Dlouhodobá domácí oxygenoterapie u dětí (DDOT) je definována jako podávání kyslíku mimo nemocniční prostředí pacientům s onemocněním plic, plicních cév a případně i hrudní stěny (resp. ventilační pumpy) trpícím chronickou respirační insuficiencí 1. typu. Tento přehledový článek je druhým ze dvou článků, které se zabývají problematikou DDOT v České republice. Věnuje se praktickým aspektům DDOT a klade si za cíl stručně představit typy domácí oxygenoterapie a zdroje kyslíku. Dále představuje indikační kritéria pro DDOT v ČR a indikační kritéria dle doporučení Americké hrudní společnosti (ATS) a Britské hrudní společnosti (BTS). Diskutovány jsou i limitace stávající indikační praxe v ČR, kdy kritéria pro předpis DDOT podle aktuálního úhradového katalogu českých zdravotních pojišťoven dostatečně nezohledňují specifika dětského věku. Závěrem článek zmiňuje možnosti monitorování dlouhodobé terapie kyslíkem v domácím prostředí a případné ukončení terapie.
Long term home oxygen therapy for children is defined as oxygenotherapy outside hospital environment dedicated for patients with lung diseases, diseases of pulmonary vascular system and diseases of the thoracic wall (ventilation) suffering from chronic respiratory insufficiency of type 1. This review represents the second one of two articles on long-term home oxygen therapy (LTOT) in the Czech Republic, with a focus on the indication criteria for home oxygen therapy in children with chronic respiratory conditions. The review outlines the criteria based on the practice guidelines of the American Thoracic Society (ATS) and the British Thoracic Society (BTS), as well as specific indication criteria in the Czech Republic recommended by health insurance companies. Additionally, the review addresses practical aspects of LTOT, including the types of home oxygen devices, at-home patient follow-up, and indications for weaning off LTOT.
- MeSH
- dítě MeSH
- dlouhodobá péče klasifikace metody MeSH
- domácí ošetřování klasifikace metody MeSH
- kvalita života MeSH
- lékařské předpisy MeSH
- lidé MeSH
- oxygenoterapie * klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- plicní nemoci terapie MeSH
- respirační insuficience diagnóza terapie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Dlouhodobá domácí oxygenoterapie u dětí (DDOT) je definována jako podávání kyslíku mimo nemocniční prostředí pacientům s onemocněním plic, plicních cév a případně i hrudní stěny (resp. ventilační pumpy) trpícím chronickou respirační insuficiencí 1. typu. Hlavním cílem DDOT je zamezení výskytu déletrvajících stavů hypoxie a tím předcházení rozvoji komplikací, jakými jsou například plicní hypertenze, kognitivní deficit a další. Domácí oxygenoterapie zároveň umožňuje dítěti pobyt mimo nemocniční zařízení a zvyšuje jeho kvalitu života. DDOT je rezervována zpravidla pro koncová stadia závažných plicních a některých mimoplicních onemocnění. Specificky v dětském věku lze však u některých patologií očekávat ústup závislosti na dodatečném kyslíku (např. bronchopulmonální dysplazie či hyperplazie neuroendokrinních buněk kojenců) a tím i možnost ukončení DDOT. Tento přehledový článek je prvním ze dvou článků, které se věnují problematice DDOT v České republice. Klade si za cíl stručně představit patofyziologické mechanismy vedoucí k hypoxemii a objasnit na jejich základě účinnost a vhodnost oxygenoterapie. Dále krátce představuje metody detekce hypoxemie vhodné pro dětský věk a důsledky dlouhodobé hypoxemie na dětský organismus. V neposlední řadě se věnuje nejčastějším diagnózám indikovaným a potenciálně léčitelným DDOT.
Long term home oxygen therapy for children is defined as oxygenotherapy outside hospital environment dedicated for patients with lung diseases, diseases of pulmonary vascular system and diseases of the thoracic wall (ventilation) suffering from chronic respiratory insufficiency of type 1. The main target of a long-term home oxygen therapy in children (LTOT) is to prevent prolonged hypoxia in children with chronic respiratory condition. Prolonged hypoxia can lead to health complications such as pulmonary hypertension, cognitive impairment etc. LTOT enables patients to spend more time at home and improves their quality of life. LTOT is indicated for end-stages of severe pulmonary and sometimes non-pulmonary illnesses, but there are known pathologies such as bronchopulmonary dysplasia or neuroendocrine cell hyperplasia of infancy where the patient is expected to spontaneously wean of oxygen. This review is the first of two articles presenting LTOT in the Czech Republic. The primary focus of this review is to briefly present the pathophysiological mechanisms leading to hypoxemia and to explain the suitability of oxygen therapy based on this knowledge. It then briefly outlines options for detecting hypoxemia in children and the long-term impact of hypoxemia on the children‘s body and health. Moreover, the review discusses the most common diagnoses indicated and potentially treatable by LTOT.
- MeSH
- bronchopulmonální dysplazie terapie MeSH
- cystická fibróza patologie terapie MeSH
- dítě MeSH
- domácí ošetřování MeSH
- hypoxie komplikace patofyziologie MeSH
- intersticiální plicní nemoci patologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční spánková apnoe patofyziologie terapie MeSH
- oxygenoterapie * metody škodlivé účinky MeSH
- oxymetrie MeSH
- plicní hypertenze patologie terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
Interstitial lung diseases (ILD) are a heterogeneous group of rare diffuse diseases affecting the lung parenchyma in children and adults. Childhood interstitial lung diseases (chILD) are often diagnosed at very young age, affect the developing lung, and can have different presentations and prognosis compared to adult forms of these diseases. In addition, chILD in many cases may apparently remit, and have a better response to therapy and better prognosis than adult ILD. Many affected children will reach adulthood with minimal activity or clinical remission of the disease. They need continuing care and follow-up from childhood to adulthood if the disease persists and progresses over time, but also if they are asymptomatic and in full remission. Therefore, for every chILD patient an active transition process from paediatric to adult care should be guaranteed. This European Respiratory Society (ERS) statement provides a review of the literature and current practice concerning transition of care in chILD. It draws on work in existing transition care programmes in other chronic respiratory diseases, disease-overarching transition-of-care programmes, evidence on the impact of these programmes on clinical outcomes, current evidence regarding long-term remission of chILD as well as the lack of harmonisation between the current adult ILD and chILD classifications impacting on transition of care. While the transition system is well established in several chronic diseases, such as cystic fibrosis or diabetes mellitus, we could not find sufficient published evidence on transition systems in chILD. This statement summarises current knowledge, but cannot yet provide evidence-based recommendations for clinical practice.
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- intersticiální plicní nemoci * terapie diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- pneumologie normy MeSH
- přechod k lékaři pro dospělé * normy organizace a řízení MeSH
- prognóza MeSH
- společnosti lékařské MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
Chronický kašel je definován svým trváním (více než 4-8 týdnů). Jedná se o relativně častý příznak dětského věku a vyžaduje pečlivé zhodnocení, jelikož může upozorňovat na závažné chronické onemocnění. Vyšetřovací postup je v prvé řadě založen na detailním zhodnocení anamnézy a fyzikálním vyšetření, v rámci kterých pátráme po příznacích upozorňujících na specifickou příčinu kašle, resp. jasně definované onemocnění. Vyšetření druhé linie volíme v jednotlivých případech individuálně a cílíme ho na základě podezření vzniklých při vyšetřeních první linie. Z rozšiřujících vyšetření nejčastěji indikujeme skiagram hrudníku, spirometrii s bronchomotorickými testy, vyšetření sputa a alergologické testy. Léčba chronického kašle by měla odpovídat jeho vyvolávající příčině, resp. onemocnění, na podkladě kterého vzniká. Necílené nasazení antiastmatické, antirefluxní a antialergické léčby chronického kašle má malou šanci na úspěch, nicméně v pečlivě vybraných situacích (např. suchý kašel ve vazbě na prostředí, virové infekty, či kontakt s alergeny - podezření na variantu asthma bronchiale s izolovaným kašlem) lze provést terapeutický test s antiastmatickou medikací. Při tomto pokusu je nutné striktně dodržet doporučený způsob provedení, aby nebyla dlouhodobá medikace podávána zbytečně.
A chronic cough is defined by its duration (more than 4-8 weeks). It is a relatively common symptom in children and requires careful evaluation, as it may indicate a serious chronic disease. The examination procedure is primarily based on a detailed evaluation of the patient's history and a physical examination, during which we look for symptoms pointing to a specific cause of the cough, or clearly defined disease. The second-line tests are chosen individually based on the suspected etiology of cough arising from the first-line examinations. Among the additional examinations, chest X-ray, spirometry with bronchomotor tests, sputum examination and allergy tests are the most important. The treatment of chronic cough should target its underlying cause/disease. Non-targeted use of anti-asthmatic, anti-reflux and anti-allergic treatment for chronic cough has little chance of success. However, in carefully selected situations (e. g. dry cough in relationship to the environment and allergen exposure or viral infections - suspected cough variant asthma) therapeutic test with antiasthmatic medication may be helpful. Evaluation of the treatment effect must be performed after 8-12 weeks to avoid ineffective use of long-term medication.
BACKGROUND: The carotid bodies primarily serve as oxaemia sensors that affect tidal breathing. Their function has not yet been studied in infants with nocturnal hypoxaemia. This cross-sectional study aimed to characterise the hyperoxic ventilatory response (HVR) in infants and its relationship to nocturnal hypoxaemia. METHODS: The HVR was analysed in term infants aged <24 months with childhood interstitial lung disease (chILD), those with severe recurrent wheezing (wheeze), and nonrespiratory controls. The HVR timing was characterised using hyperoxia response time (HRT1), and HVR magnitude was characterised by the relative change in minute volume between normoxia and 30-s hyperoxia (VE_dH30). Time spent with an arterial haemoglobin oxygen saturation (SpO2) <90% during overnight monitoring (t90) was estimated. RESULTS: HVR data were available for 23 infants with chILD, 24 wheeze and 14 control infants. A significant decrease in minute volume under 30 s of hyperoxia was observed in all patients. HRT1 was shorter in chILD (5.6±1.2 s) and wheeze (5.9±1.5 s) groups than in the controls (12.6±5.5 s) (ANOVA p<0.001). VE_dH30 was increased in the chILD group (24.3±8.0%) compared with that in the controls (14.7±9.2%) (p=0.003). t90 was abnormal in the wheeze (8.0±5.0%) and chILD (32.7±25.8%) groups and higher in the chILD group than in the controls (p<0.001). HRT1 negatively correlated with t90 in all groups. CONCLUSION: Significant differences in HVR timing and magnitude were noted in the chILD, wheeze and control groups. A relationship between nocturnal hypoxaemia and HRT1 was proposed. HVR characterisation may help identify patients with abnormal nocturnal SpO2.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- abnormality ústního a čelistního systému diagnóza terapie MeSH
- cystická fibróza diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- vzácné nemoci diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- cilie MeSH
- Kartagenerův syndrom * komplikace MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- plíce MeSH
- poruchy ciliární motility * komplikace MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- dopisy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- oscilometrie metody MeSH
- pediatrie * MeSH
- pletysmografie metody MeSH
- respirační funkční testy * metody MeSH
- spirometrie metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
