Matrixové metaloproteinázy (MMP) 3, 10 a 11 (rovněž známé jako stromelyziny 1, 2 a 3) a matrixo- vá metaloproteináza 7 (rovněž známá jako matrilyzin) jsou produkovány stromálními buňkami ty- pu fibroblastů v okolí různých maligních tumorů, a předpokládá se, že mají schopnost degradovat komponenty extracelulární matrix, a tak podporovat šíření tumorů. Matrixové metaloproteinázy byly rovněž nalezeny v buňkách různých karcinomů. Tkáňové řezy z 99 případů nemalobuněčných plicních karcinomů byly označeny protilátkami proti MMP 3, 10 a 11 a řezy z 95 případů byly označeny protilátkou proti MMP 7. Intenzita a distribuce cytoplazmické imunoreaktivity byla zhodnocena a statisticky korelována s typem tumoru, stadiem nádoru, gradingem, velikostí tumo- ru, stavem lymfatických uzlin, metastázami a přežitím. Zvýšená exprese MMP 10 a MMP 11 kore- lovala s vyšším gradingem v celkové skupině nemalobuněčných tumorů (p = 0,029 a p = 0,016), a ta- ké v podskupině adenokarcinomů (p = 0,015 a p=0,009). Rovněž MMP 10 a MMP 11 korelovaly s po- stižením lymfatických uzlin v celkové skupině nemalobuněčných tumorů (p=0,025 a p = 0,027). Žád- ná korelace nebyla nalezena pro MMP 3. Zvýšená exprese MMP 7 korelovala se stadiem nádoru (p = 0,0001) a s klinickou progresí v celkové skupině nemalobuněčných tumorů (p = 0,0001) a také v podskupině dlaždicobuněčných karcinomů (p = 0,003) i v podskupině adenokarcinomů (p = 0,004).
Matrix metalloproteinases (MMP's) 3, 10 and 11 (also known as stromelysins 1, 2 and 3, respectively), and matrix metalloproteinase 7 (also known as matrilysin), produced by stromal fibroblast-like cells in the vicinity of various malignancies, are suspected to have an ability to degrade components of extracellular matrix, thus promoting spread of the tumor. MMP's also have been found in epithelial tumor cells in various cancers. Tissue sections from 95 cases of non-small cell lung cancer (NSCLC) were immunostained with antibodies against MMP 3, MMP 10 and MMP 11 and sections from 99 cases of NSCLC were immunostained with an antibody against MMP 7. Cytoplasmic immunoreactivity in the tumor cells was semiquantitatively scored for intensity and distribution and correlated with tumor type, tumor grade, stage, tumor size, lymph node positivity, metastasis and survival. Overexpression of MMP 10 and MMP 11 correlated with higher grade for NSCLC (p=0.029 and p=0.016, respectively), and also in a subset of adenocarcinomas (AC) (p=0.015 and p=0.009, respectively). Also, MMP 10 and MMP 11 correlated with lymph node involvement in NSCLC (p=0.025 and p=0.027 respectively). No correlation was found for MMP 3. Overexpression of MMP-7 correlated with tumor stage (p = 0.0001) and was associated with adverse clinical outcome (p = 0.0001) in NSCLC and also in separate squamous cell carcinoma (SCC) (p = 0.003) and AC (p = 0.004) tumor groups.
Je popsán případ botryoidního typu rabdomyosarkomu ledvinné pánvičky u 491eté ženy. Nádor způsobil hydronefrózu. V resekátu ledviny byl patrný průsvitný polypoidní útvar na tenké stopce vyrůstající ze stěny ledvinné pánvičky. Ve světelné mikroskopii byl patrný objemný exofytický polypoidní nádor s neporušeným povrchovým epitelem; tento nejevil změny dysplastické ani ve smyslu carcinoma in situ. Pod bazálni mt smyslu carcinoma in situ. Pod bazálni membránou byly nahromaděné epiteloidní až vřetenité buňky tvoricí růstovou (kambiální) vrstvu. Stroma léze bylo myxoidní a edematózní s řídce uspořádanými epiteloidními až vřetenitými bunkami. Jak buňky růstové vrstvy, tak buňky ve stromatu jevily výrazné buněčné atypie s mitózami. Imunohistochemická barvení na cytokeratin. S- 100 a myoglobin byla negativní, barvení na desmin a aktin byla pozitivní. I když byl botryoidní typ embryonálního rabdomyosarkomu popsán v různých oblastech genitálního a dolního močového traktu, toto je - pokud je nám známo - první popsaný případ tohoto nádoru v ledvinné pánvičce. I výskyt v dospělosti je u tohoto nádoru neobvyklý.
A case of botryoid-type embryonal rhabdomyosarcoma of the renal pelvis in a 49-year-old woman IS reported. The tumor led to hydronephrosis. The surgical resection specimen disclosed a translucent, polypoid mass attached to the wall of the renal pelvis by thin stalk. Light-microscopic examination revealed a large exophytic polypoid tumor with intact surface epithelium, which was negative for dysplasia or carcinoma in situ. There was a condensation of epithelioid to spindle cells underneath the basement membrane, forming a cambium layer. The core of the lesion contained interspersed epithelioid to spindle cells with myxoid change and edema. Cells of the cambium layer as well as interspersed cells in the core exhibited marked cytologic atypia with mitotic figures. Immunohistochemical stains for cytokeratin, S- 100 and myoglobin were negative, stains for desmin and actin were positive. Although botryoid-type embryonal rhabdomyosarcomas have been reported to occur at various sites in the genital tract and lower urinary tract, to our knowledge, this is the first reported case of the tumor within the renal pelvis. Also, the occurrence of these tumors in adults is quite rare.
- MeSH
- dospělí MeSH
- embryonální rhabdomyosarkom diagnóza patologie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- hydronefróza patologie MeSH
- imunohistochemie metody MeSH
- ledvinná pánvička patologie MeSH
- lidé MeSH
- nádory ledvin patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Komplexní proteiny E-cadherin-catenin fungují v mezibuněčné adhezi a jejich dysregulace byla popsána v různých lidských malignitách. Beta catenin je cytoplazmický protein který má vztah k receptorům pro tyrozin kinázu a moduluje cytoskeletální dynamiku. Beta catenin rovněž hraje roli ve Wnt signálové cestě. Během neoplastické transformace dochází k fosforylaci beta cateninu. což způsobuje omezení mezibuněčné adheze s následnou zvýšenou motilitou a invazivítou nádorových buněk. Tkáňové řezy ze 100 případů nemalobuněčného plicního karcinomu byly imunohistochemicky nabarveny protilátkou proti beta cateninu. Ve studijní skupině bylo 47 dlaždicobuněčných karcinomů a 53 adenokarcinomů. Intenzita a distribuce exprese beta cateninu na plazmatické membráně/cytoplazmická akumulace byla korelována se stagingem, gradingem a dobou přežití. Imunoreaktivita pro beta catenin byla pozorována u 71 (71 %) případů, z toho 44 (94 %) bylo dlaždicobuněčných karcinomů a 27 (51 %) bylo adenokarcinomů. Při univariační statistické analýze, snížená exprese beta cateninu korelovala s vysokým stagingem (p=0,025), větší velikostí tumoru (p=0,02) a sníženým přežitím pacientů (p=0,04). Korelace s vysokým gradingem se blížila signifikantní hodnotě (p=0,07). Při multivariační statistické analýze snížená exprese beta cateninu nezávisle předvídala zkrácené přežití pacientů (p=0,05). Snížená exprese beta cateninu koreluje s pokročilým stagingem tumorů a nezávisle předvídá zkrácené přežití u pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem.
The E-cadherin-catenin complex proteins function in cell-cell adhesion and have been reported to be dysregulated in various human malignancies. Beta catenin is a cytoplasmic protein that associates with tyrosine kinase receptors and modulates cytoskeletal dynamics. It also plays a role in the Wnt signaling pathway. During neoplastic transformation, the phosphorylation of beta-catenin causes a loss of intercellular adhesions resulting in increased tumor cell motility and invasiveness. Tissue sections from 100 cases of non-small cell lung cancer (NSCLC) were immunostained with a monoclonal beta-catenin antibody. There were 47 squamous ceU carcinomas (SCC) and 53 adenocarcinomas (AC) in the study group. Plasma membrane/cytoplasmic beta-catenin immunoreactivity was scored for intensity and distribution and correlated with tumor stage, grade and survival. Plasma membrane/cytoplasmic immunoreactivity for beta-catenin protein was observed in 71 (71%) of 100 NSCLC. 44 (94%) of 47 SCC and 27 (51%) of 53 AC expressed beta catenin. On univariate analysis, loss of beta catenin expression correlated with high tumor stage (p=0.025), large tumor size (p=:0.02) and decreased patient survival (p=0.04). The loss of beta catenin expression associated with high grade NSCLC reached near significance (p=0.07). On multivariate analysis, the loss of beta catenin expression independently predicted shortened overall patient survival in NSCLC (p=o.05). Beta catenin expression loss is associated with advanced tumor stage and is an independent predictor of shortened patient survival in NSCLC.
