Onemocnění periferních nervů horních končetin v důsledku působení vibrací a lokální svalové zátěže jsou dlouhodobě nejčastější profesionální onemocnění v České republice. Přesto bylo elektromyografické (EMG) vyšetření u pracovníků v riziku vibrací a lokální svalové zátěže zařazeno do základní náplně vstupních a výstupních prohlídek až v příloze č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách. Při periodických prohlídkách je obvykle doporučováno, stejně jako dosud, indikovat EMG vyšetření až na základě typických subjektivně udávaných potíží. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry lze při pracovnělékařských prohlídkách při indikaci elektromyografického vyšetření spoléhat na subjektivní potíže, týkající se postižení periferních nervů rukou. Epidemiologická studie sledovala dva soubory. První byl složen z 215 mužů velké železářské a strojírenské firmy, kteří pracují v riziku nadlimitních vibrací přenášených na horní končetiny 3. kategorie. Druhý soubor tvořilo 236 žen velkého montážního podniku, které pracovaly v riziku nadlimitní lokální svalové zátěže rukou 3. kategorie. Data o zdravotním stavu, profesionální expozici, konkrétních subjektivních obtížích týkající se poškození periferních nervů horních končetin i výsledky objektivního EMG vyšetření byla získána ze zdravotnické dokumentace z pracovnělékařských prohlídek. Data byla statisticky zpracována v programu Stata v. 10. Výsledky hodnocení validity subjektivně udávaných potíží, týkajících se poškození periferních nervů rukou, k výsledku objektivního EMG vyšetření prokázaly velmi nízkou senzitivitu u obou sledovaných souborů – 39% u mužů v riziku vibrací a 31% u žen v riziku přetěžování rukou. Nejnižší hodnoty senzitivity vůbec byly u vstupních prohlídek – 23 % u mužů a 16 % u žen, nejvyšší u výstupních prohlídek – 50 % u mužů a 66 % u žen. Senzitivita udávaných symptomů sice stoupala se závažností EMG nálezů, ale i u nejtěžších motorických poruch dosahovala jen 58 % u mužů a 55 % u žen. Další výstupy epidemiologické studie ukázaly, že zhoršování EMG nálezu statisticky významně koreluje se zvyšujícím se věkem (p < 0,001), dobou expozice (p < 0,001) i s rostoucí hodnotou BMI (p < 0,001), a to u obou sledovaných souborů mužů a žen. Závěrem lze shrnout, že v praxi nelze spoléhat na to, že pracovníci s poškozením periferních nervů horních končetin přiznají v rámci pracovnělékařských prohlídek své potíže. Výstupy této práce tedy podpořily správnost zařazení EMG vyšetření do základní náplně vstupních a výstupních prohlídek u pracovníků v riziku vibrací a přetěžování horních končetin tak, jak uvádí příloha vyhlášky o pracovnělékařských službách. Tato indikace je však pouze z forenzních důvodů. Z hlediska ochrany zdraví při práci, tedy preventivní hledisko splňuje indikace EMG vyšetření u periodických prohlídek, tato problematika však zůstává i nadále otevřená.

Peripheral nerves diseases of upper limbs as result of exposure to vibrations and local muscular load are long-term the most common occupational disease in the Czech Republic. In spite of that the electromyography (EMG) examination in workers exposed to vibration and local muscular load was included in the fundamental content of entry and exit medical examinations in Annex 2 of Decree No. 79/2013 Coll., about occupational health services. During periodic examinations is usually recommended, as yet, to indicate EMG examination only on the basis of typical subjectively reported problems. The aim of the study was to find out the extent of subjective symptoms related to peripheral nerve disorders of the hands that can be relied on when electromyography examination in occupational health examinations is indicated. The epidemiological study followed up 2 samples. The first one included 215 men who work in the third risk category of above the threshold vibration transmitted to the upper limbs from the large ironwork and steel company. The other sample consisted of 236 women working in the third risk category of above the threshold local muscular load of hands from the large assembly company. The data on health status, occupational exposure, specific subjective symptoms related to peripheral nerve disorders of upper limbs, and the results of the objective EMG examination was obtain from medical records of occupational health examinations. All analyses were performed in STATA version 10. The results of subjective symptoms validity evaluation referring to peripheral nerve disorders of hands according the results of objective EMG examinations showed a very low sensitivity in both samples – 39% of men in the risk of vibration and 31% of women in risk of overloading of hands. The lowest sensitivity values at all were indicated in entry examinations – i.e. in 23% of men and 16 % of women, the highest values in exit examinations – in 50% of men and 66% of women. Although the sensitivity of reported symptoms increased with the severity of EMG findings in the most serious of motor disorders reached only 58% in men and 55% in women. Other results of the epidemiological study confirmed the statistically significant correlation between the worsening EMG finding and increasing age (p < 0.001), exposure duration (p <0.001) and increasing BMI (p < 0.001), and that in the both of investigated groups of men and women. It can be concluded that in practice can not be relied on the workers with peripheral nerve harm of the upper limbs would admit their disorders within occupational health examinations. The outputs of this study supported the correctness of the EMG examination inclusion in basic contents of entry and exit medical examinations in workers exposed to vibration and strain of the upper limbs, as shown in the annex of the Decree on occupational health services. This indication is limited only to forensic reasons. Regarding the occupational health protection, a preventive point of view is fulfilled by indication of the EMG test in periodic medical examinations, however this issue remains open.

• MeSH
• dospělí MeSH
• elektromyografie * MeSH
• epidemiologické studie * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• periferní nervový systém MeSH
• pracovní lékařství MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• služby zdravotní péče o pracující MeSH
• statistika jako téma MeSH
• svalová únava MeSH
• vibrace * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

BACKGROUND: Alzheimer's disease (AD) is the most common form of dementia. It is a degenerative, incurable and terminal disease. The increasing prevalence of AD is, among other reasons, due to population aging, which is, to a certain extent, seen worldwide. Continuous advances in health care keep increasing life expectancy. Official statistics are likely to significantly underestimate the actual prevalence of AD. Alzheimer's disease represents an important public health problem. Its aetiology is still unknown and for this reason, it is necessary to study all potential risk factors which may contribute to the development of this disease. METHODS: We searched original and review articles addressing Alzheimer's disease using key words Alzheimer's disease, epidemiology, risk factors and prevention. We found and used one hundred and four references. CONCLUSIONS: Based on epidemiological studies, genetic studies, neuroimaging methods and neuropathology research, three basic etiological hypotheses of the development of AD have been formulated: genetic, vascular and psychosocial. At present, the level of evidence is insufficient for the etiological role of other factors, such as nutrition, occupational exposure to various substances and inflammation. From the point of view of early diagnosis and application of primary or secondary prevention principles, genetic factors are the most important.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• prevalence MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Ghrelin is an endogenous hormone expressed predominantly in the stomach. Ghrelin controls growth hormone secretion and also affects the body's energy balance. We analyzed the association of ghrelin variants with body mass index (BMI), albumin as a marker of malnutrition and plasma lipids as risk factors for atherosclerosis in hemodialyzed patients, in whom malnutrition and accelerated atherosclerosis are common complications. METHODS: Ghrelin variants Arg51>Gln and Leu72> Met were analyzed by PCR-RFLP in 210 hemodialyzed patients, prospectively followed up for 15 months. Changes in body mass index, triglycerides, total cholesterol and albumin over time (after 3, 6, 9, 12 and 15 months of dialysis) were analyzed in subgroups divided according to ghrelin genotypes. RESULTS: Carriers of at least one of the Gln51 and Met72 alleles lost body weight more quickly than Arg51Arg/Leu72Leu homozygotes (p<0.01). Carriers of the Gln51 allele were at higher risk of developing high cholesterol levels (p<0.01). CONCLUSIONS: Common ghrelin variants may have an effect on changes in biochemical and anthropometric parameters in hemodialyzed patients over time and could be used in the future to plan individualized therapy.

• MeSH
• alely MeSH
• arginin chemie   MeSH
• cholesterol krev   MeSH
• dialýza ledvin MeSH
• dialýza MeSH
• financování organizované MeSH
• genetická variace MeSH
• ghrelin biosyntéza   genetika   metabolismus   MeSH
• glutamin MeSH
• heterozygot MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• leucin chemie   MeSH
• lidé MeSH
• methionin chemie   MeSH
• renální insuficience genetika   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH