Infekční záněty centrálního nervového systému si i přes relativně nízkou incidenci zasluhují pozornost hlavně kvůli vysokému riziku komplikací. Purulentní meningitidy mají smrtnost 10-30 %, akutní fáze serózních zánětů obvykle probíhají mírněji, vysoká je však četnost dlouhodobých následků. Kauzální léčbu máme k dispozici pouze proti několika neurotropním patogenům, velmi důležitý je proto důraz na specifickou i nespecifickou prevenci. Sdělení obsahuje přehled současných možností vakcinace proti agens vyvolávajícím neuroinfekce, včetně jejich indikací a očkovacích schémat.
Despite relatively low incidence, infections of the central nervous system deserve attention mainly because of the high risk of complications. Mortality of purulent meningitis reaches 10-30%, the course of the acute phase of aseptic infections is usually milder, however with high incidence of long-term postinfectious sequelae. There are only a few neurotropic pathogens that we are able to target with specific antimicrobial treatment, therefore both specific and non-specific means of prevention should be emphasized. This article summarizes current options of vaccination against neurotropic agents including main indications and vaccination schemes.
- MeSH
- infekce centrálního nervového systému * etiologie klasifikace mortalita prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- očkovací schéma MeSH
- vakcinace * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- klinické laboratorní techniky metody MeSH
- klíšťová encefalitida * diagnóza komplikace prevence a kontrola terapie MeSH
- lidé MeSH
- meningoencefalitida diagnóza etiologie komplikace terapie MeSH
- paréza etiologie MeSH
- vakcinace metody MeSH
- viry klíšťové encefalitidy izolace a purifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl práce: Cílem předkládané studie bylo zhodnotit přístup českých cestovatelů k dostupným možnostem prevence, rizikové chování během pobytu a spektrum zdravotních obtíží u pacientů po návratu z rizikových oblastí tropů či subtropů. Materiál a metodiky: Do prospektivní studie byli zařazeni cestovatelé všech věkových skupin se zdravotními obtížemi, kteří byli ošetřeni do 2 měsíců po návratu z rizikové oblasti na Klinice infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v období od února 2009 do června 2018. Sběr dat probíhal prostřednictvím standardizovaných dotazníků a nemocničního informačního systému. Výsledky: Z celkového počtu 934 pacientů bylo 473 mužů (50,6 %) a 461 žen (49,4 %), věkový medián ve studii byl 32 let (IQR 27–39). Mezi nejčastěji navštívené regiony patřila jihovýchodní Asie (332, 35,5 %), jižní Asie (176; 18,8 %) a subsaharská Afrika (172; 18,4 %). Většinu tvořily turistické (772; 82,7 %) či pracovní pobyty (111; 11,9 %). Chronická onemocnění udávalo celkem 317 pacientů (33,9 %). Zdravotní konzultaci před cestou vyhledalo 415 pacientů (44,4 %), avšak pouze 312 (33,4 %) bylo řádně očkováno. Antimalarická chemoprofylaxe byla indikována u 151 cestovatelů (16,2 %), užita byla pouze v 44/151 (29,1 %) případech. Rizikové stravování udávalo 832 pacientů (89,1 %) a 525 (56,2 %) připouštělo rizikové podmínky ubytování. Mezi nejvíce zastoupené klinické syndromy patřila akutní a chronická průjmová onemocnění (266; 28,5 %), horečnaté stavy (240; 25,7 %) a kožní léze (166; 17,8 %). Tropické infekce byly diagnostikovány u 199 nemocných (21,3 %) a celkem 63 pacientů (6,7 %) prodělalo onemocnění preventabilní očkováním nebo malárii. Závěry: Výsledky prezentované studie poukazují na nedostatečnou adherenci českých cestovatelů k možnostem prevence a časté rizikové chování během pobytu. Infekce preventabilní očkováním představovaly pouze nepatrný podíl z celkové nemocnosti cestovatelů, z čehož vyplývá potřeba komplexnějšího interdisciplinárního přístupu k problematice "předvýjezdového" poradenství.
Objective: The aim of this study was to evaluate attitudes towards the available preventive measures, risk behaviour and health problems in Czech travellers to tropical and subtropical regions. Materials and methods: The prospective study included patients of all ages with a history of recent travel to risky countries who presented to the post-travel clinic of the Hospital Na Bulovce in Prague within two months after return, from February 2009 to June 2018. The data were collected through a questionnaire survey and from electronic medical records. Results: Nine hundred and thirty-four patients (473 M and 461 F, age median of 32 years, IQR 27-39) participated in the study. The most frequent destinations were South-East Asia (332; 35.5%), South Asia (176, 18.8%), and Sub-Saharan Africa (172; 18.4%). The most common reasons for travel were tourism (772; 82.7%) and business (111; 11.9%). An underlying chronic disease was reported by 317 patients (33.9%). Pre-travel health consultation was sought by 415 travellers (44.4%); however, only 312 (33.4%) of the respondents were properly vaccinated. Preventive malaria chemoprophylaxis was indicated in a total of 151 travellers (16.2%) but was only received by 44/151 patients (29.1%). Risky eating or drinking behaviour was admitted by 832 (89.1%) respondents and low standard accommodation by 525 (56.2 %) travellers. The most commonly reported clinical syndromes were acute and chronic diarrhoea (266; 28.5%), febrile illness (240; 25.7%) and skin lesions (166; 17.8%). A total of 199 patients presented with tropical infection (21.3%) and 63 with a vaccine-preventable infection or malaria (6.7%). Conclusions: The study shows that the adherence of Czech travellers to preventive measures is relatively low, and along with risky behaviours, has a significant impact on travel-related morbidity. However, vaccine-preventable infections only accounted for a small fraction of travel-related illness, which is in accordance with other epidemiological studies and points out the need for a more comprehensive interdisciplinary approach to pre-travel health consultations.
