BACKGROUND: The frequency of allergic diseases is constantly rising. Dysregulated production of isotype E immunoglobulins is one of the key factors behind allergic reactions and its modulation is therefore an important target for pharmacological intervention. Natural products of the pseurotin family were reported to be inhibitors of IgE production in B-cells. Mechanistic details underlying these effects are however not well understood. PURPOSE: In the present study, we synthesized new analogs of natural pseurotins and extensively investigated their inhibitory effects on activation, proliferation and differentiation of B-cells, as well as on the production of IgE. STUDY DESIGN: Effects of two natural pseurotins (pseurotins A and D) and a collection of fully synthetic pseurotin analogs were studied on mouse B-cells stimulated by the combination of IL-4 and E. coli lipopolysaccharide. The IgE production was determined along with cell viability and cell proliferation. The phosphorylation of selected members of the STAT transcription factor family was subsequently investigated. Finally, the in vivo effect of pseurotin D on the ovalbumin-induced delayed type hypersensitivity response was tested in mice. RESULTS: We discovered that several fully synthetic pseurotin analogs were able to decrease the production of IgE in stimulated B-cells with potency comparable to that of pseurotins A and D. We found that the two natural pseurotins and the active synthetic analogs inhibited the phosphorylation of STAT3, STAT5 and STAT6 proteins in stimulated B-cells, resulting in the inhibition of B-cell proliferation and differentiation into the plasma cells. In vivo, pseurotin D decreased ovalbumin-induced foot pad edema. CONCLUSION: Our results advance the current mechanistic understanding of the pseurotin-induced inhibition of IgE production in B-cells by linking the effect to STAT signaling, and associated modulation of B-cell proliferation and differentiation. Together with our finding that structurally simpler pseurotin analogs were able to reproduce the effects of natural pseurotins, the presented work has implications for the future research on these secondary metabolites in the context of allergic diseases.
- MeSH
- aktivace lymfocytů účinky léků MeSH
- B-lymfocyty cytologie účinky léků fyziologie MeSH
- buněčná diferenciace účinky léků MeSH
- edém chemicky indukované farmakoterapie MeSH
- Escherichia coli chemie MeSH
- fosforylace účinky léků MeSH
- imunoglobulin E krev metabolismus MeSH
- imunoglobulin M krev metabolismus MeSH
- lipopolysacharidy farmakologie MeSH
- myši inbrední C57BL MeSH
- ovalbumin toxicita MeSH
- plazmatické buňky cytologie fyziologie MeSH
- pyrrolidinony chemie farmakologie MeSH
- transkripční faktory STAT metabolismus MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- mužské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Amyloidóza lehkých řetězců imunoglobulinů (AL amyloidosis – ALA) je monoklonální gamapatie charakteristická přítomností aberantních plazmatických buněk produkujících amyloidogenní lehké řetězce imunoglobulinů. To vede k tvorbě amyloidních fibril v cílových orgánech a tkáních, především v srdci a ledvinách, což způsobuje jejich dysfunkci. Jelikož tvorba amyloidních depozit je nezvratný proces, je kladeno velké úsilí k nalezení biomarkeru, který by odlišil ALA od ostatních monoklonálních gamapatií v časném stadiu onemocnění, kdy amyloidní depozita ještě nemají fatální následky. Vysoce výkonné technologie přinášejí nové možnosti v rámci moderního výzkumu nádorů, jelikož umožňují studovat nemoc v rámci jeho komplexnosti. Moderní metody, jako jsou sekvenování nové generace, genové expresní profilování a profilování cirkulujících mikroRNA u aberantních buněk ALA pacientů a příbuzných onemocnění patří mezi nové přístupy využívané ke studiu aberantních plazmatických buněk amyloidózy lehkých řetězců a jiných příbuzných onemocnění. Zatímco obecně známé mutace u pacientů s mnohočetným myelomem (KRAS, NRAS, MYC, TP53) nebyly u ALA pacientů nalezeny, počet mutovaných genů u jednotlivých diagnóz není rozdílný. Transkriptom ALA pacientů se jeví být podobnější pacientům s monoklonální gamapatií nejasného významu, a zároveň exprese cirkulujících mikroRNA, pro které je známá korelace s poškozením srdce je zvýšená právě u ALA pacientů, u nichž je poškození srdce typickým projevem.
