The use of convalescent plasma (CP) appeared to be a promising, easily available and safe way of treatment of severe COVID-19 at the onset of the pandemic in early 2020. Conducted in 2020 and 2021, our study of 52 severely to critically ill COVID-19 patients who received CP plasma as a treatment and of 97 controls found no difference in 30-day or 90-day mortality rates. A significant viral load drop in most patients (4.7 log10 [p<0.001] copies/ml) was observed following CP administration. Retrospective analysis of selected inflammatory markers and immunoglobulins showed higher C-reactive protein levels among the study group, and their decrease on Day 7.

• MeSH
• COVID-19 * terapie   MeSH
• lidé MeSH
• pasivní imunizace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sérologická léčba covidu-19 MeSH
• virová nálož MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

OBJECTIVES: The aim of the study was to obtain data on demands on the intensive care capacities to treat COVID-19 patients, and to identify predictors for in-hospital mortality. METHODS: The prospective observational multicentre study carried out from 1 March till 30 June 2020 included adult patients with confirmed SARS-CoV-2 infection with respiratory failure requiring ventilatory support or high-flow nasal oxygen therapy (HFNO). RESULTS: Seventy-four patients, 46 males and 28 females, median age 67.5 (Q1-Q3: 56-75) years, were included. Sixty-four patients (86.5%) had comorbidity. Sixty-six patients (89.2%) were mechanically ventilated, four of them received extracorporeal membrane oxygenation therapy. Eight patients (10.8%) were treated with non-invasive ventilation and HFNO only. The median of intensive care unit (ICU) stay was 22.5 days. Eighteen patients (24.3%) needed continuous renal replacement therapy. Thirty patients (40.5%) died. Age and acute kidney injury were identified as independent predictors of in-hospital death, and chronic kidney disease showed trend towards statistical significance for poor outcome. CONCLUSIONS: Sufficient number of intensive care beds, organ support equipment and well-trained staff is a decisive factor in managing the COVID-19 epidemic. The study focused on the needs of intensive care in the COVID-19 patients. Advanced age and acute kidney injury were identified as independent predictors for in-hospital mortality. When compared to clinical course and ICU management of patients with severe community-acquired pneumonia caused by other pathogens, we observed prolonged need for ventilatory support, high rate of progression to acute respiratory distress syndrome and significant mortality in studied population.

• MeSH
• COVID-19 * MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• prospektivní studie MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Myristic acid was identified as a metabolite with the highest diagnostic sensitivity and specificity in the metabolome of patients with bacteraemia. Subsequently, its significant decrease was observed in patients in septic shock not responding to treatment. In our study we have captured myristic acid serum level kinetics in 96 hours following accidental intravenous self-administration of eubiotic Hylak forte causing infection-like systemic inflammatory response syndrome (SIRS). To our knowledge, this is the first time the kinetics of myristic acid levels is presented in a septic patient. Myristic acid was evaluated in comparison with other inflammatory biomarkers and with its level in a control group of healthy subjects. Myristic acid levels during septic response were significantly elevated in comparison with the control group. The peak level was recorded almost immediately after the insult with a gradual decrease within 96 hours. Myristic acid appears to be a promising biomarker in sepsis diagnostics, further research by our group into this topic is ongoing.

