Riboflavin 0,1% + 20% Dextran T500 (izotonický roztok). Kontroly u pacientov boli realizované 5. deň, 1., 6. a 12. mesiac po CXL. Sledované parametre boli najlepšie korigovaná zraková ostrosť okuliarmi (BCSVA) na ETDRS optotypoch, lokálny nález na prednom aj zadnom segmente, keratometrické hodnoty zakrivenia rohovky (prístrojom ORBCSAN II) a pachymetria rohovky meraná UZV metódou. Pacientov sme rozdelili vzhľadom na štádium keratokónusu podľa Krumeicha do 2 skupín (I a II. štádium) a na základe veku do 3 skupín (do 20, 20–39 a nad 40 rokov). Na hodnotenie boli použité štandardné štatistické metodiky. Výsledky: Všetky výkony prebehli bez komplikácií. U všetkých pacientov bol epitel rohovky zhojený 5. pooperačný deň. Jedinou závažnejšou komplikáciou po CXL bol zákal v stróme rohovky. Pri hodnotení na základe štádia ochorenia v skupine s I. štádiom nebolo u žiadneho pacienta po roku prítomné skalenie rohovky, u pacientov s II. štádiom keratokónusu boli zákaly rohovky po roku na 35,7 % očí. BCSVA sa u pacientov s I. štádiom ochorenia zlepšila v priemere o 5,38 písmena a u pacientov s II. štádiom len o 1,25 písmena. Simulovaná keratometria a refrakcia poklesla v I. a II. skupine o 0,1 D a 0,17 D, maximálne zakrivenie pokleslo o 0,67 D, a 0,76 D. Minimálne zakrivenie rohovky v I. skupine taktiež pokleslo o 1,17 D, ale v 2. skupine bol nárast o 1,09 D. Pri hodnotení na základe veku boli u najmladších pacientov 1 rok po CXL zákaly na rohovke prítomné u 12,5 % očí. V strednej vekovej skupine na 20% očiach a v skupine pacientov nad 40 rokov u 50 % očí. Najvyšší zisk písmen v BCSVA mala 2. skupina pacientov (2,36 písmena). V 3. skupine bola zaznamenaná strata priemerne 1,43 písmena. Hodnota simulovanej keratometrie poklesla v 1. skupine o 0,12 D a v 2. skupine o 0,21 D. Maximálne zakrivenie rohovky pokleslo v 1. skupine o 1,13 D a v 2. skupine o 0,68 D. Minimálne zakrivenie rohovky v 1. skupine pokleslo o 1,17 D a v 2. skupine o 0,69 D.V 3. skupine pacientov sa tieto hodnoty priemerne zvýšili. Simulovaná keratometria stúpla o 0,8 D, maximálne zakrivenie rohovky narástlo o 0,98 D a minimálne o 0,28 D. Hrúbka rohovky ostala počas celého sledovacieho obdobia stabilná u všetkých pacientov a vo všetkých skupinách. Záver: Na základe našich výsledkov je CXL bezpečný výkon u pacientov s progredujúcim keratokónusom a aj u pacientov mladších ako 19 rokov. Najvyšší profit a najmenej komplikácií sme zaznamenali u našich pacientov mladších ako 40 rokov a so štádiom I. podľa Krumeicha.
Purpose: The aim of research study was to evaluate the effect of corneal cross-linking (CXL) in the frame of patients with progressive keratoconus 1 year after treatment. Methods: There were 40 eyes of 35 patients with mean age 28, 45 ± 9.3 (SD) (15 to 48 years) included in the study. Patients were treated with standard protocol of CXL with abrasion of corneal epithelium. Complete ophthalmological examination included best corrected spectacles visual acuity (BCSVA), slit-lamp microscopic finding, corneal topography and corneal thickness measured with ultrasound method was performed before, on the 5-th day, 1. 6., 12. month after CXL. We divided patients according to the stage of keratoconus into 2 groups (stage I. and stage II.) and according to the age into 3 groups (until 20, from 21 to 39, over 40 years). Results: In all treated eyes, the CXL was without relevant complications. The only complication was stromal haze of cornea. In the evaluation based on stage of keratoconus, in the first group any patient became a haze of cornea in 1 year after CXL. In the second group 35.7 % of patients had a haze of cornea. The average BCSVA 1 year after treatment was improved in the 1. group about 5.38 letter and in the 2. group about 1.25 letter. Topographic analysis showed decrease of simulated keratometry and refraction (1. group – 0.1 D, 2. group – 0.17 D), maximal keratometry and refraction (1. group – 0.67 D, 2. group – 0.76 D). Minimal keratometry and refraction in the 1. group decreased (1.17 D) and increased in the 2. group (1.09 D). In the evaluation based on the age was haze monitored in the first group one year after CXL in 12.5% of researched eyes. In the second group was haze of cornea in 20 % of eyes and in the third group consisting of patients over 40 years old, in 50 % of eyes. The average BCSVA was improved in the 1. group (2.85 letter), and in the 2. group (3.68 letter). The average BCSVA was decreased in the oldest patients in about 1.43 letter. In the 1. and 2. group the topographic analysis showed decrease of simulated keratometry and refraction (1. group – 0.12D, 2. group – 0.21D), maximal keratometry and refraction (1. group – 1.13 D, 2. group - 0,68D), minimal keratometry and refraction (1. group – 1.17D, 2. group - 0,69 D). In the 3. group the topography analysis showed increase of simulated keratometry and refraction (0,8D), maximal keratometry and refraction (0,98D), minimal keratometry and refraction (0,28D). Corneal pachymetry remained stable in all researched groups of patients. Conclusions: CXL is considered as safe procedure to stop progression of keratoconus also for patients until 19 years old. The best effect and minimal complications were by patients until 40 years old and by patients with the I. grade.
