Úvod: Zduření v oblasti hlavy a krku je častým nálezem v otorinolaryngologii. Jeho přesná a časná diagnostika je předpokladem úspěšné léčby, především v případě zhoubných nádorů. Běžně je tenkojehlová aspirační biopsie (FNAB – fine-needle aspiration biopsy) zatížena vysokým počtem nediagnostických vzorků, zatímco otevřená biopsie představuje výkon s vyšším rizikem komplikací a nezřídka nutností hospitalizace. Biopsie tlustou jehlou (CNB – core-needle biopsy) představuje nejméně invazivní metodu k získání tkáně k histologickému vyšetření. Materiál a metodika: V retrospektivní studii bylo hodnoceno celkem 70 CNB u 62 pacientů v období 6/2020–12/2022 s cílem stanovit senzitivitu a specificitu CNB při diagnostice neoplazií v oblasti hlavy a krku. Všechny CNB v souboru byly provedeny otorinolaryngologem. Výsledky: V celém souboru jsme dosáhli senzitivity a specificity ve stanovení neoplazie 69,5 % a 90,9 %. Pro maligní nádor tyto hodnoty činily 53,9 %, resp. 100 %. V případě spinocelulárního karcinomu byla senzitivita 83,3 % a specificita 100 % Pro diagnózu lymfomu jsme dosáhli hodnot 33,3 % pro senzitivitu a 100 % pro specificitu. V oblasti slinných žláz byla neoplazie pomocí CNB diagnostikována se senzitivitou 74,3 % a specificitou 87,5 %. Zaznamenali jsme jedinou komplikaci v podobě krátkodobé dysfunkce lícního nervu. Závěr: Námi dosažené výsledky ukazují na potenciál CNB v diagnostice nádorů v oblasti hlavy a krku. V případě stanovení diagnózy spinocelulárního karcinomu dosahuje vysoké specificity, zatímco u lymfomů ji limituje nízká senzitivita. Ultrazvuková navigace je výhodou především u malých a špatně hmatných lézí.
Introduction: A neck lump is a common finding in ENT practice. Its early and precise diagnostics are the corner stone for successful treatment, especially in cases of malignant tumours. Commonly used fine-needle aspiration biopsy has a high rate of non-diagnostic results, while open surgical biopsy poses a procedure with a higher incidence of complications and the necessity of hospital admission. Core-needle biopsy (CNB) represents the least invasive method of obtaining a tissue sample sufficient for histological examination. Methods: In our retrospective study, we investigated 70 CNBs taken from 62 patients between 6/2020 to 12/2022. The outcome measures were the sensitivity and specificity of CNB in diagnosing neoplasia of the head and neck. All CNBs were performed by an otorhinolaryngologist. Results: In the entire cohort, the sensitivity and specificity for neoplasia were 69.5% and 90.9%, respectively. For malignancy, the sensitivity was 53.9% and the specificity was 100%. In cases of squamous cell carcinoma, we reached 83.3% for sensitivity and 100% for specificity. For lymphoma, the sensitivity and specificity were 33.3% and 100%, respectively. CNB sensitivity and specificity for salivary neoplasia were 74. % and 87.5%, respectively. We encoutered a single complication, i.e. temporary paresis of the facial nerve, which resolved spontaneously soon afterwards. Conclusion: Our results underline the potential of CNB in diagnosing head and neck neoplasias. It is highly specific for squamous cell carcinoma, while it lacks sufficient sensitivity for lymphomas. Ultrasound guidance is recommended especially for small and impalpable lessions.
- Klíčová slova
- biopsie tlustou jehlou,
- MeSH
- biopsie metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory hlavy a krku * diagnóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
OBJECTIVE: The light emitted from the endoscope during transcanal endoscopic ear surgery (TEES) heats the intratympanic space. This heat may potentially be dangerous to nearby important structures, as documented by in vitro and by animal and cadaveric studies. The aim of our work was to monitor middle ear temperatures during TEES in vivo. STUDY DESIGN: Cohort study. SETTING: Tertiary referral hospital. PATIENTS: Four patients (15-69 yrs old) underwent transcanal endoscopic tympanoplasties for chronic perforation or retraction. INTERVENTION: After elevating the tympanomeatal flap, a thermocouple was placed in the middle ear to measure the heat generated by a 30° Hopkins rod telescope (11 cm long, 2.7 mm wide) and fiberoptic light emitting diode light source. MAIN OUTCOME MEASURES: Middle ear temperature in the retrotympanum was monitored under these conditions: at 50 and 100% light intensity, after removing and wiping the endoscope tip, during suctioning and following middle ear irrigation. RESULTS: Maximum middle ear temperature ranged from 36.26-37.30°C. Pulling out and wiping the endoscope caused no change or minimal decrease of 0.16°C. Middle ear irrigation caused a temperature drop of 2.05°C to 5.11°C. Suctioning was associated with a drop from 0.24°C to 3.91°C that was dependent on the depth of the endoscopic tip. CONCLUSION: Middle ear temperatures during TEES using a Hopkins rod telescope and light-emitting diode light source reach values corresponding to physiological body temperature, and do not reach dangerous levels.
- MeSH
- endoskopie MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé MeSH
- otologické chirurgické výkony * MeSH
- střední ucho chirurgie MeSH
- tělesná teplota * MeSH
- teplota MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Adenoidně cystický karcinom (AdCC) je pomalu rostoucí nádor charakteristický častými recidivami a tvorbou vzdálených metastáz. S relativním 5% zastoupením patří mezi nejčastější salivární malignity. Většina klinických studií se zabývá AdCC vycházejícími z malých i velkých slinných žláz a jen málo se věnuje výlučně posledně uvedeným nádorům. Metodika: V retrospektivní práci hodnotíme biologické chování a přežívání pacientů s AdCC velkých slinných žláz u 32 pacientů léčených v letech 1989–2014 na třech pracovištích při FN Olomouc a FN v Plzni. Výsledky: Celkové přežití (overall survival, OS) pacientů v souboru po 5, 10 a 15 letech dosáhlo 79,8 %, 75,8 %, resp. 57,8 %. U nízkých klinických stadií (I + II) činil OS po 5, 10 a 15 letech vždy 87,5 %, zatímco u stadia III + IV 70,7 %, 62,9 %, resp. 31,4 %. Korespondující nádorově specifické přežití (disease specific survival, DSS) a přežití bez známek onemocnění (disease free survival, DFS) pro lokalizované onemocnění dosáhlo 96,0 %, 91,2 % a 69,5 %, resp. 79 %, 69 % a 30,7 %. Ve stejných časových intervalech bylo dosaženo v 85,9 %, 75,4 % a 60,3 % lokální kontroly při nárůstu incidence vzdálených metastáz z 10,4 % na 24,4 % a 48,2 %. závěr: Námi dosažené výsledky potvrzují nezadržitelnou progresi pokročilých stadií AdCC, což koresponduje s publikovanými údaji. Z tohoto důvodu by pacienti s AdCC měli být dlouhodobě dispenzarizováni.
Introduction: Adenoid cystic carcinoma (AdCC) is a slowly growing tumor for which recurrences and distant metastases are common. It is one of the most frequent salivary malignancies and accounts for 5% of these tumours. Most of clinical studies collect minor and major salivary gland tumours, but just a few focus on the latter. Methods: In our retrospective study we investigate biological behaviour and survival of 32 patients with AdCC of major salivary gland treated on 3 clinics – University hospital Olomouc and University hospital Plzeň between 1989–2014. results: The 5-year, 10-year and 15-year overall survival (OS) in the cohort were 79.8%, 75.8% and 57.8% respectively. For low stage tumours (stage I + II) OS were at 5,10 and 15 years the same – 87.5%, while for stage III + IV were 70.7%, 62.9% and 31.4%, respectively. Corresponding disease specific survival (DSS) and disease free survival (DFS) in local limited disease has reached 96.0%, 91.2% and 69.5%, and 79.0%, 69.0% and 30.7%. During the same time interval we achieved local control in 85.9%, 75.4% and 60.3%, respectively, while distant metastases incidence increased from 10.4% to 24.4% and 48.2%. Conclusion: Our results confirm difficult control of advanced stages of AdCC and are consistent with previous studies. Therefore lifelong follow-up is advised.
