Dle dostupných zahraničních i českých zdrojů je ergoterapie považována za důležitou součást komplexní plicní rehabilitace, zejména pro její vliv na běžné denní činnosti pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Tyto poznatky však v ČR doposud nebyly přeneseny do klinické praxe, jelikož zařízení, která by ergoterapii těmto pacientům poskytovala, je minimum. V České republice nebyly u této skupiny pacientů prozatím provedeny ani žádné studie, které by efekt ergoterapie na funkční stav nemocných s CHOPN ověřovaly. Proto bylo cílem této studie zhodnotit, zda ergoterapeutická edukace nebo kombinace ergoterapeutické edukace s následnou měsíční ergoterapií ovlivní funkční stav pacientů s CHOPN. Výsledky studie potvrzují, že měsíční ergoterapie i samostatná edukace o provádění problematických denních činností a následná domácí autoterapie mají vliv na zlepšení funkčního stavu nemocných. U pacientů v obou sledovaných skupinách bylo zjištěno signifikantní zlepšení rozvíjení hrudníku, zvýšení rychlosti běžné i maximální chůze, zvýšení počtu opakování v jednominutovém sit to stand testu a také snazší provádění běžných denních činností, které byly hodnoceny pomocí dotazníku Manchester respiratory activities of daily living questionairre (MRADL). Na podkladě výsledků této pilotní studie by bylo vhodné více zařazovat ergoterapii do komplexní léčby nemocných s CHOPN, u kterých je díky jejich nemoci problematické vykonávání běžných denních činností.

x

INTRODUCTION: Recently, the Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease (GOLD) has published an update on the Global Strategy for Prevention, Diagnosis and Management of COPD, introducing a new classification of chronic obstructive pulmonary disease (COPD). Our aim was to assess the prognostic value of the new GOLD classification system in comparison with the previous GOLD classification systems (GOLD stages I-IV and GOLD groups A-D) and the BODE index. METHODS: We used the data of 784 patients with COPD from the Czech Multicenter Research Database of COPD. Patient survival was analyzed with the use of Kaplan-Meier estimate and Cox model of proportional risks. ROC analysis and area under curve (AUC) were used for comparison of GOLD classifications and BODE index. The analyses were performed with the use of software R (version 4.2.0). RESULTS: We analyzed data of 782 patients with complete data on GOLD classifications. The study population comprised 72.9% of men, 89.1% current or former smokers, with a mean age of 66.6 years, a mean BMI of 27.4 and a mean FEV1 44.9% of predicted. Probability of 5-year survival differed by GOLD classification. Application of the 2023 GOLD classification showed increased risk of death in group B (HR 1.82, 95% CI 1.14-2.92; p = 0.013) and in group E (HR 2.48, 95% CI 1.54-3.99; p˂0.001). The ROC analysis showed that the overall prognostic value of the 2023 GOLD classification was similarly weak to previous A-D GOLD classification schemes (AUCs 0.557-0.576) and was lower compared to the GOLD 1-4 system (AUC 0.614) and even lower when compared to the BODE index (AUC 0.715). CONCLUSION: We concluded that the new GOLD classification system has poor prognostic properties and that specific prediction tools (eg, the BODE index) should be used for mortality risk assessment.

• MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * diagnóza   terapie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• progrese nemoci MeSH
• proporcionální rizikové modely MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

Background: Adherence to inhaled medication constitutes a major problem in patients with chronic obstructive pulmonary disease (COPD) globally. However, large studies evaluating adherence in its entirety and capturing a large variety of potentially associated factors are still lacking. Objective: To study both elementary types of adherence to chronic inhaled COPD medication in "real-life" COPD patients and to assess relationships with a wide-ranging spectrum of clinical parameters. Methods: Data from the Czech Multicentre Research Database (CMRD) of COPD, an observational prospective study, were used. Overall adherence (OA) was evaluated with Morisky Medication Adherence Scale (©MMAS-4) and adherence to an application technique (A-ApplT) with the Five Steps Assessment. Mann-Whitney U test, Spearman's correlation, and logistic regression were used to explore relationships between variables. Results: Data of 546 participants (69.6% of all patients from the CMRD) were analyzed. Two-thirds self-reported optimal OA, but only less than one-third demonstrated A-ApplT without any error. OA did not correlate with A-ApplT. Next, better OA was associated with higher education, a higher number of inhalers, a lower rate of exacerbations, poorer lung function, higher degree of upper respiratory tract symptoms (SNOT-22), absence of depressive symptoms, ex-smoking status, regular mouthwash after inhaled corticosteroids (ICS), and flu vaccination. By contrast, better A-ApplT was associated with a lower number of inhalers, better lung function, and regular mouthwash after ICS. Independent predictors of nonoptimal OA included lower degree of education, absence of flu vaccination, anemia, depression, and peptic ulcer history, whereas independent predictors of lower A-ApplT were lower education, absence of regular mouthwash after ICS, and higher COPD Assessment Test score. Conclusions: Parameters associated with OA and A-ApplT differ, and those associated with both adherence domains are sometimes associated inversely. Based on this finding, we understand these as two separate constructs with an overlap.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

OBJECTIVES: The BODE (BMI, Obstruction - FEV1, Dyspnoea - mMRC, Exercise - 6-MWT) and the ADO (Age, Dyspnoea - mMRC, Obstruction - FEV1) indices are widely used prognosis assessment tools for long-term mortality prediction in COPD patients but subject to limitations for use in daily clinical practice. The aim of this research was to construct a prognostic instrument that prevents these limitations and which would serve as a complementary prognostic tool for clinical use in these patients. METHODS AND PARTICIPANTS: The data of 699 COPD subjects were extracted from the Czech Multicentre Research Database (CMRD) of COPD patients (the derivation cohort) and analysed to identify factors associated with the long-term risk of mortality. These were entered into the ROC analysis and reclassification analysis. Those with the strongest discriminative power were used to construct the new index (CADOT). The new index was validated on 187 patients of the CIROCO+ cohort (Netherlands; the validation cohort). RESULTS: The CADOT was constructed by adding two newly identified prognosis-determining factors, chronic heart failure (CHF) and TLCO, to the ADO index. In a head-to-head comparison, the CADOT index showed highest c-statistic values compared to the BODE and ADO indices (0.701 vs 0.677 vs 0.644, respectively). The prognostic power was more definitive when applied to the Dutch validation (CIROCO+) cohort (0.842 vs 0.799 vs 0.825, respectively). CONCLUSIONS: The CADOT index has comparable prognostic power to the BODE and ADO indices. The CADOT is complementary/an alternative to the BODE (if 6-MWT is not feasible) and ADO (with less dependence on the age factor) indices. TRIAL REGISTRATION: ClinicalTrials.gov (NCT01923051).

• MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * mortalita   MeSH
• dyspnoe MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• respirační funkční testy MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Introduction: The concept of phenotyping emerged, reflecting specific clinical, pulmonary and extrapulmonary features of each particular chronic obstructive pulmonary disease (COPD) case. Our aim was to analyze prognostic utility of: "Czech" COPD phenotypes and their most frequent combinations, "Spanish" phenotypes and Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease (GOLD) stages + groups in relation to long-term mortality risk. Methods: Data were extracted from the Czech Multicenter Research Database (CMRD) of COPD. Kaplan-Meier (KM) estimates (at 60 months from inclusion) were used for mortality assessment. Survival rates were calculated for the six elementary "Czech" phenotypes and their most frequent and relevant combinations, "Spanish" phenotypes, GOLD grades and groups. Statistically significant differences were tested by Log Rank test. An analysis of factors underlying mortality risk (the role of confounders) has been assessed with the use of classification and regression tree (CART) analysis. Basic factors showing significant differences between deceased and living patients were entered into the CART model. This showed six different risk groups, the differences in risk were tested by a Log Rank test. Results: The cohort (n=720) was 73.1% men, with a mean age of 66.6 years and mean FEV1 44.4% pred. KM estimates showed bronchiectases/COPD overlap (HR 1.425, p=0.045), frequent exacerbator (HR 1.58, p<0.001), cachexia (HR 2.262, p<0.001) and emphysematous (HR 1.786, p=0.015) phenotypes associated with higher mortality risk. Co-presence of multiple phenotypes in a single patient had additive effect on risk; combination of emphysema, cachexia and frequent exacerbations translated into poorest prognosis (HR 3.075; p<0.001). Of the "Spanish" phenotypes, AE CB and AE non-CB were associated with greater risk of mortality (HR 1.787 and 2.001; both p=0.001). FEV1% pred., cachexia and chronic heart failure in patient history were the major underlying factors determining mortality risk in our cohort. Conclusion: Certain phenotypes ("Czech" or "Spanish") of COPD are associated with higher risk of death. Co-presence of multiple phenotypes (emphysematous plus cachectic plus frequent exacerbator) in a single individual was associated with amplified risk of mortality.

• MeSH
• chronická bronchitida * MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * diagnóza   MeSH
• fenotyp MeSH
• lidé MeSH
• progrese nemoci MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• Geografické názvy
• Španělsko MeSH

Úvod: CHOPN je závažné heterogenní onemocnění, u kterého je v posledních dekádách pozorována rostoucí prevalence a mortalita. Jedním z možných a dobře popsaných prediktorů mortality je fyzická aktivita. Cílem naší práce bylo zjistit vliv snížené fyzické aktivity na dlouhodobé přežívání a mortalitu pacientů s pokročilou CHOPN pomocí měření destiminutovým testem chůzí (6MWT). Materiál a metody: Analýze byla podrobena data 598 pacientů z České multicentrické výzkumné databáze CHOPN (čtyřletá analýza). Jednalo se o neselektovanou skupinu nemocných s CHOPN, s postbronchodilatační hodnotou usilovně vydechnutého objemu za 1 sekundu (post-BDT FEV1) ≤ 60 % normy. Fyzická aktivita byla měřena pomocí 6MWT. Pacienti byli rozděleni do tří skupin dle ušlé vzdálenosti při 6MWT: skupina I. < 150 metrů, skupina II. 150–299 metrů, III. ≥ 300 metrů. K určení ideální prahové (dále cut-off) vzdálenosti a ke stanovení odhadu dlouhodobého přežití a mortality byly použity Receiver Operating Characteristic (ROC) analýzy a KaplanMeierovy křivky přežití. Výsledky: 6MWT byl proveden celkem u 598 pacientů (N = 598), průměrná ušlá vzdálenost byla 331,3 metru (směrodatná odchylka – SD 131,7). Ve skupině I. bylo 57 pacientů (9,5 %), v skupině II. bylo 144 pacientů (24,1 %) a ve skupině III. 397 nemocných (66,4 %). Celková čtyřletá mortalita činila 25,4 % (N = 152). Ve skupině I. byla mortalita 50,9 % (N = 29; 0,362; CI 0,198–0,525), ve skupině II. 31,9 % (N = 46; 0,572; CI 0,461–0,683) a ve skupině III. 19,4 % (N = 77; 0,726; CI 0,668–0,785), p < 0,001. Ideální cut-off hodnota, stanovená pomocí ROC analýzy, byla v našem souboru 325 metrů (AUC 0,667; p < 0,001). Při použití této cut-off hodnoty byla čtyřletá mortalita ve skupině pacientů se 6MWT < 325 metrů, 93 pacientů – 37,2 % a ve druhé skupině se 6MWT ≥ 325 metrů byla 59 pacientů – 17,0 %. Odhad čtyřletého přežívání byl statisticky signifikantně snížený ve skupině pacientů se 6MWT < 325 metrů (0,494; CI 0,407–0,581 versus 0,763; CI 0,704–0,823), p < 0,001. Závěr: Výsledky naší práce jsou v konsenzu s výsledky jiných studií. S klesající ušlou vzdáleností významně stoupá riziko mortality. 6MWT je dobrým prediktorem mortality u pacientů s CHOPN.

Léčba anti IgE monoklonální protilátkou omalizumabem je schválená pro léčbu těžkého alergického bronchiálního astmatu a chronické spontánní kopřivky. Efekt léčby omalizumabem byl však pozorován i u jiných IgE zprostředkovaných onemocnění. Cílem této studie je posouzení účinku omalizumabu na kontrolu astmatu a alergických onemocnění u pacientů s těžkým alergickým astmatem zařazených do projektu CAR (Czech Anti-IgE Registry). Do registru CAR bylo zařazeno celkem 310 pacientů s těžkým alergickým astmatem léčených omalizumabem celkem v 10 centrech v České republice v letech 2006–2015. U 229 nemocných byl po 12 měsících terapie hodnocen efekt léčby omalizumabem na klinické projevy bronchiálního astmatu (test kontroly astmatu (ACT), vyšetření koncentrace oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu (FENO, spirometrie), užívání systémové kortikoterapie a symptomy dalších komorbidit – alergické rinitidy (n = 203), atopické dermatitidy (n = 67), potravinové alergie (n = 58) a chronické kopřivky (n = 14). Po 12 měsících léčby omalizumabem došlo k signifikantnímu zlepšení hodnot ACT, forsírovaného expiračního objemu za 1s a FENO, poklesu počtu aplikací terapie systé-movými kortikosteroidy z důvodu exacerbace astmatu a snížení průměrné denní dávky dlouhodobé systémové kortikoterapie. Pozitivní účinek léčby omalizumabem jsme pozorovali u 82,2 % pacientů s alergickou rinitidou (zlepšení u 63,5 % nemocných, úplné vymizení příznaků u 18,7 % pacientů). U 46,3 % pacientů bylo zjištěno zlepšení projevů atopické dermatitidy a 35,8 % nemocných nemělo žádné projevy kožní nemoci. Zlepšení chronické kopřivky bylo zaznamenáno u 50 % nemocných a kompletní remise u 35,7 % jedinců. U po-travinové alergie udávalo zlepšení 27,6 % nemocných a u 39,7 % pacientů symptomy úplně ustoupily. V registru CAR pacientů s těžkým alergickým astmatem léčených omalizumabem byl zjištěn pozitivní efekt anti IgE terapie nejenom na klinický průběh astmatu, ale i na další alergické komorbidity. Většina pacientů s alergickou rinitidou, atopickou dermatitidou, chronickou kopřivkou a potravinovou aler-gií zaznamenala zlepšení nebo kompletní remisi projevů těchto onemocnění. Nejnižší efektivita léčby byla pozorována u potravinové alergie.

The treatment with anti-IgE monoclonal antibody omalizumab is approved for severe allergic asthma (SAA) and chronic spontaneous urticaria. However, the effectiveness of omalizumab has been observed also in other IgE-mediated diseases. The aim of this study was to evaluate the effect of omalizumab on SAA and other allergic comorbidities in the group of patients treated with omalizumab for SAA enrolled in the Czech Anti-IgE Registry (CAR). 310 patients with SAA treated with omalizumab were enrolled to the CAR in 10 specialised centres in the Czech Republic between the years 2006 and 2015. 229 individuals were evaluated after 12 months of omalizumab therapy for asthma control test (ACT), examination of fractional exhaled nitric oxide (FENO), forced expiratory volume in 1 second (FEV1), the use of systemic corticosteroids, side effects of therapy and clinical effect of omalizumab on allergic comorbidities – allergic rhinitis (n = 203), atopic dermatitis (n = 67), food allergy (n = 58), and chronic urticaria (n = 14). A significant improvement of ACT and FEV1, reduction of FENO, use of systemic corticosteroids for asthma exacerbations and dose of maintenance oral corticosteroid therapy were observed after 12 months of treatment with omalizumab. The positive effect of therapy was observed in 82.2% of patients with allergic rhinitis (improvementin 63.5% of patients, complete remission in 18.7% of patients). 46.3% of patients with atopic dermatitis experienced improvement of symptoms and in 35.8% of patients atopic dermatitis completely resolved. In 35.7% of patients, chronic urticaria disappeared during the therapy with omalizumab and it improved in 50.0% of patients. Complete remission of food allergy was reported in 39.7% of patients and improvement in 27.6% of patients. In the CAR registry, patients with SAA treated with omalizumab showed a significant positive effect of anti-IgE therapy not only on the asthma control, but also on allergic comorbidities. The majority of patients with allergic rhinitis, atopic dermatitis, chronic urticaria and food allergy experienced improvement or complete remission of symptoms. The lowest effectiveness of omalizumab treatment was observed in food allergy.

• Klíčová slova
• CAR,
• MeSH
• alergická rýma farmakoterapie   MeSH
• atopická dermatitida farmakoterapie   MeSH
• bronchiální astma farmakoterapie   terapie   MeSH
• imunoglobulin E imunologie   MeSH
• lidé MeSH
• omalizumab * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• potravinová alergie farmakoterapie   MeSH
• urtikarie farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Recent research showed group B patients express higher mortality compared to group C patients when GOLD A-D grouping is used. We aimed to compare the prognostic accuracy of three GOLD classification systems, I-IV ("pre-2011"), A-D ("2011-2016") and A-D ("2017-present") in relation to mortality, exacerbation risk, quality of life (QoL) assessment and specific treatments use in a real-life COPD cohort. We used the data of 720 patients from the Czech Multicenter Research Database of COPD. Four-year mortality and time-to-exacerbation using the GOLD "pre-2011", "2011-2016" and "2017-present" classification schemes were assessed. Moreover, distribution of specific treatments use and QoL measures were analyzed. The GOLD I-IV classification system showed gradual increase in 4-year mortality across the stages (GOLD II 18.8%, III 28.5%, IV 38.7%) (p = 0.001). Using the A-D "2011-2016" classification scheme, group C patients had lower mortality (16.7%) than group B (18.7%) (p = 0.009). The A-D "2017-present" classification showed higher mortality in group B (25.5%) compared to group C (20%) (p = 0.05). For additional outcomes, the GOLD I-IV scheme showed highest match between the calculated 4-year exacerbation risk and QoL measures and GOLD stage/grouping. In terms of specific treatment distributions, various patterns for each GOLD classification system were observed with best match of GOLD "2017-present" system to the layout of GOLD groups and categories. We conclude the GOLD I-IV classification system had the highest accuracy related to mortality, QoL measures and exacerbation risk prediction, while the A-D "2017-present" scheme was most accurate within severity of symptoms prediction reflected also by more frequent specific treatments use.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc klasifikace   diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• databáze faktografické MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metody pro podporu rozhodování * MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prognóza MeSH
• progrese nemoci MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Kazuistika uvádí případ 46letého muže, aktivního sportovce (vytrvalostního běžce), který přichází k vyloučení zátěží indukované bronchokonstrikce. Při spiroergometrii byly zjištěny signifikantní deprese ST segmentu na EKG křivce. Prezentujeme výsledky vyšetření a další postup, který následoval po zjištění této život ohrožující skutečnosti.

The case report shows 46 years old man, active athlete (long-distance runner) who was tested for ruling out exercise-induced bronchoconstriction. ECG recording detected a significant depression of ST segment during spiroergometry. We present test results and procedures that followed after the detection of this life-threatening condition.

• MeSH
• bronchiální astma diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dyspnoe * diagnóza   MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• flutikason aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• koronární angiografie využití   MeSH
• koronární stenóza diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   rehabilitace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• revaskularizace myokardu MeSH
• spirometrie MeSH
• zátěžový test * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Background: Respiratory parameters are important predictors of prognosis in the COPD population. Global Initiative for Obstructive Lung Disease (GOLD) 2017 Update resulted in a vertical shift of patients across COPD categories, with category B being the most populous and clinically heterogeneous. The aim of our study was to investigate whether respiratory parameters might be associated with increased all-cause mortality within GOLD category B patients. Methods: The data were extracted from the Czech Multicentre Research Database, a prospective, noninterventional multicenter study of COPD patients. Kaplan-Meier survival analyses were performed at different levels of respiratory parameters (partial pressure of oxygen in arterial blood [PaO2], partial pressure of arterial carbon dioxide [PaCO2] and greatest decrease of basal peripheral capillary oxygen saturation during 6-minute walking test [6-MWT]). Univariate analyses using the Cox proportional hazard model and multivariate analyses were used to identify risk factors for mortality in hypoxemic and hypercapnic individuals with COPD. Results: All-cause mortality in the cohort at 3 years of prospective follow-up reached 18.4%. Chronic hypoxemia (PaO2 <7.3 kPa), hypercapnia (PaCO2 >7.0 kPa) and oxygen desaturation during the 6-MWT were predictors of long-term mortality in COPD patients with forced expiratory volume in 1 second ≤60% for the overall cohort and for GOLD B category patients. Univariate analyses confirmed the association among decreased oxemia (<7.3 kPa), increased capnemia (>7.0 kPa), oxygen desaturation during 6-MWT and mortality in the studied groups of COPD subjects. Multivariate analysis identified PaO2 <7.3 kPa as a strong independent risk factor for mortality. Conclusion: Survival analyses showed significantly increased all-cause mortality in hypoxemic and hypercapnic GOLD B subjects. More important, PaO2 <7.3 kPa was the strongest risk factor, especially in category B patients. In contrast, the majority of the tested respiratory parameters did not show a difference in mortality in the GOLD category D cohort.

• MeSH
• analýza krevních plynů MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc diagnóza   mortalita   patofyziologie   terapie   MeSH
• databáze faktografické MeSH
• dýchání * MeSH
• hyperkapnie diagnóza   mortalita   patofyziologie   terapie   MeSH
• hypoxie diagnóza   mortalita   patofyziologie   terapie   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• multivariační analýza MeSH
• plíce patofyziologie   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prognóza MeSH
• proporcionální rizikové modely MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• test chůzí MeSH
• usilovný výdechový objem MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH