Farmakoterapie extrapyramidových onemocnění zažívala svůj boom v průběhu devadesátých let minulého století, spíše v jeho druhé polovině, kdy většina klinických hodnocení v neurologických indikacích zkoumala efekt různých molekul na Parkinsonovu nemoc (PN) a další extrapyramidová onemocnění. Další dekáda byla v této oblasti ve znamení pozvolného útlumu velkých klinických hodnocení a na významu nabývalo zavádění nákladných forem léčby pokročilého stadia Parkinsonovy nemoci, spolu s rozšiřováním indikací léčby botulotoxinem (BoNT). Následná globální ekonomická krize zde v podstatě ukončila aktivity farmaceutického průmyslu a korporátní výzkum se soustředil na jiná odvětví medicíny či na jiné oblasti neurologie. Prakticky až posledních 5-7 let lze pozorovat jisté oživení farmakologického výzkumu, akademického i korporátního, na poli extrapyramidových onemocnění. Jsou zkoumány nové lékové formy L-DOPA, jsou zkoušeny nové molekuly ovlivňující u Parkinsonovy nemoci jiné systémy než dopaminergní; pozornost je věnována i non-motorické symptomatice nemoci, probíhá i intenzivní translační výzkum. Jsou zkoušeny nadějné molekuly v terapii neurodegenerativního atypického parkinsonismu. Léčba extrapyramidových dyskinezí (či "hyperkinezí") se spíše pozvolna zbavuje starších, "folklórních" stereotypů a standardizuje postupy na bázi "evidence-based medicine" (EBM). Velký rozvoj zaznamenávají nové postupy v léčbě dyskinezí botulotoxinem, ať už se jedná o distribuci lokální terapie, inovaci dávkovacích schémat nebo cílenou implikaci centrálního efektu léčby. Jakkoliv nelze oblast extrapyramidových onemocnění nazvat jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví neurologické terapie, je situace mnohem méně stacionární, než byla před deseti lety.
The pharmacotherapy for extrapyramidal diseases experienced a boom during the 1990s, particularly in the second half of the decade, when most clinical trials in neurological indications investigated the effect of various molecules on Parkinson's disease and other extrapyramidal diseases. The following decade witnessed a slow decline in large clinical trials, and an issue of growing importance was the introduction of costly forms of treatment of advanced-stage Parkinson's disease as well as expansion of indications for the treatment with botulinum toxin. The subsequent global economic crisis essentially ended the activities of the pharmaceutical industry in this area, and corporate research focused on other branches of medicine or on other fields of neurology. Only in the last five to seven years, there has been some revival of pharmacological research, both academic and corporate, into the field of extrapyramidal diseases. Novel L-DOPA dosage forms are being investigated and new molecules targeting other than dopaminergic systems in Parkinson's disease are being tested; attention is being paid to non-motor symptomatology of the disease and intensive translational research is underway. Promising molecules are being tested in the treatment of neurodegenerative atypical parkinsonism. The treatment of extrapyramidal dyskinesias (or hyperkinesias) rather slowly abandons old, traditional stereotypes and standardizes evidence-based medicine strategies. There is a major development in novel strategies in treating dyskinesia with botulinum toxin, whether it be distribution of local therapy, innovation in dosing schedules, or targeted implication of central treatment effect. Even though the field of extrapyramidal diseases is not one of the most dynamically developing areas of neurological treatment, the situation is much less stationary than it was ten years ago.
- MeSH
- antiparkinsonika terapeutické užití MeSH
- apomorfin terapeutické užití MeSH
- botulotoxiny terapeutické užití MeSH
- chorea farmakoterapie MeSH
- dystonie farmakoterapie MeSH
- gely terapeutické užití MeSH
- hluboká mozková stimulace MeSH
- léčivé přípravky MeSH
- levodopa terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- myoklonus farmakoterapie MeSH
- nemoci bazálních ganglií diagnóza farmakoterapie MeSH
- neurodegenerativní nemoci farmakoterapie MeSH
- parkinsonské poruchy diagnóza farmakoterapie MeSH
- tiky farmakoterapie MeSH
- tremor farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Kognitivní funkce a jejich deficit u schizofrenie a bipolární poruchy jsou v posledních letech v centru pozornosri výzkumníků a kliniků, protože je prokázán jejich negativní dopad na funkční schopnosti pacientů. V naší pilotní studii jsme použili originální skríninkový nástroj. Stručný kognitivní test (SCOT), který jsme vyvinuli adaptací původního švédského testu. Cílem studie bylo ověřit základní psychometrické vlastnosti testu SCOT, porovnat výkon pacientů se schizofrenií a bipolární poruchou se zdravými kontrolami a korelovat SCOT skór s kognitivní subškálou PANSS (PANSS-kog) a Škálou celkového fungování (Global Assessment of Funcrioning; GAP). Do Studie bylo zařazeno celkem 30 pacientů a 25 zdravých kontrol. Výsledky prokázaly, že ve srovnání s kontrolami byl skór pacientů v testu SCOT významně nižší (p < 0,001). SCOT skór ve skupině pacientů dále významně koreloval se subškálou PANSS-kog (p = 0,009) i se škálou GAF (p = 0,017). SCOT prokázal rovněž dobrou reliabilitu (split-half reliabilita činila 0,780). Při použití skóru 14 pro hranici detekce kognitivního postižení dosáhla senzitivita, specificita, pozitivní a negativní prediktivní hodnota nejlepších parametrů. V naší pilotní studii jsme prokázali, že SCOT lze snadno administrovat v klinické praxi (testování i vyhodnocení netrvá déle než 10 minut), test vykazuje konstrukční validitu (testování paměti, exekutivních funkcí a abstrakce), konvergentní validitu (korelace s kognitivním faktorem PANSS-kog) a ekologickou validitu (korelace se škálou celkového fungování GAF), s dobrou reliabilitou. K definitivnímu zhodnocení přínosu testu SCOT je zapotřebí reprezentativní soubor pacientů se schizofrenií a bipolární afektivní poruchou, kteří budou rovněž testováni standardním neuropsychologickým vyšetřením k potvrzení přítomnosti kognitivního deficitu.
Cognitive functions and their impairment in schizophrenia and bipolar disorder have become recently the focus of attention of re searchers and clinicians. Cognitive deficit has a negative impact on patients functioning. In our pilot study, we used original screening tool, Short Cognitive Test (SCOT), developed and adapted from an earlier Swedish test. Study aims were to examine basic psychom etric properties of SCOT, to compare results of schizophrenia and bipolar patients with those obtained from healthy controls, and to correlate SCOT scores with the PANSS cognitive subscale (PANSS-cog) and Global Assessment of Functioning (GAF). Study sample con- sisted of 30 patients and 25 control subjects. The results showed that patients had significantly lower SCOT scores as compared to controls (p < 0.001). Furthermore, in the patients group SCOT score correlated significantly with the PANSS-cog (p = 0.009) and GA F (p = 0.017). SCOT also yielded good reliability (split-half reliability 0.780). Using cut-off score of 14 to delineate cognitive imp airment, sensi- tivity, specificity, positive and negative prediction values resulted in the most optimal parameters. Our pilot study confirmed that SCOT can be easily administered in the clinical setting (testing and evaluation takes up to 10 minutes), the test showed constructiv e validity (testing of memory, executive functions, and abstraction), convergent validity (correlation with the PANSS-cog), and ecological validity (correlation with GAF), with a good reliability. In order to definitely assess contribution of SCOT, a representative sample of schizophrenia and bipolar patients who will be tested also with standard neuropsychological measures to verify cognitive deficit, is needed.
- Klíčová slova
- kognitivní funkce, bipolární afektivní porucha, skrínink,
- MeSH
- bipolární porucha diagnóza MeSH
- kognice fyziologie MeSH
- kognitivní poruchy diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- psychiatrické posuzovací škály MeSH
- schizofrenie diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Parkinsonova nemoc může být v pokročilém stadiu doprovázena manifestací behaviorálních příznaků, jako jsou např. poruchy kontroly impulzů a dopaminový dysregulační syndrom. Na rozvoji těchto poruch se pravděpodobně podílí striatonigrální denervace navozená neurodegenerativním postižením substantia nigra společně s dlouhodobou léčbou dopaminergními preparáty. Dopamin má, vedle kontroly hybnosti, důležitou roli v neurálním systému očekávání a přijetí odměny a v modulaci chování. Právě porucha systému odměny navozená neuroadaptačními změnami a hypersenzitizací striatálních dopaminergních neuronů je pokládána za příčinu rozvoje těchto poruch. K rizikovým faktorů rozvoje behaviorálních komplikací patří mladší věk v začátku onemocnění, vyšší dávky dopaminergní medikace, anamnéza deprese, anamnéza abúzu drog a alkoholu a některé osobnostní charakteristiky. Léčba je složitá, jejím základem je psychosociální intervence, dále lze použít antidepresiva, atypická antipsychotika, stabilizátory nálady, blokátory glutamátových NMDA receptorů, někdy může pomoci zavedení tzv. kontinuální dopaminergní stimulace. V nezbytných případech je nuto přistoupit k redukci dávek či úplnému vysazení dopaminergní terapie.
Parkinson´s disease may be at advanced stage accompanied by behavioral symptoms such as impulse control disorders and dopamine dysregulation syndrome. Both the striationigral denervation induced by neurodegenerative process in substantia nigra and dopaminergic therapy may play a role in the development of these disorders. Dopamin plays an important role in the brain reward system and modulation of behavior. Specifically, disability of reward system induced by neuroadaptation changes and hypersensitization of striatal dopaminergic neurons is considered to be the cause of development of these disorders. The risk factors for development of behavioral complications include younger age at disease onset, higher doses of dopaminergic medication, history of depression, drug or alcohol abuse and certain personality traits. Treatment is difficult and is mainly based on psychosocial intervention. Further the antidepressants, atypical antipsychotics, mood stabilizers or inhibitors of glutamate NMDA receptors may be used; the switch to continuous dopaminergic stimulation may also help. When necessary, the dose reduction or complete withdraval of dopaminergic therapy must be done. syndrome.
Porucha pozornosti a hyperaktivity (ADHD) je neurovývojové onemocnění s vysokou mírou dědičnosti. Oproti původním názorům, že se jedná o onemocnění výhradně dětského věku, je dnes prokázané, že příznaky ÁDHD přetrvávají ve vysoké míře (přibližně u dvou třetin nemocných) i do dospělosti. Tento text přináší přehlednou informaci o ADHD v dospělosti a představuje konsensus České neuropsychofarmakologické společnosti o její diagnostice a léčbě. Diagnóza ADHD by měla být zvažována i v případě, pokud nebyla diagnostikována již v dětství, důležitá je perzistence symptomů a jimi způsobené funkční postižení. V klinickém obraze v dospělosti ubývá hyperaktivity a převažují problémy s pozorností, dezorganizací, příznaky emoční dysregulace a exekutivní dysfunkce. ADHD je spojena s vysokou mírou komorbidity (afektivní a úzkostné poruchy, poruchy osobnosti, spánku, abúzus návykových látek), snižuje kvalitu života a má negativ¬ ní dopady na psychosociální fungování a socioekonomické postavení. Ke screeningovému hodnocení slouží sebeposuzovací dotazníky. k diagnostice lze použít strukturované rozhovory a diagnostické nástroje. Většina farmak účinných v terapii ADHD ovlivňuje dopaminergní anebo noradrenergní neurotransmisi. Ve farmakoterapii ADHD v dospělosti mají nejlépe prokázanou účinnost se stejnou silou důkazů stimulancia a atomoxetin. Atomoxetin je jediným preparátem se schválenou indikací k léčbě ADHD v dospělosti v ČR; s výhodou jej lze použít zejména v případě obav ze zneužívání návykových látek a komorbidní anxiety. Ze stimulancií jsou preferovány přípravky S dlouhodobým uvolňováním. V dalším kroku lze zvážit podání ostatních psychofarmak (bupropion, modafinil, guanfacin, desipramin). '^^ Svoje místo mají také psychologické nefarmakologické intervence (KBT, edukace, koučování). Psychoterapii lze kombinovat s farmakoterapií a také zaměřit cíleně na komorbidní poruchy, behaviorální, sociální, kognitivní a ostatní funkční problémy.
Attention deficit and/or hyperactivity disorder (ADHD) is a neurodevelopmental, highly heritable disorder. In contrast to the p revious views that ADHD is solely an illness of childhood, it has been shown that high rates of its symptoms persist into adulthood in up to two thirds of patients. This paper summarizes data on adult ADHD and represents a consensus of the Czech Neuropsychopharmacological Society on its diagnosis and treatment. Diagnosis of ADHD should be considered even if not diagnosed earlier during childhood; persistence of symptoms and functional impairment are essential. In the clinical manifestation of adult patients, attention problems, desorganiza- tion, emotional dysregulation, and executive dysfunction are more prominent than hyperactivity. ADHD is associated with a high rate of comorbidity (mood and anxiety disorders, personality disorders, sleep problems, substance abuse), poor quality of life, and negative impact on psyc hosocial functioning and socioeconomic status. For screening purposes, self-administered questionnaires and inven tories can be used; the definite diagnosis is based on structured interviews and diagnostic tools. Most drugs effective in treatment o f ADHD affect dopaminergic or norepinephric neurotransmission. Stimulants and atomoxetine are the drugs with the strongest evidence of e fficacy in therapy of adult ADHD. Atomoxetine is the only drug approved for treatment of adult ADHD in the Czech Republic. It can be be nefi- cial especially in patients at risk of substance abuse and comorbid anxiety. If stimulants are used, slow-release formulas are preferred. Ad- ministration of other psychotropic drugs (bupropion, modafinil, guanfacine, desipramine) can be considered in the next step. Psychological non-pharmacological interventions (CBT, education, coaching) are part of the complex therapeutic approach. Psychotherapy can be combined with drug treatment, it can target specifically comorbid disorders, behavioral, social, cognitive, and other functiona l problems.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- hyperkinetická porucha diagnóza epidemiologie farmakoterapie komplikace patofyziologie psychologie terapie MeSH
- inhibitory vychytávání adrenergních neurotransmiterů terapeutické užití MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- methylfenidát terapeutické užití MeSH
- propylaminy terapeutické užití MeSH
- stimulancia terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Schizofrenie a bipolární porucha jsou závažné duševní poruchy s rekurentním průběhem a častou nonadherencí k léčbě. Relaps onemocnění komplikuje její další průběh, odpověď na terapii a kvalitu života nemocných. Rozpoznání časných varovných příznaků (prodromů) umožňuje terapeutickou intervenci a případně zabránění plného rozvoje epizody a nutnosti hospitalizace nebo zkrácení její léčby. V přehledu jsou uvedeny nejčastější varovné příznaky psychózy, mánie a deprese včetně pravděpodobných spouštěcích faktorů a možností prevence vzniku nových epizod.
Both schizophrenia and bipolar disorder are recurrent mental disorders with common nonadherence with treatment. A relapse of illness complicates its course and outcome, treatment response, and quality of life of the patients. Recognition of early warning signs (prodromes) may result in timely therapeutic intervention and thus prevent from full blown episode with subsequent inpatient admission, or at least shorten duration of treatment. Our paper reviews the most frequent warning signs of psychosis, mania, and depression, including possible triggers, and potential measures preventing onset ofnewepsiode.
- Klíčová slova
- časné varovné příznaky, prodromy, relaps,
- MeSH
- adherence pacienta MeSH
- bipolární porucha diagnóza prevence a kontrola psychologie MeSH
- deprese MeSH
- diagnostické sebehodnocení MeSH
- lidé MeSH
- mánie MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- progrese nemoci MeSH
- recidiva prevence a kontrola MeSH
- rizikové faktory MeSH
- schizofrenie (psychologie) MeSH
- schizofrenie diagnóza prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- disociační poruchy MeSH
- lidé MeSH
- somatoformní poruchy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- poruchy příjmu potravy terapie MeSH
- představa o vlastním těle MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- terapie tancem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Deprese (D) je závažné, chronické onemocnění mozku postihující až 10 % populace, přičemž celoživotní prevalence je 17 %. D je porucha, která je spojena s nejnižší mírou sociálního uplatnění a fyzické výkonnosti při srovnání s cukrovkou, hypertenzí či artritidou. D vyžaduje pokračovací a udržovací léčbu, přesto bývá nedostatečně diagnostikována a léčena. S depresí je spojena i vysoká mortalita, dále dochází k narušení kognitivních funkcí, dochází ke změnám endokrinním a snížení imunity. D se vyskytuje u celé řady somatických onemocnění, přičemž její rozpoznání a léčení zlepšuje prognózu jak léčebnou, tak i vitální. Je popsáno místo tianeptinu (Coaxilu) jako účinného antidepresiva s anxiolytickým účinkem, s velmi dobrou snášenlivostí a širokým indikačním spektrem.
Depression (D) is serious, chronic disease of the brain, affecting 10% of the population. At the same time full life prevalence is 17%. D is the disorder, which is combined with the lowest level of social position and physical performance as compared to diabetes, hypertension or arthritis. D requires continuous and supportive treatment, however it is often insufficiently diagnosed and treated. There is a big mortality combined with depression, additionally cognitive functions are affected as well as endocrine changes are present and immunological response is decreased. D occurs with big range of different somatic diseases, and diagnosing it improves patient’s health and life prognosis. Tianeptin (Coaxil) was described as effective antidepressive and anxiolytic agent, with very good tolerance and wide spectrum of indications.