- MeSH
- dospělí MeSH
- keratokonus metabolismus patologie terapie MeSH
- kolagen metabolismus MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- muži MeSH
- oční roztoky MeSH
- riboflavin aplikace a dávkování MeSH
- terapie ultrafialovými paprsky MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl práce: Cílem prospektivní studie bylo zhodnotit fotopickou vysokokontrastní zrakovou ostrost, mezopickou kontrastní citlivost, aberace vyšších řádů, posoudit změny a pooperační vývoj těchto parametrů a analyzovat vztah mezi aberacemi a kontrastní citlivostí po konvenčním LASIKu. Soubor a metodika: Sledovali jsme klienty, kteří podstoupili refrakční zákrok LASIK v období od listopadu 2006 do listopadu 2007. Analyzovali jsme 51 očí (31 klientů). Průměrný věk v souboru byl 28,4±5,4 let (rozsah 18–41 let), předoperační průměrný sférický ekvivalent činil -4,95±1,24D (od -3 do -8,25D). Před zákrokem a 1, 3, 6 a 12 měsíců po LASIKu jsme hodnotili zrakovou ostrost (Snellenovy optotypy), kontrastní citlivost v mezopických podmínkách (CSV-1000E, VectorVision) a monochromatické aberace (aberometr Zywave, Bausch & Lomb). Výsledky: Rok po zákroku činila průměrná UCVA 1,07±0,15, index efektivity 0,99 a index bezpečnosti 1,02. Kontrastní citlivost byla ve 12. měsíci signifikantně snížena oproti předoperační úrovni ve frekvenci 12 c/deg, v ostatních testovaných frekvencích se po 3-6 měsících od předoperačních hodnot nelišila. Po celou dobu sledování probíhala křivka průměrných hodnot kontrastní citlivosti v horní polovině pásma normálního rozmezí. Konvenční LASIK významně indukoval aberace vyšších řádů (dvojnásobně) i sférickou aberaci (čtyřnásobně). Stejná úroveň RMS HOA či navýšená maximálně o 0,1 µm byla detekována v 10 % případů, sférická aberace byla oproti předoperačnímu stavu nižší nebo maximálně zvýšená o 0,05 µm téměř v polovině případů. Nárůst aberací vyšších řádů závisel přímo úměrně na předoperační hodnotě sférického ekvivalentu. Před zákrokem korelovaly hodnoty celkových aberací s KC nízkých prostorových frekvencí, mezi aberacemi vyšších řádů a KC závislost zjištěna nebyla. Šest měsíců po LASIKu byly hodnoty aberací vyšších řádů spjaty s kontrastní citlivostí vyjma nejnižší testované frekvence. Se snižující se kontrastní citlivostí se HOA zvyšovaly. Při roční kontrole již statisticky významný vztah KC a HOA prokázán nebyl. Souvislost mezi kontrastní citlivostí a sférickou aberací jsme nenalezli před ani v žádném období po výkonu. Závěr: Ačkoliv po konvenčním LASIKu probíhala křivka mezopické kontrastní citlivosti v horní polovině pásma normy, ve střední prostorové frekvenci zůstala oproti předoperačnímu stavu snížena. Indukce aberací vyšších řádů dosahovala dvojnásobku a byla přímo úměrná mohutnosti laserové korekce. Sférická aberace dosahovala čtyřnásobku předoperačních hodnot, na výši původní vady závislá nebyla. Jednoznačná korelace mezi kontrastní citlivostí a aberacemi vyšších řádů nebyla prokázána.
- MeSH
- citlivost na kontrast MeSH
- diagnostické techniky oftalmologické MeSH
- dospělí MeSH
- laserová modelace rohovky pod rohovkovou lamelou škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- myopie chirurgie MeSH
- rohovková topografie MeSH
- zraková ostrost MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- prospektivní studie MeSH
Cíl: Cílem prospektivní studie bylo zhodnocení aberací vyšších řádů a kontrastní citlivosti po fotorefrakční keratektomii (PRK) se standardním fotoablačním profilem. Soubor a metodika: Do souboru bylo zahrnuto 37 klientů (69 očí), průměrného věku 27,2 ± 4,5 let, již podstoupili PRK na cílovou emetropii v období leden 2007 – prosinec 2007. V 19 případech se jednalo o korekci myopie, v 50 případech myopie s astigmatismem. Předoperační sférický ekvivalent činil -3,14 ± 0,95 D. PRK bylo provedeno excimer laserovým systémem Technolas 217 (Bausch & Lomb) se standardním ablačním profilem (PlanoScanTM 2000), s optickou zónou 6,5 mm. Hodnocena byla zraková ostrost, kontrastní citlivost (KC, CSV-1000E, VectorVision) v mezopických podmínkách a monochromatické aberace (Zywave, Bausch & Lomb), a to předoperačně a 1, 3, 6 a 12 měsíců pooperačně. Statistické zpracování bylo provedeno pomocí párového t-testu, Wilcoxonova testu a Mann-Whitney U testu (? = 0,05). Výsledky: PRK vykazovala vysoký index efektivity i bezpečnosti (0,98 resp. 1,03 v 1 roce po zákroku). Kontrastní citlivost za mezopických podmínek nebyla po PRK významně ovlivněna. Průměrná hodnota KC zůstávala po celou dobu sledování ve fyziologickém rozmezí ve všech prostorových frekvencích. Pooperačně došlo ke zvýšení podílu sférické aberace na aberacích vyšších řádů z předoperačních 13,1 % na 16,6 % rok po PRK. V polovině případů byla změna aberací vyšších řádů v rozsahu ±?0,1 µm. Změna sférické aberace činila v 66 % případů ± 0,05 µm. Aberace vyšších řádů se oproti předoperačním hodnotám snížily nebo nezměnily přibližně v jedné třetině případů, sférická aberace ve čtvrtině případů. Souvislost mezi hodnotami monochromatických aberací a kontrastní citlivostí nebyla prokázána. Závěr: Ačkoliv konvenční PRK pro nízkou myopii indukuje aberace vyšších řádů včetně sférické aberace, dopady na kontrastní citlivost za mezopických podmínek v našem souboru byly nevýznamné. Kontrastní citlivost většiny klientů se pohybovala při horní hranici normy.
The aim of the prospective study was to evaluate higher order aberrations and contrast sensitivity after photorefractive keratectomy (PRK) using the standard photoablation profile. Materials and methods. The group consisted of 37 patients (69 eyes), the mean age 27.2 ± 4.5 years, who underwent PRK with target emetropia during the period January 2007 –December 2007. In 19 cases, it was correction of myopia, in 50 cases myopia with astigmatism. The preoperative spherical equivalent was -3.14 ± 0.95 D. The PRK was performed by means of excimer laser system Technolas 217 (Bausch & Lomb) with the standard phoptoablation profile (PlanoScanTM 2000), using the 6.5 mm optical zone. The visual acuity, contrast sensitivity (CS; CSV-1000E, VectorVision) under mesopic circumstances and monochromatic aberrations (Zywave, Bausch & Lomb) were evaluated before the surgery, and 1, 3, 6, and 12 months thereafter. The pair t-test, Wilcoxon test, and the Mann – Whitney U test (? = 0.05) were used for the statistical analysis. Results: The PRK showed high index of effectiveness and safety (0.98, respectively 1.03 in the first year after the procedure). The contrast sensitivity under mesopic circumstances was not significantly involved after the PRK. The main value of the CS remained during the whole follow-up period within the physiological range in all spatial frequencies. Postoperatively, the part of spherical aberration on the higher order aberrations increased from 13.1 % preoperatively to 16.6 % one year after the PRK. In one half of the cases, the change of the higher order aberrations was within the range ± 0.1 µm. In 66 % of cases, the change of the spherical aberration was ± 0.05 µm. The higher order aberrations comparing to the preoperative values decreased or remained unchanged approximately in one third of the cases, and the spherical aberration in one quarter of the cases. There was not established dependence between monochromatic aberrations values and the contrast sensitivity. Conclusion: Although the conventional RPK for low myopia treatment induces higher order aberrations including the spherical aberration, the impact on the contrast sensitivity under mesopic circumstances in our group were not significant. The contrast sensitivity of the most of patients was near the upper limit of the normal range.
