Úvod a cíl: Autotransplantaci zubu můžeme v současné době pokládat za jeden z možných způsobů ošetření ztráty zubu. Tento způsob terapie se rozvíjí již více než 30 let a dostává se postupně do širšího povědomí zubních lékařů. Cílem této retrospektivní klinické studie bylo zpracovat a vyhodnotit výsledky zubní autotransplantace u dětí a dospělých pacientů s určením míry přežití autotransplantovaného zubu a míry úspěšnosti tohoto typu ošetření. Dalším cílem bylo určit specifika autotransplantací u jednotlivých věkových skupin se závěry důležitými pro klinickou praxi. Metodika: Zkoumaným souborem byli pacienti odeslaní konsekutivně k autotransplantaci zubů na specializované pracoviště v letech 2016–2021. Byla zaznamenána odbornost ošetřujícího lékaře, který pacienta k autotransplantaci indikoval, vhodnost a proveditelnost transplantace a donorová a příjmová oblast zubního transplantátu. Počátkem roku 2022 probíhalo klinické a rentgenologické hodnocení autotransplantovaných zubů. Pacienti byli rozděleni na dvě skupiny podle věku v době autotransplantace, a to do 18 let a více než 18 let. Výsledky: Celkově bylo k autotransplantaci delegováno 73 pacientů ve věkovém rozmezí 10–59 let. Věkový průměr byl 21,4 let s mediánem 17 let. U 12 pacientů nebyla autotransplantace doporučena. Celkově bylo provedeno 68 autotransplantací zubů, 12 jich však nesplňovalo minimální období sledování (šest měsíců po autotransplantaci). Celkově bylo tedy zhodnoceno 56 dentálních autotransplantátů. Ve skupině dětí se jednalo o 27 jedinců ve věku 10–17 let, u kterých byla provedena autotransplantace alespoň jednoho stálého zubu. Celkem bylo transplantováno 34 zubů. Vyhodnocení transplantovaných zubů proběhlo po 6 až 50 měsících od transplantace s průměrem 24 měsíců. Míra přežití dosahovala 100 %, míra úspěšnosti 91 %. Ve skupině dospělých se jednalo o 22 jedinců ve věku 18–59 let a celkem bylo transplantováno 22 zubů. Vyhodnocení transplantovaných zubů proběhlo po 6 až 72 měsících od transplantace s průměrem 33 měsíců. Míra přežití dosahovala 95 %, míra úspěšnosti 77 %. Závěr: Využití autotransplantátu k náhradě nezaloženého nebo ztraceného zubu nejčastěji indikovali ortodontisté. U pacientů ve věku do 18 let převažují jako donorová i příjmová oblast premoláry. U pacientů nad 18 let věku převažují jako donorová oblast třetí moláry a jako příjmová oblast moláry v dolní čelisti. U obou věkových skupin je vysoká míra přežití i úspěšnosti autotransplantátu, a proto lze tento postup považovat za spolehlivou metodu náhrady zubu.

Introduction, aim: At present, tooth autotransplantation is considered one of the therapeutic methods for the replacement of lost teeth. In the last 30 years, the method of tooth autotransplantation has been developed and refined and has become a basic knowledge of dental practitioners. The aim of this clinical retrospective study was to examine children and adult patients with tooth autotransplantation and obtain survival and success rates. Another aim was to determine other specifics of autotransplantation in each group with conclusions relevant for clinical practice. Methods: The study population consisted of the patients referred consecutively for tooth autotransplantation to a specialist department between years 2016 and 2021. The specialization of the reffering dentist, the suitability and feasibility of the transplantation, and the donor and recipient area of the tooth graft were recorded. In 2022, clinical and radiological evaluation of the autotransplanted teeth was performed. Patients were divided into two groups according to age in time of autotransplantation, namely under 18 years and over 18 years. Results: Overall, 73 patients in the age range of 10–59 years were referred for autotransplantation. The mean age was 21.43 years with a median age of 17 years. Autotransplantation was not recommended in 12 patients. A total of 68 autotransplantations were performed, but at the time of examination, 12 did not meet the minimum 6-month follow up, so they were excluded from the evaluation. A total of 56 autotransplants were evaluated. In the group of children, there were 27 patients aged 10–17 years who underwent autotransplantation of at least one permanent tooth. A total of 34 teeth were transplanted. The evaluation of the transplanted teeth was performed 6–50 months after the transplantation with a mean follow-up time of 24 months. The survival rate was 100% and the success rate was 91%. The adult group consisted of 22 patients aged 18–59 years and a total of 22 teeth were transplanted. The evaluation of the transplanted teeth was performed 6–72 months after transplantation with a mean of 33 months. The survival rate was 95%, the success rate 77%. Conclusion: The use of autograft to replace undeveloped or lost teeth was most often indicated by orthodontists. In the patients under 18 years of age, the premolars are the predominant donor area and recipient area. In patients over 18 years of age, the third molars are the predominant donor area and the mandibular molars the predominant recipient area. Both age groups have high survival and success rates of autograft and this procedure can be considered as a predictable method of tooth replacement.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• autologní štěp diagnostické zobrazování   statistika a číselné údaje   MeSH
• autologní transplantace * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pooperační období MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• zubní kořen růst a vývoj   transplantace   MeSH
• zuby * diagnostické zobrazování   transplantace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Úvod a cieľ: Cieľom článku je predstaviť a zhrnúť nechirurgické možnosti ošetrenia ochorení peri-implantátových tkanív a porovnať efektivitu ošetrenia s podpornou antibiotickou terapiou alebo bez nej. Materiál a metodika: Prebehlo vyhľadanie odborných článkov publikovaných v databázach PubMed-MEDLINE, Scopus, Embase a Google Scholar nasledované ručným dohľadaním. Do analýzy boli zavzaté klinické štúdie, prehľadové články a konsenzuálne články ohľadom nechirurgickej terapie (NCHT) ochorení peri-implantátových tkanív, publikované v anglickom jazyku v rozmedzí rokov 1990–2022. Záver: Na základe dostupných informácií sa dá povedať, že existuje veľká rôznorodosť v spôsobe liečby dentálnych implantátov (DI) postihnutých peri-implantitídou. Štúdie venujúce sa testovaniu rôznych terapeutických protokolov sú vzácne a značne heterogénne. Stabilizácia peri-implantitídy po liečbe bez systémovej, respektíve lokálnej podpornej antibiotickej terapie je možná, avšak redukcia hĺbky sondáže v okolí DI len pomocou NCHT je stále nedostatočná. NCHT je úspešná najmä v riešení peri-implantátovej mukozitídy a taktiež ako príprava pred plánovanou terapiou chirurgickou.

Introduction: The aim of this article is to present and summarize the non-surgical treatment options in management of peri-implant diseases and compare the effectiveness of the treatment with/without adjunctive use of antibiotics. Methods: A search was conducted in the PubMed- MEDLINE, Scopus, Embase, and Google Scholar databases, and available repositories, followed by a hand search. The relevant clinical studies, reviews, and consensuses about the non-surgical peri-implant therapy published between 1990–2022 in English language were included. Conclusion: Based on the available information, it can be said that there is a great diversity in the treatment of dental implants affected by peri-implantitis. Studies testing different therapeutic protocols are rare and highly heterogeneous. Stabilization of peri-implant disease after the treatment without systemic or local antibiotics is possible, but the reduction of probing depth around the dental implant using only the non-surgical therapy is still insufficient. Non-surgical treatment is therefore successful particularly in solving the peri-implant mucositis and also as a conditioning before surgical therapy.

• MeSH
• antibakteriální látky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• fotochemoterapie metody   MeSH
• konzervativní terapie MeSH
• laserová terapie MeSH
• lidé MeSH
• periimplantitida * terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Central incisor impaction is a rare condition with potentially severe clinical and psychological implications for the patient. Treatment techniques vary according to the pretreatment situation and individual factors. The aim of this study was to compare the esthetic outcomes and treatment times between two different approaches. MATERIALS AND METHODS: In this retrospective study, thirty-one consecutive patients (13 boys, 18 girls; average age 9.5 ± 2.3 years) with a total of 34 impacted permanent upper central incisors were included in the study. Patients were divided into two groups according to method of treatment. Group A comprised patients in whom spontaneous eruption occurred after space opening (n = 12), and Group B comprised patients in whom teeth showed no eruption and required treatment with a modified closed eruption method with palatally oriented traction (n = 19). Treatment time and esthetic outcomes were assessed and compared between groups. RESULTS: The mean treatment time was 22.0 ± 6.7 months, and all teeth were successfully aligned. No statistically significant difference in average treatment time was found between groups in baseline characteristics (p > 0.05). The amount of attached gingiva was significantly smaller when compared to contralateral reference teeth in the closed eruption group (Group B; p = 0.03). However, no difference in amount of attached gingiva was found between both groups (p = 0.26). Additionally, no difference in the clinical crown length was found between groups (p = 0.27). CONCLUSION: The closed eruption method with palatal traction directed at the peak of the alveolar crest provided results comparable to the physiologic tooth eruption.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• maxila MeSH
• prořezávání zubů * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• řezáky MeSH
• trakce MeSH
• zaklíněný zub * terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod a cíl: Autotransplantace zubu je v současné době považována za jednu ze spolehlivých terapeutických metod náhrady zubu. Cílem článku je podat ucelený přehled odborných publikací zabývajících se transplantacemi zubů v české odborné literatuře. Metodika: Retrospektivně byla prozkoumána česká odborná literatura z let 1920–2021. Konkrétně se jednalo o časopisy Zubní lékařství, Československá stomatologie, Praktické zubní lékařství, Ortodoncie, LKS a české verze časopisu Quintessenz. Závěr: Celkově bylo do současnosti v české odborné literatuře publikováno 25 prací zabývajících se transplantacemi zubů.

Introduction, aim: Currently, the tooth autotransplantation is considered a reliable method for the tooth substitution. The aim of this article is to give a comprehensive outline of the studies dealing with tooth transplantation in the Czech dental literature. Methods: A retrospective survey of the Czech dental literature of the years 1920–2021 was done. Namely the journals Zubní lékařství, Československá stomatologie, Praktické zubní lékařství, Ortodoncie, LKS and the Czech version of Quintessenz journal. Conclusion: Overall, 25 studies have been published in the Czech dental literature dealing with the tooth transplantation up to now.

• MeSH
• autologní transplantace MeSH
• dějiny zubního lékařství * MeSH
• lidé MeSH
• replantace zubu dějiny   MeSH
• zuby * transplantace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH

Úvod a cieľ: Cieľom článku je predstaviť novú klasifikáciu ochorení peri-implantátových tkanív. Súčasne tiež zhrnúť doterajšie poznatky v etiológii a prevencii ochorení postihujúcich tkanivá v okolí dentálnych implantátov (DI). Materiál a metodika: Prebehlo vyhľadanie odborných článkov publikovaných v databázach PubMed-MEDLINE, Scopus, EMBASE a Google Scholar nasledované ručným dohľadaním. Do analýzy boli zavzaté klinické štúdie, prehľadové články a konsenzuálne články ohľadom peri-implantátových tkanív, ich zdravia a ochorení, publikované v anglickom jazyku v rozmedzí rokov 1990–2021. Záver: V prípade, že poznáme všetky rizikové faktory vzniku ochorení peri-implantátových tkanív, je viac než na mieste, aby prvým krokom pred zavedením DI bol správny výber pacienta. DI by sme v žiadnom prípade nemali zavádzať u pacientov s aktívnou parodontitis a je potrebné pracovať najskôr na jej stabilizácii, až následne na ošetrení chýbajúcich zubov pomocou DI. V prípade výskytu ďalších rizikových faktorov, ako diabetes mellitus alebo fajčenie, by sme mali byť ostražití a dôkladne zvážiť aj iné možnosti náhrady chýbajúcich zubov ako len pomocou DI. Následná starostlivosť o pacienta po zavedení DI v podobe podpornej peri-implantátovej liečby by mala začať okamžite po ošetrení a opakovať sa v pravidelných intervaloch.

Introduction and aim: The aim of article is to present the new classification of diseases of peri-implant tissues and also summarize the available evidence about their etiology and prevention. Materials and methods: A search was conducted in the PubMed-MEDLINE, Scopus, EMBASE, Google Scholar databases and available repositories, followed by hand search. The relevant clinical studies, reviews and consensuses about peri-implant tissues and their health and diseases which were published between 1990–2021 in English language were included. Conclusion: In the case of knowing the risk factors in developing of disease of peri-implant tissues it is more then appropriate to select eligible patient. The patients with active marginal periodontitis must not be treatetd with dental implants before its stabilization. In the event that further risk factors such as diabetes mellitus or smoking are present we should consider another prosthodontic alternatives. Consecutive follow-up of patient should be initiated immediately after dental implant placement and should be repeated regularly.

• MeSH
• lidé MeSH
• mukozitida diagnóza   patologie   MeSH
• periimplantitida * diagnóza   etiologie   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• zubní implantáty jednotlivých zubů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod a cieľ: Peri-implantitída je závažné ochorenie postihujúce tkanivá v okolí dentálneho implantátu (DI). Dôležité postavenie v manažmente tohto ochorenia hrá nechirurgická terapia (NCHT). Jednou z efektívnych možností NCHT je mikroabrazívne pieskovanie (MAP). Cieľom tejto prospektívnej, randomizovanej kontrolovanej klinickej štúdie bolo porovnať účinnosť MAP pri NCHT peri-implantitídy v kombinácii s celkovou antibiotickou (ATB) terapiou alebo bez antibiotickej terapie. Metodika: Súbor obsahoval 33 pacientov (15 mužov a 18 žien) s priemerným vekom v čase prvého ošetrenia 55,4 rokov a s celkovým počtom 88 dentálnych implantátov (DI) s diagnostikovaným ochorením peri-implantátových tkanív. Pacienti boli vyšetrení a boli zaznamenané hodnoty klinických parametrov hĺbky sondáže (PD), krvácania po sondáži (BOP) a supurácie po sondáži (SOP). Pacienti boli následne náhodne rozdelení do dvoch skupín. Prvá, testovacia skupina podstúpila ošetrenie v ATB clone a následne pokračovala v užívaní ATB po dobu siedmich dní od terapie. Druhá, kontrolná skupina podstúpila rovnakú terapiu, len bez podpornej ATB liečby. Terapia samotná bola vykonaná s Airflow plus práškom s erythritolovými kryštálmi aplikovaného pomocou MAP Perioflow® s dýzou Perioflow (EMS; Nyon, Švajčiarsko). Pacienti boli následne volaní na kontrolné vyšetrenie za 1, 3, 6, 12 a 24 mesiacov po ošetrení. Výsledky: V rámci kontrolných vyšetrení došlo ako v testovacej, tak v kontrolnej skupine k výraznému zníženiu parametru PD oproti východiskovému stavu. U testovacej skupiny došlo po šiestich mesiacoch (p = 0,003) a 12 mesia- coch (p < 0,0001) k signifikantne väčším zmenám v hodnotách PD suma než u pacientov bez ATB terapie. Záver: Zníženie hodnôt klinických parametrov (BOP, SOP, PD) je možné s použitím MAP a erythritolového prášku, a to bez ohľadu na systémové podanie ATB. Systémové užívanie ATB ako podporná terapia pri NCHT peri-implantitídy však výrazne znižuje PD aj BOP v porovnaní so skupinou pacientov bez systémových ATB.

Introduction: Peri-implantitis is a serious disease affecting the tissues around the dental implant (DI). Non-surgical therapy (NCHT) plays an important role in the management of this disease. One method for NCHT is the treatment with an air abrasive device (MAP). The aim of this prospective, randomized controlled clinical trial was to compare the efficacy of MAP in NCHT of peri-implantitis in combination with or without systemic antibiotic (ATB) therapy. Methods: The population included 33 patients (15 men and 18 women) with a mean age of 55.4 years at the time of first treatment and a total of 88 dental implants (DI) with diagnosed peri-implantitis. Patients were examined and the clinical parameters of probing depth (PD), bleeding on probing (BOP) and suppuration on probing (SOP) were recorded. The patients were then randomly divided into two groups. The first, the test group, initiated the treatment session using the systemic ATB and then continued to use ATB for 7 days after the therapy. The second, control group, underwent the same therapy, without adjunctive ATB treatment. The therapy itself was performed with Airflow plus powder with erythritol crystals applied using a MAP Perioflow® with a Perioflow nozzle (EMS; Nyon, Switzerland). Patients were subsequently called for a follow-up examination 1, 3, 6, 12, and 24 months after the treatment. Results: As part of the control examinations, there was a significant reduction of the PD parameter in both the test and control groups compared to the baseline. The test group had significantly greater differences in PD sum values after 6 months (p = 0.003) and 12 months (p < 0.0001) than in patients without ATB therapy. Conclusion: A reduction in the values of clinical parameters (BOP, SOP, PD) is possible with the use of MAP and erythritol powder, regardless of the systemic administration of ATB. However, the systemic use of ATB as supportive therapy in NCHT of peri-implantitis significantly reduces both PD and BOP compared to the group of patients without systemic ATB.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• kouření MeSH
• lidé MeSH
• periimplantitida * ošetřování   terapie   MeSH
• pískování zubů MeSH
• prospektivní studie MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

The author describe a defect of hard and soft periimplant tissue in the esthetic zone. This esthetic disaster was solved by gentle mucogingival surgery without explantation of affected implant.

BACKGROUND: Preservation of the interdental papilla is an essential part of the functional and esthetic rehabilitation of dental treatment. It has been described that thicker gingival tissues are more resistant to recession. The main objective of this investigation was to analyze whether a thin gingival phenotype represents a potential risk indicator affecting interdental papilla fill, height, or width in an esthetic region between maxillary central incisors. The secondary goals were: (1) to analyze parameters describing the papilla-fill, height, width, and effect of papilla base width on the vertical papillary dimension; (2) to determine correlation between different non-invasive measurements of gingival thickness; (3) to compare both sexes. METHODS: A total of 54 periodontally healthy students (20-30 years old) were included in the study. Gingival thickness was measured using Pirop Ultrasonic Biometer. Gingival phenotype was also assessed by gingival probe transparency. Papilla height and width were measured, and the degree of papilla recession was classified. RESULTS: No significant relationship between papilla fill, height, width and gingival probe transparency or gingival thickness was found. Gingival thickness and gingival probe transparency showed a significant relationship (P < 0.001). There was a significant relationship between papilla height and papilla fill (P = 0.028). A papilla which filled the interdental space completely seemed to be shorter. A strong positive correlation between papilla height and papilla width was found (P < 0.0001). The papilla between maxillary central incisors was significantly higher in males (P = 0.01). CONCLUSION: The appearance of the interdental papilla may be influenced by various factors. Within the limitations of this study, the results showed that the thin gingival phenotype alone is no potential risk indicator affecting interdental papilla fill, height, or width. It seems that there may be some effect of papilla base width on its vertical dimension. Gingival probe transparency is a simple reliable method of assessment of gingival thickness with a threshold value of 1-mm gingival thickness between the thick and thin phenotypes.

• MeSH
• dospělí MeSH
• estetika stomatologická * MeSH
• fenotyp MeSH
• gingiva * MeSH
• lidé MeSH
• maxila diagnostické zobrazování   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• odontometrie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH