Pády jsou závažným celosvětovým problémem veřejného zdravotnictví s významnými socioekonomickými důsledky. Poruchy stability získané na podkladě onemocnění či stárnutím jedince vedou ke zvýšenému riziku pádů. Incidence pádů se zvyšuje s některými rizikovými faktory, jako je věk pacienta nad 65 let a chronická onemocnění. Sledování pádů, evidence, diagnostika, jejich prevence a intervence by měly být vždy předmětem komplexního preventivního i terapeutického přístupu i mimo nemocnice a komunitní zařízení. V ošetřovatelské péči praktického lékaře zatím screening a standardizace těchto postupů chybí. Přesná objektivizace rizika pádu umožní včasné zahájení preventivního opatření, sledování vývoje poruchy stability v čase, stanovení prognózy, zhodnocení efektu intervence na úrovni jedince či skupiny jedinců, ale také za účelem evidence. Článek podává přehled o dostupných možnostech hodnocení stability u pacientů s rizikem pádu v klinické praxi. Vzhledem k multifaktoriálním příčinám poruch stability je problém najít jeden vhodný prostředek, který by postihl všechny aspekty posturální kontroly, a vyhodnotil tak přesnou úroveň rizika pádu. Z tohoto důvodu je optimální použití kombinace přístrojového vyšetření (posturografie – test somatosenzorické organizace), provedení klinického testu (BEST test, Bergové balanční škála) a také použití dotazníku subjektivního hodnocení stability v rámci provádění aktivit denního života (Falls Efficacy Scale International). Testování a vyšetření stability spadá do kompetence lékařů, fyzioterapeutů a ergoterapeutů, sesterská posouzení jsou schopná zachytit pouze přítomnost některých rizikových faktorů spojených s pády pacientů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat fenoménu „strachu z pádů“, který je často přehlíženým, ale významným rizikovým faktorem především u seniorů.
Falls are a serious global public health problem with significant socio-economic implications. Stability disorders resulting from disease or aging lead to an increased risk of falls. Risk factors increasing the incidence of falls include age over 65 and chronic illness. Fall monitoring, evidence, diagnosis, prevention and intervention should always be part of a comprehensive preventive and therapeutic approach, not only in hospitals but also in community facilities and other public places. A considerable lack of screening and standardization procedures can still be observed with most general practitioners. Accurate objectification of the risk of falling will make it possible to promptly start with preventive measures, monitoring the development of stability disorders over time, establishing the prognosis, evaluating intervention efficiency both in individuals and in groups, also for recording purposes. This article comes with an overview of the options available for stability evaluation in patients at risk of falling in clinical practice. Given the multi-factorial causes of stability disorders, it is a problem to find one single way to address all aspects of postural control and thus evaluate to what extent exactly the patient is threatened by falling. For this reason, it is optimal to use a combination of instrumental examination (posturography - a somato-sensory organization test), clinical testing (BEST test, Berg's Balance Scale) and also a subjective stability assessment questionnaire regarding daily life activities (Falls Efficacy Scale International). Testing and examining stability is the responsibility of physicians, physiotherapists and occupational therapists; other related assessment can only detect the presence of risk factors associated with patient falls. Particular attention should be paid to the phenomenon of "fear of falls", an often overlooked yet significant risk factor, especially in seniors
- Klíčová slova
- hodnocení stability, rizikové faktory pádu, funkční testy stability, posturografie,
- MeSH
- biomechanika MeSH
- lidé MeSH
- postura těla MeSH
- posturální rovnováha * MeSH
- rizikové faktory MeSH
- strach MeSH
- úrazy pádem * prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Alzheimerova choroba (ACH) je v současnosti významnou výzvou pro veřejné zdravotnictví. Jedná se o velmi závažné onemocnění, jehož prevalence bude významně stoupat s nárůstem počtu lidí v nejvyšších věkových skupinách. Existuje řada rizikových faktorů, které zvyšují pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění. Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity ve spolupráci s Ústavem biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity spolupracuje na epidemiologické studii případů a kontrol, zabývající se identifikací nejvýznamnějších rizikových faktorů ACH. Cílem projektu je posoudit vliv vybraných potenciálních rizikových faktorů na vznik této choroby. Z dosavadní analýzy dat pilotní studie byl zjištěn statisticky významný rozdíl u pohlaví, vzdělání a zaměstnání, z vaskulárních rizikových faktorů u ischemické choroby srdeční. U kuřáctví a pití alkoholu byla zjištěna inverzní asociace. Znalost rizikových faktorů ACH může přispět k časné prevenci a efektivní terapii této vážné choroby.
Alzheimer´s disease (AD) is very important appeal to public health now. It is very serious disease, prevalence will be increased with population ageing. There are many risk factors, which increase possibility of AD. Department of Epidemiology and Public Health, Faculty of Medicine University of Ostrava and Department of Biochemistry, Faculty of Science, Masaryk university collaborate on the case control study which identifies the most significant risk factors of AD. In a pilot study significant difference in gender, education, occupation and ischemic heart disease were found. In smoking and drinking inverse association was observed. Knowledge of the risk factors for AD allows early prevention and effective therapy of this serious disease.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * epidemiologie MeSH
- demence MeSH
- hematologické testy MeSH
- kardiovaskulární nemoci MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pacienti MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- rizikové faktory * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- veřejné zdravotnictví MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cílem výzkumu bylo monitorování úrovně tepové frekvence (TF) u vybraných druhů aerobních aktivit během jednotlivých lekcí a zjištění, jak jsou klientky fitcenter informovány právě o vlivu tepové frekvence na lidský organismus. Podle získaných výsledků, lze potvrdit předpoklad o statisticky průkazném rozdílu mezi jednotlivými formami komerčního aerobiku (thai-box-robics a dance aerobik, step aerobik, bodytyling, power jóga). U forem jako je step aerobik, taneční forma aerobiku a lekce zaměřená na posilování, nebyl prokázán statisticky průkazný rozdíl. Pro druhou část práce jsme požádali 88 klientek fitcentra o vyplnění dotazníku, kterým jsme se snažili zjistit, jakým typům lekcí dávají přednost, jaké jsou důvody jejich cvičení a především jaká je jejich znalost vlivu tepové frekvence na lidský organismus, především při odbourávání tuků během pohybové aktivity.
The subject matter of the thesis is to compare the level of pulse frequency in selected types of commercial aerobics exercises in a randomly selected group and to learn about the awareness of general public for the importance of pulse frequency. There was found the significant differences in level of pulse freqency between different types of aerobic excercises (thai-box-robics and dance aerobics, bodystyling, step aerobics, poweryoga). Forms as step aerobics, dance aerobics and bodystyling has the similar level of pulse freqency - there was found no significant differences.
