Cíl: Cílem této multicentrické observační kohortové studie bylo objasnit vliv indikace císařského řezu (SC – cesarean section) na riziko vzniku avulze levátoru (MLA – musculus levator ani) při následném vaginálním porodu. Metodika: Do studie byly zařazeny ženy, které porodily poprvé vaginálně po předchozím císařském řezu (VBAC – vaginal birth after cesarean section) v období 2012–2016 na Gynekologicko-porodnické klinice LF UK a FN v Plzni a na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Rodičky byly rozděleny do dvou skupin – po elektivním a akutním císařském řezu – a následně vyšetřeny pomocí 4D transperineálního ultrazvuku. Z 66 nasnímaných volumů pánevního dna byla offline vyhodnocena přítomnost avulzního poranění a velikost urogenitálního hiátu. Data byla statisticky zhodnocena. Výsledky: V obou centrech porodilo celkem 356 žen po předchozím SC. Ultrazvukové vyšetření podstoupilo 152 z nich (42,7 %), kompletní data byla dostupná u 141 rodiček. Po akutním SC bylo 80 žen, 61 žen po elektivním SC. Incidence avulzního poranění byla vyšší ve skupině rodiček po elektivním SC, avšak bez průkazu statistické významnosti (26,3 vs. 41 %, p = 0,0645). Při vyšetření urogenitálního hiátu a přítomnosti ballooningu nebyl prokázán signifikantní rozdíl. Závěr: VBAC je asociován se signifikantně vyšší incidencí avulzního poranění MLA ve srovnání s prvním vaginálním porodem. Zdá se, že riziko avulze MLA nezávisí na průběhu porodu před předchozím císařským řezem. K potvrzení výsledků bude jistě třeba studií s větší kohortou pacientek.
Objective: The aim of this multicentric observational study was to explore the impact of the timing of cesarean section (SC) on levator (MLA – levator ani musle) avulsion at the first subsequent vaginal birth. Methods: All women after term vaginal birth following a cesarean section (VBAC) for their second delivery at the Departments of Gynecology and Obstetrics, Faculty of Medicine, Charles University and University Hospital in Pilsen and the 1st Faculty of Medicine, Charles University and General Hospital in Prague, between 2012 and 2016 were identified. Hospital database and surgical notes were used to collect basic characteristics of the patients including the indication and course of their previous delivery. These women were divided into two groups according to indication of prior SC in the previous delivery to women with elective SC and acute SC. All participants were invited for a 4D pelvic floor ultrasound to assess levator trauma. Levator avulsion and the levator hiatus area were assessed off-line from the stored pelvic floor volumes. Data were statistically assessed. Results: A total of 356 women had a VBAC for their second delivery during the study period. Of these, 152 (42.7%) attended the ultrasound examination and full data were available for 141 women for statistical analyses. These were further divided into 80 women after acute SC and 61 women after elective SC. The levator avulsion rate was higher in the elective SC subgroup, but the difference was not significant (26.3 vs. 41.0%, P = 0.0645). No statistical differences in urogenital hiatus enlargement and ballooning were observed. Conclusion: VBAC is associated with a significantly higher rate of levator ani avulsion compared to the first vaginal birth in nulliparous women. However, it seems that risk of levator ani avulsion doesn’t depend on the timing of SC in previous labor. More studies are needed to confirm the results of this pilot study.
Cíl: Srovnat incidenci avulzního poranění m. levator ani (MLA) u žen po prvním vaginálním porodu po předchozím císařském řezu (VBAC) a u prvorodiček. Typ studie: Observační studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Plzeň. Metodika: Do studie byly zahrnuty všechny druhorodičky po termínovém VBAC, které porodily mezi roky 2012 a 2016. Ženy po opakovaném VBAC, po předčasnému porodu a po porodu mrtvého plodu byly vyřazeny. Z náhodně vybraných prvorodiček byla vytvořena kontrolní skupina. Všechny ženy byly pozvány k vyšetření 4D transperineálním ultrazvukem. V případě jejich souhlasu jim byl nasnímán 4D volum pánevního dna při kontrakci a při Valsalvově manévru. Ten byl následně off-line zhodnocen k vyšetření avulze MLA a plochy urogenitálního hiátu. Byla zaznamenána lateralita případného avulzního poranění. Obě skupiny byly mezi sebou porovnány pomocí χ2 testu a Wilcoxonova two-sample testu, hodnota p < 0,05 byla stanovena jako statisticky významná. Výsledky: V daném časovém období vaginálně porodilo a vstupní kritéria splnilo celkem 255 žen po císařském řezu. Všechny z nich byly kontaktovány, k vyšetření se dostavilo 98 žen. Hlavním důvodem pro neúčast ve studii bylo další těhotenství a porod po VBAC. Kontrolní skupinu prvorodiček tvořilo 69 žen. Kromě věku rodiček v době porodu (32,7 vs. 30 roků, p < 0,05) nebyl zaznamenán žádný statisticky významný rozdíl v charakteristice obou skupin. Rozdíl v četnosti avulzního poranění i balooningu ani v jedné z obou skupin nedosáhl statistické významnosti. Změna plochy urogenitálního hiátu při Valsalvově manévru a v klidu byla pro obě skupiny rodiček srovnatelná. Závěr: Ženy s císařským řezem v anamnéze rodící poprvé vaginálně nemají zvýšené riziko avulzního poranění MLA proti prvorodičkám.
Objective: The aim of the study was to assess the risk of levator ani avulsion in vaginal birth after cesarean section (VBAC). Design: Observational cohort study. Settings: Department of Gynecology and Obstetrics, Medical Faculty, Charles University and University Hospital Pilsen. Methodology: In this observational study we included every secundiparous woman after her first VBAC at term from 2012 till 2016 at our tertiary center. Women after repeated VBAC, delivering preterm or women after stillbirth were excluded. In addition, we enrolled random primiparous women as a control group. The women were invited for a 4D pelvic floor ultrasound for acquisition of a 4D volume of their pelvic floor at rest and during Valsalva. The levator avulsion was diagnosed off-line from the volumes of the pelvic floor during contraction, area of the urogenital hiatus was measured at rest and Valsalva. The laterality of the avulsion was additionally noted. The cohorts were then compared using Chi-square test and Wilcoxon two-sample test according to the distribution of normality, p-value < 0.05 was considered statistically significant. Results: Total of 255 women after VBAC in the study period were enrolled in the study based on the inclusion and exclusion criteria. All of them were contacted, 98 (38.4%) came for the examination. The main reason for additional exclusion was another pregnancy or delivery and lack of interest in the study. In addition, 69 random women after first vaginal delivery were examined as a control group. No statistically significant differences in group characteristics apart from the age at the time of birth (32.7 vs. 30.0 years, p < 0.05) were found between VBAC and the Controls. The difference in levator avulsion and ballooning rate did not reach statistical significance. The variance of area of the urogenital hiatus in rest and during Valsalva was similar in both groups. Conclusion: VBAC is not associated with an increased risk of levator ani avulsion compared to primaparous women.
- Klíčová slova
- musculus levator ani, avulzní poranění,
- MeSH
- císařský řez MeSH
- komplikace porodu * MeSH
- lidé MeSH
- pánevní dno zranění MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- těhotenství MeSH
- ultrasonografie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl studie: Cílem studie je zhodnocení efektivity rutinního ultrazvukového screeningu růstové restrikce ve třetím trimestru gravidity. Typ studie: Původní práce. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení, Oblastní nemocnice Příbram. Metodika: Hodnocení vlivu normálního resp. abnormálního výsledku rutinního ultrazvukového screeningu růstové restrikce ve třetím trimestru gravidity na výskyt hypoxie v průběhu porodu. Výskyt abnormálních dopplerovských parametrů v jednotlivých biometrických kohortách. Hodnocení retrospektivních dat za rok 2019. Výsledky: Na našem pracovišti jsme od roku 2016 provedli vyšetření biometrie a vyšetření dopplerovské kolem 36. týdne u většiny těhotných. Zajímavým zjištěním byl nález jednoznačně abnormálních dopplerovských parametrů u patnácti "eutrofických" gravidit nad 10. percentilem. Zároveň se u 20 % plodů mezi 10. a 20. percentilem s původně normálními dopplerovskými parametry vyvinuly následně patologické parametry a/nebo plody stagnovaly v růstu. Všechny tyto gravidity byly spojeny s významným výskytem hypoxie v průběhu porodu. Závěr: Považujeme za přínosné vyšetření dopplerovských parametrů u všech plodů pod 20. percentilem, jejich dispenzarizaci a v případě stagnace růstu a/nebo zhoršení průtokových parametrů včasné ukončení gravidity.
Objective: The aim of the study is to evaluate the efficiency of routine ultrasound screening of fetal growth restriction in third trimester of pregnancy. Design: Original paper. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Regional Hospital Příbram. Methods: Evaluation of the impact of normal or abnormal result of routine ultrasound screening of fetal growth restriction in third trimester of pregnancy on the incidence of hypoxia during labour. Incidence of abnormal Doppler parameters in an individual biometric cohorts. Evaluation of retrospective dates from year 2019. Results: In our department, we measure fetal biometry and Doppler parameters routinely in majority of pregnant women about 36. weeks of gestation, from year 2016. An interesting finding was detection of a definite abnormal Doppler parameters in 15 "eutrophic" pregnancies above the 10th centile. Equally 20 % of all fetuses between 10th and 20th centile with initially normal Doppler parameters developed subsequently patologic parameters and/or growth stagnation. All of these pregnancies were associated with high proportion of hypoxia during labour. Conclusion: We consider benefit from examination Doppler parameters in all fetuses under the 20th centile, their dispensarisation, and in case of growth- stagnation or/and Doppler worsening, prompt pregnancy termination.
- MeSH
- biometrie metody MeSH
- hypoxie plodu diagnostické zobrazování MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- růstová retardace plodu * diagnostické zobrazování MeSH
- těhotenství MeSH
- ultrasonografie dopplerovská metody MeSH
- ultrasonografie prenatální metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
BACKGROUND: The objectives of this study were to explore the course of labor and the risk of obstetric anal sphincter injury at the first vaginal birth after cesarean section (fVBAC) in comparison to primiparous vaginal birth (PVB) in women without epidural analgesia and to assess if laboring before the previous cesarean affected these outcomes. METHODS: All fVBACs without epidural analgesia and the subsequent PVBs (controls) between 2012 and 2016 were included in this retrospective cohort study. Data were collected from health records and included maternal demographics, gestational age, and labor details (duration of 1st and 2nd stages, labor induction or augmentation, birthweight, operative vaginal birth, estimated blood loss, extent of childbirth trauma) in both groups as well as cervical dilation at the time of previous cesarean in the fVBAC group. Wilcoxon and Chi-square tests were used for data analyses. RESULTS: The study comprised 510 women; 255 fVBACs and 255 controls. The majority of fVBACs were after a pre-labor cesarean section - 177 (69.4%). There was a statistically significant difference in the recorded duration of first stage between the fVBACs and controls (289 vs. 347 min respectively, p < .001). Women were less likely to have an intact perineum in the fVBAC group (29.8 vs. 43.1%, p < 0.01), however, there was no statistically significant difference in anal sphincter injury rates between both groups (2.3 vs. 1.9%, p = 0.76). The groups differed in rates of cervical tears requiring suturing (21.2 vs. 12.9%, p = 0.01). On further subgroup analysis, the duration of first stage of labor was shorter in women who previously had a caesarean section late in labor (≥ 8 cm cervical dilatation) compared to a pre-labor cesarean section, however, there were no differences in other outcomes. CONCLUSION: Compared to primiparous women having a vaginal birth, women having their first vaginal birth after a cesarean section have a shorter 1st stage of labor (particularly if the cesarean was performed in advanced labor), a higher risk of sustaining cervical lacerations and perineal trauma. However, there was no difference in the risk of sustaining obstetric anal sphincter injuries between the study groups.
- MeSH
- anální kanál zranění MeSH
- časové faktory MeSH
- cervix uteri zranění MeSH
- císařský řez * MeSH
- dospělí MeSH
- lacerace etiologie MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- perineum zranění MeSH
- první doba porodní * MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- těhotenství MeSH
- vaginální porod po císařském řezu škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Klíčová slova
- adheziolýza,
- MeSH
- adheze tkání chirurgie komplikace MeSH
- dospělí MeSH
- druhý trimestr těhotenství MeSH
- ileus * diagnóza etiologie chirurgie komplikace MeSH
- komplikace těhotenství * MeSH
- lidé MeSH
- novorozenci extrémně nezralí MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- perinatální smrt MeSH
- plicní embolie farmakoterapie komplikace MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- předčasný porod * MeSH
- sepse farmakoterapie komplikace MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
