U hospitalizovaných dětí není malnutrice neobvyklá. Často je však nepoznaná a tudíž neléčená. Hlavním úkolem v diagnostice malnutrice je provádění screeningu nutričního rizika a identifikace pacientů vyžadujících nutriční podporu.

Malnutrition is not uncommon among hospitalized children but is often unrecognized and therefore not treated. The main task in the diagnosis of malnutrition is the screening for nutritional risk, identification of patients who require nutritional support.

• Klíčová slova
• děti, nutriční intervence, výživový stav,
• MeSH
• dítě hospitalizované MeSH
• dítě MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• nutriční stav MeSH
• plošný screening MeSH
• příjem pacientů MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Východisko: U pacientů s nádorovým onemocněním plic je častým symptomem proteino‑energetická malnutrice, která je zjišťována ještě před zahájením onkologické léčby. Systémová zánětlivá odezva je jedním z nejdůležitějších faktorů vedoucích k metabolickým změnám a prohlubujících nutriční alteraci se všemi svými negativními následky na průběh léčby. Metody: V souboru 188 nově dia­gnostikových pacientů s karcinomem plic byla k ohodnocení rizika malnutrice použita validovaná metoda Nutričního rizikového screeningu (NRS) 2002 upraveného pro onkologickou praxi. Dále byly u pacientů hodnoceny předléčebné nutriční charakteristiky a laboratorní hodnoty ukazující na malnutrici/reakci akutní fáze (albumin/C‑reaktivní protein – CRP). Výsledné hodnoty byly korelovány s hodnotou skóre NRS. Výsledky: „Akceptovatelné“ skóre nutričního screeningu bylo zjištěno u 50,6 % pacientů, zatímco 45,3 % pacientů bylo kategorizováno do „nutričního rizika“. Ačkoliv skoro polovina pacientů byla kategorizována NRS do „nutričního rizika“, pouze 6,6 % všech našich pacientů mělo hodnotu BMI nižší než 20 kg/m2. Byl také prokázán statisticky významný rozdíl v hodnotách albuminu i CRP v různých kategoriích NRS. Pacienti spadající do kategorie „nutričního rizika“ mají statisticky významně nižší hodnoty albuminu (p = 0,001, rS = –0,373) a vyšší hodnoty CRP (p = 0,001, rS = 0,290) než pacienti s „akceptovatelným“ skóre NRS. Závěr: Počáteční známky nádorové malnutrice mohou být velmi často přehlédnuty u pacientů, kteří spadají do nebo i nad škálu BMI pro přiměřenou hmotnost, ačkoliv jsou tito pacienti ve významném riziku malnutrice. Jednotliví ukazatelé výživového stavu a systémové zánětlivé odpovědi, kteří se v mnoha studiích uplatňují v předpovědi výsledku léčby a celkového přežití, byli signifikantně asociováni s výslednými hodnotami skóre NRS.

Background: Most lung cancers are already advanced at the time of dia­gnosis. In these patients, a frequent symptom is protein‑energy malnutrition, often dia­gnosed prior to oncological treatment. Malnutrition results in poor tolerance of treatment and increased morbidity and mortality. Methods: Nutritional Risk Screening (NRS) 2002 adapted for oncological patients was used to assess the risk of undernutrition in a group of 188 lung cancer patients. The risk was evaluated on a 6-point scale according to common signs of nutritional status and tumor and its treatment risk factors. A score of 3 and more (called „nutritional risk“) means a significant risk of malnutrition. Furthermore, pretreatment nutritional characteristics were evaluated in patients (including the value of BMI) and laboratory values indicating malnutrition/acute phase response (albumin/C‑reactive protein – CRP). Results: Acceptable NRS score was found in 50.6%, while in 45.3% was suggested into risk of malnutrition („nutritional risk“). Only 6.6% of our patients had a BMI less than 20 kg/m2. Significant differences in albumin and CRP values in various categories of NRS were confirmed. Conclusion: Initial signs of cancer malnutrition may be overlooked in patients who fall within or above the range of BMI for adequate weight, although these patients may be at significant risk of malnutrition. The indicators of nutritional status and systemic inflammatory responses were significantly associated with resulting values NRS score. Key words: nutritional status – nutritional risk – lung cancer – acute phase response The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 12. 1. 2014 Accepted: 16. 2. 2014

• Klíčová slova
• systémová zánětlivá odezva, Nutriční rizikový screening,
• MeSH
• analýza rozptylu MeSH
• C-reaktivní protein * analýza   MeSH
• dospělí MeSH
• hmotnostní úbytek MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• hodnocení stavu výživy * MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• malobuněčný karcinom plic metabolismus   MeSH
• nádory plic * metabolismus   MeSH
• následné studie MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic metabolismus   MeSH
• neparametrická statistika MeSH
• nutriční stav MeSH
• podvýživa * diagnóza   krev   prevence a kontrola   MeSH
• rozdělení chí kvadrát MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sérový albumin * analýza   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

BACKGROUND: Malnutrition in cancer patients may be associated with poor tolerance of chemotherapy and lower response rate after oncological treatment. METHODS: Nutritional Risk Screening 2002 (NRS) adapted for oncological patients was used to assess the risk of undernutrition in a group of 188 patients with lung cancer. The risk was evaluated on a 6-point scale according to common signs of nutritional status (weight loss, body mass index, and dietary intake), tumor, and its treatment risk factors. A score of 3 or more (called "nutritional risk") means significant risk of malnutrition and poor outcome. RESULTS: Acceptable NRS score was found in 50.6%, and in 45.3% a score of 3-5 suggested the risk of malnutrition (nutritional risk). Unexpectedly, the toxicity of anticancer treatment was not significantly different between the subgroups (acceptable score vs nutritional risk). The rate of treatment response evaluated by imaging techniques was significantly higher in patients with an acceptable score compared to nutritional risk. Overall survival rate was significantly higher in cytostatically treated patients with lung cancer with an acceptable score. CONCLUSION: Nutritional risk screening is a significant predictor of tumor response in patients with lung cancer. Early detection of malnutrition is important to determine the prognosis of cancer patients as well as to plan effective supportive care.

• MeSH
• hodnocení stavu výživy * MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory plic komplikace   MeSH
• nutriční stav MeSH
• podvýživa komplikace   diagnóza   MeSH
• prognóza MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

V provedeném nutričním screeningu při přijetí k hospitalizaci na dětské oddělení u 2988 dětí a dospívajících ve věku 1–19 let bylo zjištěno, že téměř 28 % přijatých mělo střední riziko rozvoje malnutrice a vysoké riziko téměř 2 % přijatých. Vyšší riziko bylo spojeno s častějším pobytem na JIP. Nejčastější nutriční intervencí bylo podání definované enterální výživy per os, dále zavedení parenterální výživy, event. podání enterální výživy sondou. Ve fakultních nemocnicích častěji participoval při řešení výživy nutriční terapeut nebo nutriční specialista. Téměř 16 % přijatých a zařazených do vysokého rizika malnutrice nemělo provedenu žádnou nutriční intervenci, tj. dostávalo normální dietu odpovídající jejich věku. Zavedení nutričního screeningu představuje hlavní krok v diagnostice malnutrice. Zjištění poruchy nutričního stavu je důvodem k nutriční intervenci a dalšímu sledováni výživového stavu dětí přijatých na dětská oddělení.

In the nutritional screening executed among 2988 children and adolescents at the age of 1 to 19 years upon admission to hospital to the Children Ward it has become obvious that almost 28% of admitted patients displayed medium risk of mal nutrition development ad 2% of the admitted patients were in a high risk. A higher risk was associated with a more frequent stay at the intensive care unit. Defined enteric nutrition given orally represented the most frequent nutritional intervention, followed by introduction of parenteral nutrition or administration of enteric nutrition by a probe. At the faculty hospitals there was more often the nutritional therapist or nutritional specialist who took care of the patients. Almost 16% of admitted patients and classified at high risk of malnutrition did not enjoy any nutritional intervention and received a common diet corresponding to their age. The introduction of nutritional screening represents the main step forward in the diagnostics of malnutrition. The detection of nutritional state disorder is the reason for nutritional intervention and further observation of the nutritional conditions of children admitted to the children wards.

• Klíčová slova
• screening nutričního stavu, nutriční intervence,
• MeSH
• dítě MeSH
• hospitalizace MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nutriční terapie MeSH
• předškolní dítě MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Východisko: Podvýživa u pacientů s rakovinou může být spojena se špatnou tolerancí chemoterapie a nižší odpovědí na léčbu. Metody: NRS 2002 upravený pro onkologické pacienty byl použit k posouzení rizika podvýživy ve skupině 188 pacientů s karcinomem plic. Riziko bylo ohodnoceno na 6 bodové škále podle známek nutričního stavu, nádoru a rizikových faktorů léčby. Skóre 3 a více (nazývané „nutriční riziko“) znamená signifikantní riziko malnutrice a špatný výsledek léčby. Výsledky: V souboru bylo 133 mužů (70,7 %) a 55 žen (29,3 %), s mediánem věku 64,9 let. Klinická stadia onemocnění I–IV byla zastoupena následovně: 10,6 % (I), 4,3 % (II), 9,6 % (IIIA), 25,0 % (IIIB) a 48,6 % (IV). NSCLC byl diagnostikován u 66,0 % a SCLC u 27,7 % pacientů. V souboru bylo kategorizováno do „akceptovatelného“skóre (NRS < 3) 50,6 % pacientů, zatímco do „nutričního rizika“ celkem 45,3 % pacientů (NRS ≥ 3). Toxicita protinádorové léčby (na 0–4 bodové škále) nebyla mezi podskupinami signifikantně rozdílná. Tj. 1,6 (SD 1,3 95% IS: 1,3–2,0) u skupiny v „nutričním riziku“ vs. 1,2 (SD 1,2 95% IS: 1,0–1,5) u skupiny pacientů s „akceptovatelným“skóre NRS (p = 0,061). Míra odpovědi na léčbu (RR) ohodnocená zobrazovacími metodami byla významně vyšší u pacientů s „akceptovatelným“ skóre NRS ve srovnání se skupinou v „nutričním riziku“, 57 % versus 30 % (p = 0,001). Celkové přežití bylo signifikantně vyšší u cytostatiky léčených pacientů s „akceptovatelným“ skóre NRS, tj. 13,5 vs. 7,9 měsíců u pacientů v „nutričním riziku“ (p = 0,001). Závěr: NRS je významným prediktorem odpovědi nádoru na léčbu u pacientů s karcinomem plic. Včasná detekce podvýživy je důležitá ke stanovení prognózy u onkologických pacientů stejně jako k plánování efektivní podpůrné péče.

Background: Malnutrition in cancer patients may be associated with poor tolerance of chemotherapy and lower response rate after oncological treatment. Methods: Nutritional Risk Screening (NRS) 2002 adapted for oncological patients was used to assess the risk of undernutrition in a group of 188 lung cancer patients. The risk was evaluated on a 6-point scale according to common signs of nutritional status and tumor and its treatment risk factors. A score of 3 and more (called "nutritional risk") means a significant risk of malnutrition and poor tieatment outcome. Results: There were 133 (70.7 %) men and 55 (29.3 %) women with a mean age of 64 9 vears Tumor stages from I to IV were classified in 10.6 % (I), 4.3 % (II), 9.6 % (IIIA), 25.0 % (IIIB) and 48.6 % (W) patients. Non-small cell lung cancer was diagnosed in 66.0 % and small cell lung cancer in 27.7 % of patients. Acceptable NRS score of 0-2 points was found in 50.6 %, while in 45.3 % the 3-5 score suggested the risk of malnutrition ("nutritional risk"). Unexpectedly, the toxicity of anticancer tieatment was not significantiy different between the subgroups ("acceptable score" vs. "nutritional risk") with a mean toxicity on the 0-4 point scale of 1.6 (SD 1-3; 95% CI 1.3-2.0) in patients with higher NRS scores as compared to 1.2 (SD 1.2; 95% CI 1.0-1.5) in the lower NRS score group (p = 0.061). The rate of tieatment response (RR) evaluated by imaging techniques was significantiy higher in patients with the "acceptable score" (1-2 points) compared to those with a "nutritional risk" (3-5 points) (57 % vs. 30 %; p = 0.001). The overall survival rate was signiicantly higher in lung cancer patients tieated with cytostatics and the "acceptable score" as compared to patients at a "nutritional risk" (13.5 months vs. 7.9 months; p = 0.001). Conclusion: Nutritional risk screening is a significant predictor of tumor response in lung cancer patients. Early detection of malnutrition is important to determine the prognosis of cancer patients as well as to plan effective supportive care.

• Klíčová slova
• nutriční rizikový screening,
• MeSH
• analýza rozptylu MeSH
• bronchogenní karcinom * farmakoterapie   MeSH
• cytostatické látky terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• farmakoterapie MeSH
• hodnocení rizik * statistika a číselné údaje   MeSH
• hodnocení stavu výživy MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory plic farmakoterapie   MeSH
• nutriční stav MeSH
• podvýživa * diagnóza   komplikace   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• staging nádorů MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Dobrý nutriční stav pacienta je jedním z předpokladů úspěšného hojení různých typů ran – akutních i obtížně se hojících. K vytipování pacientů, kteří nejsou v dobrém nutričním stavu a mohou mít komplikace včetně prolongovaného hojení ran, slouží nutriční screening. Během screeningu dochází k třídění pacientů podle nutričního rizika. K dispozici jsou různé screeningové nástroje, kterých je velké množství. Většinou zahrnují údaje o hmotnosti, BMI (Body Mass Index), neúmyslném zhubnutí za časový interval, omezení příjmu stravy. V přehledu jsou uvedeny ty nástroje, které jsou doporučovány odbornými mezinárodními společnostmi klinické výživy (ESPEN, BAPEN, ASPEN) – MUST (Malnutrition Universal Screening Tool), NRS 2002 (Nutritional Risk Screening 2002), MNA (Mini Nutritional Assessment), SGA (Subjective Global Assessment) a dotazníky (Nottinghamský dotazník). Přehled je doplněn o pediatrické nutriční skóre, které sestavila pracovní skupina Fakultní nemocnice v Motole. Možnost měření a vážení bývá u některých pacientů s rozsáhlými ranami (dekubity, ležící pa­cienti) limitována, proto jsou uvedeny také alternativní měřící metody.

Good patient's nutrition status is one of the preconditions of a successful healing of different types of wounds – both acute and difficultly healing. Nutrition screening is aimed to select patients who are in bad nutrition status and who can have complications including a prolonged wound healing. During the screening patients are classified according to their nutrition risk. There are many different screening tools available. The mostly included data are the weight, BMI (Body Mass Index), unwanted weight loss in time period and restriction of food intake. Our summary itemizes the tools recommended by international professional societies for clinical nutrition (ESPEN, BAPEN, ASPEN) – MUST (Malnutrition Universal Screening Tool), NRS 2002 (Nutritional Risk Screening 2002), MNA (Mini Nutritional Assessment), SGA (Subjective Global Assessment) and questionnaires (Nottingham questionnaire). The summary is supplemented by a pediatric nutritional score made up by the workgroup of Faculty Hospital Motol. In some patients with large wounds (bedsores, bed-dependent patients) the ability to measure the height and weight is limited; therefore we add alternative methods of measurement.

• MeSH
• fyziologie výživy fyziologie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé MeSH
• nutriční stav MeSH
• plošný screening metody   normy   využití   MeSH
• poruchy výživy diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Přítomnost malnutrice je spojena s významně vyšší mortalitou a morbiditou. Její časná detekce má velký význam pro zahájení nutriční intervence, která má příznivý vliv na prognózu nemocného. Nutriční screening představuje jednoduchý a rychlý způsob stanovení rizika malnutrice. Cílem naší práce bylo zhodnocení vztahu výsledku nutričního screeningu, modifikovaného Nutrition Risk Screening 2002 (NRS 2002), a mortality na jednotce intenzivní metabolické péče (JIMP). Metodika: Nutriční screening byl prováděn u všech nemocných přijatých na JIMP v období 1/2 roku od začátku ledna roku 2006 do konce června roku 2006. Podle výsledku screeningu byli nemocní rozděleni do 3 skupin: s nízkým, středním a s vysokým nutričním rizikem. Vztah mezi výsledkem nutričního screeningu a mortalitou na JIMP byl statisticky zhodnocen. Výsledky: Zhodnoceno bylo celkem 291 nemocných přijatých na JIMP. Na podkladě výsledku nutričního screeningu bylo zjištěno nízké nutriční riziko u 130 (45 %), střední u 111 (38 %) a vysoké u 50 (17 %) nemocných. 28 nemocných (9,6 %) zemřelo během hospitalizace na JIMP. Ve vztahu k výsledku nutričního dotazníku zemřeli 3 (2,3 %) nemocní s nízkým, 10 (9 %) se středním a 15 (30 %) s vysokým nutričním rizikem (p < 0,001). Závěr: V naší studii jsme prokázali významný vztah tíže stupně nutričního rizika a nemocniční mortality na JIMP.

• MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• nutriční stav MeSH
• nutriční terapie metody   MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu metody   MeSH
• plošný screening metody   MeSH
• prognóza MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východisko. K významným úkolům lékařské a ošetřovatelské péče o dítě při hospitalizaci je screening nutričního rizika a identifikace pacientů vyžadujících nutriční podporu. Hlavním cílem studie bylo ověřit využitelnost hodnoticí škály The Screening Tool for the Assessment of Malnutrition in Paediatrics (STAMP) k posuzování rizika vzniku malnutrice u hospitalizovaných dětí. Metody. K porovnání výsledků hodnocení rizika vzniku dětské malnutrice bylo použito skóre Pediatrického nutričního rizika. Soubor tvořilo 130 respondentů (73 chlapců, 57 dívek) ve věku 2 měsíce až 18 let (medián 8 let), kteří byli hospitalizováni na Klinice dětského lékařství ve Fakultní nemocnici Ostrava. Výsledky. Byl zjištěn rozdíl v detekci rizika vzniku malnutrice prostřednictvím škály STAMP mezi dětmi s odlišnými medicínskými diagnózami (p=0,000) a v různých věkových kategoriích (p=0,0418), nebyl zaznamenán rozdíl v detekci mezi pohlavími. Byl zaznamenán signifikantní rozdíl v detekování rizika vzniku podvýživy mezi škálami (p=0,000). Celková shoda rizika vzniku malnutrice mezi oběma škálami byla 46, 9 %. Vyšší počet vysokého rizika vzniku malnutrice byl zjištěn škálou STAMP. Závěr. Screening malnutrice prostřednictvím škály STAMP může identifikovat dětské pacienty, kteří trpí podvýživou, či jim hrozí její vznik.

Background. Among the major tasks of medical and nursing care during child hospitalization belong nutritional risk screening and identification of patients requiring nutritional support. The main objective of the study was to verify the usefulness of rating scale The Screening Tool for the Assessment of Malnutrition in Paediatrics (STAMP) to assess the risk of development of malnutrition in hospitalized children. Methods. To compare results of risk of development of child malnutrition was used the score of Paediatric nutritional risk. The sample consisted of 130 respondents (73 boys, 57 girls) aged 2 months to 18 years (average 8 years), who were hospitalized at the University Hospital of Ostrava – at the Department of Paediatrics. Results. A difference was found in detection of risk of development of malnutrition through STAMP scale between children with different medical diagnoses (p=0.000) and in different age categories (p=0.0418). No difference was found in detection of malnutrition among the sexes. A significant difference was found in detecting risk of malnutrition between the scales (p=0.000). The overall consensus of risk of formation of malnutrition between the two scales was 46, 9 %. A higher number of high risk of development of malnutrition was found by the STAMP scale. Conclusion. Screening of malnutrition through the STAMP scale can identify paediatric patients who suffer from malnutrition or are threatened with its development.

• Klíčová slova
• nutriční skóre, škála,
• MeSH
• dítě hospitalizované MeSH
• dítě MeSH
• hodnocení rizik statistika a číselné údaje   MeSH
• hodnocení stavu výživy MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• plošný screening MeSH
• podvýživa diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• poruchy výživy diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• srovnávací studie MeSH
• validační studie MeSH

Dobrý nutriční stav pacienta je jedním z předpokladů úspěšného hojení různých typů ran - akutních i obtížně se hojících. K vytipování pacientů, kteří nejsou v dobrém nutričním stavu a mohou mít komplikace včetně prolongovaného hojení ran, slouží nutriční screening. Během screeningu dochází k třídění pacientů podle nutričního rizika. K dispozici jsou různé screeningové nástroje, kterých je velké množství. Většinou zahrnují údaje o hmotnosti, BMI (Body Mass Index), neúmyslném zhubnutí za časový interval, omezení příjmu stravy. V přehledu jsou uvedeny ty nástroje, které jsou doporučovány odbornými mezinárodními společnostmi klinické výživy (ESPEN, BAPEN, ASPEN) - MUST (Malnutrition Universal Screening Tool), NRS 2002 (Nutritional Risk Screening 2002), MNA (Mini Nutritional Assessment), SGA (Subjective Global Assessment) a dotazníky (Nottinghamský dotazník). Přehled je doplněn o pediatrické nutriční skóre, které sestavila pracovní skupina Fakultní nemocnice v Motole. Možnost měření a vážení bývá u některých pacientů s rozsáhlými ranami (dekubity, ležící pacienti) limitována, proto jsou uvedeny také alternativní měřící metody.

Good patient's nutrition status is one ot the preconditions of a successful healing of different types of wounds - both acute and difficultly healing. Nutrition screening is aimed to select patients who are in bad nutrition status and who can have complications including a prolonged wound healing. During the screening patients are classified according to their nutrition risk. There are many different screening tools available. The mostly included data are the weight, BMl (Body Mass Index), unwanted weight loss in time period and restriction of food intake. Our summary itemizes the tools recommended by international professional societies for clinical nutrition (ESPEN, BAPEN, ASPEN) - MUST (Malnutrition Universal Screening Tool), NRS 2002 (Nutritional Risk Screening 2002), MNA (Mini Nutritional Assessment), SGA (Subjective Global Assessment) and questionnaires (Nottingham questionnaire). The summary is supplemented by a pediatric nutritional score made up by the workgroup of Faculty Hospital Motol. In some patients with large wounds (bedsores, bed-dependent patients) the ability to measure the height and weight is limited; therefore we add alternative methods of measurement.

• MeSH
• amputace škodlivé účinky   MeSH
• anamnéza MeSH
• antropometrie metody   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• fyziologie výživy dětí fyziologie   MeSH
• fyziologie výživy mladistvých fyziologie   MeSH
• fyziologie výživy fyziologie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nutriční stav fyziologie   MeSH
• plošný screening metody   využití   MeSH
• poruchy výživy diagnóza   etiologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• růst a vývoj fyziologie   MeSH
• stravovací zvyklosti MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• tělesné váhy a míry metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• tloušťka kožní řasy MeSH
• změny tělesné hmotnosti MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Úvod: Sledování výživy a nutričního stavu u pacientů s nádory hlavy a krku je nedílnou součástí onkologické léčby i následné dispenzarizace. Cílem práce bylo zjistit, jaké je využití nástroje Nutritional Risk Screening 2002 (NRS) v onkologické dispenzární ORL ambulanci, zhodnotit vývoj nutričního stavu pacientů po onkologické léčbě nádorů hlavy a krku a dle výsledků provést případné doporučení zavedení NRS do klinické praxe. Metodika: Do studie byli zařazeni pacienti dispenzarizovaní po onkochirurgické a kombinované chirurgicko-onkologické léčbě nádorů hlavy a krku. Prostřednictvím dotazníku NRS a cíleného rozhovoru zdravotní sestra zhodnotila rozsah zhubnutí a procentuální změnu množství přijímané stravy pacientem. Nutriční stav (NS) se klasifikoval 0–3 body. Ve spolupráci s dispenzarizujícím lékařem se hodnotila aktivita a lokalizace onkologického onemocnění, typ a rozsah onkologické léčby. Riziko vyplývající ze základní choroby a léčby (R) se klasifikovalo 0–3 body. Výsledné NRS skóre se vypočítalo dle rovnice NRS = NS + R (0–6 bodů). Vysoké nutriční riziko bylo podmíněno ziskem 4 a více bodů. Součástí NRS klasifikace byl výpočet Body Mass Indexu (BMI). Retrospektivně byla ze zdravotnické dokumentace zjišťována hmotnost před zahájením onkologické léčby, údaje o diagnóze, datu zahájení a typu léčby. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 129 pacientů, 26 žen a 103 mužů. Průměrný věk byl 62 let (minimum 32 let, maximum 88 let). Osmdesát jedna pacientů bylo hodnoceno 2krát, a to mezi 1–7 měsíci, nejčastěji po 3 a 6 měsících. K jakékoliv ztrátě hmotnosti po léčbě došlo u 75,2 % pacientů, >5 % zhublo 62 % pacientů, >10 % zhublo 41,9 % pacientů, >15 % zhublo 27,1 % pacientů, >20 % zhublo 17 % a >25 % hmotnosti ztratilo 9,3 % pacientů. Mezi kontrolami 86,4 % pacientů oscilovalo kolem hmotnosti ?5 % (45,7 % pacientů zhublo do 5 %, 40,7 % pacientů přibralo do 5 % hmotnosti), 8,6 % zhublo >5 % své hmotnosti. Pouze 26 % pacientů se po léčbě nenacházelo v nutričním riziku (NRS skóre 1–2), tři čtvrtiny pacientů byly ve vysokém a velmi vysokém riziku malnutrice (NRS skóre 3–6). I přes doporučenou péči a nutriční intervenci došlo u 22,3 % pacientů ke zhoršení nutričního rizika o 1–2 body. Ve vysokém riziku malnutrice (NRS skóre 4–6) se nacházeli především pacienti s nádory orofarnygu (patrové tonzily a kořene jazyka), hypofaryngu a nazofaryngu, nízké skóre se vyskytovalo u onkologických onemocnění ucha, příušní žlázy a hrtanu. Diskuse: Studii je nutno považovat za pilotní, je limitována malou velikostí souboru a nízkým zastoupením některých onkologických diagnóz. Přesto lze usuzovat na nedostatečné sledování a řešení výživy a nedobrý nutriční stav pacientů s nádory hlavy a krku. Další výzkum v této oblasti bude nezbytný. Práce obsahuje doporučený postup pro sledování a řešení nutrice u těchto nemocných.

