- MeSH
- čichová kost zranění MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- rinorea etiologie MeSH
- testování na COVID-19 přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
Vážné postižení až úplná oboustranná ztráta sluchu kombinovaná s oboustranným těžkým postižením nebo s úplnou ztrátou zraku patří mezi nejzávažnější postižení v oblasti našich smyslů. Bohužel u velkého procenta postižených jedinců jsou přidruženy další vrozené i v průběhu života získané a často s věkem narůstající tělesné i intelektové hendikepy, které velmi ztěžují definici i právní zakotvení tohoto postižení. Z hlediska medicínského, zvláště pak z hlediska posudkového lékařství, by měla být hluchoslepota přesně vymezeným terminologickým pojmem a diagnózou vycházející z objektivního současného postižení zraku a sluchu s přihlédnutím na další zjištěné zdravotní hendikepy. Z pohledu zdravotně-sociálního musí být při posuzování celkového stavu hluchoslepých přihlédnuto ke kvalitě života, komunikačním dovednostem, k ohodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a stanovení rozsahu nutné podpory postižených. Bohužel přes uvedené argumenty se stále nedaří nalézt pro hluchoslepotu jednotící kritéria, která by uspokojovala představy obou stran. Společným názorem je však skutečnost, že přes velmi závažný stav je dnes možno při vhodném a komplexním přístupu dosáhnout částečného zmírnění těžkých hendikepů nemocných. Autoři nabízejí široký pohled na uvedenou problematiku ze zdravotně-sociálního a legislativního pohledu. Z hlediska ORL oboru spatřují přínos v časném zavedení povinného celoplošného screeningu sluchu u novorozenců pomocí otoakustických emisí, v indikovaných případech provedení kochleární implantace s následnou rehabilitací a dlouhodobou specializovanou logopedickou léčbu.
Serious hearing impairment or even bilateral hearing loss, combined with bilateral severe vision impairment or complete vision loss, rank among the most severe handicaps of human senses. Unfortunately, a high percentage of impaired individuals contemporarily suffer from other bodily and intellectual handicaps, both congenital or acquired in the course of life and frequently growing with age, making the definition and legal classification of this impairment considerably more difficult. From the medical point of view, and especially from assessment medicine’s perspective, deaf-blindness should be a precisely defined terminological definition and diagnosis established by an objective contemporary vision and hearing impairment, with consideration to other identified health handicaps. From the health-social perspective, when assessing the overall condition of death-blind patients, their quality of life, communication skills and degree of reduction of their constant gainful occupation ability must be taken into consideration as well as a determination of the extent of necessary support of the impaired. Unfortunately, despite the arguments stated above, the efforts to define unifying criteria of deaf-blindness, which would satisfy the expectations of both parties, have failed so far. However, the involved parties agree that despite the very serious situation, it is nowadays possible to apply a suitable and complex approach to achieve a partial relief of the patients’ severe handicaps. The authors provide a broad view to the above-stated problem area from health-social and legislative perspective. From the ORL perspective, they see a positive contribution in an early introduction of compulsory overall hearing screening of newborns using otoacoustic emissions and, in indicated cases, in cochlear implantation with subsequent rehabilitation and long-term logopedic therapy.
- MeSH
- hluchota * klasifikace MeSH
- komunikace MeSH
- lidé MeSH
- postižení * zákonodárství a právo MeSH
- slepota * klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Název či odborný termín stomie je prakticky ve všech odborných lékařských slovnících a v základní ošetřovatelské literatuře uváděn jako umělé vyústění dutého orgánu na povrch těla. Přes relativně velký počet prováděných tracheostomií je však literárně název stomie nejčastěji užíván obecně pro kolostomii a označení stomická sestra bývá prakticky vyhrazeno pro zdravotnické pracovníky zajišťující komplexní ošetřovatelskou péči o nemocné s kolostomií. Tracheostomovaní nemocní vyžadují neméně intenzivní pozornost a péči o tracheostoma, spolupráci s lékařem při výběru tracheostomických kanyl, obvazového materiálu a pomůcek pro stomiky, edukaci nemocného i jeho rodinných příslušníků před a po vlastním chirurgickém výkonu, účast na následné dispenzární péči atd. I když v ORL oboru není název stomická sestra užíván, je nepochybné, že všeobecné sestry pečující o tracheostoma náleží do obdobné „skupiny pracovníků“ jako stomické sestry. Na podkladě uvedených skutečností autoři předkládají myšlenku, zda by na větších lůžkových ORL odděleních či klinikách neměli být vyčleněni zdravotničtí pracovníci, kteří by se specializovali na komplexní ošetřovatelskou péči o tracheostomované nemocné.
The designation or suffix term “stomy” occurs in virtually every professional metical dictionaries and in basic nursing literature it is listed as an artificial orifice of a hollow organ onto body surface. In spite of the relatively large number of tracheostomy performed the term “stomy” in literature is most often used for colostomy and the suffix term “stomic” nurse is virtually limited to medical personnel providing a complex nursing care of patients with colostomy. Nevertheless, the patients with tracheostomy require no less intensive attention and care of the patient, collaboration with the physician in selecting the tracheostomy cannulas, care of the surgical dressing material and tools for these patients, education of the patient and his or her family before and after the actual surgical intervention, participation in the subsequent dispensation care etc. In spite of the fact that the term “stomic” nurse has not been used in ORL practice it is obvious that general nurses taking care of the patients with tracheostomy belong to a similar “professional group” as “stomic” nurses. Based on the present information the authors suggest that at larger bed ORL wards or clinics might be specified medical personnel which would be specialized in a complex nursing care of patients with trachemostomy.
Úvod: Sledování výživy a nutričního stavu u pacientů s nádory hlavy a krku je nedílnou součástí onkologické léčby i následné dispenzarizace. Cílem práce bylo zjistit, jaké je využití nástroje Nutritional Risk Screening 2002 (NRS) v onkologické dispenzární ORL ambulanci, zhodnotit vývoj nutričního stavu pacientů po onkologické léčbě nádorů hlavy a krku a dle výsledků provést případné doporučení zavedení NRS do klinické praxe. Metodika: Do studie byli zařazeni pacienti dispenzarizovaní po onkochirurgické a kombinované chirurgicko-onkologické léčbě nádorů hlavy a krku. Prostřednictvím dotazníku NRS a cíleného rozhovoru zdravotní sestra zhodnotila rozsah zhubnutí a procentuální změnu množství přijímané stravy pacientem. Nutriční stav (NS) se klasifikoval 0–3 body. Ve spolupráci s dispenzarizujícím lékařem se hodnotila aktivita a lokalizace onkologického onemocnění, typ a rozsah onkologické léčby. Riziko vyplývající ze základní choroby a léčby (R) se klasifikovalo 0–3 body. Výsledné NRS skóre se vypočítalo dle rovnice NRS = NS + R (0–6 bodů). Vysoké nutriční riziko bylo podmíněno ziskem 4 a více bodů. Součástí NRS klasifikace byl výpočet Body Mass Indexu (BMI). Retrospektivně byla ze zdravotnické dokumentace zjišťována hmotnost před zahájením onkologické léčby, údaje o diagnóze, datu zahájení a typu léčby. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 129 pacientů, 26 žen a 103 mužů. Průměrný věk byl 62 let (minimum 32 let, maximum 88 let). Osmdesát jedna pacientů bylo hodnoceno 2krát, a to mezi 1–7 měsíci, nejčastěji po 3 a 6 měsících. K jakékoliv ztrátě hmotnosti po léčbě došlo u 75,2 % pacientů, >5 % zhublo 62 % pacientů, >10 % zhublo 41,9 % pacientů, >15 % zhublo 27,1 % pacientů, >20 % zhublo 17 % a >25 % hmotnosti ztratilo 9,3 % pacientů. Mezi kontrolami 86,4 % pacientů oscilovalo kolem hmotnosti ?5 % (45,7 % pacientů zhublo do 5 %, 40,7 % pacientů přibralo do 5 % hmotnosti), 8,6 % zhublo >5 % své hmotnosti. Pouze 26 % pacientů se po léčbě nenacházelo v nutričním riziku (NRS skóre 1–2), tři čtvrtiny pacientů byly ve vysokém a velmi vysokém riziku malnutrice (NRS skóre 3–6). I přes doporučenou péči a nutriční intervenci došlo u 22,3 % pacientů ke zhoršení nutričního rizika o 1–2 body. Ve vysokém riziku malnutrice (NRS skóre 4–6) se nacházeli především pacienti s nádory orofarnygu (patrové tonzily a kořene jazyka), hypofaryngu a nazofaryngu, nízké skóre se vyskytovalo u onkologických onemocnění ucha, příušní žlázy a hrtanu. Diskuse: Studii je nutno považovat za pilotní, je limitována malou velikostí souboru a nízkým zastoupením některých onkologických diagnóz. Přesto lze usuzovat na nedostatečné sledování a řešení výživy a nedobrý nutriční stav pacientů s nádory hlavy a krku. Další výzkum v této oblasti bude nezbytný. Práce obsahuje doporučený postup pro sledování a řešení nutrice u těchto nemocných.
Introduction: Nutrition and nutritional status assessment in head and neck cancer patients are an inseparable part of oncologic treatment and follow-up. The aim of the study was an evaluation of Nutritional Risk Screening 2002 (NRS) assessment tool use in oncologic follow-up checks, assessment of nutritional status changes in patients after head and neck cancer treatment and according to the results potential introduction of the NRS tool into the clinical practice. Methods: The patients followed-up after oncologic and combined surgical and oncologic treatment of head and neck cancer were included into the study. By means of NRS tool and purposeful questioning by the nurse the weight loss and per cent change in food intake was assessed and the Nutritional status (NS) 0–3 points was scored. In cooperation with the physician the activity, localization of disease, type and extent of oncologic treatment were evaluated and the Risk emerging from basic disease and treatment (R) scored 0–3 points was classified. Final NRS score was counted according to formula NRS = NS + R (0–6 points). The high nutritional risk is considered to come in scores 4 and more points. As a part of NRS the Body Mass Index (BMI) was counted. Retrospectively by medical records data mining weight preceding oncologic treatment, diagnosis, date of start and type of treatment were obtained. Results: Into the study 129 patients, 26 female and 103 male, were included. An average age was 62 years (minimum 32 years, maximum 88 years). Eighty-one patients were evaluated twice in a period 1 to 7 months, mostly after 3 and 6 months. Any weight loss occurred in 75.2% of patients, more than 5% of weight lost 62% of patients, >10% lost 41.9% of patients, >15% lost 27.1% of patients, >20% lost 17% and >25% lost 9.3% of patients. In between the follow-up checks 86.4% of patients were in range ?5% of their weight (45.7% lost up to 5% of their weight, 40.7% gained up to 5% of weight), 8.6% lost more that 5% of weight. Only 26% of patients after treatment were not in nutritional risk (NRS score 1–2), three quarters were in high and very high malnutrition risk (NRS score 3–6). Despite recommended care and nutritional intervention in 22.3% of patients worsening of NRS score 1–2 points occurred. In high risk of malnutrition (NRS score 4–6) the patients with oropharyngeal cancer (palatine tonsil and base of tongue), hypo- and epipharyngeal cancer were present, low score was found in patients with oncologic diseases of ear, parotid gland and larynx. Discussion: The authors consider study to be a pilot one. The results are limited by small number of patients and low representation of some oncologic diagnoses. Yet inadequate monitoring and solution of nutrition and poor nutritional status of head and neck cancer patients can be presumed. Further research in the field will be necessary. The paper includes recommended guideline for monitoring and nutrition solution of those patients.
- Klíčová slova
- malnutrice, NRS 2002, Nutritional Risk Screening,
- MeSH
- ambulantní péče MeSH
- dospělí MeSH
- fyziologie výživy MeSH
- hmotnostní úbytek MeSH
- hodnocení rizik * metody statistika a číselné údaje MeSH
- hodnocení stavu výživy MeSH
- koordinovaný terapeutický postup MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory hlavy a krku * dietoterapie klasifikace komplikace MeSH
- nutriční podpora MeSH
- nutriční stav MeSH
- pacienti ambulantní MeSH
- pilotní projekty MeSH
- plošný screening MeSH
- podvýživa * diagnóza epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- pooperační období MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Hodnocení komunikačních a vybraných psychických oblastí (napětí, obavy, podráždění, deprimace) dispenzarizovaných nemocných se zhoubnými nádory hrtanu a slinných žláz, pomocí standardizovaných dotazníků kvality života. Východiska: Zhoubná nádorová onemocnění hlavy a krku se v četnosti výskytu řadí na šesté místo mezi zhoubnými nádory na celém světě. Otázka léčby a následné péče je velmi aktuální zvláště z hlediska rizika mutilujících léčebných výkonů a jejich vlivu na kvalitu života. Metody: Do výzkumu byli zařazeni aktivně dispenzarizovaní nemocní ORL kliniky se zhoubnými nádory hrtanu a slinných žláz. Vlastní šetření absolvovalo 113 respondentů, výzkum probíhal od ledna do prosince 2011. Pro sběr dat byly využity dva standardizované dotazníky kvality života (EQRTC QLQ-30, EQRTC QLQ-H&N35). Dále informace z nestandardizovaného dotazníku a zdravotnické dokumentace. Použité statistické metody – dvouvýběrový Wilcoxonův test a analýza rozptylu. Výsledky: U pacientů s nádorovým onemocněním hrtanu s tracheostomickou kanylou a bez ní byl statisticky významný rozdíl v komunikaci. Stádium nemoci dle klasifi kace TNM nemělo vliv na vybrané psychické oblasti u respondentů s nádorovým onemocněním hrtanu a slinných žláz. Závěry: Závažnost obtíží u dispenzarizovaných respondentů závisí na lokalizaci a velikosti nádoru, terapeutické strategii, věku pacienta, polymorbiditě a dalších faktorech. Trvalá tracheostomická kanyla má vliv na komunikaci respondentů s nádory hrtanu. V našem souboru respondentů jsme neprokázali vliv stádia nemoci dle klasifi kace zhoubných novotvarů TNM, na vybrané oblasti psychiky (napětí, obavy, podráždění, deprimace).
Aim: Assessment of communication and selected psychological areas (e. g. tension, concerns, irritation, depression) related to the dispensarized patients with malignant laryngeal and salivary glands tumors using standardized questionnaires assessing quality of life. Background: The head and neck malignant tumors rank sixth in frequency among malignant tumors worldwide. The question of treatment and follow-up care is very current especially in terms of the risk of mutilating surgical procedures and their impact on quality of life. Methods: In the research actively dispensarized patients of ENT clinic with malignant tumors of the larynx and salivary glands were included. 113 respondents took part in the research, which was conducted from January to December 2011. Standardized (EQRTC QLQ-30, EQRTC QLQ-H&N35) and non-standardized questionnaires assessing quality of life and medical records were used for data collection. Statistical methods such as double selection Wilcoxon test and analysis of dispersion were used. Results: There was a statistically signifi cant diff erence in communication between patients with tracheostomy cannula and without it. Stage of the illness according to TNM classifi cation did not infl uence selected psychological areas of the respondents with cancer of the larynx and salivary glands. Conclusions: The seriousness of the diffi culties of the dispensarized patients depends on localization and size of the tumor, therapeutic strategy, age of the patient, polymorbidity and other factors. Permanent tracheostomy cannula has an impact on communication of the respondents with laryngeal tumors. In our set of respondents, stage of the disease according to the TNM classifi cation had not an impact on selected areas of psychological state (e. g. tension, concerns, irritation, depression).
- MeSH
- dospělí MeSH
- komunikace * MeSH
- kvalita života * psychologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory hrtanu * ošetřování psychologie MeSH
- nádory slinných žláz * ošetřování psychologie MeSH
- ošetřovatelská péče metody pracovní síly psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
- zdravotní sestry využití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Klíčová slova
- komunikace s pacientem, výzkumné šetření, recenzovaný článek,
- MeSH
- nádory hlavy a krku MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Klíčová slova
- onkologický pacient,
- MeSH
- kvalita života MeSH
- kvalitativní výzkum MeSH
- nádory hlavy a krku MeSH