Background and Objectives: There is little information on changes in the process and outcomes of intensive tobacco dependence treatment during the COVID-19 pandemic. The following characteristics were evaluated: interest in treatment, the number of face-to-face or telephone follow-ups, the duration of pharmacotherapy use, and the success rate. The aim of our study was to compare the number of patients who entered tobacco dependence treatment programmes and evaluate the one-year success rate in patients three years before and three years after the COVID-19 pandemic. Materials and Methods: A single-site retrospective cohort study using data from patients treated at the Centre for Tobacco Dependence in Prague, Czech Republic, between 2017 and 2022 (n = 2039) was performed. The one-year abstinence rate was validated by measuring carbon monoxide in exhaled air (6 ppm cut-off). Patients were divided into two groups: the group for which treatment was initiated in 2017-2019 (i.e., before the COVID-19 pandemic, BC; n= 1221) and the group for which treatment was initiated in 2020-2022 (i.e., during the COVID-19 pandemic, DC; n = 818). Results: No significant differences in the success rate of tobacco dependence treatment were found between the two groups (BC group, 40.5% (494/1221) vs. DC group, 42.2% (345/818)) (χ2 (1, N = 2.039) = 0.6, p = 0.440). Furthermore, differences were not found in sex, education level, age at first cigarette, the duration of pharmacotherapy use, or the number of in-person visits. In contrast, there was an increase in the number of telephone contacts between the groups (18.7% (SD = 17.5%) vs. 32.9% (SD = 18.2%), p < 0.001). Conclusions: The number of patients who started treatment during the COVID-19 pandemic decreased by one-third compared to that during the 3-year period before the pandemic. The overall treatment success rate did not change significantly even with the increase in the number of telephone visits with the therapist.
- MeSH
- COVID-19 * epidemiologie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- odvykání kouření metody statistika a číselné údaje MeSH
- pandemie MeSH
- poruchy vyvolané užíváním tabáku * terapie epidemiologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Historie a hlavní aktivity Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku (SLZT) za 30 let její činnosti jsou zaměřeny na pre/postgraduální edukaci lékařů, sester i farmaceutů, podílela se na několika publikacích, nejprve na doporučení pro odvykání kouření, později v letech 2005, 2015 a 2022 na doporučených postupech pro léčbu závislosti na tabáku, pomohla prosadit zdravotní výkony léčby závislosti na tabáku a alespoň minimální příspěvky zdravotních pojišťoven na léky závislosti na tabáku, byla u zrodu telefonní linky pro odvykání kouření. Publikovala a šíří desítky letáků pro pacienty se zaměřením na různé klinické oblasti dopadů kouření, lobbuje za lepší legislativu v oblasti kontroly tabáku, angažuje se v mezinárodním projektu „nekuřáckých nemocnic“ (GNTH – The Global Network for Tobacco Free Healthcare Services). Každoročně uděluje Cenu SLZT za šíření léčby závislosti na tabáku v daném oboru. Spolupracuje s ostatními klinicky zaměřenými odbornými společnostmi i Pracovní skupinou pro prevenci a léčbu závislosti na tabáku při České lékařské společnosti JEP.
History and main activities of the Society for the Treatment of Tobacco Dependence (SLZT) over its 30 years of activity are aimed at pre/postgraduate education of physicians, nurses and pharmacists, it has been involved in the publication of first smoking cessation recommendations, then in 2005, 2015 and 2022 guidelines for treatment of tobacco dependence, has supported payment codes for medical interventions for tobacco dependence treatment and at least minimal contributions from health insurance companies for tobacco dependence medications, and was at the birth of the smoking cessation helpline. SLZT has published and disseminated dozens of patient leaflets focusing on different clinical areas of the impact of smoking, lobbied for better tobacco control legislation, and is involved in the international smoke-free hospitals project (GNTH – The Global Network for Tobacco Free Healthcare Services). It annually awards the SLZT Prize for the dissemination of tobacco dependence treatment in the field. It collaborates with other clinically oriented professional societies as well as the Working Group on Prevention and Treatment of Tobacco Dependence of the Czech Medical Association of J. E. Purkyně.
- MeSH
- lidé MeSH
- odvykání kouření MeSH
- poruchy vyvolané užíváním tabáku * MeSH
- společnosti lékařské * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND: There has been a noticeable relative increase in psychiatric comorbidities among smokers as opposed to the general population. This is likely due to comparatively slower decrease in smoking prevalence among individuals with mental health conditions. This study aims to assess the prevalence trend of past or current mental health disorders in individuals seeking specialized smoking cessation assistance. METHODS: We conducted a retrospective single-centre observational study to assess the presence of mental disorders such as anxiety, depression, bipolar affective disorder, or schizophrenia in personal history of 6,546 smokers who sought treatment at the Centre for Treatment of Tobacco Dependence in Prague, Czech Republic between 2006 and 2019. The study examined the impact of gender, age, and the effect of successive years on the prevalence of the mental disorders using Poisson distribution regression. RESULTS: In the studied cohort, 1,743 patients (26.6%) reported having one or more mental disorders. Compared to patients without a psychiatric disorder, they exhibited similar levels of carbon monoxide in expired air (mean 17 ppm, SD 11 ppm) and scored one point higher on the Fagerström Test of Cigarette Dependence. Among smokers with a mental disorder, women were more prevalent (62%) than men (38%). The prevalence of mental disorders increased on average by 4% every year, rising from 23% in 2006 to 35% in 2019. CONCLUSIONS: Consistent with the observation that the prevalence of smoking among people with any mental disorder is higher and declining at a slower rate than in the general population, there is a steadily increasing percentage of these patients seeking specialized treatment over time. Professionals who offer tobacco dependence treatment should be aware of the upward trend in psychiatric disorders among smokers, as more intensive treatment may be needed. Similarly, psychiatric care should pay attention to smoking of their patients.
- MeSH
- duševní poruchy * epidemiologie MeSH
- kuřáci MeSH
- lidé MeSH
- poruchy vyvolané užíváním tabáku * epidemiologie terapie MeSH
- prevalence MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Objectives: Our aim was to examine the relationship between weight concerns (WC) and smoking cessation. Methods: WC was assessed before smoking cessation treatment in 671 adult patients who completed a 12-month follow-up visit at the Centre for Tobacco-Dependent, Prague, Czech Republic, from 2013 through 2019. We evaluated the abstinence rate at 12-month follow-up. Results: Among 669 patients with baseline WC (mean age, 43.4 years), 47% were women (145/306) and 21% were men (78/363). No association existed between WC and abstinence at 12 months. Smokers with obesity had increased fear of gaining weight (34% versus 24% of overweight and 23% of healthy-weight smokers) (p=.034) and were less confident in their ability to maintain their current weight (36% versus 55% of overweight smokers and 59% of healthy- weight smokers) (p<.001). Conclusions: Many smokers are concerned about gaining weight after stopping smoking, but in this cohort of patients, having WC was not associated with 12-month abstinence, but obesity or overweight was related to being afraid of postcessation weight-gain and low confidence for maintaining weight. Practitioners should be aware of the prevalence of WC in those stopping smoking and should address concerns, such as poor motivation and low confidence about managing their weight.
Většina kuřáků je na užívání tabáku či nikotinu závislá nejen psychosociálně, ale i fyzicky, což se projeví abstinenčními příznaky při vynechání dávky. Ty patří mezi významné bariéry při odvykání. V rámci léčby závislosti na tabáku pomáhá stanovení míry abstinenčních příznaků v zaměření psychobehaviorální intervence, a především ve volbě druhu, dávky i délky farmakoterapie. „Minnesotská škála abstinenčních příznaků“, jeden z nástrojů, které jsou k tomuto účelu nejužívanější, byla v roce 2020 upravena. Přinášíme validizovaný překlad této aktualizace.
Most smokers are addicted to tobacco or nicotine not only psychosocially but also physically, what results in withdrawal symptoms after they miss their dose. These are one of the major barriers to quitting. In the treatment of tobacco dependence, the evaluation of the degree of withdrawal symptoms helps to guide psychobehavioral intervention and, above all, the choice of the type, dose, and duration of pharmacotherapy. The Minnesota Withdrawal Symptoms Scale is one of the most widely used for this purpose, revised in 2020. We present a validated translation of this update.
Korelace tělesné hmotnosti a kouření byla popsána v mnoha studiích. kuřáci bývají v průměru o 3–4 kg lehčí ve srovnání s nekuřáky a je též méně pravděpodobné, že budou obézní nebo mít nadváhu. Zvýšení hmotnosti po zanechání kouření může představovat bariéru v odvykání: většina odvykajících přibere v průměru 3–6 kg v průběhu dvanácti měsíců, přičemž asi desetina odvykajících vykazuje přírůstky vyšší 10 kg. naopak, asi 15–20 % kuřáků hmotnost sníží. Hlavní složkou tabákového kouře, která vede k ovlivnění hmotnosti, je nikotin. nikotin snižuje hmotnost snížením chuti k jídlu a příjmu potravy, zvýšením celkového i klidového energetického výdeje, zvýšením rychlosti bazálního metabolismu a též urychlením lipolýzy a oxidace tuků. váhový přírůstek po zanechání kouření se dostavuje zejména v důsledku absence vlivu nikotinu na CnS a dostavuje se zejména v prvních třech měsících po zanechání. Bylo prokázáno i ovlivnění peptidů regulujících chuť k jídlu. Podle recentní Cochrane review mezi intervence k ovlivnění váhového přírůstku s účinností po dvanácti měsících patří individualizované programy na kontrolu hmotnosti, cvičební programy a náhradní terapie nikotinem, avšak zatím nebyla identifikována spolehlivě a dlouhodobě účinná intervence.
The correlation of body weight and smoking has been described in many studies. Smokers tend to be on average 3–4 kg lighter compared to non-smokers and are also less likely to be obese or overweight. Post-cessation weight gain may act as a barrier towards quitting: most quitters gain an average of 3–6 kg within 12 months since smoking cessation, with about a tenth of quitters gaining of more than 10 kg. on the contrary, about 15–20% of smokers lose weight. The main component of tobacco smoke that leads to weight loss is nicotine. nicotine reduces weight by reducing appetite and food intake, increasing total and resting energy expenditure, increasing the rate of basal metabolism, and also accelerating lipolysis and fat oxidation. Weight gain after quitting smoking occurs mainly due to the absence of nicotine effect on the CnS and occurs predominantly within the first three months since cessation. It has also been shown to affect appetite-regulating peptides. According to the most recent Cochrane review, interventions to influence the post-cessation weight gain with long-term effectivity include individualized weight control programs, exercise programs and nicotine replacement therapy, but no reliable and long-term effective intervention has yet been identified.
- MeSH
- bupropion farmakologie terapeutické užití MeSH
- hmotnostní přírůstek MeSH
- kouření MeSH
- lidé MeSH
- nikotin škodlivé účinky MeSH
- receptor pro glukagonu podobný peptid 1 agonisté účinky léků MeSH
- ukončení užívání tabáku * MeSH
- změny tělesné hmotnosti * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Kouření je hlavním rizikovým faktorem vzniku a progrese chronického onemocnění ledvin (chronic kidney disease, CKD). Významně se podílí na rozvoji diabetické nefropatie, riziko se zvyšuje s intenzitou a trváním kouření. Negativní roli má i u dialyzovaných pacientů a pacientů po transplantaci ledvin. Patogeneticky se uplatňuje zvýšená fibroelastická proliferace a hyalinní ztluštění intimy arteriol, zvýšení oxidačního stresu, endoteliální dysfunkce, prokoagulační a prozánětlivý stav a aktivace sympatiku u kuřáků. Zanechání kouření riziko CKD výrazně snižuje. Léčba závislosti na tabáku u pacientů s CKD je založena na stejném principu jako v obecné populaci včetně možností užívání farmakoterapie k potlačení abstinenčních příznaků.
Smoking is a major risk factor for development and progression of chronic kidney disease (CKD). It is significantly involved in development of diabetic nephropathy the risk increases with the intensity and duration of smoking. Smoking also has a negative role in dialysis patients and kidney transplant recipients. Pathogenetically, increased fibroelastic proliferation and hyaline thickening of the intima of arterioles, increased oxidative stress, endothelial dysfunction, procoagulant and proinflammatory state and sympathetic activation in smokers are applied. Smoking cessation significantly reduces the risk of CKD. Tobacco dependence treatment in patients with CKD is based on the same principle as in the general population, including the possibility of using pharmacotherapy to suppress withdrawal symptoms.
- MeSH
- chronická renální insuficience * MeSH
- diabetické nefropatie etiologie MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kouření * škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- poruchy vyvolané užíváním tabáku farmakoterapie MeSH
- ukončení užívání tabáku MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Kouření je příčinou každého šestého úmrtí v Česku a souvisí s nemocemi všech orgánových soustav. Účinná léčba diagnózy F17 existuje a měla by být nabízena a dostupná jako samozřejmá součást léčebně preventivní péče v rozsahu dle časových možností – od krátké intervence při každém klinickém kontaktu s pacientem až po intenzivní léčbu. Zahrnuje psychosociobehaviorální podporu a farmakoterapii. Měla by se týkat všech profesí v klinické medicíně – dle doporučení Světové zdravotnické organizace především lékařů, sester, lékárníků a dentistů a měla by být v rámci zdravotnických systémů hrazena. Měla by být nabízena i v dalších službách, např. sociálních či adiktologických. Z ekonomického hlediska je to jedna z nejvýhodnějších intervencí v medicíně.
These recommendations are relevant for all clinical fields and all medical professions, although for some more and for some less. Smoking is the cause of every sixth death in the Czech Republic and is related to diseases of all organ systems. Effective treatment for the diagnosis of F17 exists and should be offered and available to approximately 2 million smokers in the Czech Republic as a standard part of medical and preventive care according to time availability – from brief intervention in frame of each clinical contact with the patient to intensive care. It includes psycho-socio-behavioral support and pharmacotherapy. It should cover all professions in clinical medicine – according to WHO recommendations, especially doctors, nurses, pharmacists and dentists and should be reimbursed within health systems. It should also be offered in other services like e.g., social or addictology care. From an economic point of view, it is one of the most cost-effective interventions in medicine.