Introduction: Nutrition and nutritional status assessment in head and neck cancer patients are an inseparable part of oncologic treatment and follow-up. The aim of the study was an evaluation of Nutritional Risk Screening 2002 (NRS) assessment tool use in oncologic follow-up checks, assessment of nutritional status changes in patients after head and neck cancer treatment and according to the results potential introduction of the NRS tool into the clinical practice. Methods: The patients followed-up after oncologic and combined surgical and oncologic treatment of head and neck cancer were included into the study. By means of NRS tool and purposeful questioning by the nurse the weight loss and per cent change in food intake was assessed and the Nutritional status (NS) 0–3 points was scored. In cooperation with the physician the activity, localization of disease, type and extent of oncologic treatment were evaluated and the Risk emerging from basic disease and treatment (R) scored 0–3 points was classified. Final NRS score was counted according to formula NRS = NS + R (0–6 points). The high nutritional risk is considered to come in scores 4 and more points. As a part of NRS the Body Mass Index (BMI) was counted. Retrospectively by medical records data mining weight preceding oncologic treatment, diagnosis, date of start and type of treatment were obtained. Results: Into the study 129 patients, 26 female and 103 male, were included. An average age was 62 years (minimum 32 years, maximum 88 years). Eighty-one patients were evaluated twice in a period 1 to 7 months, mostly after 3 and 6 months. Any weight loss occurred in 75.2% of patients, more than 5% of weight lost 62% of patients, >10% lost 41.9% of patients, >15% lost 27.1% of patients, >20% lost 17% and >25% lost 9.3% of patients. In between the follow-up checks 86.4% of patients were in range ?5% of their weight (45.7% lost up to 5% of their weight, 40.7% gained up to 5% of weight), 8.6% lost more that 5% of weight. Only 26% of patients after treatment were not in nutritional risk (NRS score 1–2), three quarters were in high and very high malnutrition risk (NRS score 3–6). Despite recommended care and nutritional intervention in 22.3% of patients worsening of NRS score 1–2 points occurred. In high risk of malnutrition (NRS score 4–6) the patients with oropharyngeal cancer (palatine tonsil and base of tongue), hypo- and epipharyngeal cancer were present, low score was found in patients with oncologic diseases of ear, parotid gland and larynx. Discussion: The authors consider study to be a pilot one. The results are limited by small number of patients and low representation of some oncologic diagnoses. Yet inadequate monitoring and solution of nutrition and poor nutritional status of head and neck cancer patients can be presumed. Further research in the field will be necessary. The paper includes recommended guideline for monitoring and nutrition solution of those patients.

• Klíčová slova
• malnutrice, NRS 2002, Nutritional Risk Screening,
• MeSH
• ambulantní péče MeSH
• dospělí MeSH
• fyziologie výživy MeSH
• hmotnostní úbytek MeSH
• hodnocení rizik * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• hodnocení stavu výživy MeSH
• koordinovaný terapeutický postup MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory hlavy a krku * dietoterapie   klasifikace   komplikace   MeSH
• nutriční podpora MeSH
• nutriční stav MeSH
• pacienti ambulantní MeSH
• pilotní projekty MeSH
• plošný screening MeSH
• podvýživa * diagnóza   epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• pooperační období MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH