• MeSH
• aminoglykosidy aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• antibakteriální látky * aplikace a dávkování   klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• endokarditida * etiologie   farmakoterapie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• gramnegativní bakterie patogenita   MeSH
• lidé MeSH
• rifampin aplikace a dávkování   MeSH
• vankomycin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• MeSH
• antibakteriální látky * aplikace a dávkování   MeSH
• antibiotická profylaxe metody   MeSH
• chirurgie operační MeSH
• endokarditida * prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• stomatochirurgické výkony MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

x

x

Background: The proportion of intensive care unit (ICU) admissions in children that have and have not been directly caused by SARS-CoV-2 remains unclear. The aim of the study is to analyse a cohort of children admitted to the ICU with SARS-CoV-2 and determine whether the infection was the primary cause of their hospitalisation, a significant contributor, a suspected accomplice, or an incidental finding. Methods: This was a retrospective observational study of all the children admitted to the ICU with SARS-CoV-2 from March 2020 to February 2022 from the South Moravia region. The aim of the study was to assess whether the hospitalisation was likely to be directly caused by the virus (i.e., patients with acute COVID-19; the COVID group), whether the virus was a significant contributor to the hospitalisation (i.e., patients with multisystem inflammatory syndrome in children due to COVID-19; the MIS-C group), whether it may have contributed to the worsening of their underlying disease (the WORSENING group), or whether it was an incidental finding very likely unrelated to hospitalisation where SARS-CoV-2 positivity merely placed patients in the COVID-19 unit (the ISOLATION group). The groups were compared using a series of secondary outcomes. Results: The study population represented 150 paediatric ICU cases (age 8.6; IQR 3.5−13.3 years), with 66.7% being male. The COVID group represented 32.7% of cases (49/150); MIS-C, 30% (45/150); WORSENING, 14.7% (22/150); and ISOLATION, 22.7% (34/150). The median length of hospitalisation was found for the MIS-C group (11 days; 9 days in the ICU), the COVID group (6 days; five days in the ICU), WORSENING group (4.5 days; 4.5 days in the ICU) and the ISOLATION group (5.5 days; 3.5 days in the ICU), where the difference was significant (p < 0.001). Asymptomatic and mild cases were most common in the WORSENING (36.4% and 63.6%) and ISOLATION (52.9% and 44.1%) groups. Severe and critical cases were only present in the COVID (6.1% and 12.2%) and MIS-C (4.4% and 11.1%) groups; the severity difference was significant (p < 0.001). The groups did not differ significantly in the proportion of complete recovery and short- and long-term sequelae (p = 0.09). Conclusions: Patients with acute COVID-19 accounted for one-third of all ICU admissions, patients with MIS-C accounted for approximately another third, patients with worsening underlying disease accounted for 15%, and patients with incidental findings of SARS-CoV-2 positivity accounted for one-fifth of ICU admissions. A more significant disease was seen with acute COVID-19 and MIS-C.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

x

x

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Clostridioides difficile * patogenita   účinky léků   MeSH
• fekální transplantace metody   MeSH
• fidaxomicin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• klostridiové infekce diagnóza   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• metronidazol farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• pseudomembranózní enterokolitida diagnóza   farmakoterapie   mikrobiologie   prevence a kontrola   MeSH
• tigecyklin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• vankomycin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Cíl: Navzdory narůstajícímu trendu klostridiové kolitidy a vysoké míře kolonizace Clostridium difficile mezi mladšími dětskými pacienty, malé dětí zůstávají k nemoci poměrně rezistentní. Cílem studie bylo rozlišit, zda existuje rozdíl v klostridiové kolitidě mezi dětmi s průjmem a bez průjmu, určit počet záchytů klostridiové kolitidy ve sledované skupině, zhodnotit závažnost klostridiové kolitidy u dětí do 3 let věku s průjmem. Metody: Prospektivní hodnocení bylo vedeno od května 2015 do června 2016. Děti mladší 3 let byly zapsány do dvou skupin. Každý vzorek stolice byl testován dvoustupňovým algoritmem zahrnující imunochromatografický test a polymerázovou řetězovou reakci. Výsledky: Zapsáno 147 pacientů s průjmem a 75 kontrol. Počet záchytů klostridiové kolitidy u dětí s průjmem byl 2 % (3/147), počet záchytů toxigenních kmenů ve skupině s průjmem ve srovnání s kontrolní skupinou byl 11,6 % (3/147) vs. 10,6 % (8/75) (p < 0,9999). Závěr: Nebyl pozorován žádný významný rozdíl mezi dětmi s průjmem a bez průjmu. Nedoporučujeme cíleně vyšetřovat děti na Clostridium difficile při absenci rizikových faktorů.

