Úvod: Chronické srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory (EF LK) je časté onemocnění se závažnou prognózou. Léčba se zaměřuje především na zlepšení symptomů a prevenci progrese choroby. Diuretika představují symptomatický základ léčby nemocného s městnáním v plicním nebo systémovém oběhu v kombinaci s blokátory RAAS (renin angiotenzin aldosteron system) a betablokátory. Metodika: Tato práce vychází z dat z rozsáhlého registru FAR-NHL (FARmacology and NeuroHumoraL activation). Jedná se o multicentrickou databázi pacientů se stabilním srdečním selháním se sníženou EF LK < 50 % zařazených v období listopad 2014 až listopad 2015. Výsledky: Celkem bylo do databáze zařazeno 1 100 pacientů, průměrný věk byl 65 let, 80,8 % z nich byli muži. Etiologie srdečního selhání byla nejčastěji ischemická choroba srdeční (49,7 %), dilatační kardiomyopatie (41,7 %) a 8,6 % bylo označeno jako ostatní. Diuretika byla třetí nejpředepisovanější lékovou skupinou. Nejvíce podávaným diuretikem byl furosemid samostatně nebo v kombinaci (80,6 %). Celkem 746 (67,8 %) pacientům byl též podáván verospiron nebo eplerenon. Předpis diuretik se statisticky významně zvyšoval se závažností onemocnění hodnoceno pomocí NYHA (vše 87,3 %; NYHA I 65,8 %, NYHA II 88,2 %, NYHA III–IV 95,9 %; p < 0,001). Vysoká dávka furosemidu byla podávána pacientům s vyšší klasifikací NYHA, nižší EF (25 vs. 30 %; p < 0,001), vyšší hodnotou NT-proBNP (1 176 vs. 378 pg/ml; p < 0,001) a vyšší hodnotou kreatininu (102 vs. 93 μmol/l; p < 0,001). Závěr: Tato data ukazují, že tendence v preskripci a dávkování diuretik odráží především závažnost srdečního selhání a renální funkce a zdůrazňují potřebu velmi individuálního přístupu k nastavení správné dávky pro každého pacienta.
Background: Congestive heart failure with reduced ejection fraction is a common clinical condition with a serious prognosis. The treatment focuses on improving the symptoms and preventing the progression of the disease. Diuretics, together with RAAS blockers and beta-blockers provide the basic therapy in most patients with pulmonary or systemic congestion. Methods: These data come from the FAR NHL register (FARmacology and NeuroHumoraL activation). This is a multicentre database of patients with stable systolic heart failure (EF < 50%) included between November 2014 and November 2015. Results: A population of 1,100 patients was evaluated, the mean age was 65 years, 80.8% were male. The aetiology of heart failure was ischaemic heart disease (49.7%), dilated cardiomyopathy (41.7%) and other (8.6%). Diuretics were the third most frequently prescribed therapy. Furosemide alone or in combination was the most commonly administered diuretic (80.6%). 746 (67.8%) patients also received verospirone or eplerenone. The prescription of diuretics increased with the severity of the disease according to the NYHA classifi cation (all 87.3%, NYHA I 65.8%, NYHA II 88.2%, NYHA III-IV 95.5%, p<0.001). High doses of furosemide were administered to patients with a higher NYHA classification, lower EF (25 vs. 30%, p<0.001), higher level of NT-proBNP (1,176 vs 378 pg / ml, p<0.001) and higher level of creatinine (102 vs. 93 [mu] mol/l, p<0,001). Conclusions: These data show the tendency of pharmacological prescription of diuretics, which refl ects especially the severity of heart failure and renal functions, and show the importance of an individual attitude to correct dosing for every patient.
Srdeční selhání je klinický syndrom, při kterém se aktivuje řada patofyziologických mechanizmů, které působí primárně vazokonstrikčně – katecholaminy, renin angiotenzinový systém, aldosteron, vazopresin či endotelin. Naopak kontraregulačně působí vazodilatační a natriuretické působky – natriuretické peptidy, endotel dependentní relaxační faktor nebo adrenomedullin. Svou roli zde má i zvýšení cytokinů nebo markerů oxidačního stresu. Registr FAR NHL sledoval pacienty s chronickým srdečním selháním (CHSS) a hodnotil, jednak jejich farmakoterapii a jednak humorální odpověď. Do registru bylo zařazeno 1 100 pacientů, nejčastější příčina CHSS byla ischemická choroba srdeční (49,7 %). Bylo provedeno běžné bio chemické vyšetření a stanovení hladiny NT-proBNP. U části pacientů byly také provedeny odběry na nové humorální působky a markery oxidativního stresu – copeptin, MR-proadrenomedullin (MR-proADM), pentraxin (PTX3), galectin3, soluble lectin-like oxidized LDL receptor-1 (sLOX-1) a 3-nitrotyrosin (3-NT). Primárním hodnotícím kritériem po jednom roce sledování byla smrt nebo hospitalizace pro dekompenzaci SS, nebo transplantace srdce (HTX), nebo implantace LVAD. Více než 50 % pacientů se stabilním CHSS má hladinu NT-proBNP nad 600 pg/ml. Se vzrůstající NYHA třídou stoupala také hladina NT-proBNP. Byly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi skupinami v hladinách humorálních působků u pacientů, kteří nedosáhli primární endpoint (skupina A) a kteří ho dosáhli (skupina B). Tyto rozdíly byly statisticky významné pro copeptin, MR-proADM a PTX3 (p < 0,001 pro všechny působky). Nebyly rozdíly mezi skupinami v hladinách ostatních substancí: galectin3, NGAL, sLOX-1 a 3-NT. Při hodnocení komorbidit pomocí AHEAD skóre dosáhli pacienti s vyšší hodnotou AHEAD skóre (více komorbidit) primárního cíle častěji. Pro oba humorální působky (copeptin a MR-proADM) byl statisticky signifikantní význam pro dosažení primárního cíle pacientů s nižší hodnotou AHEAD skóre (p < 0,006 a p < 0,003), nicméně u pacientů s vyšší hodnotou AHEAD skóre nevykazoval ani jeden z působků významnou prediktivní hodnotu. Vyšší hladina nových humorálních působků (copeptin a MR-proADM) by mohla odlišit pacienty s CHSS s vyšším rizikem nežádoucích událostí. Prediktivní hodnota těchto působků je také ovlivněna komorbiditami pacienta hodnocených pomocí AHEAD skóre. Nové humorální působky by tak mohly mít aditivní hodnotu k již tradičním a rutinně užívaným natriuretickým peptidům
Chronic heart failure is a clinical syndrome with the activation of various pathophysiological mechanisms. Some of them are vasoconstrictive: sympathetic system, renin angiotensin system, aldosterone, vasopressin and endothelin. Counterbalancing vasodilating agents are: natriuretic peptides, endothelium-dependent relaxation factor and adrenomedullin. The elevation of cytokines or markers of oxidative stress also plays a role. The FAR NHL (FARmacology and NeuroHumoraL activation) register is a database of patients with chronic heart failure (CHF) and is focused on pharmacology and humoral activation. A total of 1,100 patients have been included, the most frequent aetiology of CHF was ischaemic heart disease 49.7%. Routine biochemistry and NT-proBNP was evaluated in all patients. Novel humoral substances and markers of oxidative stress: copeptin, MR-proadrenomedullin (MR-proADM), pentraxin (PTX3), galectin3, soluble lectin-like oxidised LDL receptor-1 (sLOX-1) and 3-Nitrotyrosin (3-NT ) were measured in a part of the study population. The primary endpoint after a 1-year follow-up was: death or hospitalisation for decompensation of HF or heart transplantation (HTX) or LVAD implantation. More than 50% of the patients with stable CHF showed a level of NT-proBNP higher than 600 pg/ml. The level of NT-proBNP increased with the NYHA class. Patients without a primary endpoint (death or hospitalisation for decompensation of HF or heart transplantation or LVAD implantation) were assigned as group A, those with a primary endpoint as group B. There were statistically signifi cant diff erences between the groups in the levels of copeptin, MR-proADM and PTX3 (p < 0.001 for all substances). There were no diff erences in the levels of other substances: galectin3, NGAL, sLOX-1 and 3-NT. When evaluating comorbidities using the AHEAD score, patients with a higher AHEAD score (more comorbidities) achieved the primary endpoint more often. For both humoral agents: copeptin and MR-proADM, there was a statistically signifi cant importance for achieving the primary endpoint in patients with lower AHEAD scores (p < 0.006 and p < 0.003), however, neither agent showed a signifi cant predictive value in patients with higher AHEAD scores. Higher levels of the new humoral agents (copeptin and MR-proADM) could diff erentiate CHF patients at a higher risk of adverse events. The predictive value of these agents is also aff ected by the patient's comorbidities as assessed by the AHEAD score. New humoral agents could thus have an additional value for the already traditional and routinely used natriuretic peptides.
- Klíčová slova
- humorální aktivace, registr FAR NH, AHEAD skóre,
- MeSH
- lidé MeSH
- prognóza MeSH
- registrace MeSH
- srdeční selhání * patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Východiska: Náklady na onkologickou léčbu neustále stoupají, přičemž dominantní podíl na tomto nárůstu má kromě zvyšující se epidemiologické zátěže právě zavádění nových léků. Expertní tým Evropské společnosti pro klinickou onkologii (European Society for Medical Oncology – ESMO) v posledních letech vypracoval nový parametrický systém k hodnocení klinického benefitu léků. V systému Magnitude of Clinical Benefit Scale (ESMO-MCBS) je přínos nového léku hodnocen podle zlepšení celkového přežití, přežití do progrese a kvality života/toxicity ve srovnání se stávajícími možnostmi léčby. Materiál a metody: Expertní skupina České onkologické společnosti ČLS JEP provedla na základě publikovaných dat a metodiky ESMO-MCBS hodnocení přínosu léků indikovaných v léčbě solidních nádorů, jejichž použití je limitováno na komplexní onkologická centra. Hodnotili jsme léky kategorie S, které měly k 1. 1. 2017 úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Výsledky a závěr: Metoda ESMO-MCBS pro hodnocení klinického benefitu léků je jednoduchá, robustní a reprodukovatelná. Získané skóre ve většině případů odpovídá intuitivně hodnocenému přínosu léků v klinické praxi. Skóre ESMO-MCBS se může stát dalším doplňkovým parametrem při hodnocení nových protinádorových léků. Skóre podle ESMO-MCBS by se mělo stát dalším hodnoceným parametrem při posuzování úhrady léku z veřejného zdravotního pojištění. Výhoda tohoto hodnocení je rovněž v tom, že není postaveno na jednom podílovém indexu, ale kombinuje více dimenzí hodnoceného problému. Doporučení České onkologické společnosti ČLS JEP budou postupně doplňována o tento parametr.
Background: The costs of oncology treatments are increasing, due to the rising prevalence of malignant diseases and the introduction of expensive novel anti-cancer agents. The new European Society for Clinical Oncology (ESMO) has recently developed a new parametric system to evaluate the clinical benefit of drugs. The Magnitude of Clinical Benefit Scale (ESMO-MCBS) compares the contribution of a novel drug based on overall and progression-free survival and quality of life with those of current treatment options. Material and Methods: An expert group of the Czech Oncological Society conducted an assessment based on published data and an ESMO-MCBS methodology for antineoplastic agents used for the treatment of solid tumors with limited reimbursement to Comprehensive Cancer Centers. We evaluated drugs categorized as “S” that were eligible for public health insurance as of January 1, 2017. Results and Conclusion: The ESMO-MCBS score is a promising new parameter for the evaluation of new anticancer drugs. The ESMO-MCBS method for assessing the clinical benefit of drugs is simple, robust, and reproducible. The advantage of the assessment is that it is not based on a single index but rather combines several dimensions of drug performance. This parameter will be gradually added to Czech cancer guidelines. Scores obtained in the majority of cases correspond to the observed benefit of a drug in routine clinical practice.
- Klíčová slova
- ESMO-MCBS,
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- nádory * farmakoterapie MeSH
- protokoly protinádorové léčby MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Betablokátory (BB) jsou lékem první volby společně s inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEI) nebo blokátorů receptorů pro angiotenzin II (ARB) u pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí levé komory (heart failure with reduced ejection fraction – HFrEF), snižují morbiditu i mortalitu. Metodika: Data byla sbírána v rámci registru FARmakologie a NeuroHumoráLní aktivace (FAR NHL). Zařazeni byli alespoň měsíc stabilní pacienti s chronickým srdečním selháním s ejekční frakcí levé komory (EF LK) < 50 %. Výsledky: Bylo zařazeno 1 100 pacientů se středním věkem 65 let, 80,8 % mužů. Ze všech pacientů dostávalo 20 % nízkou dávku (LD), 57 % střední dávku (MD) a 17 % vysokou dávku (HD), 6,2 % nedostávalo BB. Čím vyšší byl tlak krve (LD 124/77; MD 129/80; HD 132/82 mm Hg; p < 0,001), EF LK (LD 29,5; MD 30,5; HD 32,0 %; p = 0,003), kreatininová clearance (LD 78,7; MD 87,8; HD 91,1 ml/min; p = 0,001) nebo hmotnost pacientů, tím vyšší dávky BB dostávali (LD 83,2; MD 88,7; HD 93,5 kg; p < 0,001). Čím nižší bylo NT-proBNP, tím vyšší dávku BB pacienti dostávali (LD 767; MD 456; HD 314 pg/ml; p < 0,001). Přítomnost fibrilace síní (atrial fibrilation – AF) neměla na přítomnost BB vliv. Pacienti s AF byli častěji léčeni digoxinem nebo kombinací digoxinu a BB než pacienti bez AF (p < 0,001). Závěr: Téměř 94 % pacientů s HFrEF dostává BB. Celkem 17 % pacientů bere cílovou dávku BB. Pokud pacient má BB, je ve více než 99 % případů léčen doporučeným přípravkem. Čím má pacient těžší onemocnění vyjádřené nižším tlakem, kreatininovou clearance, EF LK, hmotností či vyšším NT-proBNP, tím nižší dávku betablokátorů dostává a toleruje.
Background: Beta-blockers (BB) and angiotensin-converting-enzyme inhibitors (ACE-I) or angiotensin receptor blockers (ARB) are part of the first-line treatment of heart failure with reduced ejection fraction (HFrEF), leading to decreased morbidity and mortality. Methods: The data were collected from the Pharmacology and l Neurohumoral Activation Registry (FAR NHL). Patients with left ventricle ejection fraction (LV EF) under 50% who were stable for at least one month were included. Results: A total of 1,100 patients were included, median age was 65 years, 80.8% were male. Of all patients, 20% received low dose (LD), 57% medium dose (MD) and 17% high dose (HD). Of these, 6.2% of patients were not treated with BBs at all. The higher the blood pressure (BP; LD 124/77; MD 129/80; HD 132/82 mm Hg, p < 0.001), LV EF (LD 29.5; MD 30.5; HD 32.0%; p = 0.003), creatinine clearance rate (CrCl; LD 78.7; MD 87.8; HD 91.1 ml/min; p = 0.001) or body weight (LD 83.2; MD 88.7; HD 93.5 kg; p < 0.001) was, the higher the dose of BB they received. The lower the NT-proBNP level was, the higher the dose of BB they received (LD 767; MD 456; HD 314 pg/ml; p < 0.001). There was no difference in prescription of BB depending on the presence of atrial fibrillation (AF). Patients with AF were more often treated with digoxin or a combination of digoxin and BB than patients without AF (p < 0.001). Summary: Nearly 94% of HFrEF patients received BB, but only 17% received the target dose of BB. Ninety-nine % of patients treated with BB received one of the drugs recommended by the ESC Guidelines. The more severe the illness was, as expressed by lower BP, CrCl, LV EF, body weight and higher NT-proBNP, the lower the dose of BB the patients received and tolerated.
- Klíčová slova
- NT-proBNP,
- MeSH
- beta blokátory * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- dysfunkce levé srdeční komory farmakoterapie MeSH
- kreatinin analýza MeSH
- krevní tlak MeSH
- lidé MeSH
- metabolická clearance MeSH
- sběr dat metody MeSH
- srdeční selhání * farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Kolorektální karcinom (CRC – colorectal cancer) je druhou nejčastější příčinou úmrtí na maligní onemocnění ve světě. Ročně je v ČR nově diagnostikováno přibližně 8 000 pacientů s tímto karcinomem a kolem 4 000 nemocných na něj zemře. Vzhledem k povaze onemocnění lze jeho vzniku účinně předcházet pomocí screeningových vyšetření. Národní screeningový program CRC v ČR probíhá již od roku 2000 a je zaměřen na asymptomatické jedince ve věku nad 50 let. V roce 2014 bylo zavedeno adresné zvaní cílové populace na screening CRC. Mezi základní screeningové metody patří testy na okultní krvácení do stolice (TOKS) a kolonoskopie. I když je kolonoskopie považována za zlatý standard vyšetření tlustého střeva, compliance asymptomatických jedinců k tomuto vyšetření je nižší než doporučovaných 50 %. Jednou z příčin může být invazivita tohoto vyšetření. Z toho důvodu jsou s výhodou využívány neinvazivní TOKS. V současnosti jsou dále hledány další alternativní screeningové metody – méně invazivní, s vysokou senzitivitou a akceptované širokou veřejností. Patří mezi ně DNA testování stolice, sigmoideoskopie, CT kolonografie a kapslová kolonoskopie. V článku je souhrnně představen vývoj epidemiologie CRC, alternativní možnosti screeningového vyšetření a výsledky Národního screeningového programu CRC vč. adresného zvaní.
Colorectal cancer (CRC) is the second leading cause of death from malignancy all over the world. Annually, approximately 8,000 patients are newly diagnosed with this cancer and about 4,000 patients die because of this disease in the Czech Republic. Due to the nature of the disease, it can be prevented by various screening methods. The National Czech CRC screening program has been running since 2000 and is focused on asymptomatic individuals aged over 50 years. In 2014, the program began to send personal invitations to the CRC screening target population. The basic screening methods include the fecal occult blood test and colonoscopy. While colonoscopy is considered to be the gold standard, compliance in asymptomatic individuals for this procedure is less than the recommended 50%. One reason for this might be the invasiveness of this examination. Therefore, non-invasive fecal occult blood tests are used. New alternative screening methods are being sought that are less invasive with high sensitivity and adequate acceptance by the general population. Such methods are DNA stool tests, sigmoidoscopy, computed tomography colonography, and capsule colonoscopy. In this article, CRC epidemiology, alternative screening examinations, and the results of the national CRC screening program (including personal invitations) are discussed.
- Klíčová slova
- intervalový karcinom, adresné zvaní, DNA testování stolice, DNA fekální testy, gTOKS,
- MeSH
- adherence pacienta statistika a číselné údaje MeSH
- časná detekce nádoru metody MeSH
- DNA nádorová MeSH
- feces chemie MeSH
- genetické markery MeSH
- guajak MeSH
- hodnocení programu MeSH
- imunochemie MeSH
- incidence MeSH
- indikátory a reagencie MeSH
- kapslová endoskopie MeSH
- kolonografie počítačovou tomografií MeSH
- kolonoskopie metody statistika a číselné údaje MeSH
- kolorektální nádory * diagnóza epidemiologie mortalita prevence a kontrola MeSH
- korespondence jako téma MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- okultní krev MeSH
- plošný screening * metody organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- připomínače a organizéry MeSH
- řízení kvality MeSH
- schůzky a rozvrhy MeSH
- senioři MeSH
- sigmoidoskopie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Východiska: V současnosti je obecně přijímanou představou o kancerogenezi somatická mutační teorie. Podle ní celý proces začíná jednou „odrodilou“ buňkou, která se hromaděním genetických a epigenetických změn postupně proměňuje ze zdravé na plně maligní. Somatická mutační teorie se soustředí na mutace, genetické příčiny a buněčnou úroveň. Nádory považuje za onemocnění buněk, které ztratily kontrolu nad svou proliferací. Somatická mutační teorie, jejímiž protagonisty jsou Robert Weinberg a Douglas Hanahan, představuje převládající koncepci současné nádorové biologie. Naproti tomu teorie pole tkáňové organizace, kterou poprvé představili Carlos Sonnenschein a Ana Sotoová, považuje za klíčovou při vývoji nádorů ztrátu fyziologické struktury a organizace tkáně. Podle ní nádory vznikají na tkáňové úrovni. Vychází z představy, že stav proliferace je přednastaveným stavem buněk v mnohobuněčném organizmu. Cíl: Text nabízí odpovědi na následující dotazy: Platí i v době, kdy hlavní proud nádorové biologie posunuje svou pozornost od nádorových buněk k nádorovému mikroprostředí, nekompatibilnost a neslučitelnost zastánců somatické mutační teorie, tzv. redukcionistů, a teorie pole tkáňové organizace, tzv. organicistů? Kde hledat třetí, spojující, systemickou teorii? Je přínosné uvědomovat si možný spor mezi redukcionisty a organicisty? V čem ten přínos spočívá? Jak ovlivňuje praktickou onkologii a biologii nádorů obecně? Závěr: Není důležité rozhodnout, zda mají pravdu redukcionisté nebo organicisté. Ale je důležité být si vědom těchto dvou pojetí, protože to zpřesňuje způsob, jakým o celé problematice vzniku a vývoje nádorů přemýšlíme, jak experimentujeme a interpretujeme své výsledky.
Background: The somatic mutation theory explaining the process of carcinogenesis is generally accepted. The theory postulates that carcinogenesis begins in a first renegade cell that undergoes gradual transformation from a healthy to a fully malignant state through the accumulation of genetic and epigenetic “hits”. This theory focuses specifically on mutations and genetic aberrations, and their impact on cells. It considers tumors as populations of sick cells that lose control of their own proliferation. The theory was put forward by Robert Weinberg and Douglas Hanahan, and is the predominant view in current cancer biology. By contrast, the tissue organization field theory proposed by Carlos Sonnenschein and Ana Soto considers loss of physiological structure and function by a tissue as key events in tumor development. According to this theory, tumors arise at a tissue rather than at a cellular level. It is based on a presumption that proliferation status, rather than quiescence, is the default position of cells in multicellular organisms. Aim: The article aims to provide answers to following questions: Are the views of proponents of the somatic mutation theory (the reductionists) and proponents of the tissue organization field theory (the organicists) incompatible and incommensurable, even when the mainstream of tumor biology has shifted its attention from tumor cells toward the tumor microenvironment? Where to find a third interconnecting systemic approach? Is it useful to be aware of the controversy between reductionists and organicists? What this awareness contributes to? How do these alternative views influence practical oncology and tumor biology in general? Conclusion: Whether the true position is held by reductionists or organicists is unimportant. What is important is to be aware of the existence of these two concepts because this knowledge makes the way we think about tumor origin and development, and how we set up and interpret our experiments, more precise.
- Klíčová slova
- somatická mutační teorie, teorie pole tkáňové organizace,
- MeSH
- biologické modely * MeSH
- buňky stromatu MeSH
- karcinogeneze * MeSH
- lidé MeSH
- mutace MeSH
- nádorová transformace buněk * MeSH
- nádorové mikroprostředí MeSH
- nádory etiologie genetika MeSH
- nestabilita genomu MeSH
- proliferace buněk MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
I přesto, že se pětileté přežívání pacientů s karcinomem žaludku za posledních 20 let zlepšilo jen minimálně, existují specifické podskupiny pacientů, které přežívají výrazně déle. Významným tématem se tak stává hledání markerů na úrovni genových poruch umožňujících individualizovaný odhad prognózy pacientů. Cílem projektu bylo provést profilování somatických bodových mutací a genových amplifikací pro zmapování výskytu v české populaci a případně identifikace potenciálních prognostických markerů karcinomu žaludku. Materiál a metody: Soubor vyšetřených čítal 70 pacientů s histologicky potvrzeným karcinomem žaludku. Vzorky byly získány ve formě FFPE bločků z endoskopických tkáňových biopsií nebo resekátů u pacientů podstupujících operaci. Byla provedena vyšetření mutací genů KRAS, BRAF, PIK3CA, EGFR, CTNNB1, TP53 a APC a panelu amplifikací 29 genů zahrnujících nejčastější (proto)onkogeny a tumor supresorové geny procesu vzniku a progrese nádoru. Výsledky byly korelovány s klinickými daty vč. stadia, lokalizace a histopatologického podtypu karcinomu a přežití pacientů. Korelace amplifikací a mutací s přežitím byla analyzována Kaplan-Meierovou metodikou, relativní poměry rizik (HR – hazard ratio) byly analyzovány na základě vícerozměrného testu dle Coxova modelu proporcionálního rizika. Výsledky: Četnosti poruch byly nižší ve srovnání s celosvětovou populací. Shluková analýza identifikovala specifickou skupinu profilů se zhoršeným přežitím (HR = 7,36; 95% CI 1,34–40,4; p = 0,022). Při analýze amplifikací pro tuto skupinu, PDGFRB, ERBB2, RET, EGFR, CCND1 a CDKN1B (p27/Kip1), byl zjištěn zvýšený HR u pacientů s amplifikací u minimálně dvou genů (HR = 4,66; 95% CI 1,5–14,43; p = 0,008). Závěr: V této studii byla určena frekvence somatických mutací a genových amplifikací u českých pacientů s karcinomem žaludku. Dále byla identifikována skupina genových amplifikací, které by mohly sloužit k odhadu prognózy pacientů. Pro ověření výsledků bude nutno provést validaci na rozšířeném souboru pacientů, pravděpodobně kombinací typicky malých souborů vzorků z více pracovišť. V případě potvrzení by vyšetřování této skupiny markerů mohlo najít uplatnění při racionálním rozhodování o léčbě, a tím zajistit celkové zlepšení přežívání pacientů s karcinomem žaludku.
Although the 5-year survival of patients with gastric cancer has improved only marginally over the past 20 years, some specific subgroups of patients survive significantly longer. Finding molecular markers for individualized prognosis has therefore become a major issue. The aim of this project was to profile somatic point mutations and gene amplifications to map their frequency in Czech gastric cancer patients and to identify potential prognostic markers. Material and methods: The group included 70 patients with histologically confirmed gastric cancer. FFPE samples were obtained from either endoscopic tissue biopsies or resections from patients undergoing surgery. The study included searching for somatic mutations in KRAS, BRAF, PIK3CA, EGFR, CTNNB1, TP53 and APC, and gene amplifications in a panel of 29 genes, including common (proto)oncogenes and tumor suppressors implicated in tumor initiation and progression. The results were correlated with clinical data including stage, localization, and histopathological subtype of carcinoma, as well as patient survival. Correlation with survival was evaluated by using the Kaplan-Meier method. The relative hazard ratios (HRs) were tested by means of multivariate analysis using Cox proportional hazards model. Results: Frequencies of aberrations were lower compared with those in the global gastric cancer population. Cluster analysis identified a group of profiles that correlated with poor survival (HR = 7.36; 95% CI 1.34–40.4; p = 0.022). Analysis within this group characterized by amplifications of PDGFRB, ERBB2, RET, EGFR, CCND1 and CDKN1B (p27/Kip1) revealed an increased HR for patients with amplification of at least two of these genes (HR = 4.66; 95% CI 1.5–14.43; p = 0.008). Conclusion: In this study, the frequencies of somatic mutations and gene amplifications in Czech patients with gastric cancer were determined. Furthermore, a group of gene amplifications that could be used to determine prognosis was identified. The results should be validated in an expanded group of patients, possibly by combining typical smaller sample sets from multiple centers. If confirmed, tests employing these markers could have potential for arriving at rational decisions about patient treatment, resulting in an overall improvement in the survival of patients with gastric cancer.
- MeSH
- amplifikace genu MeSH
- analýza přežití MeSH
- lidé MeSH
- multiplexová polymerázová řetězová reakce * MeSH
- mutace MeSH
- mutační analýza DNA MeSH
- nádory žaludku * genetika MeSH
- prognóza MeSH
- statistika jako téma MeSH
- techniky amplifikace nukleových kyselin MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Prognóza pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem zůstává vážná. Léčba inhibitory EGFR v 1. linii dává některým pacientům šanci na vyléčení, pokud je dosaženo resekability metastáz. Stejným režimem můžeme dosáhnout ústupu symptomů, oddálení progrese nemoci a prodloužit přežití. Podle analýzy klinického registru CORECT jsou při použití režimu FOLFOX v kombinaci s panitumumabem v 1. linii dosahovány lepší výsledky než v registrační studii III. fáze PRIME. Z léčby mají prospěch pacienti bez mutace onkogenů RAS.
The prognosis of patients with metastatic colorectal cancer remains serious. First line treatment with anti-EGFR antibodies provides an opportunity to cure some patients if metastases resectability is achieved. The same regimen can delay disease progression; achieve symptom relief and prolong patient survival. First line regimen FOLFOX + panitumumab used in routine practice in Czech Republic provides better results in comparison with phase III clinical trial PRIME according to the CORECT registry results. Benefit of the treatment is limited to patients without RAS mutations.
- MeSH
- analýza přežití * MeSH
- chemorezistence MeSH
- cílená molekulární terapie * MeSH
- erbB receptory * aplikace a dávkování farmakokinetika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- geny ras MeSH
- humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky, fáze II jako téma MeSH
- klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
- kolorektální nádory * farmakoterapie MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů * farmakoterapie MeSH
- mutace MeSH
- panitumumab MeSH
- přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
- registrace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