• MeSH
• biologické markery analýza   metabolismus   MeSH
• kinetika MeSH
• kyselina myristová metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• sepse metabolismus   MeSH
• septický šok metabolismus   MeSH
• syndrom MeSH
• zánět metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl: Studie je zaměřena na získání recentních epidemiologických údajů o „Hospital Acquired Pneumonia (HAP)“ u pacientů v intenzivní péči pro určení vhodného postupu pro empirickou antimikrobiální terapii. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny; Anesteziologicko resuscitační oddělení. Typ studie a metoda: Studie byla navržena jako prospektivní, multicentrická a observační. Zachycené spektrum bakteriálních původců, včetně určení citlivosti k antimikrobiálním přípravkům, bylo porovnáno s referenčním postupem iniciální empirické antibiotické terapie u časné a pozdní HAP. Výsledky: Bylo zařazeno 317 pacientů, po zhodnocení úplnosti dat soubor obsahoval 201 pacienta, 159 mužů a 42 žen. Průměrný věk 59,9 roku let. Získáno bylo 260 validních vzorků sekretu z dolních cest dýchacích. Časná HAP byla zachycena u 26 (12,9 %), pozdní u 175 (87,1 %) pacientů. DNA analýzou byl u většiny původců HAP (74,0 %) prokázán jedinečný restrikční profil. Adekvátní empirická iniciální antibiotická terapie byla zaznamenána u 59,7 % pacientů. Bylo identifikováno celkem 22 bakteriálních species jako etiologických agens, pouze u 6 z nich byla četnost záchytu vyšší než 5 % (Klebsiella pneumoniae – 20,4 %, Pseudomonas aeruginosa – 20,0 %, Escherichia coli – 10,8 %, Enterobacter spp. – 8,1 %, Staphylococcus aureus – 6,2 % a Burkholderia cepacia komplex – 5,8 %). Převažovaly gramnegativní bakterie (86,1 %). U pacientů s časnou HAP byl významně vyšší výskyt kmenů Staphylococcus aureus (26,9 %) a Haemophilus influenzae (15,4 %). U pozdní HAP dominovaly kmeny Pseudomonas aeruginosa (21,8%) a Klebsiella pneumoniae (21,4 %). Závěr: Referenční postup iniciální empirické antibiotické terapie časné a pozdní HAP vyhovuje zachycenému spektru bakteriálních původců a jejich citlivosti k antimikrobiálním přípravkům u sledované skupiny pacientů.

Objective: This study aimed to obtain recent epidemiological data on hospital-acquired pneumonia (HAP) in intensive care patients and to determine adequate empirical antimicrobial therapy. Setting: Department of Anaesthesiology, Resuscitation and Intensive Care Medicine. Patients and methods: The prospective, multicenter, observational study assessed the spectrum of detected bacterial pathogens and their resistance to antimicrobial agents. It was compared with a reference approach to initial antibiotic therapy in early- and late-onset HAP. Results: Total 317 patients were included in the study. The final patient sample comprised 201 subjects (159 males and 42 females) with a mean age of 59.9 years. Total 260 valid samples of lower respiratory tract secretions were obtained. Early- and late-onset HAP was detected in 26 (12.9%) and 175 (87.1%) patients, respectively. A total of 22 bacterial species were identified as etiological agents, with detection rates higher that 5% being noted in only 6 of them (Klebsiella pneumoniae 20.4%, Pseudomonas aeruginosa 20.0%, Escherichia coli 10.8%, Enterobacter spp. 8.1%, Staphylococcus aureus 6.2% and Burkholderia cepacia complex 5.8%). Gram-negative bacteria were most prevalent (86.1%). Patients with early-onset HAP had considerably higher prevalence of strains of Staphylococcus aureus (26.9%) and Haemophilus influenzae (15.4%). In late-onset HAP, most dominant were the strains of Pseudomonas aeruginosa (21.8%) and Klebsiella pneumoniae (21.4%). Most pathogens causing HAP (74.0%) were shown to have a unique restriction profile. Adequate initial empirical antibiotic therapy was noted in 59.7% of patients. Conclusion: The reference approach to initial empirical antibiotic therapy of early- and late-onset HAP was consistent with the spectrum of bacterial pathogens and their susceptibility to antimicrobial agents.

• Klíčová slova
• hospital acquired pneumonia,
• MeSH
• antibakteriální látky * terapeutické užití   MeSH
• bakteriální pneumonie * etiologie   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• bronchoalveolární lavážní tekutina mikrobiologie   MeSH
• Burkholderia cepacia izolace a purifikace   MeSH
• časové faktory MeSH
• Escherichia coli izolace a purifikace   MeSH
• Haemophilus influenzae izolace a purifikace   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí * etiologie   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• jednotky intenzivní péče MeSH
• Klebsiella pneumoniae izolace a purifikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• mikrobiální testy citlivosti MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Pseudomonas aeruginosa izolace a purifikace   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Staphylococcus aureus izolace a purifikace   MeSH
• ventilátorová pneumonie etiologie   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH