Sportovní příležitosti zaměřené na sportovce s mentálním postižením procházejí vývojem. Sportovní příprava osob s mentálním postižením má svá specifika. V mnoha případech je vyžadován speciální přístup, asistence a podpora. Existuje mnoho případů, kdy se jeden z rodičů nebo dokonce oba stanou trenéry nebo doprovází své dítě s postižením na sportovní akci. Vzniká tak prostor nejen pro potřebnou podporu, poznání, rozvoj, ale i výjimečné chvíle společných zážitků. Cílem této studie bylo zjistit názory a přínos sportu z pohledu rodičů. Zvolenou metodou výzkumu byly rozhovory s rodiči dětí s mentálním postižením. Získané informace byly zdokumentovány, na základě kódování byly vytvořeny kategorie a postupně analyzovány. Výsledky potvrdily přínos sportu pro jedince s mentálním postižením i jejich rodiče. Výzkum popisuje vliv na motivaci, emoční vývoj, samostatnost, seberealizaci a sounáležitost. Velmi důležitá je podpora rodiny, zejména v době inkluze, při hledání sportovních aktivit a cílů rodin dětí s postižením. Pomocnou roli mají školy a kluby, jejich role je menší než v období před inkluzivním vzděláváním
Sports opportunities focused on athletes with intellectual disabilities are undergoing development. The athletic preparation of individuals with intellectual disabilities has its specificities, often requiring a special approach, assistance, and support. In many cases, one or both parents become coaches or accompany their disabled child to sports events. This creates a space not only for necessary support, understanding and development but also for exceptional moments of shared experiences. The aim of this study was to explore the perspectives and benefits of sports from the viewpoint of parents. The chosen research method was interviews with parents of children with intellectual disabilities. The gathered information was documented, categories were created based on coding and they were subsequently analysed. The results confirmed that there are benefits of sports for individuals with intellectual disabilities and their parents. The research describes the impact on motivation, emotional development, independence, self-realization and a sense of belonging. Family support is crucial, especially during inclusive periods, for searching sports activities and goals for families of children with disabilities. Schools and clubs play a supportive role, smaller than in the period before inclusive education.
Východiska: Asociace lesních mateřských škol (LMŠ) reprezentuje jeden ze současných alternativních výchovně-vzdělávacích směrů, ve kterém dominuje volná hra, situační učení a spontánní pohybové činnosti (SPČ). Státní mateřské školy (SMŠ) naopak následují Rámcový vzdělávací program, kde převažují řízené pohybové činnosti (ŘPČ). Cíle: Cílem je komparace pohybového režimu ve SMŠ a v LMŠ a dětských lesních klubech (DLK) zaměřená na četnost a délku preferovaných organizačních forem a následná diskuze vedená v kontextu formování pohybové gramotnosti dětí. Metodika: Studie je deskriptivního charakteru využívající dotazníkové šetření uskutečněné s koordinátory LMŠ a DLK a s pedagogy ze SMŠ. Výsledky: LMŠ a DLK se z 81 % denně věnují SPČ a z toho z 50 % trvá 2-4 hodiny. Ve SMŠ se SPČ denně věnují ze 49 % a z 61 % trvá do 2 hodin. ŘPČ v podobě ranní tělovýchovné cvičební jednotky (TCJ) realizují SMŠ téměř v 75 % případech každodenně a z více než 56 % trvá 10-30 minut. LMŠ a DLK ŘPČ realizují každodenně pouze ve 38 % případů a v 63 % trvá do 10 minut. Ve 33 % LMŠ a DLK ranní TCJ nerealizují vůbec. Závěry: Ve SMŠ bývá častěji a déle realizována pravidelná ŘPČ v podobě ranní TCJ, zatímco v LMŠ a DLK převažuje SPČ. SMŠ mohou mít významnější roli při učení se pohybovým dovednostem především v první a druhé fázi motorického učení, při rozvoji flexibility, při uvědomování si a chápání souvislostí spojených s pohybovou aktivitou. LMŠ a DLK mohou dominovat při učení se pohybovým dovednostem ve fázi stabilizace a automatizace, při rozvoji aerobní zdatnosti, svalové zdatnosti a motivace (obzvláště vnitřní a dlouhodobé). Charakter výzkumu je však díky nízkému počtu "n" a použití nestandardizovaného dotazníku spíše ilustrativního charakteru, což je jeho největší limit.
Background: The Association of Forest Kindergartens represents one of the contemporary alternative-educational courses. These institutions are based on the dominance of a free play, situational learning and spontaneous physical activities (SPA). On the contrary state kindergartens follow Framework Educational Program for pre-school education where organised physical activity (OPA) prevails. Objectives: The aim is a comparison of children movement regime in state kindergartens (SK) and in forest kindergartens and children's forest clubs (FKC). Emphasis is put on analysis of the frequency, time duration and organization forms of implemented physical activities and subsequent discussion about physical literacy. Methods: Study is based on descriptive character using a questionnaire survey conducted with 26 coordinators of forest kindergartens and forest clubs and 49 pedagogues of state kindergartens. Results: Forest kindergartens and clubs (FKC) are involved in spontaneous physical activity (SPA) every day in 81 % and it lasts for 2-4 hours. In state kindergartens (SK) the SPA covers 49 % every day in the morning and in 61% it lasts within 2 hours. On the contrary in SK there is OPA implemented in almost 75 % cases in a daily form of morning physical education exercises and in more than 56 % it lasts for 10-30 minutes. FKC implement OPA daily only in 38 % and 63 % represent the time duration within 10 minutes. In 33% in FKC the morning physical education exercises are not implemented at all. Conclusions: The movement regime is different in state kindergartens (SK) and forest kindergartens as well as in children's forest clubs (FKC). In the state kindergartens (SK) the organised physical activity (OPA) dominates and morning physical education exercises are more regularly implemented, whereas in FKC the spontaneous physical activity (SPA) predominates. SK may have stronger impact on motor skills learning especially in first and second stage of motor learning, on development of flexibility, on being aware and understanding the context of importance and implementation physical activities in one's life. FKC may dominate in motor skills learning in stage of stabilisation and automatisation, may dominate in development of aerobic fitness and muscle fitness and motivation (especially the inner motivation and long-time motivation). Character of the survey is because of it's low "n" and non-standardised questionnaire rather of illustrative character. It is the biggest limit of the study.
- MeSH
- adaptace psychologická klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- osoby s mentálním postižením * klasifikace psychologie MeSH
- péče o sebe metody normy MeSH
- pilotní projekty MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychologické testy MeSH
- samostatný způsob života klasifikace normy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cílem projektu bylo zjistit změny v ukazatelích motorické a sociální oblasti u účastníků tréninkového programu stolního tenisu trvajícího 10 měsíců. Součástí projektu byla komparace dvou odlišných souborů. Výzkumná strategie projektu byla experimentální. Metody: Pro výzkum byl vytvořen soubor začátečníků s mentálním postižením a soubor začátečníků intaktní populace. Oba soubory byly vymezeny věkem 9-11 let. Pro projekt byla použita metoda pretest-posttest. Ukazatele motorické oblasti byly zjišťovány pomocí testů individuálních dovedností stolního tenisu. Ukazatele sociální oblasti byly zjišťovány podle hodnotící škály zvládání dovedností. Výsledky: V rámci výzkumu jsme transformovali a použili škálu pro hodnocení zvládání dovedností autorů Whelan a Speake (1979) z anglického do českého jazyka. Ke statisticky významným změnám došlo u dětí s mentálním postižením v sociální oblasti. V motorické oblasti bylo zjištěno významné zlepšení u obou souborů. Závěr: Výzkumem byly zjištěny změny v sociální i motorické oblasti, čímž se potvrdila důležitost zařazování pohybových programů pro děti s handicapem i bez handicapu. V souladu s našimi komparativními poznatky bylo doporučeno snížení počtu prvků metodické řady pro získávání dovedností stolního tenisu u jedinců s mentálním postižením. Na základě získaných poznatků by bylo vhodné aplikovat úpravy metodických řad do dalších sportovních disciplin.
The project objective was to determine changes in motor and social indicators of participants in table tennis training program lasting 10 months. The project also compared mutual skill level between two different files. Methods: The research consisted from a set of beginners with intellectual disabilities and a set of beginner form intact population. Both sets were defined by age 9-11 years. For the project pretest-posttest method was used. Motor indicators were determined by testing of individual table tennis skills. Social indicators were measured by Scale for Assessing Coping Skills. Results: Within the project we transformed from English into Czech language and then used Scale for Assessing Coping Skills from authors Whelan and Speake (1979). Statistically significant changes occurred in children with intellectual disabilities in social field. In motor area was found significant improvement in both groups. Conclusion: The research identified changes in social and motor areas, which confirmed the importance of classifying physical activity programs for children with and without disabilities. In line with our comparative findings was recommended a reduction of elements in methodological series of table tennis skills. Based on acquired knowledge would be appropriate to apply a modification to methodological series for individuals with mental disabilities in to other sports.
