Východiska: Pronační poloha je vynucená poloha na břiše, která se používá při akutním respiračním selhávání.Cíl: Popsat a analyzovat efekt pronační polohy na ventilační parametry během umělé plicní ventilace.Metody: Kvalitativní výzkum designem kazuistiky. V průběhu intenzivní péče byl pacient monitorován a ošetřován jednou z autorek této studie. Se souhlasem příslušného zařízení byly pořizovány snímky s ohledem na zachování anonymity pacienta. V průběhu léčby a po jejím skončení, byl proveden popis a analýza výsledků uvedených ve zdravotnické dokumentaci pacienta.Výsledky: Kazuistika se zabývá využitím pronační polohy u 54letého pacienta s prokázaným onemocněním Covid 19 s oboustrannou pneumonií a ukazuje pohotový efekt zlepšení oxygenace během krátké doby (do 48 hodin) po přijetí do intenzivní péče s mírnými negativy po návratu z pronační polohy (stagnace GIT, akrocyanóza končetin s počínajícími ischemickými defekty na prstech DKK, oční chemóza).Závěr: Kazuistika potvrzuje sledovaný cíl. Pronační poloha u konkrétního pacienta zlepšila ventilační parametry s poklesem pCO2 a stabilizací pO2. Převažující pozitiva pronační polohy u tohoto pacienta vedly ke stabilizaci celkového stavu do 72 hodin od přijetí a k možnosti přeložení na lůžko následné intenzivní péče k další léčbě. Domníváme se, že využití pronační polohy je jedním z možných řešení nedostatku akutních intenzivních lůžek a personálu v době covidové pandémie. Je však potřeba provést další sledování/ srovnání pozitiv a negativ této metody.
Background: The pronation position is a forced position on the stomach that is used in cases of acute respiratory ailure. Aim: Describe and analyze the effect of pronation position during artificial lung ventilation on ventilation parameters.Methods: Qualitative research by means of case study. In the course of intwensive care the patient was monitored and nursed by one of the authors of this study. Based on approval by the medical facility in question pictures were taken with regard to keeping the patient anonymous. In the course of treatment and on its ending description and analysis of the results were conducted and entered into the patient ́s file.Results: This case study confirms the goal. The pronation position of particular patients improved ventilation parameters with decrease in pCO2 and stabilization pO2. There was a quick effect and improved oxygenation within a short period of time (within 48 hours) from being admitted to intensive care with mild adverse effects on returning from the pronation position (GIT stagnation, acracyanosis of the limbs with starting ischemic defects on the toes, eye chemosis).Conclusion: Prevalent positive of the pronation position in this patient led to stabilization of his health condition within 72 hours from being admitted to intensive care. Then it was possible to move him to a subsequent care bed for further treatment. The use of the pronation position is one of the possible solutions when there are not enough intensive care beds and staff in times of a covid pandemic. However, it is necessary to perform further monitoring to compare the pros and cons of this method.
- MeSH
- COVID-19 * terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská péče o pacienty v kritickém stavu metody MeSH
- plicní ventilace MeSH
- pronační poloha * MeSH
- respirační insuficience terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
- kazuistiky MeSH
Východiska: Pronační poloha je vynucená poloha na břiše, která se používá při akutním respiračním selhávání.Cíl: Popsat a analyzovat efekt pronační polohy na ventilační parametry během umělé plicní ventilace.Metody: Kvalitativní výzkum designem kazuistiky. V průběhu intenzivní péče byl pacient monitorován a ošetřován jednou z autorek této studie. Se souhlasem příslušného zařízení byly pořizovány snímky s ohledem na zachování anonymity pacienta. V průběhu léčby a po jejím skončení, byl proveden popis a analýza výsledků uvedených ve zdravotnické dokumentaci pacienta.Výsledky: Kazuistika se zabývá využitím pronační polohy u 54letého pacienta s prokázaným onemocněním Covid 19 s oboustrannou pneumonií a ukazuje pohotový efekt zlepšení oxygenace během krátké doby (do 48 hodin) po přijetí do intenzivní péče s mírnými negativy po návratu z pronační polohy (stagnace GIT, akrocyanóza končetin s počínajícími ischemickými defekty na prstech DKK, oční chemóza).Závěr: Kazuistika potvrzuje sledovaný cíl. Pronační poloha u konkrétního pacienta zlepšila ventilační parametry s poklesem pCO2 a stabilizací pO2. Převažující pozitiva pronační polohy u tohoto pacienta vedly ke stabilizaci celkového stavu do 72 hodin od přijetí a k možnosti přeložení na lůžko následné intenzivní péče k další léčbě. Domníváme se, že využití pronační polohy je jedním z možných řešení nedostatku akutních intenzivních lůžek a personálu v době covidové pandémie. Je však potřeba provést další sledování/ srovnání pozitiv a negativ této metody.
Background: The pronation position is a forced position on the stomach that is used in cases of acute respiratory ailure. Aim: Describe and analyze the effect of pronation position during artificial lung ventilation on ventilation parameters.Methods: Qualitative research by means of case study. In the course of intwensive care the patient was monitored and nursed by one of the authors of this study. Based on approval by the medical facility in question pictures were taken with regard to keeping the patient anonymous. In the course of treatment and on its ending description and analysis of the results were conducted and entered into the patient ́s file.Results: This case study confirms the goal. The pronation position of particular patients improved ventilation parameters with decrease in pCO2 and stabilization pO2. There was a quick effect and improved oxygenation within a short period of time (within 48 hours) from being admitted to intensive care with mild adverse effects on returning from the pronation position (GIT stagnation, acracyanosis of the limbs with starting ischemic defects on the toes, eye chemosis).Conclusion: Prevalent positive of the pronation position in this patient led to stabilization of his health condition within 72 hours from being admitted to intensive care. Then it was possible to move him to a subsequent care bed for further treatment. The use of the pronation position is one of the possible solutions when there are not enough intensive care beds and staff in times of a covid pandemic. However, it is necessary to perform further monitoring to compare the pros and cons of this method.
- MeSH
- COVID-19 MeSH
- ošetřovatelská péče metody MeSH
- plicní ventilace MeSH
- pronační poloha MeSH
- umělé dýchání MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cílem tohoto šetření byla verifikace využití intervenčních aktivit vybraných intervencí klasifikace NIC (Nursing Interventions Classification) v prevenci ventilátorové pneumonie (Ventilator Association Pneumonia). K posouzení využitelnosti intervenčních aktivit vybraných intervencí klasifikace NIC byl použit postup ICV testu (Intervention Content Validity test). Expertní skupina 36 všeobecných sester z klinické praxe sledované oblasti intenzivní péče posuzovala intervenční aktivity vybraných intervencí NIC z třídy K Management dýchání (český překlad). Pro každou hodnocenou položku bylo vypočteno vážené skóre (vs). Intervenční aktivity s váženým skóre (vs) ≤0,8 byly považovány za charakteristické (hlavní, prioritní) pro naplnění intervence klasifikace NIC. Intervenční aktivity s vá- ženým skóre (vs) 0,79–0,50 byly považovány za méně charakteristické a byly zařazeny jako doplňkové k naplnění intervence klasifikace NIC. Intervenční aktivity s váženým skóre (vs) <0,50 byly považovány za necharakteristické pro naplnění intervence klasifikace NIC a byly vyřazeny. Na základě uváděných kritérií prokazatelných preventivních opatření byly konkrétně posuzovány intervenční aktivity intervencí klasifikace NIC 3120 Intubace a stabilizace dýchacích cest; 3180 Opatření k zabezpečení umělé plicní ventilace, 3140 Opatření k zabezpečení dýchacích cest a 3160 Odsávání z dýchacích cest (český překlad). V tomto šetření byly detekovány intervenční aktivity, které vykazují využitelnost současných opatření v prevenci ventilátorové pneumonie na území České republiky
This survey is aimed at verifying the use of intervention activities of selected interventions of NIC classifications (Nursing Intervention Classification) in the prevention of Ventilator Associated Pneumonia. The Intervention Content Validity test (ICV test) was used to assess the applicability of intervention activities of selected interventions of NIC classification. The group of experts, 36 general nurses from clinical practice of the monitored area in intensive care, assessed the intervention activities of selected NIC interventions from class K Airway Management. For each evaluated item, the weighted score (ws) was calculated. Intervention activities with the weighted score (ws) ≤0.8 were considered to be characteristic (main, priority) to fulfil the intervention of NIC classification. Intervention activities with the weighted score (ws) 0.75–0.5 were considered to be less characteristic and were classified as additional to fulfil the intervention of NIC classification. Intervention activities with the weighted score (ws) <0.50 were considered to be non-characteristic in fulfilling the intervention of NIC classification and were excluded. Based on the stated criteria of the demonstrable preventive measures, intervention activities of NIC classification interventions were assessed, in particular, 3120 Airway Insertion and Stabilization; 3180 Artificial Ventilation Management; 3140 Airway Management and 3160 Airway Suctioning. In this study, intervention activities were detected, showing the applicability of the current measures to prevent ventilator associated pneumonia in the Czech Republic.
Cílem tohoto šetření byla verifikace využití intervenčních aktivit vybraných intervencí klasifikace NIC (Nursing Interventions Classification) v prevenci ventilátorové pneumonie (Ventilator Association Pneumonia). K posouzení využitelnosti intervenčních aktivit vybraných intervencí klasifikace NIC byl použit postup ICV testu (Intervention Content Validity test). Expertní skupina 36 všeobecných sester z klinické praxe sledované oblasti intenzivní péče posuzovala intervenční aktivity vybraných intervencí NIC z třídy K Management dýchání (český překlad). Pro každou hodnocenou položku bylo vypočteno vážené skóre (vs). Intervenční aktivity s váženým skóre (vs) ≤0,8 byly považovány za charakteristické (hlavní, prioritní) pro naplnění intervence klasifikace NIC. Intervenční aktivity s vá- ženým skóre (vs) 0,79–0,50 byly považovány za méně charakteristické a byly zařazeny jako doplňkové k naplnění intervence klasifikace NIC. Intervenční aktivity s váženým skóre (vs) <0,50 byly považovány za necharakteristické pro naplnění intervence klasifikace NIC a byly vyřazeny. Na základě uváděných kritérií prokazatelných preventivních opatření byly konkrétně posuzovány intervenční aktivity intervencí klasifikace NIC 3120 Intubace a stabilizace dýchacích cest; 3180 Opatření k zabezpečení umělé plicní ventilace, 3140 Opatření k zabezpečení dýchacích cest a 3160 Odsávání z dýchacích cest (český překlad). V tomto šetření byly detekovány intervenční aktivity, které vykazují využitelnost současných opatření v prevenci ventilátorové pneumonie na území České republiky
This survey is aimed at verifying the use of intervention activities of selected interventions of NIC classifications (Nursing Intervention Classification) in the prevention of Ventilator Associated Pneumonia. The Intervention Content Validity test (ICV test) was used to assess the applicability of intervention activities of selected interventions of NIC classification. The group of experts, 36 general nurses from clinical practice of the monitored area in intensive care, assessed the intervention activities of selected NIC interventions from class K Airway Management. For each evaluated item, the weighted score (ws) was calculated. Intervention activities with the weighted score (ws) ≤0.8 were considered to be characteristic (main, priority) to fulfil the intervention of NIC classification. Intervention activities with the weighted score (ws) 0.75–0.5 were considered to be less characteristic and were classified as additional to fulfil the intervention of NIC classification. Intervention activities with the weighted score (ws) <0.50 were considered to be non-characteristic in fulfilling the intervention of NIC classification and were excluded. Based on the stated criteria of the demonstrable preventive measures, intervention activities of NIC classification interventions were assessed, in particular, 3120 Airway Insertion and Stabilization; 3180 Artificial Ventilation Management; 3140 Airway Management and 3160 Airway Suctioning. In this study, intervention activities were detected, showing the applicability of the current measures to prevent ventilator associated pneumonia in the Czech Republic.
Východiska: Implementace mezinárodní klasifikace NIC v podmínkách intenzivní péče v ČR. Cíl: Identifikace intervencí NIC Klasifikačního systému, které všeobecné sestry označí jako použitelné v klinické praxi intenzivní péče minimálně jednou týdně. Metody: Kvantitativní analýza četnosti intervencí NIC. Dosáhla-li konkrétní intervence NIC 75% hranice (po sečtení v kategorii denní a týdenní péče), byla identifikována jako intervence NIC, která je použitelná minimálně jednou týdně v klinické péči prostředí intenzivní péče. 386 záznamových archů, ve kterých všeobecné sestry označovaly frekvence použití vybraných 184 intervencí Klasifikačního systému NIC. Získaná data byla získána z klinické praxe intenzivní péče u 12 poskytovatelů zdravotnických služeb v České republice (ČR). Ke statistickému porovnání získaných dat z jednotlivých klinických pracovišť byl použit Pearsonův chi kvadrát, na hladině významnosti 5 % (p ≤ 0,05). Výsledky: 46 intervencí z vybraných intervencí NIC, bylo identifikováno jako intervence, použitelné minimálně jednou týdně v klinické péči prostředí intenzivní péče ČR. U 14 intervencí NIC nebyly shledány signifikantní rozdíly v označení použitelnosti jednou týdně na pracovištích ARO a JIP interního a chirurgického typu. U 32 intervencí NIC byly shledány signifikantní rozdíly v označení použitelnosti jednou týdně v klinické praxi mezi výše uvedenými pracovišti. Použitelnost těchto intervencí NIC minimálně jednou týdně častěji označily všeobecné sestry na pracovišti ARO. Závěry: Ze 184 mapovaných intervencí Klasifikačního systému NIC bylo identifikováno 46 intervencí, které všeobecné sestry označily, jako použitelné v klinické praxi intenzivní péče minimálně jednou týdně. Tyto intervence NIC podstoupí expertní validaci.
Background: Implementation of the International Classification of NIC in conditions intensive care in the Czech Republic. Aim: The aim of this enquiry was the choice of interventions NIC of the classification system, which are marked by nurses as usable minimaxy once a week in the clinical practice of intensive care. This contribution maps the posibility of the usage of chosen interventions of classification system Nursing Interventions Classification NIC, which will be used for the future implementation in the intensive care sector. The aim of this enquiry was the choice of interventions NIC of the classification system, which are marked by nurses as usable minimaxy once a week in the clinical practice of intensive care. Methods: Reaches the specific interventions NIC 75% threshold for counting records in the category of daily and weekly care has been identified as an intervention NIC, which is applicable at least once a week in clinical care intensive care environment. The quantitative analysis of 386 records with 184 interventions NIC in the clinical practice, by 12 health service proveders in the Czech Republic. Pearson‘ s chi quadrat (p≤0,05) was used for the statistic comparison of the data from the individual clinical workplaces. Results: By the quantitative analysis was confirmed 46 interventions NIC of Classification system which possible usage in clinical intensive care minimally once a week in the CR. In comparison with the data distribution at individual clinical workplaces, there were not found any significant differences in minimal weekly usage indication at 14 NIC intervention of the classification system. There were found some differences in usage marking in 32 interventions NIC classification system by nurses at some workplaces. Higher frequency of presence was recorded by Anesthesiologic Resuscitation ward nurses. Conclusions: Analysis from 184 intervention NIC confirms the possibility 46 of serviceability of classification system NIC in our country. There are interventions, which usage in clinical care workplaces Anesthesiologic Resuscitation ward, Intensive Care Unit surgery minimally once a week. These interventions NIC undergo expert validation.
1. vydání 203 stran : ilustrace, tabulky ; 21 cm
Publikace se zaměřuje na klasifikaci ošetřovatelských intervencí v intenzivním a chirurgickém ošetřovatelství. Určeno zejména ošetřovatelům v praxi.
Cíl: Hodnocení použitelnosti výsledků kardiopulmonální třídy klasifi kačního systému NOC, při vybrané ošetřovatelské diagnóze 00031 NANDA I Neefektivní průchodnost dýchacích cest. A to za účelem následného testování implementování klasifi kačních systémů NNN v reálném klinickém prostředí chirurgické a intenzivní péče ČR. Metody: Všeobecné sestry hodnotily použitelnost NOC výsledků z kardiopulmonální třídy klasifi kačního systému (NOC Nursing Outocomes Classifi cation 4th, 2008, s. 130), které by reálně využívaly na svém klinickém pracovišti, při vybrané ošetřovatelské diagnóze 00031 NANDA I Neefektivní průchodnost dýchacích cest (NANDA-I 2009–2011, překlad Kudlová, s. 360). Hodnocení přisuzovaly prostřednictvím škály Likertova typu do záznamových archů. Ke komparaci hodnocení použitelnosti výsledků NOC na klinických pracovištích intenzivní ošetřovatelské péče, byl po základním statistickém zpracování (aritmetický průměr, medián, směrodatná odchylka) použit Pearsenův chí-kvadrát test nezávislosti. Výsledky: Šetření neprokázalo statisticky významné rozdíly na hodnocení použitelnosti NOC výsledků 0412; 0415; 0416; z kardiopulmonální třídy NOC klasifi kačního systému (4th, 2008, s. 130) všeobecnými sestrami (n65) z klinických pracovišť NIP, CHJIP a ARO. Závěr: Výše uvedené šetření hodnocení použitelnosti výsledků NOC klasifi kačního systému bylo přijato jako dílčí krok k řešení projektu IGA MZČR NF 12078-4/2011, který podporuje implementaci klasifi kačního systému NIC v chirurgické a anesteziologicko resuscitační ošetřovatelské péči do podmínek klinické praxe České republiky.
Aim: The evaluation using of cardiopulmonary class NOC outcomes of classificatory system in the relation to 00031 NANDA-I. Ineff ective Airways Clearence diagnosis. With a view to testing use classificatory systems NNN by nurses in the real clinical workplaces of intensive care. Methods: Nurses evaluated using the outcomes array of NOC cardiopulmonary class of the classificatory system (4th edition, 2008) which they would really use in their clinical workplaces in the relation to fi xed nursing diagnosis 00031 NANDA Int.-Ineffective Airways Clearence (NANDA-I, 2009–2011, translation Kudlová, p. 360). Th ey evaluted with help of Likert type scale into recording list. For NOC outcome evalution comparison by nurses from individual clinical workplaces Pearsen chi-square test for independency was used after the basic statistical processing (arithmetic mean, median, standard tolerance. Results: Research did not prove statistically significant differences of nurses (n65)evalution at outcomes 0412; 0415; 0416; of NOC cardiopulmonary class of the classificatory system. Conclusion: The research enquiry brought partial results to IGA MZČR NF 12078-4/2011 project which supports implementation of NIC classificatory system in surgical and anaesthetic nursing care into the conditions of clinical practice of the Czech Republic.
- MeSH
- chirurgické ošetřovatelství klasifikace metody statistika a číselné údaje MeSH
- klasifikace * MeSH
- lidé MeSH
- obstrukce dýchacích cest * klasifikace ošetřování MeSH
- ošetřovatelská diagnóza MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu * klasifikace metody statistika a číselné údaje MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
1. elektronické vydání 1 online zdroj (96 stran)
Pracovní sešit navazuje na učebnici Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty - 2. ročník a obsahuje stěžejní témata pro 2. ročník - podávání léků, aplikace injekcí, infuzí, transfuzí a také se zabývá problematikou péče o spánek a odpočinek nemocných. Sešit je koncipován tak, aby podporoval schopnosti žáka třídit informace, využívat mezioborových vztahů a doplňovat znalosti, které potřebuje, metodou samostudia. Na vydání publikace se významně podílela Česká asociace sester.
- Klíčová slova
- Ošetřovatelství a první pomoc,
- MeSH
- ošetřovatelská péče metody MeSH
- ošetřovatelství založené na důkazech MeSH
- ošetřovatelství metody MeSH
- NLK Obory
- ošetřovatelství