Kazuistika prezentuje případ 39letého pacienta se spontánním pneumomediastinem a rozsáhlým emfyzémem krku. Pacient byl vyšetřen na ORL klinice pro několik hodin trvající zduření na krku, nazolalii, dysfagii a dysfonii. Klinický nález a vyšetření počítačovou tomografií (CT) oblasti krku a mediastina odhalilo pneumome-diastinum s rozsáhlým podkožním emfyzémem krku bez jasné vyvolávající příčiny. Následná bronchoskopie byla bez nálezu patologie. Po vyloučení jiné etiologie byla stanovena diagnóza spontánního pneumomediastina Hammanova syndromu. Třetí den hospitalizace byl pacient pro výraznou regresi nálezu, bez klinických obtíží propuštěn do domácí péče. Práce poukazuje na nepříliš závažné, ale dramaticky vypadající onemocnění, které může být zaměněno s celou řadou nemocí svýznamnou morbiditou a mortalitou a které vyžadují výrazně agresivnější léčbu.
The autors present a case of a 39 year old patient with spontaneous pneumomediastinum and extensive neck emphysema. The patient was referred to the ENT clinic with neck swelling, hyponasal voice, dysphagia and dysphonia manifesting for several hours. Clinical examination and CT scan of the neck and mediastinum revealed pneumomediastinum with extensive subcutaneous emphysema of the neck without clear cause. Subsequent bronchoscopy didin't reveal any pathological findings. After the other etiologies were excluded, the diagnosis of spontaneous pneumomediastinum - Hamman's syndrome was established. The patient was discharged from the hospital in three days after significant regression of findings without any relevant clinical symptoms. The case report points out non-serious , but dramatically looking condition that can be mistaken for a disease with significant morbidity and mortality which needs more aggressive treatment.
- Klíčová slova
- hammanův syndrom, spontánní pneumomediastinum,
- MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mediastinální emfyzém * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
V kazuistice je popsán případ 59letého pacienta s rozsáhlou strumou způsobující útlak trachey v místě po předchozí tracheostomii s klinickými symptomy dechové nedostatečnosti, kontraindikující zákrok v celkové anestezii. Stav byl řešen ve spolupráci s pneumologem zavedením tracheálního stentu s následnou totální tyreoidektomií. Stent byl posléze s odstupem čtyř měsíců extrahován. Následně byl pacient zcela bez dechových obtíží.
In a case report we present a 59-year old patient with large goiter causing a respiratory insufficiency by tracheal compression in a place of previous tracheostomy. The resulting tracheal stenosis contraindicated surgical procedure under general anaesthesia. This condition was solved in cooperation with pneumologist. A tracheal stent insertion was followed by total thyroidectomy. The stent was removed four months after the surgery. Thereafter the patient had no breathing difficulties.
- MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- stenóza průdušnice * diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- stenty MeSH
- tyreoidektomie metody MeSH
- uzlová struma chirurgie komplikace MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cholesteatom je cystický pseudotumor. Jeho základ tvoří rohovějící dlaždicobuněčný epitel produkující keratinové hmoty. Vyskytuje se u hnisavé formy chronického středoušního zánětu. Může se chovat agresivně a způsobit osteolýzu okolních struktur, jako jsou středoušní kůstky, kanál lícního nervu, vnitřní ucho. Diagnostika cholesteatomu je založená na otomikroskopii a využití moderních zobrazovacích metod (výpočetní tomografie, magnetická rezonance). Léčba je chirurgická. Musí být dostatečně radikální, aby se předešlo návratu onemocnění. Recidiva je i přes pečlivou operační techniku relativně častá, hlavně v dětském věku. Časnou diagnostikou a adekvátní chirurgickou terapii možno předejít závažným otogenním komplikacím středoušního zánětu.
Cholesteatoma is a cystic pseudotumor. It is consisted of a keratinized squamous epithelium producing keratin masses. It occurs in purulent form of chronic otitis media. It can behave aggressively and cause osteolysis of surrounding structures in the middle ear, such as the middle ear bone, facial nerve channel, inner ear, etc. Diagnosis of cholesteatoma is based on otomicroscopy and the use of modern imaging methods (computed tomography, magnetic resonance imaging). The treatment is surgical and must be radical enough to prevent recurrence of the disease. Despite precise surgical technique, recurrence is relatively frequent, especially in childhood. Early diagnostics and adequate surgical therapy can prevent severe otogenic complications of middle ear inflammation.
- MeSH
- cholesteatom středního ucha * diagnóza chirurgie komplikace MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- lidé MeSH
- mastoidektomie metody MeSH
- otitis media etiologie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