Aims: Despite an increasing trend in Clostridium difficile infections (CDI) and high C. difficile colonization rate especially among younger children, infants remain quite resistant to the disease. The goals of this study were to distinguish whether there exists a difference in CDI between children with or without diarrhoea, ascertain the prevalence of CDI, and assess CDI severity in children under 3 years with diarrhoea in our institution. Methods: A prospective study was conducted from May 2015 to June 2016. Children 3 years of age or younger were enrolled and into two groups. Every faecal sample was tested using a diagnostic two-step screening algorithm including an immunochromatographic test and polymerase chain reaction. Results: The study enrolled 147 children with diarrhoea and 75 control patients. The prevalence of CDI in children with diarrhoea was 2% (3/147), the prevalence of toxigenic C. difficile in the diarrhoeal group compared to the control group was 11.6 % (17/147) vs. 10.6% (8/75) (p < 0.9999). Conclusions: No significant difference was observed between infants with diarrhoea and the control group. We recommend not examining for C. difficile children not exhibiting specific risk factors.

• Klíčová slova
• kolonizace,
• MeSH
• Clostridioides difficile * MeSH
• klostridiové infekce * mikrobiologie   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• pediatrie MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průjem etiologie   mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH

Cíl práce: Clostridium difficile (C. difficile) sehrává okrajovou, ale významnou úlohu v pediatrii. Cílem práce je objektivizace dat a jejich význam v klinické praxi, sdělit naše zkušenosti s léčbou pediatrických pacientů. Materiál a metodika: Sběr dat probíhal retrospektivně u pacientů (0–19 let) z pětiletého období 2013–2017 hospitalizovaných s diagnózou klostridiová kolitida na Klinice dětských infekčních nemocí (KDIN) FN Brno. Každý pacient byl testován dvoustupňovým diagnostickým algoritmem metodou imunochromatografického testu a polymerázové řetězové reakce (PCR). Výsledky: 35 pacientů s mediánovým věkem 10,3 roků (1–17,5 roku) bylo zapsáno do studie. Věková skupina 6–19 let tvořila dohromady téměř 70 %. U jednoho pacienta nebyl odhalen žádný rizikový faktor, 41,6 % případů tvořili pacienti s onkologickou diagnózou a nespecifickými střevními záněty, ve 2,5 % syndrom krátkého střeva. Mediánová doba ústupu průjmů byla 2,5 dne po cílené léčbě na klostridiovou kolitidu. Ve více jak polovině případů byl použit metronidazol. V 5 případech byl podáván fidaxomicin s dobrou tolerancí. Ve 3 případech došlo k selhání terapie po metronidazolu. K rekurenci po nedokončené léčbě došlo v jednom případě. V 86 % případů se jednalo o klostridiovou kolitidu spojenou se zdravotní péčí. Více atak kolitidy bylo zaznamenáno u čtyř dětí (2krát malignita, 1krát nespecifický střevní zánět, 1krát syndrom krátkého střeva). Závěr: Průběh klostridiové kolitidy je obecně v pediatrické populaci mírný, bez rizikového faktoru je vzácná. Pediatričtí pacienti dobře odpovídají na léčbu metronidazolem. Fidaxomicin byl úspěšně tolerován ve všech případech. U vysoce rizikových skupin (imunosuprese, syndrom krátkého střeva, nespecifický střevní zánět) preferujeme primárně léčbu fidaxomicinem.

Aims: Clostridium difficile (C. difficile) plays a minor but important role in paediatrics. The aims of this study were to objectivise data, to show their significance in clinical practice, and to present our experience with the treatment of paediatric patients. Materials and methods: A retrospective study was conducted in patients (0–19 years of age) hospitalized for Clostridium difficile infection (CDI) in the Department of Paediatric Infectious Diseases, University Hospital in Brno between 2013 and 2017. Each patient was tested using a two-step diagnostic screening algorithm including immunochromatography and polymerase chain reaction assays. Results: Thirty-five patients with a median age of 10.3 years (range 1–17.5 years) were enrolled in the study. Almost 70% of patients were aged between 6 and 19 years. No risk factor was identified in one patient, 41.6% of cases were patients with malignancy or inflammatory bowel disease, and 2.5% of patients had short bowel syndrome. After targeted CDI treatment, the median time to resolution of diarrhoea was 2.5 days. Metronidazole was used in more than half of cases. Five patients received fidaxomicin, which was well tolerated. Metronidazole failed in three cases. Recurrence after incomplete treatment with metronidazole occurred in one patient. Health care-associated CDI was recorded in 86% of cases. Recurrent CDI was reported in four children (two with malignancy, one with inflammatory bowel dissease, and one with short bowel syndrome). Conclusions: The course of CDI is generally mild in the paediatric population. CDI without a risk factor is rare. Paediatric patients respond well to metronidazole. Fidaxomicin was well tolerated by all patients. We prefer the treatment with fidaxomicin in high-risk groups (immunocompromised condition, inflammatory bowel disease, and short bowel syndrome).

• Klíčová slova
• klostridiová kolitida,
• MeSH
• Clostridioides difficile MeSH
• dítě MeSH
• fidaxomicin terapeutické užití   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí MeSH
• klostridiové infekce * epidemiologie   mikrobiologie   terapie   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• metronidazol terapeutické užití   MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH
• průjem farmakoterapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH

AIMS: Enteroviruses (EVs) are the most common agents of aseptic meningitis. Some serotypes can cause serious neuroinfection leading to death. The aim of this study was to determine the representation of EVs in the etiology of aseptic meningitis in children and to analyze the demographic, clinical, laboratory, and epidemiological characteristics of patients with EV meningitis. PATIENTS AND METHODS: This was a prospective study including 147 patients in three groups: EV meningitis, tick-borne encephalitis, and aseptic meningitis with unidentified agent. RESULTS: Boys with EV meningitis predominated over girls. The average patient age was 11 years. Compared to the control group, these patients suffered more from stiff back (P=0.010), vomiting and nausea (P=0.009). They had shorter symptom duration (P<0.001), higher C-reactive protein in blood (P<0.001), higher predominance of polynuclears (P=0.026), and greater lactate (P=0.003) in cerebrospinal fluid (CSF). The serotype seen most frequently (68%) was ECHO virus (ECV) 30. CONCLUSIONS: Enteroviruses play the most important role in the differential diagnosis of aseptic meningitis. Short symptom duration, slightly higher inflammatory parameters in blood, predominance of polynuclears, and elevated CSF lactate have predictive value in diagnosing this disease. ECV 30 (frequently the agent of epidemics in the Czech Republic) was the aseptic meningitis agent most often seen.

• MeSH
• dítě MeSH
• enterovirové infekce epidemiologie   genetika   patofyziologie   MeSH
• Enterovirus genetika   MeSH
• lidé MeSH
• meningitida aseptická genetika   patofyziologie   MeSH
• meningitida virová epidemiologie   genetika   patofyziologie   MeSH
• mladiství MeSH
• polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prospektivní studie MeSH
• sekvenční analýza MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Zhodnotit epidemii hepatitidy A u dětí od 0 do 18 let věku přijatých k povinné izolaci na Kliniku dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno v období od března 2016 do března 2017 z Brna a Jihomoravského kraje (JMK). Metody: Retrospektivní studie hodnotila dětské pacienty (0–18 let) hospitalizované pro hepatitidu A (VHA) potvrzenou sérologicky pozitivitou anti-HAV IgM protilátek. Hodnotili jsme věk, pohlaví, kontakt s infekcí, interval od počátku klinických symptomů do data přijetí, délku trvání hospitalizace, klinické symptomy, očkování proti VHA. Výsledky: S diagnózou VHA bylo hospitalizováno 61 pacientů (26 dívek a 35 chlapců). Nejmladšímu pacientovi bylo 12 měsíců, nejstaršímu 18 let. Průměrný věk pacientů byl 6,63 ± 4,48 let, medián 6 let. Průměrná délka hospitalizace byla 11,3 ± 7,52 dní. Ve věku 1–3 roky bylo hospitalizováno 19,7% pacientů, ve věku 3–6 let 27,9%, ve věku 6–12 let 31,1%, ve věku 12–18 let 21,3%. U 19,7% případů se vyskytla ikterická forma VHA, u 63,9% anikterická forma, u 16,4% inaparentní forma. Epidemiologicky signifikantní kontakt s infekcí jsme zaznamenali v 90,2% případů. Kontakty převažovaly v rodině nebo v předškolním a školním zařízení. Nejčastěji se manifestovaly symptomy z gastrointestinálního systému, ikterus a subfebrilie nebo febrilie. Klinický průběh VHA byl benigní, asymptomatické průběhy infekcí byly četné. U 98,4% pacientů byl průběh VHA nekomplikovaný, protrahovaný průběh s laboratorním relapsem jsme zaznamenali v 1,6% případů. 24,6% pacientů bylo v období do měsíce před přijetím profylakticky očkováno. Závěr: V letech 2016 a 2017 proběhla v JMK největší epidemie VHA od roku 1989, případy z JMK tvořily polovinu všech případů z celé ČR. Mezi dětmi převažovala anikterická forma. Nejvíce zastoupenými nemocnými v kohortě 0–18 let byly děti v předškolním a mladším školním věku. Včasné očkování kontaktů je důležité opatření omezující šíření nemoci.

Objective: To evaluate the epidemy of hepatitis A in children from 0 to 18 years admitted for compulsory isolation at the Department of Pediatric Infectious Diseases, University Hospital, Brno, between March 2016 and March 2017 from Brno and the South Moravian Region. Methods: A retrospective study evaluated pediatric patients (0–18 years) hospitalized for hepatitis A (VHA) confirmed by the serological positivity of anti-HAV IgM antibodies. We evaluated age, sex, contact with infection, interval from the beginning of clinical symptoms to date of admission, duration of hospitalization, clinical symptoms, vaccination against VHA. Results: 61 patients (26 girls and 35 boys) were hospitalized with VHA diagnosis. The youngest patient was 12 months old, the oldest 18 years old. The mean age of patients was 6.63±4.48 years, median 6 years. The average length of hospitalization was 11.3±7.52 days. At the age of 1–3 years, 19.7% of patients were hospitalized, 27.9% at age 3–6, 31.1% at age 6–12, 21.3% at age 12–18. In 19.7% cases an inicteric form of VHA was present, in 63.9% an anicteric form, in 16.4% an inaparent form. Epidemiologically significant contact with the infection was recorded in 90.2% of cases. Contacts prevailed in the family or pre-school and school facilities. The most common symptoms were symptoms of the gastrointestinal system, icterus and subfebrilia or febrilia. The clinical course of VHA was benign, asymptomatic infections were numerous. In 98.4% of patients, the course of VHA was uncomplicated, the prolonged course with laboratory relapse was recorded in 1.6% of cases. 24.6% of patients were prophylactically vaccinated for up to one month prior admission. Conclusion: In 2016 and 2017, the largest epidemic of VHA occurred in SMR since 1989, cases from the SMR constituted a half of all cases in the Czech Republic. The anicteric form prevailed among children. The age groups represented the most in children (0–18 years) were children in pre-school and younger school age. Early vaccination of contacts is a very important precaution limiting the spread of the disease.

• MeSH
• biochemická analýza krve MeSH
• dítě * MeSH
• hepatitida A * diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• izolace pacientů MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• vakcína proti hepatitidě A MeSH
• žloutenka MeSH
• Check Tag
• dítě * MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH