Cíl studie: Metoda aktivace spermií je moderní metodický přístup, který se v praxi používá stále více. Neustále přibývá nových studií zaměřených na metody umělé aktivace motility lidských spermií. Standardní metody výběru spermií mohou v některých případech selhat mimo jiné i proto, že jsou izolovány spermie velice mladé, které ještě nedokončily svůj vývoj. V těchto případech může mít umělá stimulace jejich pohybu pozitivní efekt a velice usnadnit a urychlit proces výběru vhodných spermií. Jako aktivační činidla se nejčastěji využívají methylxanthiny. Názory na bezpečnost použití těchto látek na spermie však nejsou jednotné. Cílem práce je prezentovat současné poznatky o umělé aktivaci motility spermií na in vitro fertilizaci a následný embryonální vývoj. Metodika: Rešerše relevantní literatury v databázích Web of Science, Scopus, PubMed/Medline. Výsledky a závěr: Z literární analýzy vyplývá, že je tato metoda bezpečná a účinná při výběru nepohyblivých spermií. Byly provedeny vědecké studie zaměřené na ověření bezpečnosti a spolehlivosti této metody. Závěrem těchto studií je pozitivní dopad tohoto způsobu výběru především u případů spermií získávaných z varletní tkáně po metodě TESE (testicular sperm extraction). V těchto případech metoda umělé aktivace spermií usnadnila a zrychlila výběr spermií před intracytoplazmatickou injekcí spermie. Aktivovány byly spermie nepoškozené, které jsou nepohyblivé z důvodu nedokončení své maturace.
Aim: The sperm activation method is a modern methodological approach that is used more and more often in practice. The number of studies focused on methods of artificial activation of human sperm motility are constantly increasing. Standard sperm selection methods can fail in some cases, among other things, because very young sperm are isolated that have not yet completed their development. In these cases, artificial stimulation of their movement can have a positive effect and greatly facilitate and faster the process of selecting suitable sperm. Methylxanthines are most often used as activating agents. However, opinions on the safety of using these substances on sperm are not uniform. The aim of the thesis is to present current knowledge about artificial activation of sperm motility for in vitro fertilization and subsequent embryonic development. Methodology: Research of relevant literature in Web of Science, Scopus, PubMed/Medline databases. Results and conclusion: The literature analysis shows that this method is safe and effective in the selection of immotile spermatozoa. Scientific studies have been conducted to verify the safety and reliability of this method. The conclusion of these studies is the positive impact of this method of selection, especially in cases of sperm obtained from testicular tissue after method testicular sperm extraction. In these cases, the method of artificial sperm activation facilitated and accelerated the selection of sperm before intracytoplasmic sperm injection. Undamaged spermatozoa, which are immobile due to incomplete maturation, were activated.
- MeSH
- fertilizace in vitro * metody MeSH
- lidé MeSH
- motilita spermií * MeSH
- spermie fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: V současné době rychle přibývá nových studií o asistované aktivaci oocytů, která může výrazně zefektivnit celý proces in vitro fertilizace. Oplození oocytů konvenční metodou i pomocí intracytoplazmatické injekce spermie může selhat z důvodu nedostatečné aktivace oocytu. Důvodem bývají zejména odchylky v enzymovém vybavení spermií nebo oocytů či nefunkční aktivační kaskáda. V řadě případů lze oplození dosáhnout užitím umělé aktivace oocytů pomocí aplikace donorů vápníkových iontů na oocyty po mikroinjekci spermie. Názory na bezpečnost a spolehlivost této metody však nejsou jednotné. Cílem práce je prezentovat současné poznatky o asistované aktivaci oocytů a o jejím dopadu nejen na in vitro fertilizaci, ale také na následný embryonální a fetální vývoj. Metodika: Rešerše relevantní literatury v databázích Web of Science, Scopus a PubMed/Medline. Výsledky a závěr: Z literárních údajů i vlastních zkušeností autorů vyplývá, že je tato metoda účinná a z hlediska dalšího vývoje embrya, plodu i postnatálního vývoje bezpečná. Byly provedeny rozsáhlé metaanalýzy zaměřené na tuto metodu, které nezjistily negativní dopad nejen na embryonální a fetální vývoj jedince, ale tato metoda neměla negativní dopad ani na psychosomatický vývoj narozených dětí.
Objective: Currently, there is a rapid increase in studies on assisted oocyte activation, which can significantly improve the process of in vitro fertilization. Fertilization of oocytes by conventional methods and by intracytoplasmic sperm injection can be affected by insufficient activation of the oocyte. The reason is mainly deviations in the enzymatic equipment of sperm or oocytes or a non-functional activation cascade. In many cases, fertilization can be achieved using artificial oocyte activation by applying calcium ion donors to the oocytes after sperm microinjection. However, opinions on the safety and reliability of this method are not uniform. The aim of the thesis is to present current knowledge about assisted oocyte activation and its impact not only on in vitro fertilization, but also on subsequent embryonic and fetal development. Methodology: Research of relevant literature in Web of Science, PubMed/Medline and Scopus databases. Results and conclusions: Based on the literature data and the authors’ own experience, it follows that this method is effective and safe from the point of view of further development of the embryo, fetus and postnatal development. Extensive meta-analyses focused on this method were carried out, which did not find a negative impact not only on the embryonic and fetal development of the individual, but this method did not have associated with a negative impact on the psychosomatic development of the children.
- MeSH
- fertilizace in vitro * metody MeSH
- intracytoplazmatické injekce spermie MeSH
- lidé MeSH
- oocyty * fyziologie MeSH
- vápníkové ionofory aplikace a dávkování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Směrnice jsou doporučením ke správné laboratorní praxi v embryologických laboratořích. V této první části jsou popsány požadavky na čistotu prostředí z hlediska ochrany oocytů, spermií a embryí před infekcí a z hlediska ochrany zdraví pracovníků embryologické laboratoře.
The guidlines are the recommendation for good laboratory practice in embryological laboratories. In this first part the requirements of the clean environment from the point of view of the oocytes, sperm, and embryos protection against infection and from point of view of the embryological laboratory staff health protection were described.
- MeSH
- asistovaná reprodukce * normy MeSH
- bakteriální infekce a mykózy prevence a kontrola MeSH
- dezinfekce metody normy MeSH
- dezinficiencia MeSH
- embryologie MeSH
- environmentální zdraví * normy MeSH
- folikulární tekutina MeSH
- HIV infekce prevence a kontrola MeSH
- infekce bakteriemi rodu Treponema prevence a kontrola MeSH
- klinické laboratorní techniky MeSH
- kontaminace zdravotnického vybavení prevence a kontrola MeSH
- laboratoře * normy MeSH
- lidé MeSH
- přenos infekce z pacienta na zdravotnického pracovníka prevence a kontrola MeSH
- přenos infekční nemoci prevence a kontrola MeSH
- reprodukční lékařství MeSH
- směrnice jako téma MeSH
- zdravotnické prostředky MeSH
- znečištění vzduchu ve vnitřním prostředí prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Práce uvádí současný stav a pravidla pro činnosti a kompetence pracovníků laboratoří center asistované reprodukce. Pravidla byla vypracována členy výboru Asociace reprodukční embryologie (ARE), jako profesní organizace na základě vyhlášky č. 55/2011 Sb. Byla odsouhlasena výborem Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS JEP a schválena výborem ČGPS ČLS JEP a jsou považována za závazná pro všechna centra asistované reprodukce v ČR.
This paper presents the current status and rules for the laboratory staff activities and their competences in the centers of assisted reproduction. The rules were processed by the members of the Association of Reproductive Embryology (ARE) commitee under the current legislation. Committee members of the Czech Sterility and Assisted Reproduction Society and Czech Gynecology and Obstetric Society approved these rules as obligatory for assisted reproduction centres in Czech Republic.
Klinická embryologie je v celé Evropě respektovaným zdravotnickým oborem. Odborníci v tomto oboru jsou certifikováni Evropskou společností lidské reprodukce a embryologie (ESHRE). V České republice byla tato specializace formálně zavedena nařízením vlády 31/2010 Sb. po 30 letech neformální existence. Současně se širokým rozvojem nových metod v asistované reprodukci je nezbytné definovat obsah klinické embryologie jako zdravotnického, vědeckého a vzdělávacího oboru. Článek uvádí definici schválenou výborem Asociace reprodukční embryologie (ARE).
Clinical embryology is in whole Europe respected health care specialization. The specialists in this field are certified by the European Society of Human Reproduction and Embryology (ESHRE). In the Czech Republic the specialization has been formally established by the Government Order No 31/ 2010 after 30 years unformal existence. Concurrently with the wide development of new techniques in assisted reproduction, there is necessary to define the content of clinical embryology as a health care, scientific and educational discipline. The definition authorized by the Committee of Association of Reproductive Embryology (ARE) is given in this article..
- MeSH
- embryologie * MeSH
- kurikulum * MeSH
- lidé MeSH
- studium lékařství * MeSH
- vyučování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
The frequency of functionally relevant mutations of the leukaemia inhibitory factor (LIF) gene in infertile women is significantly enhanced in comparison with fertile controls. The objective of this retrospective cohort study was to evaluate the impact of LIF gene mutations on the outcome of the treatment in women with various causes of infertility. Fifteen infertile women with the G to A transition at position 3400 leading to the valine to methionine exchange at codon 64 were analysed. Group A was made up of women with diagnoses that are frequently accompanied by changes in humoral as well as cell-mediated immunity – idiopathic infertility and endometriosis (N = 7). Group B consisted of patients with polycystic ovary syndrome (PCOS), andrological factor, tubal factor and hyperprolactinaemia (N = 8). The control group comprised 136 infertile women with no LIF gene mutation diagnosed with idiopathic infertility and endometriosis (N = 37) (group C) and patients with PCOS, tubal and andrological factor (N = 99) (group D). Seven of the mutation-positive patients were successfully treated by in vitro fertilization (IVF), but nobody in this group was diagnosed with idiopathic infertility and only one with endometriosis, which means that there is a statistically significant difference in the pregnancy rates between groups A and B (P = 0.01, Fisher’s 2 by 2 exact test) but no statistically significant difference when comparing patients with the LIF gene mutation (group A+B) to no LIF gene mutation (group C+D). The results suggest that in mutation-positive women the idiopathic infertility and endometriosis have a negative impact on the outcome of IVF treatment.
- MeSH
- dospělí MeSH
- endometrióza genetika patofyziologie MeSH
- fertilizace in vitro metody MeSH
- financování organizované MeSH
- kohortové studie MeSH
- leukemický inhibiční faktor fyziologie genetika MeSH
- lidé MeSH
- mutace MeSH
- mutační analýza DNA MeSH
- polymerázová řetězová reakce MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- ženská infertilita genetika terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Východiska: Nosiči zárodečných mutací v genech zodpovědných za vznik monogenně podmíněných hereditárních nádorových syndromů jso u početně malou, avšak vysoce rizikovou skupinou ohroženou vysokou pravděpodobností vzniku nádorového onemocnění, které se často vyvíjí v mladém věku. U těchto nosičů existuje 50% riziko přenosu dědičné mutace na jejich potomky. U monogenně podmíněných onemocnění preimplantační genetická diagnostika (PGD) umožňuje charakterizaci oblasti DNA obsahující patogenní mutaci i z jediné buňky odebrané v časné vývojové fázi z embrya vzniklého in vitro fertilizací (IVF). Na základě jejích výsledků lze transferovat embrya, která nenesou analyzovanou genetickou abnormalitu, a tím umožňují vývoj dítěte bez rizika přenosu patogenní alely od biologického rodiče. Cíl: V tomto přehledném článku prezentujeme konsenzuální stanovisko společné skupiny Společnosti Lékařské genetiky a České onkologické společnosti ČLS JEP a dalších specialistů k použití PGD u monogenně podmíněných nádorových syndromů, se zaměřením na podmínky a předpoklady pro její provádění v ČR, a upozorňujeme na limity a úskalí této metody a specifika ovariální hyperstimulace u nosičů mutací v genech (BRCA1, BRCA2, p53) s možným rizikem vzniku, hormonálně-dependentních karcinomů prsu a ovaria. Závěry: Domníváme se, že PGD je metodou vhodnou pro úzkou, avšak neopominutelnou podskupinu klientů z řad nosičů mutací v genech zodpovědných za vznik hereditárních nádorových syndromů. Jedná se hlavně o osoby, které se pro IVF a PGD rozhodnou z důvodů zcela zásadních obav z přenosu patogenní vlohy na potomky, po jasném poučení o provedení a limitech metody ze strany zodpovědného multidisciplinárního týmu, který bude relevantně schopen v konkrétním případě zvážit indikace metody, vyhodnotit možná individuální rizika a metodicky správně provést vlastní analýzu.
Backgrounds: Carriers of hereditary mutations in cancer susceptibility genes represent a limited but high-risk population characterized by a high probability of cancer development, frequently with its manifestation in early age and with a 50% chance of pathogenic allele inheritance by offspring. In case of monogenic disorders, preimplantation genetic diagnosis (PGD) could be used for characterization of the DNA region affected by pathogenic mutation in the early stages of an embryo created by in vitro fertilization (IVF). Therefore, the transfer of unaffected embryos could be performed based on the results of PGD genotyping, enabling the development of offspring not carrying the pathogenic alteration. Aim: Here we present the consensus of the collaborative group of the Society for Medical Genetics, the Czech Society for Oncology and other professionals for use of PGD in the Czech Republic for carriers of mutations in cancer susceptibility genes. We address the conditions, prerequisites, and limits of practical application of this method. We also point out specific issues of ovarian hyperstimulation in carriers of mutations in BRCA1, BRCA2, and p53, anticipating the increased risk of hormonally dependent breast and ovarian cancers development. Conclusions: We assume that a narrow but non-negligible subgroup of cancer susceptibility gene mutation carriers may benefit from PGD. They are mainly individuals deciding to undergo IVF and PGD recruited from mutation carriers with extreme concerns about transmitting the mutation to their children. The PGD in these individuals should be managed by a closely co operating multidisciplinary team of professionals responsible for indication of PGD, giving complete information regarding the IVF and PGD procedures including their limits, evaluating individual risks and performing instrumental and laboratory procedures with respect to up- to- date good laboratory and clinical practice.
