- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
PURPOSE OF THE STUDY The authors in their paper evaluate a group of patients who underwent arthrodesis of the first metatarsophalangeal joint using a locking plate. MATERIAL AND METHODS In the period 2010-2015, we performed surgery in 51 patients (56 forefeet), of which in 5 cases bilaterally and in 46 cases unilaterally, in 38 women and 13 men. The mean age was 57.8 years, the mean follow-up was 3.1 years. The indications for surgery were hallux rigidus in 23 patients, hallux valgus in 15 patients, hallux varus in 3 patients, and hallux erectus in 2 patients. In 4 patients the surgery was performed for valgus deformity associated with rheumatoid arthritis, 9 patients were indicated for a failure of the prior surgical intervention. In all 56 forefeet, the anatomic, low-profile titanium plate Variable Angle LCP 1st MTP Fusion Plate 2.4/2.7 was used. RESULTS According to Gainor s score the surgical outcomes were assessed as excellent in 46 patients who underwent surgery (90%), good in 4 patients (8%), fair in 1 patient (2%), and poor in 0 patient (0%). In 53 forefeet, the control radiographs showed solid bone union. In 2 patients and 3 forefeet, non-union of the arthrodesis occurred. In 2 forefeet, revision arthrodesis was performed, after which solid bone union followed. Malpositioned union was reported in 5 forefeet, of which in 4 cases into valgosity and in 1 case into dorsiflexion. DISCUSSION Numerous fixation materials can be used for arthrodesis of the first metatarsophalangeal joint. The use of the least stable Kirschner wires (cerclage) is being abandoned and substituted with a more stable fixation by screws, memory staples and locking plates. The achievement of excellent results requires proper positioning of the arthrodesis. Impingement syndrome between the big toe and the second toe can result in painful callosities formation, too large dorsiflexion can lead to a hallux hammertoe, with reduced big toe support function, to metatarsalgia. CONCLUSIONS The arthrodesis is indicated in patients with Grade III and IV hallux rigidus, with severe hallux valgus, hallux varus, and in patients in whom the previous surgeries failed. We tend to prefer stable arthrodesis. Fixation by anatomic LCP plate facilitates early rehabilitation, loading and early return to work and sports activities. Key words: arthrodesis, metatarsophalangeal joint, hallux rigidus, hallux valgus.
- MeSH
- artrodéza přístrojové vybavení metody rehabilitace MeSH
- hallux rigidus rehabilitace chirurgie MeSH
- hallux valgus rehabilitace chirurgie MeSH
- hallux varus rehabilitace chirurgie MeSH
- kostní destičky * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metatarzofalangeální kloub chirurgie MeSH
- následné studie MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- získané deformity nohy (od hlezna dolů) rehabilitace chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- hodnotící studie MeSH
PURPOSE OF THE STUDY To give a description of the patient group, risk factors, classification, therapeutic procedures and treatment outcomes in periprosthetic femoral fractures after total hip arthroplasty treated in the Trauma Hospital in Brno. MATERIAL AND METHODS This retrospective study comprised of 51 patients treated for a periprosthetic femoral fracture between 2003 and 2013. This included 19 (37%) intra-operative and 32 (63%) post-operative fractures. According to the Vancouver classification, the types of fractures were as follows: 9 patients A; 21 B1; 9 B2; 6 B3 and 6 with type C. RESULTS Type A fractures were treated conservatively. Although pseudoarthrosis of the greater trochanter occurred, the patients had no clinical problems. The intra-operative type B1 fractures were managed by cerclage tapes in nine patients and the post-operative B1 fractures were treated by plate osteosynthesis in 10 patients and femoral stem reimplantation in two patients. All post-operative type B2 and type B3 fractures were managed by reimplantation of the femoral stem and type C fractures were treated by plate osteosynthesis. Serious complications requiring revision surgery were recorded in five patients; they included plate failure in two B1 fractures, dislocation of a B2 fracture, a dislocation with femoral component rotation in a B3 fracture and failure of the plate in a type C fracture. CONCLUSIONS The treatment of a periprosthetic fracture can affect the patient's life. In view of the fracture type, implant type, general health of the patient and all risk factors, the authors prefer one-stage surgical treatment. The Vancouver classification is a guidleine for the therapeutic plan. Osteosynthesis as a single procedure is indicated only if the femoral component is stable and well fixed. When the stem in B2 and B3 fractures is loose, revision surgery with stem replacement is necessary. Key words: periprosthetic fracture, total hip atrhroplasty, Vancouver classification.
- MeSH
- femur cytologie MeSH
- fraktury femuru klasifikace chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- náhrada kyčelního kloubu škodlivé účinky přístrojové vybavení MeSH
- periprotetické fraktury klasifikace chirurgie MeSH
- reoperace statistika a číselné údaje MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- transplantace kmenových buněk MeSH
- vnitřní fixace fraktury MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Ve střednědobé retrospektivní studii prezentujeme naše klinické výsledky s implantací totální endoprotézy ToeFit-Plus při léčbě degenerativních změn 1. MTP kloubu. Metoda a materiál: Od března 2006 do listopadu 2010 jsme implantovali 23 totálních náhrad ToeFit-Plus. Zkontrolovali jsme 22 pacientů, 19 žen a 3 muže. Průměrný věk byl 55 let (39–72). Počtem 13 ku 9 převažovalo levé chodidlo. Průměrná doba sledování byla 54 měsíců (24–72). Indikací byl hallux rigidus těžkého stupně III., IV. dle Coughlina po neúspěšné konzervativní nebo předešlé operační terapii. Klinické výsledky jsme hodnotili na základě dotazníků VAS a Kitaoka skóre. Postavení komponent jsme zkontrolovali rentgenologickým vyšetřením. Sledovali jsme období před operací, dále první kontrolní období v průměru 2,3 roku a druhé kontrolní období v průměru 4,6 roku po operaci. Výsledky: Průměrná hodnota Kitaoka skóre před operací byla 45 bodů (rozmezí 27–63), v prvním kontrolním období 76 bodů (47–95), v druhém kontrolním období 66 bodů (39–90). V dotazníku VAS jsme zaznamenali bodovou hodnotu 7 (6–9) před operací, v prvním kontrolním období 2 (1–6) a v druhém kontrolním období 4 (2–9). Průměrný rozsah pohybu (dorziflexe–plantiflexe) v 1. MTP skloubení byl před operací 20° (5–25), v prvním kontrolním období 46° (30–50) a v druhém kontrolním období 35° (10–45). Nejčastější komplikací byl osteolytický lem kolem falangeální komponenty 44 %, ztuhlost kloubu 36 %, progrese bolesti 22,7 %, reoperaci pro mechanické selhání implantátu podstoupilo 18 % pacientů. Diskuze: V krátkodobém období jsme dosáhli povzbudivých výsledků, zlepšení rozsahu pohybu, úlevu od bolesti, zachování opěrné funkce palce při chůzi. V celkovém hodnocení byla alarmující vysoká míra komplikací a 40 % nespokojených pacientů. Podobné zkušenosti ve svých pracích udávají Lange, Gibson, Fuhrman. Závěr: V současné době jsme od indikace totální náhrady při řešení pokročilého stadia hallux rigidus ustoupili.
Introduction: In our mid-term retrospective study we present clinical results of implantation of the Toefit-Plus total endoprosthesis as a treatment of severe degenerative changes of the first MTP joint. Material and methods: During the period between March 2006 to November 2010, we implanted a total of 23 Toefit-Plus endoprostheses. We followed up 22 patients, 19 women and 3 men, with an average age of 55 years (range, 39-72). The mean duration of follow-up was 54 months (range, 24-72). The indication for surgery was hallux rigidus, grade III and IV according to Coughlin. Clinical outcomes were evaluated by the VAS questionnaire and Kitaoka score. The implant position was assessed by X-ray images. We performed the examinations before surgery, then during the first follow-up period of, on average, 2,3 years post surgery, and finally during the second follow-up period, on average 4,6 years post surgery. Results: The mean pre-operative Kitaoka score was 45 (range, 27-63), the mean score in the first follow-up period was 76 (range, 47-95), and the mean score in the second follow-up period was 66 (range, 39-90). The mean value of the VAS questionnaire was 7 points (6-9) before surgery, 2 points (1-6) in the first follow-up period and 4 points (2-9) in the second follow-up period. Average range of motion at the first MTP joint was 20° (5-25) before surgery, 46° (30-50) in the first follow-up period, and 35° (10-45) in the second follow-up period. The most frequent complications included radiographic evidence of asymptomatic osteolysis around the phalangeal component (44%), stiffness of the first MTP joint (36,4%), and progression of pain (22,7%). Revision surgery was required in 18,2% of the patients due to mechanical failure of the implant Discussion: We achieved encouraging short-term outcomes with the use of Toefit-Plus implant – alleviation of pain, restoration of movement and support function of the big toe during gait. However, in the final assessment there was an alarmingly high rate of complications and 40% of unsatisfied patients. Lange, Gibson, and Fuhrman report similar experience. Conclusion: At the present time we have discontinued indicating total endoprosthesis of the first MTP joint in the treatment of grade III and IV hallus rigidus.
- Klíčová slova
- Kitaoka skóre, ToeFit-Plus,
- MeSH
- artroplastiky kloubů * metody statistika a číselné údaje MeSH
- časové faktory MeSH
- dospělí MeSH
- hallux rigidus * chirurgie radiografie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- měření bolesti statistika a číselné údaje MeSH
- metatarzofalangeální kloub * chirurgie radiografie MeSH
- mladý dospělý MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- protézy - design MeSH
- protézy kloubů MeSH
- reoperace statistika a číselné údaje MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rozsah kloubních pohybů MeSH
- selhání protézy MeSH
- senioři MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
- vizuální analogová stupnice MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
ÚVOD: Zlomeniny proximálního konce stehenní kosti jsou již dlouhodobě vnímány jako celospolečenský a ekonomický problém stárnoucí populace ve vyspělých zemích. Metodou volby při jejich léčení je neodkladná operace - osteosyntéza nebo náhrada kyčelního kloubu. MATERIÁL A METODA: Náš soubor tvořilo 145 pacientů (54 mužů) starších 50 let s izolovaným poranění proximálního femuru, hospitalizovaných v průběhu roku 2008 v Úrazové nemocnici v Brně. Sledovali jsme vztah mezi volbou operačního či konzervativního řešení vzhledem k danému typu zlomeniny a zastoupení časných komplikací u jednotlivých způsobů léčby. VÝSLEDKY: Ze 138 operovaných pacientů byla osteosyntéza volena u 82 (57 %) a náhrada kyčelního kloubu u 56 (38 %). Konzervativně bylo léčeno 7 (5 %) pacientů. Operační výkon v den přijetí do nemocnice byl proveden u 68 (83 %) pacientů s osteosyntézou a u 23 (41 %) pacientů s endoprotézou. Převážná většina subkapitálních zlomenin byla ošetřena náhradou kyčelního kloubu. Bazicervikální zlomeniny byly nejčastěji řešeny pomocí DHS, u per- a intertrochanterických zlomenin převažovalo použití PFN. Během hospitalizace jsme zaznamenali celkem 2 úmrtí, přičemž nejčastější pooperační komplikace byly kardiopulmonální. ZÁVĚR: Časná intervence je rozhodující u intrakapsulárních zlomenin v případě, že volíme záchovnou osteosyntézu. V ostatních případech má zásadnější význam pro eliminaci pooperačních komplikací důsledná předoperační příprava pacienta.
INTRODUCTION: Hip fractures are persistent social and economic problem in the aging population in developed countries. Immediate operative treatment - osteosynthesis or total hip arthroplasty are the methods of choice. METHODS: Our patient population consisted of 145 subjects (54 men) over 50 years of age with the isolated proximal femur fracture who were admitted Trauma Hospital in Brno during the year 2008. Our aim was to investigate the relationship between the fracture type and the choice of the treatment, we also studied the complications and mortality rate. RESULTS: Among 138 patients who underwent the surgery, in 82 (57 %) osteosynthesis and in 56 (38 %) total hip arthroplasty was performed. Conservative treatment was chosen in 7 (5 %) patients. Same day surgery was performed in 68 (83 %) patients with osteosynthesis and 23 (41 %) patients with arthroplasty. Most of the subcapital fractures were treated with the hip arthroplasty. Basicervical fractures were mainly treated with the DHS (dynamic hip screw), while in the intertrochanteric fractures the use of PFN (proximal femoral nail) was dominant. During the hospitalisation two deaths was reported, the most common postoperative complications were cardiopulmonal. CONCLUSION: Early intervention is crucial in those intracapsular fractures that are treated with osteosynthesis. In other cases, strict preoperative preparation of the patient is much more important and contributes to the elimination of the postoperative complications.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- celková anestezie využití MeSH
- fraktury femuru * chirurgie klasifikace mortalita MeSH
- hospitalizace MeSH
- intramedulární fixace fraktury MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- multiorgánové selhání MeSH
- náhrada kyčelního kloubu MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- pooperační péče MeSH
- prognóza MeSH
- rehabilitace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- septický šok MeSH
- statistika jako téma MeSH
- vnitřní fixace fraktury využití MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