Immunoglobulin light chain amyloidosis (AL amyloidosis – ALA) is a monoclonal gammopathy characterized by presence of aberrant plasma cells producing amyloidogenic immunoglobulin light chains. This leads to formation of amyloid fibrils in various organs and tissues, mainly in heart and kidney, and causes their dysfunction. As amyloid depositing in target organs is irreversible, there is a big effort to identify biomarker that could help to distinguish ALA from other monoclonal gammopathies in the early stages of disease, when amyloid deposits are not fatal yet. High throughput technologies bring new opportunities to modern cancer research as they enable to study disease within its complexity. Sophisticated methods such as next generation sequencing, gene expression profiling and circulating microRNA profiling are new approaches to study aberrant plasma cells from patients with light chain amyloidosis and related diseases. While generally known mutation in multiple myeloma patients (KRAS, NRAS, MYC, TP53) were not found in ALA, number of mutated genes is comparable. Transcriptome of ALA patients proves to be more similar to monoclonal gammopathy of undetermined significance patients, moreover level of circulating microRNA, that are known to correlate with heart damage, is increased in ALA patients, where heart damage in ALA typical symptom.
- MeSH
- amyloidóza * diagnóza krev patologie MeSH
- genom genetika MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- mikro RNA analýza fyziologie MeSH
- paraproteinemie klasifikace patologie MeSH
- plazmatické buňky * fyziologie MeSH
- průtoková cytometrie MeSH
- transkriptom fyziologie genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Východiska: Díky pokrokům v léčbě mnohočetného myelomu se značně zvýšil počet pacientů dosahujících remise onemocnění, a tedy detekce minimální reziduální choroby (minimal residual disease – MRD) se stala nepostradatelnou ke zhodnocení účinnosti léčby a k posouzení hloubky kompletní léčebné odpovědi. Multiparametrická průtoková cytometrie (multiparametric flow cytometry – MFC) je v současnosti nejpoužívanější metodou pro stanovení a monitorování přítomnosti MRD v kostní dřeni pacientů s mnohočetným myelomem, nicméně mohou být využity také metody na molekulární úrovni. Je zřejmé, že protokol použitý pro stanovení MFC-MRD může významně ovlivnit získané výsledky, přičemž standardizovaný a vysoce senzitivní přístup „next generation flow” je již dostupný. Přínos stanovení MRD pro predikci přežití bez progrese onemocnění a celkového přežití je znám, nicméně nedávné výzkumy ukazují, že MRD negativita dokonce překonává prognostickou hodnotu dosažení kompletní léčebné odpovědi pro přežití bez progrese a celkové přežití. Cíl: Souhrnný článek je zaměřen na využití MFC v analýze MRD u mnohočetného myelomu. Zmíněny jsou také technické aspekty a zhodnocení klinického přínosu tohoto stanovení. Závěr: Informace o hladině MRD stanovené pomocí vysoce senzitivní a reprodukovatelné MFC může být využita jako biomarker k hodnocení účinnosti rozdílných léčebných přístupů, k rozhodování o vhodnosti léčby, ale také může sloužit jako parametr nahrazující celkové přežití u pacientů s mnohočetným myelomem.
Background: Progress in treatment of multiple myeloma extensively increased patient remission rates, so minimal residual disease (MRD) detection becomes essential to assess the effectivity of treatment and depth of complete response. Nowadays, multiparametric flow cytometry (MFC) is the most used method for monitoring of MRD presence in the bone marrow of multiple myeloma patients; however, detection on molecular level can be used as well. It is evident that choice of protocol used for MFC-MRD assessment can significantly affect required results; nevertheless, standardized and highly sensitive approach of “next generation flow” is already available. Although benefit of MRD assessment as an independent predictor of progression-free survival and overall survival is known, very recent research showed that MRD-negative status surpasses the prognostic value of complete response achievement for progression-free survival and overall survival. Aim: This review is focused on use MFC in MRD assessment in multiple myeloma. The technical aspects and clinical benefits of this approach are mentioned as well. Conclusion: The information about MRD level detected by highly sensitive and reproducible MFC can be potentially used as a biomarker to evaluate the efficacy of different treatment strategies, help on treatment decisions and act as a surrogate for overall survival in multiple myeloma patients.
- MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom * diagnóza MeSH
- plazmatické buňky fyziologie MeSH
- průtoková cytometrie * metody využití MeSH
- reziduální nádor diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- souhrny MeSH
Východiska: Monoklonální gamapatie jsou charakteristické přítomností klonálních plazmocytů v kostní dřeni, nicméně cirkulující plazmatické buňky lze u významné části pacientů nalézt i v periferní krvi. Počet cirkulujících plazmatických buněk je nezávislým prognostickým faktorem asociovaným s kratším přežíváním, ale také může napomoci předvídat časný relaps. Příčina a mechanizmus vycestování klonálních plazmocytů z kostní dřeně stále není objasněna, nicméně může zahrnovat např. změny v expresi adhezivních molekul. Multiparametrická průtoková cytometrie umožňuje jednoduché a přesné stanovení zastoupení cirkulujících plazmocytů v jakékoli buněčné suspenzi, a to i při velmi nízkých počtech, vč. stanovení jejich fenotypu a potvrzení příslušnosti ke klonálním plazmocytům kostní dřeně. V současnosti však v klinických laboratořích není používán jednotný postup k analýze cirkulujících plazmocytů. Cíl: Souhrnná práce popisuje využití průtokové cytometrie v analýze cirkulujících plazmocytů v periferní krvi. Zaměřuje se na možnosti detekce pomocí různých přístupů a také na klinický význam stanovení těchto buněk s cílem standardizace analýz. Závěr: Multiparametrická průtoková cytometrie je vhodnou a dostatečně citlivou metodou pro detekci cirkulujících myelomových klonálních plazmocytů. Využití standardizovaného přístupu může vést ke stanovení a zavedení nového „průtokově cytometrického” diagnostického kritéria u suspektních případů plazmocelulární leukemie, a může být využito také v rámci prognostikace pacientů s monoklonální gamapatií. Mimoto, stanovení fenotypového profilu klonálních plazmocytů by mohlo napomoci objasnit jejich budoucí chování.
Background: Monoclonal gammopathies are characterized by presence of clonal plasma cells in the bone marrow, although peripheral blood circulating plasma cells can be found in a significant proportion of patients. The number of circulating plasma cells is an independent prognostic marker associated with shorter survival, but it can also help to predict early relapse. The reason and mechanism of plasma cell expansion from the bone marrow to enter peripheral blood is still not entirely clear, but possible changes in the expression of adhesion molecules are probably involved. Multiparametric flow cytometry allows simple and exact enumeration of circulating plasma cells in different types of cell suspensions, even in their low quantity. The phenotype profile and confirmation of clonality regarding to their bone marrow clonal counterparts should be verified as well. There is no uniform method used in clinical laboratories for circulating plasma cells analyses at this moment. Aim: Review is focused on use of multiparametric flow cytometry for circulating plasma cells analysis in peripheral blood. It is comparing possibilities of their detection by different methods and on clinical relevance of that assessment. The standardization of analyses is the main goal. Conclusion: Multiparametric flow cytometry is a very sensitive method for detection of circulating plasma cells, so using a standardized approach can lead to determination and implementation of the flow cytometry diagnostic threshold in plasma cell leukemia suspicious cases as well as in prognostication of monoclonal gammopathies patients. Moreover, analysis of plasma cells phenotypic profile could probably clarify their future behaviour.
BACKGROUND: Multiple myeloma (MM) is characterized by malignant proliferation of plasma cells (PC) which accumulate in the bone marrow (BM). The advent of new drugs has changed the course of the disease from incurable to treatable, but most patients eventually relapse. One group of MM patients (10-15%) is considered high-risk because they relapse within 24 months. Recently, extramedullary relapse of MM (EM) has been observed more frequently. Due to its aggressivity and shorter survival, EM is also considered high-risk. AIMS: The goal of this study was to determine if the so-called high-risk genes published by the University of Arkansas group (UAMS) are even more deregulated in EM patients than in high-risk MM patients and if these patients may be considered high-risk. METHODS: Nine samples of bone marrow plasma cells from MM patients as well as 9 tumors and 9 bone marrow plasma cells from EM patients were used. Quantitative real-time PCR was used for evaluation of expression of 15 genes connected to the high-risk signature of MM patients. RESULTS: Comparison of high-risk plasma cells vs extramedullary plasma cells revealed 4 significantly deregulated genes (CKS1B, CTBS, NADK, YWHAZ); moreover, comparison of extramedullary plasma cells vs extramedullary tumors revealed significant differences in 9 out of 15 genes. Of these, 6 showed significant changes as described by the UAMS group (ASPM, SLC19A1, NADK, TBRG4, TMPO and LARS2). CONCLUSIONS: Our data suggest that increasing genetic abnormalities as described by the gene expression data are associated with increased risk for EM relapse.
- MeSH
- buněčné klony MeSH
- exprese genu MeSH
- geny nádorové genetika MeSH
- kvantitativní polymerázová řetězová reakce MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom genetika MeSH
- plazmatické buňky fyziologie MeSH
- recidiva MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Plazmocelulární leukemie (PCL) je vzácná a agresivní forma plazmocelulární dyskrazie charakterizována přítomností cirkulujících plazmocytů. Dělíme ji na primární PCL objevující se „de novo“ a na sekundární, která se vyskytuje u nemocných s relabovaným či refrakterním mnohočetným myelomem. Primární plazmocelulární leukemie je odlišná klinicko--patologická jednotka s rozdílnými cytogenetickými a molekulárními nálezy, než jsou u sekundární plazmocelulární leukemie. Klinický průběh je agresivní s krátkými remisemi a krátkou dobou přežití. Diagnóza je založena na nálezu více než 20 % plazmocytů v periferní krvi a jejich absolutním počtem více než 2 x 109/l. V současné době se diskutuje o přehodnocení diagnostických kritérií a hodnocení léčebné odpovědi. U primární plazmocelulární leukemie je léčbu nutné zahájit neprodleně, s použitím intenzivních chemoterapeutických režimů a režimů založených na bortezomibu, následované autologní transplantací kmenových buněk. U mladších nemocných je na zvážení i alogenní transplantace. Práce shrnuje současný stav znalostí a léčebných možností u tohoto zatím prognosticky významně nepříznivého krevního nádorového onemocnění.
Plasma cell leukaemia (PCL) is a rare and aggressive variant of plasma cell dyscrasias characterized by the presence of circulating plasma cells. It is classified as either primary PCL occurring “de novo” or as secondary PCL in patients with relapsed/refractory myeloma. Primary PCL is a distinct clinicopathological entity with different cytogenetic and molecular findings. The clinical course is aggressive with short remissions and survival. The diagnosis is based upon the percentage (> 20%) and absolute number (2 x 109/l) of plasma cells in the peripheral blood. Induction therapy needs to begin promptly and to have high clinical activity leading to rapid disease control. Intensive chemotherapy regimens and bortezomib-based regimens are recommended followed by high-dose therapy with autologous stem cell transplantation if feasible. Allogeneic transplantation can be considered in younger patients. This work reviews recent knowledge of this blood malignancy with very poor prognosis.
- MeSH
- biochemická analýza krve MeSH
- chromozomální delece MeSH
- cytogenetika MeSH
- genom MeSH
- homologní transplantace MeSH
- imunofenotypizace MeSH
- kostní dřeň MeSH
- lidé MeSH
- monoklonální gamapatie nejasného významu MeSH
- plazmatické buňky * fyziologie patologie MeSH
- plazmocelulární leukemie * diagnóza genetika krev patofyziologie terapie MeSH
- prognóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- sérum MeSH
- statistika jako téma MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk využití MeSH
- transplantace kostní dřeně MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
The aim of this review was to summarize recent knowledge of the structure and function of a transcriptional repressor, B lymphocyte induced maturation protein 1 (BLIMP1) and its participation in the pathogenesis of B lymphomas. Methods and results. This review summarizes the structure and function of BLIMP1, its major target genes and its role as a tumour suppressor in B cell lymphomas. We review our recent data implicating the loss of BLIMP1α as an important step in the pathogenesis of the Epstein-Barr virus (EBV) associated B cell lymphomas. Conclusions. BLIMP1 is a transcriptional repressor essential for the differentiation of germinal centre (GC) B cells to plasma cells. The loss of BLIMP1 in GC B cells could contribute to the pathogenesis of EBV-associated lymphomas by preventing plasma cell differentiation and viral replication.
- MeSH
- B-buněčný lymfom genetika virologie MeSH
- buněčná diferenciace genetika MeSH
- down regulace MeSH
- imunoglobuliny biosyntéza MeSH
- lidé MeSH
- plazmatické buňky fyziologie MeSH
- regulace genové exprese u nádorů MeSH
- represorové proteiny fyziologie genetika MeSH
- tumor supresorové geny fyziologie MeSH
- virus Epsteinův-Barrové fyziologie MeSH
- zárodečné centrum lymfatické uzliny fyziologie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Východiska: Vícebarevná průtoková cytometrie je užitečným nástrojem k analýze plazmatických buněk, jelikož s dostatečnou senzitivitou dovoluje stanovení jejich počtu a zejména rozlišení na fyziologické a patologické. Typ studie a soubor: V této studii jsme sledovali zastoupení plazmocytů na souboru 25 pacientů s monoklonální gamapatií nejasného významu a 78 osob s mnohočetným myelomem, s cílem nalézt rozdíly v počtu a fenotypu jejich plazmocytů a případně také defi novat potenciální parametr, který by obě nemoci od sebe odlišil. Metody a výsledky: Flowcytometrická analýza plazmocytů byla prováděna ve vzorcích kostních dření s využitím povrchových markerů CD38, CD138, CD45, CD56 a CD19. Při srovnání s mnohočetným myelomem je pro monoklonální gamapatii nejasného významu příznačné vyšší zastoupení reziduálních CD19+ plazmocytů (p<0,001) a nižší zastoupení patologických CD56+ plazmocytů (p=0,004) v kostní dřeni. Závěry: Relativní počet CD19+ plazmocytů se jeví jako jednoznačný parametr pro odlišení monoklonální gamapatie nejasného významu od všech klinických stádií mnohočetného myelomu. Analýzou plazmocytů a jejich fenotypového profi lu můžeme napomoci při diferenciální diagnostice onemocnění. Do budoucna předpokládáme také možný význam analýzy plazmocytů v kostní dřeni pro prognózu hodnocených osob a pro studium minimální reziduální choroby.
Backgrounds: Multicolor fl ow cytometry is a sensitive tool for the analysis of plasma cell population. It can differentiate between normal and malignant plasma cells and enables their quantifi cation. Design and Subjects: We have used fl ow cytometry for quantifi cation and immunophenotyping of plasma cells from 25 patients with monoclonal gammopathy of undetermined signifi cance and 78 those with multiple myeloma aiming to identify and characterize markers that distinguish between the two conditions. Methods and Results: The expression of surface antigens CD38, CD138, CD45, CD56 and CD19 was analysed on bone marrow plasma cells. As compared to MM patients, MGUS patients had higher proportion of residual CD19+ plasma cells (p<0,001) and lower counts of pathologic CD56+ plasma cells (p=0,004) in the bone marrow. Conclusions: The number of CD19+ plasma cells appeared to be an unequivocal marker that distinguishes monoclonal gammopathy of unknown signifi cance from all stages of multiple myeloma. Immunophenotyping of plasma cell can thus contribute to the differential diagnosis of both diseases. It has also been suggested that flow cytometric analysis should be useful for prognostic evaluation and for the study of minimal residual disease.
- MeSH
- antigeny CD19 MeSH
- antigeny CD56 MeSH
- exprese genu MeSH
- fenotyp MeSH
- kostní dřeň MeSH
- mnohočetný myelom genetika patologie MeSH
- monoklonální gamapatie nejasného významu genetika patologie MeSH
- monoklonální protilátky MeSH
- plazmatické buňky * cytologie fyziologie patologie MeSH
- průtoková cytometrie * využití MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- výzkumný projekt MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Ukazatelé proliferační aktivity patří mezi nejdůležitější prognostické charakteristiky monoklonálních gamapatií. Cílem naší práce bylo zavedení postupu DNA analýzy buněčného cyklu, včetně určení ploidity populace plazmatických buněk průtokovou cytometrií s využitím metody dvoubarevného značení monoklonální protilátkou antiCD38 FITC a propidium jodidem. Provedli jsme vyšetření vzorků kostní dřeně 13 nemocných s mnohočetným myelomem a 5 nemocných s monoklonální gamapatií nejasného významu (MGUS). Ve skupině nemocných s mnohočetným myelomem činil podíl myelomových buněk v S fázi 4,37 % ± 1,485 a byl významně vyšší (p = 0,0016) v porovnání s nemocnými s MGUS (1,6 % ± 0,678). U nemocných s monoklonální gamapatií nejasného významu nebyla zaznamenána aneuploidie u žádného nemocného, při přechodu monoklonální gamapatií nejasného významu do obrazu mnohočetného myelomu dochází ke zvýšení podílu myelomových buněk v S fázi. Analýza buněčného cyklu a určení ploidity plazmatické buněčné populace s vyhodnocením průtokovou cytometrií je vhodným postupem v diferenciání diagnostice monoklonálních gamapatií.
The markers of proliferative activity rank among the most important prognostic factors in monoclonal gamapathies. The aim of the present study was to introduce the method of cell cycle analysis including the determination of ploidy of plasma cells using the two-color flow cytometry with FITC-labeled anti-CD38 monoclonal antibody and propidium iodide (PI). We examined the bone marrow samples of 13 multiple myeloma patients and 5 patients with monoclonal gammopathy of unknown significance (MGUS). In multiple myeloma patients, the proportion of myeloma cells in S phase was significantly higher than in patients with MGUS (4,37 % ± 1,485 % vs. 1,6 % ± 0,678, p=0,0016). No case of aneuploidy was observed in patients with MGUS, but an increase of myeloma cells in S phase was observed in cases of MGUS transforming into multiple myeloma. The cell cycle analysis and determination of ploidy represents an effective diagnostic test in the differential diagnosis of monoclonal gammopathies.
- MeSH
- buněčný cyklus fyziologie MeSH
- DNA analýza MeSH
- dospělí MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom krev MeSH
- paraproteinemie diagnóza genetika krev MeSH
- plazmatické buňky fyziologie MeSH
- průtoková cytometrie metody MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
