INTRODUCTION AND HYPOTHESIS: The pathophysiology of pelvic organ prolapse (POP) has not been fully elucidated, although accumulating evidence suggests that oxidative stress is involved. The present systematic review comprehensively discusses this topic. METHODS: The PubMed/Medline, Scopus, and Web of Science databases were searched for relevant studies published up to May 2021. This systematic review was registered in the PROSPERO database (registration number CRD42021242240). Two independent researchers screened and selected articles that fulfilled predefined inclusion criteria, performed a quality assessment, and extracted the relevant data. Of 901 original articles retrieved, 8 fulfilled the selection criteria and were included in the review. RESULTS: Elevated levels of markers of oxidative stress, such as advanced glycation end products, hydroxynonenal and hydroxydeoxyguanosine, were found in various parts of the pelvic floor of patients with POP. Accordingly, the levels of glutathione peroxidase and superoxide dismutase, known as major antioxidant enzymes, were reduced, compared to those in healthy controls. Levels of two other markers (mitofusin 2 and nuclear factor erythroid derived 2) also support hypotheses suggesting the involvement of oxidative stress in POP. CONCLUSIONS: In the literature available, an association between oxidative stress and pelvic organ prolapse was confirmed.
- MeSH
- lidé MeSH
- oxidační stres MeSH
- pánevní dno MeSH
- prolaps pánevních orgánů * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- systematický přehled MeSH
Souhrn: Cíl práce: Historie a současný pohled na léčbu hyperaktivního močového měchýře. Metodika: Článek byl vypracován s využitím databází Medline Pubmed a Scopus. Vyhledány byly články publikované do prosince 2020. Součástí článku je popis vnitřních postupů na našem pracovišti. Výsledky a Závěr: Hyperaktivní měchýř je onemocněním značně zhoršujícím kvalitu života našich pacientek. Základem léčby jsou nefarmakologické postupy, jako je cvičení pánevního dna. Efekt těchto postupů je však omezený. Znatelnou úlevu od obtíží přináší léčba farmakologická. Tu zahajujeme nasazením trospia. Při nedostatečném efektu pokračujeme propiverinem, solifenacinem, fesoterodinem, darifenacinem či mirabegronem. Až při selhání farmakologických postupů je indikována léčba elektrickou stimulací či aplikací botulotoxinu. Souhrnně lze říci, že při správně zvolené metodě nalezne úlevu od potíží každá pacientka.
Objective: Historical and current view on the therapy of overactive bladder. Methods: This review summarizes the historical approach and current therapy of overactive bladder. The articles were gathered from Pubmed and Scopus databases. Studies published before December 2020 were used for the review. Results and Conclusion: Overactive bladder is a condition that quite a lot reduces the quality of life of our patients. Our therapeutic approach starts with non-pharmacological treatment, such as pelvic floor exercises. The next step is a pharmacological approach. The entry level drug is trospium. If the effect is not sufficient, propiverine, solifenacin, fesoterodine, darifenacin or mirabegron are used. Electrostimulation or botulinum toxin A application is an option only in cases that didn’t respond to pharmacological treatment. It is safe to say, that in the end, there is a way of reducing the severity of overactive bladder symptoms for every patient.
Cíl práce: Přehledový článek zabývající se problematikou děložních ruptur v graviditě s popisem případu děložní ruptury za porodu na děloze nezatížené jizvou. Typ práce: Přehledový článek a kazuistika. Název a sídlo pracoviště: Porodnická a gynekologická klinika LF UK a FN Hradec Králové; gynekologicko-porodnické oddělení Oblastní nemocnice Náchod. Vlastní pozorování: Uvádíme případ těhotné pacientky v 33. týdnu gravidity, akutně přijaté k indukci porodu pro mrtvý plod; během indukce porodu dochází k rozvoji známek šoku, v děložní dutině není patrný plod, porod je ukončen císařským řezem a plod je nalezen volně v břišní dutině, rovněž i placenta. Dále je objevena rozsáhlá děložní ruptura. Provedena je hysterektomie. Závěr: Děložní ruptura v graviditě je závažný stav, jehož incidence stoupá společně s narůstajícím počtem prováděných císařským řezů. Určení diagnózy děložní ruptury je opřeno především o klinický nález a ultrazvukové vyšetření, případně kardiotokografii, ostatní zobrazovací metody jsou považovány za nevhodné především z hlediska časové prodlevy. Společně se změnou dominantního rizikového faktoru pro děložní rupturu, kterou představuje předchozí císařský řez, se změnil i přístup v léčbě. Je-li to možné, preferuje se dělohu zachovávající výkon. Cílem kazuistiky je prezentovat ojedinělý případ děložní ruptury nezatížené jizvou a poukázat na úskalí diagnostiky děložních ruptur v těhotenství a za porodu.
Objective: A review of contemporary knowledge about uterine rupture during pregnancy, followed by a case-report of a patient with uterine rupture during pregnancy without an uterine scar. Design: Review and case report. Setting: Clinic of Obstetrics and Gynecology, University Hospital, Hradec Králové; Department of Gynecology and Obstetrics, Hospital Náchod. Case report: We present a case of an uterine rupture of a uterus without a scar from previous surgery. A patient in 33. week of pregnancy with stillborn fetus was administred to our hospital. While inducing the labor, the patient showed signes of shock, fetus was no longer present in uterus. An C-section was performed, but the stillborn baby was placed in abdominal cavity, with an abrupted placenta. Large uterine rupture was spotted, therefore a hysterectomy was performed. Conclusion: Uterine rupture during pregnancy is an urgent state. The incidency of uterine rupture is rising accordingly with the growing number of C-sections. However, it is important to include uterine rupture into differential diagnostics also in cases with other risk factors. The key to successful diagnosis is ultrasound examination and correct evaluation of clinical state, other imaging methods are less suitable because of time delay. Together with the change of major cause of uterine rupture, the approach to treatment has changed as well. If possible, a uterus-saving procedure is preferred. The aim of this case-report is presentation of a rare case of uterine rupture in an scar-free uterus. It also shows how troublesome diagnostics of uterine ruptures can be.
- Klíčová slova
- jizva po císařském řezu,
- MeSH
- císařský řez MeSH
- dospělí MeSH
- hysterektomie metody MeSH
- jizva MeSH
- komplikace těhotenství * MeSH
- lidé MeSH
- peripartální období MeSH
- rizikové faktory MeSH
- ruptura dělohy * diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- těhotenství MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
