Heparinem indukovaná trombocytopenie (HIT) je imunologicky zprostředkovaná komplikace navazující zpravidla na expozici heparinu, méně často se rozvíjí po expozici jiným léčivům anebo spontánně. Mezi rizikové faktory rozvoje HIT patří typ použitého heparinu, jeho dávka a způsob aplikace i doba expozice, velké trauma či operace a obezita. Pravděpodobnost HIT dobře koreluje s tzv. 4T‑skóre. Laboratorní testy k potvrzení či vyloučení HIT se mají provádět u pacientů se střední až vysokou pravděpodobností HIT (4T‑skóre více než 3 body). Screeningové testy jsou založeny na průkazu protilátek proti komplexům heparinu a destičkového faktoru 4, cílem konfirmačních testů je průkaz aktivace trombocytů. Léčba HIT spočívá v okamžitém ukončení aplikace heparinu a v důsledné antitrombotické léčbě alternativními modalitami. Autoři popisují případ HIT u interně polymorbidní obézní pacientky s rozsáhlou infikovanou popáleninou projevující se extrémní urtikariální reakcí v místě aplikace nadroparinu a trombotizací žil podkoží. Díky včasné diagnostice a léčbě fondaparinuxem nedošlo k rozvoji závažnějších tromboembolických příhod.
Heparin‑induced thrombocytopenia (HIT) is an immunologically‑mediated complication, which usually follows heparin exposition, less frequently exposition to other drugs or even occurs spontaneously. The type of heparin, its dose and mode of application as well as the exposition time, major trauma or operation, and obesity represent the main risk factors for HIT. The probability of HIT correlates with so‑called 4T‑score. A confirmatory laboratory diagnostic should be exclusively reserved for patients with a medium to a high probability of HIT development (more than 3 points in 4T‑score). The screening method is based on serological detection of antibodies against heparin‑platelet factor‑4 complexes; confirmation tests aim to identify the activation of platelets. The treatment of HIT requires an immediate interruption of heparin application and rigorous antithrombotic treatment with an alternative agent. Herein authors describe a clinical case of HIT manifested as an extreme urticarial reaction in the location of nadroparin application as well as thrombosis of deep subcutaneous veins in a polymorbid obese patient with an extensive and infected burn. Due to timely diagnosis and fondaparinux treatment, no more severe thrombotic events occurred in this patient.
- Klíčová slova
- 4 T‑skóre,
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- fondaparinux terapeutické užití MeSH
- heparin * škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- trombocytopenie * chemicky indukované MeSH
- trombóza farmakoterapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Východiska: Díky pokrokům v léčbě mnohočetného myelomu se značně zvýšil počet pacientů dosahujících remise onemocnění, a tedy detekce minimální reziduální choroby (minimal residual disease – MRD) se stala nepostradatelnou ke zhodnocení účinnosti léčby a k posouzení hloubky kompletní léčebné odpovědi. Multiparametrická průtoková cytometrie (multiparametric flow cytometry – MFC) je v současnosti nejpoužívanější metodou pro stanovení a monitorování přítomnosti MRD v kostní dřeni pacientů s mnohočetným myelomem, nicméně mohou být využity také metody na molekulární úrovni. Je zřejmé, že protokol použitý pro stanovení MFC-MRD může významně ovlivnit získané výsledky, přičemž standardizovaný a vysoce senzitivní přístup „next generation flow” je již dostupný. Přínos stanovení MRD pro predikci přežití bez progrese onemocnění a celkového přežití je znám, nicméně nedávné výzkumy ukazují, že MRD negativita dokonce překonává prognostickou hodnotu dosažení kompletní léčebné odpovědi pro přežití bez progrese a celkové přežití. Cíl: Souhrnný článek je zaměřen na využití MFC v analýze MRD u mnohočetného myelomu. Zmíněny jsou také technické aspekty a zhodnocení klinického přínosu tohoto stanovení. Závěr: Informace o hladině MRD stanovené pomocí vysoce senzitivní a reprodukovatelné MFC může být využita jako biomarker k hodnocení účinnosti rozdílných léčebných přístupů, k rozhodování o vhodnosti léčby, ale také může sloužit jako parametr nahrazující celkové přežití u pacientů s mnohočetným myelomem.
Background: Progress in treatment of multiple myeloma extensively increased patient remission rates, so minimal residual disease (MRD) detection becomes essential to assess the effectivity of treatment and depth of complete response. Nowadays, multiparametric flow cytometry (MFC) is the most used method for monitoring of MRD presence in the bone marrow of multiple myeloma patients; however, detection on molecular level can be used as well. It is evident that choice of protocol used for MFC-MRD assessment can significantly affect required results; nevertheless, standardized and highly sensitive approach of “next generation flow” is already available. Although benefit of MRD assessment as an independent predictor of progression-free survival and overall survival is known, very recent research showed that MRD-negative status surpasses the prognostic value of complete response achievement for progression-free survival and overall survival. Aim: This review is focused on use MFC in MRD assessment in multiple myeloma. The technical aspects and clinical benefits of this approach are mentioned as well. Conclusion: The information about MRD level detected by highly sensitive and reproducible MFC can be potentially used as a biomarker to evaluate the efficacy of different treatment strategies, help on treatment decisions and act as a surrogate for overall survival in multiple myeloma patients.
- MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom * diagnóza MeSH
- plazmatické buňky fyziologie MeSH
- průtoková cytometrie * metody využití MeSH
- reziduální nádor diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- souhrny MeSH
