Cíl: Retrospektivní analýza komplikací souboru pacientů, u kterých byla provedena kochleární implantace na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN u sv. Anny v Brně v období 6/2012 - 4/2018. Metodika: Soubor pacientů: celkový počet 77 pacientů, mužů 33 (43 %), žen 44 (57 %), průměrný věk 47 (18- 87) let. Typ kochleární implantace: KI unilaterální u 74 pacientů (u 2 pacientů implantace elektroakustickým hybridním implantátem); KI bilaterální sekvenční u 3 pacientů; celkový počet implantací 80. Typ implantačního systému: Med-El 78 (98 %), Cochlear 2 (2 %). Výsledky: Jakékoliv komplikace se vyskytly u 23 pacientů, tj. u 29,9 % pacientů, u 5 (6,5 %) pacientů byla zaznamenána alespoň jedna závažná komplikace. Z celkového počtu 30 komplikací bylo 24 (80%) lehkých a 6 (20%) závažných. Lehké komplikace: subkutánní hematom v ráně 3 (3,8 %), infekce rány zvládnutá konzervativní terapií 3 (3,8 %), dočasné vertiginózní obtíže 8 (10,0 %), reverzibilní paréza lícního nervu 3 (3,8 %), patologická stimulace lícního nervu 1 (1,3 %), tinnitus 3 (3,8 %), porucha chuti přetrvávající déle než 3 měsíce 3 (3,8 %). Závažné komplikace: vertiginózní obtíže trvající déle než 3 měsíce 3 (3,8 %), nesprávné umístění elektrody 1 (1,3 %), infekce vedoucí k extruzi implantátu a nutnosti extrakce implantátu 2 (2,5 %), ireverzibilní paréza lícního nervu 0 (0 %), selhání implantátu u 0 (0 %). Srovnání četnosti komplikací: 6/2012 - 12/2014: počet implantací 32; počet komplikací 17 u 21,3 % implantovaných pacientů, z toho závažných komplikací u 4 (5,0 %) pacientů; 1/2015 - 4/201813: počet implantací 48, počet komplikací 13 u 16,3 % implantovaných pacientů, z toho 2 komplikace závažné u 2 (2,5 %) pacientů. Závěr: Kochleární implantace je standardní a bezpečnou metodou rehabilitace sluchu u pacientů s těžkým sluchovým postižením. Procento chirurgických komplikací nepřímo koreluje s délkou implantačního programu a naprostou většinu tvoří komplikace mírné, přechodného charakteru a úspěšně řešitelné konzervativními postupy. Závažné komplikace jsou spíše ojedinělé a v posledních letech jejich incidence klesla pod 3 %.
Objective: A retrospective analysis of complications in a group of patients who underwent unilateral cochlear implantation at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, Saint Anne's University Hospital in Brno between 6/2012 and 4/2018. Methods: A study group: 77 patients, 33 men (43%) and 44 women (57%), mean age 47 years (18-87 years). Type of cochlear implantation (CI): unilateral CI in 74 patients (2 of which electro-acoustic hybrid implant was used); 3 bilateral sequential CI; the total number of CI was 80. The brand of implant: Med-El in 75 cases (97%) and Cochlear in 2(3%) patients. Results: 30 complications were observed in 23 patients (29.9%) from which 5 patients (6.5%) experienced serious complications. 24 complications (80%) were mild while 6 complications were serious (20%). Mild complications: 3 cases of subcutaneous wound hematoma (3.8%), superficial wound infection handled conservatively in 3 patients (3.8%), 8 short-term vertigo problems (10%), 3 reversible facial nerve palsies (3.8%), 1 pathological stimulation of the facial nerve (1.3%), 3 cases of tinnitus (3.8%) and 3 cases of taste disorders (3.8%). Serious complications: long-term problems with vertigo in 3 patients (3.8%), 1 electrode displacement (1.3%), 2 cases of infections leading to the implant extrusion (2.5%), no irreversible facial nerve palsy (0%), and no failure of an implant (0%). Timeline breakdown of complications: 6/2012-12/2014: 32 implantations, 17 complications in 21.3% patients from which 4 patients (5.0%) had serious complications. 1/2015-2/2018 13 (16.3%) complications in 48 cases of implantation from which 2 complications were serious (2.5%). Conclusion: Cochlear implantation is a standard and safe method of hearing rehabilitation in patients with severe hearing impairment. The percentage of surgical complications negatively correlates with the length of the experience with cochlear implantation, i.e. learning curve. The vast majority are complications of mild, transient nature and are successfully solved by conservative measures. Serious complications are rare, and their frequency is less than 3% in recent years.
Cíl: Retrospektivní analýza komplikací souboru pacientů, u kterých byla provedena kochleární implantace na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN u sv. Anny v Brně v období 6/2012 - 4/2018. Metodika: Soubor pacientů: celkový počet 77 pacientů, mužů 33 (43 %), žen 44 (57 %), průměrný věk 47 (18- 87) let. Typ kochleární implantace: KI unilaterální u 74 pacientů (u 2 pacientů implantace elektroakustickým hybridním implantátem); KI bilaterální sekvenční u 3 pacientů; celkový počet implantací 80. Typ implantačního systému: Med-El 78 (98 %), Cochlear 2 (2 %). Výsledky: Jakékoliv komplikace se vyskytly u 23 pacientů, tj. u 29,9 % pacientů, u 5 (6,5 %) pacientů byla zaznamenána alespoň jedna závažná komplikace. Z celkového počtu 30 komplikací bylo 24 (80%) lehkých a 6 (20%) závažných. Lehké komplikace: subkutánní hematom v ráně 3 (3,8 %), infekce rány zvládnutá konzervativní terapií 3 (3,8 %), dočasné vertiginózní obtíže 8 (10,0 %), reverzibilní paréza lícního nervu 3 (3,8 %), patologická stimulace lícního nervu 1 (1,3 %), tinnitus 3 (3,8 %), porucha chuti přetrvávající déle než 3 měsíce 3 (3,8 %). Závažné komplikace: vertiginózní obtíže trvající déle než 3 měsíce 3 (3,8 %), nesprávné umístění elektrody 1 (1,3 %), infekce vedoucí k extruzi implantátu a nutnosti extrakce implantátu 2 (2,5 %), ireverzibilní paréza lícního nervu 0 (0 %), selhání implantátu u 0 (0 %). Srovnání četnosti komplikací: 6/2012 - 12/2014: počet implantací 32; počet komplikací 17 u 21,3 % implantovaných pacientů, z toho závažných komplikací u 4 (5,0 %) pacientů; 1/2015 - 4/201813: počet implantací 48, počet komplikací 13 u 16,3 % implantovaných pacientů, z toho 2 komplikace závažné u 2 (2,5 %) pacientů. Závěr: Kochleární implantace je standardní a bezpečnou metodou rehabilitace sluchu u pacientů s těžkým sluchovým postižením. Procento chirurgických komplikací nepřímo koreluje s délkou implantačního programu a naprostou většinu tvoří komplikace mírné, přechodného charakteru a úspěšně řešitelné konzervativními postupy. Závažné komplikace jsou spíše ojedinělé a v posledních letech jejich incidence klesla pod 3 %.
Objective: A retrospective analysis of complications in a group of patients who underwent unilateral cochlear implantation at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, Saint Anne's University Hospital in Brno between 6/2012 and 4/2018. Methods: A study group: 77 patients, 33 men (43%) and 44 women (57%), mean age 47 years (18-87 years). Type of cochlear implantation (CI): unilateral CI in 74 patients (2 of which electro-acoustic hybrid implant was used); 3 bilateral sequential CI; the total number of CI was 80. The brand of implant: Med-El in 75 cases (97%) and Cochlear in 2(3%) patients. Results: 30 complications were observed in 23 patients (29.9%) from which 5 patients (6.5%) experienced serious complications. 24 complications (80%) were mild while 6 complications were serious (20%). Mild complications: 3 cases of subcutaneous wound hematoma (3.8%), superficial wound infection handled conservatively in 3 patients (3.8%), 8 short-term vertigo problems (10%), 3 reversible facial nerve palsies (3.8%), 1 pathological stimulation of the facial nerve (1.3%), 3 cases of tinnitus (3.8%) and 3 cases of taste disorders (3.8%). Serious complications: long-term problems with vertigo in 3 patients (3.8%), 1 electrode displacement (1.3%), 2 cases of infections leading to the implant extrusion (2.5%), no irreversible facial nerve palsy (0%), and no failure of an implant (0%). Timeline breakdown of complications: 6/2012-12/2014: 32 implantations, 17 complications in 21.3% patients from which 4 patients (5.0%) had serious complications. 1/2015-2/2018 13 (16.3%) complications in 48 cases of implantation from which 2 complications were serious (2.5%). Conclusion: Cochlear implantation is a standard and safe method of hearing rehabilitation in patients with severe hearing impairment. The percentage of surgical complications negatively correlates with the length of the experience with cochlear implantation, i.e. learning curve. The vast majority are complications of mild, transient nature and are successfully solved by conservative measures. Serious complications are rare, and their frequency is less than 3% in recent years.
Cíl: Implantabilní systémy pro přímé kostní vedení jsou určeny pro pacienty s převodní nebo smíšenou nedoslýchavostí, u kterých jiné způsoby léčby nepřinášejí dostatečný benefit, nebo jsou kontraindikovány. Cílem práce je prezentace prvních zkušeností s novým aktivním implantabilním systémem pro přímé kostní vedení - Bonebridge™. Materiál a metodika: Bonebridge je prvním systémem pro přímé kostní vedení s aktivním implantátem, kde vibrace vznikají uvnitř spánkové kosti. Systém se skládá ze zevního audioprocesoru a vnitřního kostního implantátu, jehož součástí je zdroj vibrací (transducer). Transducer se implantuje do kostního lůžka a fixuje dvěma kortikálními šrouby. Předoperačně se standardně provádí HRCT spánkové kosti a pomocí speciálního software se zhotovuje 3D model operačního pole. Operatér je tak schopen přesně stanovit bezpečné umístění implantátu s ohledem na okolní anatomické struktury. Základním chirurgickým přístupem je transmastoidní implantace. Při nepříznivých anatomických poměrech je alternativně volen retrosigmoidní přístup. Výsledky: Na našem pracovišti byl aktivní implantát pro přímé kostní vedení Bonebridge použit u čtyř pacientů v letech 2014-2017. První implantace systému Bonebridge v České republice byla provedena 8/2014 u pacienta s vrozenou atrézií zvukovodů v rámci syndromu Treacher-Collins. Dále se jednalo o pacienta se získanou atrézií zvukovodů, pacienta po opakovaných rekonstrukcích středouší a o pacientku s chronickou mezotympanální otitidou, u které byly možnosti sanační chirurgické léčby vyčerpány. U 3 operací byl použit transmastoidní přístup, u jednoho pacienta přístup retrosigmoidní. U žádného z pacientů nenastaly komplikace, u všech bylo dosaženo jejich velmi dobré subjektivní spokojenosti s výsledkem léčby a signifikantnímu zlepšení audiologických parametrů před a po implantaci. Závěr: Systém pro přímé kostní vedení s aktivním implantátem Bonebridge je moderní, pro pacienta komfortní, audiologicky účinný a bezpečný způsob léčby, který eliminuje některé nedostatky pasivních implantabilních systémů.
Objective: Implantable systems for direct bone conduction have been designed for patients with conductive or mixed hearing loss for whom other treatments do not bring a sufficient benefit or are contraindicated. The objective of this article is to present the first experience with a new active implantable system for direct bone conduction - Bonebridge™. Material and methodology: Bonebridge is the first system for direct bone conduction using an active implant by which vibrations are generated inside the temporal bone. The system consists of an external audioprocessor and internal bone implant. The implanted part is composed of a receiving coil, a demodulator and source of vibrations (a transducer). The transducer is implanted into the bone bed and fixed by two cortical screws. Preoperatively, HRCT of the temporal bone is typically performed and special software is used to create a 3D model of the operating field. The surgeon is thus able to ensure a safe placement of the implant with preservation surrounding anatomical structures. The first-choice surgical approach is transmastoid implantation. A retrosigmoid approach is alternatively chosen in case of difficult anatomy. Results: Bonebridge, was used in four patients between 2014 and 2017. The first implantation of the Bonebridge system in the Czech Republic was performed in August 2014, in a patient with Treacher-Collins syndrome. Other cases included a patient with acquired atresia of the auditory canals, a patient after repeated middle ear reconstructions, and a patient with chronic mesotympanic otitis and recurrent otorrhoea, for whom there were no other surgical options. The transmastoid approach was used in three whereas the retrosigmoid in one patient. No complications occurred in any of the patients. All patients report very good effect in everyday communication, as well as significant improvement in audiology results. Conclusion: The direct bone conduction with an active implant system, Bonebridge, is a modern, patient-friendly, audiologically effective, and safe treatment method that eliminates some of the shortcomings of other passive implantable systems.
Cíl: Cílem studie bylo vyhodnocení efektu jednostranné kochleární implantace s přímou stimulací VIII. hlavového nervu u dospělých jedinců s těžkou percepční poruchou sluchu, se zaměřením na parametry tónové audiometrie a percepce řeči pomocí slovní audiometrie. Soubor a metodika: Retrospektivní analýza souboru pacientů, u kterých byla provedena jednostranná kochleární implantace na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ve FN u svaté Anny v Brně v období 1/2012 - 12/2017. Počet pacientů n=68, mužů 29 (43%), průměrný věk 44 (18-87) let. Výsledky: Tónová audiometrie - předoperační průměrná tónová ztráta (pure tone average; PTA) 101,1 ±10,8 dB HL, pooperační PTA 40,1 ±8,4 dB HL, průměrný rozdíl PTA před operací a po ní 60,9 ± 14,4 dB HL (p < 0,01). Slovní audiometrie (SA) - předoperační průměrná hodnota maximální srozumitelnosti řeči 8,4 ± 14,4 %; průměrná pooperační hodnota SA 56,5 ± 19,4 %, průměrná hodnota zlepšení SA předoperačně a pooperačně 48,1 ± 22,1 % (p < 0,01). Pooperační Nottinghamská škála schopnosti komunikace 15 (22,1 %) pacientů dosáhlo stupně 7; 25 (36,8 %) pacientů dosáhlo stupně 6; 16 (23,5 %) pacientů dosáhlo stupně 5; 9 (13,2 %) pacientů dosáhlo stupně 4; 2 (2,9 %) pacienti dosáhli stupně 3; 1 (1,5 %) pacient dosáhl stupně 2. Hodnocení efektu kochleární implantace pro pacienty rozdělené dle věku v době operace (≤ 50 let, 51 - 65 let, > 65 let) - neprokázán signifikantní rozdíl PTA a srozumitelnosti řeči při SA pro tři skupiny dle věku (p > 0,05). Závěr: U postlingválně ohluchlých pacientů, u nichž již není přínosná kompenzace sluchadlem, představuje kochleární implantace s přímou stimulací sluchového nervu vysoce efektivní možnost korekce sluchové funkce. Jednostranná kochleární implantace vede k signifikantnímu zlepšení diskriminace řeči a verbální komunikace bez odezírání, což představuje významný benefit pro kvalitu života implantovaných pacientů. Současně nebylo prokázáno zhoršení efektivity implantace v závislosti na věku v době operace.
Aim: The study objective was to evaluate the effect of unilateral cochlear implantation with direct stimulation of the VIIIth cranial nerve in adult patients, with profound perceptive hearing loss, with an emphasis on parameters of pure tone audiometry and speech intelligibility using speech audiometry. Materials and methods: A retrospective analysis of patients with unilateral cochlear implantation at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery during the period 1/2012 - 12/2017. The number of patients n=68, men=29 (43%), and mean age 44 (18-87) years. Results: Pure tone audiometry - preoperative mean pure tone average (PTA) 101.1 ± 10.8 dB HL, postoperative mean PTA 40.1 ± 8.4 dB HL, mean PTA difference before and after surgery 60.9 ± 14.4 dB HL (p < 0.01). Speech audiometry (SA) preoperative mean value of maximum speech intelligibility 8.4 ± 14.4%; postoperative mean SA 56.5 ± 19.4%, mean SA improvement before and after surgery 48.1 ± 22.1 %; (p < 0.01). Postoperative Nottingham scale - 15 (22.1%) patients achieved grade 7, 25 (36.8%) patients achieved grade 6, 16 (23.5%) patients achieved grade 5, 9 (13.2%) patients achieved grade 4, 2 (2.9%) patients achieved grade 3, and 1 (1.5%) patient achieved grade 2. The age factor did not reveal any significant difference for functional outcome of surgery (the patient groups ≤ 50 years, 51 -65 years, > 65 - years no significant differences in PTA and speech intelligibility for SA among all age groups (p > 0.05) was observed. Conclusion: In post-lingual deaf patients who no longer benefit from hearing aid fitting, the cochlear implantation with direct stimulation of the auditory nerve is a highly effective method of correcting hearing function. A significant improvement in speech discrimination and verbal communication without latency, representing a substantial benefit for the quality of life of implanted patients, is achieved by unilateral cochlear implantation. Concurrently, no evidence of dependence was found between age at the time of surgery and postoperative outcome.
- Klíčová slova
- průměrná tónová ztráta,
- MeSH
- dospělí MeSH
- kochleární implantace * metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nedoslýchavost * terapie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- srozumitelnost řeči MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- antioxidancia MeSH
- audiometrie MeSH
- biologická variabilita populace MeSH
- cisplatina * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Cortiho orgán patofyziologie patologie MeSH
- dospělí MeSH
- genotypizační techniky MeSH
- glutathiontransferasa genetika MeSH
- jednonukleotidový polymorfismus MeSH
- katechol-O-methyltransferasa genetika MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádory farmakoterapie klasifikace MeSH
- nemoci ucha chemicky indukované MeSH
- oxidační stres MeSH
- poruchy sluchu * genetika chemicky indukované patologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- protinádorové látky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- testikulární nádory farmakoterapie MeSH
- tinnitus MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl studie: Cílem studie bylo zjištění vztahů mezi manifestací tinnitu, nálezem na sluchových evokovaných potenciálech a genetickým pozadím u receptoru pro gamaaminomáselnou kyselinu typu A (GABA(A) receptor), podporující desinhibiční hypotézu vzniku tinnitu. Soubor a metodika: Bylo vyšetřeno 131 pacientů z hlediska sluchové ztráty, provedena kvantifikace tinnitu, sluchové evokované potenciály střední latence (MLR) a kmenové sluchové evokované potenciály (BAEP) a dále stanovení genotypu (CA)n repetitivní sekvence pro beta‑3 podjednotku GABA(A) receptoru. Následně byly hledány vztahy mezi jednotlivými výsledky a manifestací tinnitu. Výsledky: Byla nalezena korelace tinnitus skóre s amplitudovým poměrem vln V/III v BAEP (R = 0,22, p < 0,001) a s průměrným sluchovým prahem (R = 0,22, p = 0,17). Rovněž byla nalezena korelace tinnitus skóre s amplitudou vlny PA v MLR (R = 0,31–0,37; p < 0,001). Výsledky MLR neukázaly žádný vztah k průměrnému sluchovému prahu. U skupiny s kratší anamnézou tinnitu (méně než devět měsíců) byl prokázán rozdíl v manifestaci tinnitu na genotypu pro (CA)n repetitivní sekvenci genu pro beta‑3 podjednotku GABA(A) receptoru (p = 0,002). Tento výsledek byl rovněž konzistentní s rozložením amplitudy vlny PA v dané subpopulaci. Závěr: Tyto výsledky svědčí o existenci dvou hlavních regulačních mechanizmů vzniku tinnitu: první, který je závislý na velikosti sluchové ztráty, je na úrovni mozkového kmene, zatímco druhý je na úrovni korové s možnou souvislostí s genotypem (CA)n repetitivní sekvence pro beta‑3 podjednotku GABA(A) receptoru.
Study aim:Study objective was to explore associations between manifestation of tinnitus, auditory evoked potentials and genetic background of gamma‑aminobutyric acid type A (GABA(A) receptors) to support the disinhibited feedback hypothesis of tinnitus generation. Materials and methods: A population of 131 patients was assessed for severity of hearing loss, quantification of tinnitus, mid‑latency responses (MLR) and brainstem auditory evoked potentials (BAEP), and (CA)n tandem repeat polymorphism in GABA(A) Beta‑3 subunit gene to establish any correlation with manifestation of tinnitus. Results: It was observed that tinnitus score correlates with V/III amplitude ratio in BAEP (R = 0.22, p < 0.001) and with mean pure tone audiometry (PTA) threshold (R = 0.22, p = 0.017). Analysis of the MLR results showed a significant correlation between the PA wave amplitude and the tinnitus score (R = 0.31–0.37; p < 0.001). MLR result analysis showed no statistically significant correlation between the wave amplitudes and the mean auditory threshold. An analysis of a subgroup with shorter clinical history (less than nine months) revealed a statistically significant difference in the tinnitus score in relation to the genotype of (CA)n tandem repeat of the GABRß3 receptor subunit gene (p = 0.002). This result was also consistent with the distribution of the PA wave amplitude in the given subpopulation. Conclusion: Our findings indicate existence of two main regulatory mechanisms of tinnitus generation: first, the brainstem mechanism is dependent on the severity of the hearing loss; second, the cortical mechanism is likely to be dependent on the genotype of (CA)n tandem repeat in GABA(A) beta‑3 subunit gene.
- MeSH
- akustická stimulace metody MeSH
- audiometrie čistými tóny * využití MeSH
- dospělí MeSH
- genotyp MeSH
- jednonukleotidový polymorfismus genetika MeSH
- koncové repetice genetika MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mozkový kmen fyziologie MeSH
- receptory GABA-A * fyziologie genetika MeSH
- senioři MeSH
- sluchová dráha fyziologie MeSH
- sluchové evokované potenciály * fyziologie genetika MeSH
- sluchový práh * fyziologie MeSH
- tinnitus * diagnóza genetika MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Východiska: Cisplatinou indukovaná ototoxicita je závažným nežádoucím účinkem tohoto široce používaného cytostatika. Ototoxicita vyvolaná cisplatinou vykazuje značnou interindividuální variabilitu, která by mohla mít genetický podklad. Několik prací z nedávné doby popisuje asociaci ototoxicity s alelickými variantami genů kódujících glutathion-S-transferázy. Soubor pacientů a metody: V naší studii jsme analyzovali 55 pacientů léčených cisplatinou, u kterých se nevyskytovalo poškození sluchu v předchorobí. Pacienti byli audiometricky vyšetřeni před terapií a následně před a po každém cyklu podání cisplatiny. Genové polymorfizmy vybraných genů kódujících glutathion-S-transferázy byly stanoveny analýzou DNA izolované z periferní krve. Výsledky: V souboru námi vyšetřených pacientů jsme prokázali asociaci časného nástupu ototoxicity indukované cisplatinou s nepřítomností delece genu pro GSTT1 (p = 0,009). U delece genu pro GSTM1 ani u jednonukleotidového polymorfizmu v genu pro GSTP1 (rs1695) jsme asociaci s ototoxicitou indukovanou cisplatinou neprokázali. Závěr: Ototoxicita indukovaná cisplatinou vykazuje časný nástup u pacientů, kteří nenesou deleci genu pro GSTT1.
Background: Cisplatin induced ototoxicity is a serious adverse effect of cisplatin therapy. Cisplatin induced ototoxicity shows significant interindividual variability. This variability is probably based on genetic background. Recent papers describe association of cisplatin ototoxicity with allelic variants of glutathion-S-transferase coding genes. Patients and Methods: We have analyzed 55 patients treated with cisplatin therapy without any previous hearing impairment. Audiometric examination was performed before the start of cisplatin therapy and then before and after each cycle of cisplatin. DNA isolated from peripheral blood samples was used to analyze genetic polymorphisms of selected genes coding for glutathion-S-transferases. Results: We have demonstrated association of early onset of cisplatin induced hearing impairment with absence of null allele of GSTT1 (p = 0.009). Both GSTM1 gene deletion and single nucleotide polymorphism in GSTP1 gene (rs1695) did not show any association with cisplatin induced ototoxicity. Conclusion: Early onset of cisplatin induced hearing impairment is more probable in persons with two functional alleles of GSTT1 gene.
- Klíčová slova
- rozdíly v počtu kopií úseků DNA, polymorfizmus jednoho nukleotidu,
- MeSH
- cisplatina aplikace a dávkování farmakokinetika škodlivé účinky MeSH
- glutathiontransferasa diagnostické užití genetika MeSH
- jednonukleotidový polymorfismus účinky léků MeSH
- poruchy sluchu diagnóza genetika chemicky indukované MeSH
