2. doplněné a přepracované vydání 231 stran : ilustrace ; 30 cm
Vysokoškolská učebnice, která se zaměřuje na dezinfekci a sterilizaci.
- MeSH
- dezinfekce MeSH
- sterilizace MeSH
- Konspekt
- Veřejné zdraví a hygiena
- Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
- NLK Obory
- hygiena
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
Cíl: Cílem práce bylo zjistit a porovnat teoretické znalosti a praktické dovednosti vztahující se k dodržování pravidel hygieny rukou mezi perioperačními sestrami pracujícími na operačním sále. Mezi hlavní kontrolované oblasti šetření patřilo dodržování bezpečných zásad hygieny rukou včetně předepsané úpravy rukou u perioperačních sester. Metody: K průzkumnému šetření byla využita metoda dotazníkového šetření a zúčastněného skrytého pozorování, které vycházely z platného Metodického návodu - hygiena rukou při poskytování zdravotní péče, uveřejněného ve Věstníku MZ ČR 2012, částce 5. Sběr dat probíhal v rozmezí měsíců září 2018 až leden 2019. Celkem bylo provedeno 60 pozorování a rozdáno 60 dotazníků. Výsledky: Bylo zjištěno, že hygiena rukou je ve zdravotnických zařízeních provázena řadou chyb, přestože z dotazníkového šetření vyplynulo, že sestry jsou o ní velmi dobře informovány. Průzkum na operačních sálech zjistil pochybení v provádění hygienické dezinfekce rukou, úpravě rukou i chirurgické dezinfekci rukou. Pozorované sestry nedodržovaly správný postup dezinfekce rukou, zkracovaly délku expozice dezinfekčnímu prostředku nebo dezinfekci vůbec neprovedly. Téměř čtvrtina sester nedodržela předepsanou úpravu rukou. Závěr: Z porovnání výsledků dotazníkového a pozorovacího šetření vyplynulo, že respondentky mají často dobré teoretické znalosti, které v praxi nevyužívají a dopouštějí se tak chyb. Je třeba se zamyslet nad kvalitou pravidelného proškolování personálu o hygieně rukou i nad frekvencí a důkladností auditů a kontrol v této oblasti.
Aims: The aim of this study was to reveal and compare theoretical knowledge and practical skills related to the observance of hand hygiene rules among perioperative nurses working in operating rooms. Methods: The survey method was based on a questionnaire survey and hidden observation of hospital staff to determine compliance with the valid Methodical instructions - hand hygiene in the provision of health care, from the Bulletin of the Ministry of Health of the Czech Republic 2012, Volume 5. Data were collected for the period from September 2018 to January 2019. A total of 60 hidden observations was made, and 60 questionnaires were distributed. Results: Hand hygiene was accompanied by a number of errors in healthcare facilities, despite the fact that the questionnaire survey showed that nurses are very well informed of hand hygiene guidelines. Surveys in operating theatres revealed errors in performing hygienic hand disinfection, hand conditioning and surgical hand washing. The observed nurses did not follow the correct procedure for hand disinfection, shortened the duration of exposure to the disinfectant or did not disinfect at all. Almost 25% of nurses failed to carry out prescribed hand preparation. Conclusion: Comparison of the results of the questionnaire survey and the observation survey showed that the respondents often have good theoretical knowledge which they do not use in practice, and thus make mistakes. Consideration should be given to the quality of regular staff training on hand hygiene as well as the frequency and thoroughness of audits and controls in this area.
Cíl: Cílem práce bylo zjistit a porovnat teoretické znalosti a praktické dovednosti vztahující se k dodržování pravidel hygieny rukou mezi perioperačními sestrami pracujícími na operačním sále. Mezi hlavní kontrolované oblasti šetření patřilo dodržování bezpečných zásad hygieny rukou včetně předepsané úpravy rukou u perioperačních sester. Metody: K průzkumnému šetření byla využita metoda dotazníkového šetření a zúčastněného skrytého pozorování, které vycházely z platného Metodického návodu - hygiena rukou při poskytování zdravotní péče, uveřejněného ve Věstníku MZ ČR 2012, částce 5. Sběr dat probíhal v rozmezí měsíců září 2018 až leden 2019. Celkem bylo provedeno 60 pozorování a rozdáno 60 dotazníků. Výsledky: Bylo zjištěno, že hygiena rukou je ve zdravotnických zařízeních provázena řadou chyb, přestože z dotazníkového šetření vyplynulo, že sestry jsou o ní velmi dobře informovány. Průzkum na operačních sálech zjistil pochybení v provádění hygienické dezinfekce rukou, úpravě rukou i chirurgické dezinfekci rukou. Pozorované sestry nedodržovaly správný postup dezinfekce rukou, zkracovaly délku expozice dezinfekčnímu prostředku nebo dezinfekci vůbec neprovedly. Téměř čtvrtina sester nedodržela předepsanou úpravu rukou. Závěr: Z porovnání výsledků dotazníkového a pozorovacího šetření vyplynulo, že respondentky mají často dobré teoretické znalosti, které v praxi nevyužívají a dopouštějí se tak chyb. Je třeba se zamyslet nad kvalitou pravidelného proškolování personálu o hygieně rukou i nad frekvencí a důkladností auditů a kontrol v této oblasti.
Aims: The aim of this study was to reveal and compare theoretical knowledge and practical skills related to the observance of hand hygiene rules among perioperative nurses working in operating rooms. Methods: The survey method was based on a questionnaire survey and hidden observation of hospital staff to determine compliance with the valid Methodical instructions - hand hygiene in the provision of health care, from the Bulletin of the Ministry of Health of the Czech Republic 2012, Volume 5. Data were collected for the period from September 2018 to January 2019. A total of 60 hidden observations was made, and 60 questionnaires were distributed. Results: Hand hygiene was accompanied by a number of errors in healthcare facilities, despite the fact that the questionnaire survey showed that nurses are very well informed of hand hygiene guidelines. Surveys in operating theatres revealed errors in performing hygienic hand disinfection, hand conditioning and surgical hand washing. The observed nurses did not follow the correct procedure for hand disinfection, shortened the duration of exposure to the disinfectant or did not disinfect at all. Almost 25% of nurses failed to carry out prescribed hand preparation. Conclusion: Comparison of the results of the questionnaire survey and the observation survey showed that the respondents often have good theoretical knowledge which they do not use in practice, and thus make mistakes. Consideration should be given to the quality of regular staff training on hand hygiene as well as the frequency and thoroughness of audits and controls in this area.
- MeSH
- dezinfekce rukou normy MeSH
- hygiena rukou * normy statistika a číselné údaje MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- operační sály normy statistika a číselné údaje MeSH
- ošetřovatelství na operačním sále * normy statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rukavice chirurgické statistika a číselné údaje MeSH
- zdravotní sestry statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Vydání první 121 stran : ilustrace, tabulky ; 30 cm
Učebnice se zaměřuje na bezpečnost v perioperační péči. Určeno vysokoškolským studentům a odborníkům v praxi.
- MeSH
- bezpečnost MeSH
- perioperační péče metody MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Publikační typ
- učebnice MeSH
Cíl: Cílem průzkumného šetření bylo zjistit, zda se respondenti setkali s nežádoucí událostí při používání elektrochirurgického přístroje, jak mají na vybraných operačních sálech nastavená preventivní opatření ve vztahu k elektrochirurgii a zda jsou na těchto pracovištích dodržována obecně platná doporučení související s používáním elektrochirurgických přístrojů. Metody: Pro sběr dat byla zvolena kvalitativní metoda polostrukturovaného rozhovoru se 6 respondenty (vrchní/staniční sestry operačních sálů) ze tří zdravotnických zařízení v rámci jednoho kraje doplněná o zúčastněné pozorování na operačních sálech. Výzkumné šetření probíhalo od července do září 2018. Pozorování probíhalo v rámci operačního programu namátkově. Tvorba záznamového archu vycházela z doporučení Competency & Credentialing Institutu zaměřených na bezpečnou perioperační péči v oblasti elektrochirurgie. Výsledky: Bylo zjištěno, že se všichni respondenti setkali s nežádoucí událostí v oblasti elektrochirurgie a že sledovaná pracoviště nemají vypracovanou vlastní směrnici k této problematice. Proškolování personálu v této oblasti se v jednotlivých zdravotnických zařízeních lišilo. Více problematických okamžiků bylo zaevidováno v části před zahájením operace a v jejím průběhu. Mezi významnější zjištění patřilo, že si na pracovištích předem neověřují, zda budou použita hořlavá anestetika a alkoholová dezinfekce. V některých případech se personál spoléhal pouze na kontrolu přístrojem a vizuálně si danou situaci neověřoval. Závěry: Většina obecně platných bezpečnostních opatření stanovených výrobcem či odbornými společnostmi byla dodržována. Identifikované problémy většinou spočívaly v provádění úkonů nekompetentní osobou popřípadě nedodržováním doporučení od výrobce elektrochirurgických přístrojů.
Aim: The aim of the survey was to find out whether the respondents encountered an undesirable event in the use of electrosurgical equipment, as well as preventive measures in relation to electrosurgery set in selected operating theaters and whether generally valid recommendations related to the use of electrosurgical equipment are followed. Methods: For data collection, a qualitative method of semi-structured interview with 6 respondents (head/station nurses of operating theaters) from three medical facilities within one region was chosen, which was supplemented by participating observation in operating theaters. The survey was conducted from July to September 2018. The observation was carried out at random within the operational program. Recording sheet creation was based on recommendations of the Competency & Credentialing Institute focused on safe perioperative care in the field of electrosurgery. Results: It was found that all respondents encountered an undesirable event in the field of electrosurgery and that the monitored workplaces did not have their own guidelines on this issue. The training of staff at this area varied from one healthcare facility to another. More problematic moments were registered in the stage before and during the operation. Among the more significant findings was that they did not verify in advance at the workplace whether flammable anesthetics and alcohol disinfection would be used. In some cases, the staff relied solely on a machine check and did not verify the situation visually. Conclusions: Most of the generally applicable safety precautions specified by the manufacturer or by specialist companies have been followed. The problems identified mostly consisted in performing tasks by an incompetent person or by not following the recommendations of the manufacturer of electrosurgical devices.
Práce sester pracujících na centrální a přísálové sterilizaci má nezastupitelné místo při přípravě sterilních zdravotnických prostředků používaných ve zdravotnictví. Sestry pracující na tomto úseku jsou vystaveny celé řadě rizikových faktorů, které je mohou zatěžovat jak po fyzické, tak i psychické stránce. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak sestry pracující na úseku centrální a přísálové sterilizace subjektivně hodnotí své pracovní prostředí a jaká je jejich fyzická a psychická pracovní zátěž. Bylo zjištěno, že pracovní prostředí, jak z hlediska personálního zabezpečení, tak i mikroklimatických podmínek, hodnotí lépe sestry pracující na přísálové sterilizaci oproti sestrám na centrální sterilizaci. Psychická pracovní zátěž byla u obou sledovaných skupin vyhodnocena prostřednictvím Meisterova dotazníku jako zátěž prvního stupně, při které není pravděpodobné ovlivnění zdraví, subjektivního stavu a výkonnosti.
The work of nurses working in central and operation theater sterilization units has an irreplaceable role in the preparation of sterile medical devices used in health care. Nurses working in this section are exposed to a number of risk factors that can affect them both physically and mentally. The aim of the research was to find out how nurses working in the central and suction sterilization sections subjectively assess their physical and mental working environment and their workload. It has been found that the working environment, both in terms of personnel security and microclimatic conditions, is better rated by nurses working in operation theater sterilization than nurses in central sterilization. The psychological workload was evaluated by Meister's questionnaire as a first-degree burden in both monitored groups, which is unlikely to affect health, subjective status and performance.
Péče o chirurgické nástroje je nedílnou součástí přípravy na operační výkon. Správná péče o chirurgické instrumentárium má vliv nejen na bezpečnost pacienta, ale i na kvalitu a životnost nástrojů. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak perioperační sestry/porodní asistentky pečují o chirurgické nástroje. Bylo zjištěno, že perioperační sestry/porodní asistentky se snaží dodržovat obecně platné zásady péče o chirurgické nástroje, nicméně byly zjištěny i některé nedostatky, které by mohly mít negativní vliv jak na kvalitu a životnost nástrojů, tak i na bezpečnost pacientů při operačním výkonu.
Caring for surgical instruments is an integral part of preparation for surgery. Appropriate care of surgical instruments has an impact not only on patient safety, but also on their quality and tool life. The aim of the research was to determine how perioperative nurses/midwives are caring for surgical instruments. It was found that Perioperative nurses/midwives endeavor to comply with generally applicable principles of surgical care, but some shortcomings have also been identified that could have a negative impact on both the quality and life of the instruments, as well as the safety of patients in surgical procedures.
Východiska: Příspěvek popisuje problematiku perioperačního bezpečnostního procesu (PBP) v praxi ve vztahu k regionu, ve kterém sestry pro perioperační péči pracují. Realizace šetření byla provedena ve 4 zdravotnických zařízeních východočeského a západočeského regionu. Cíl: Ve výzkumném šetření byly stanoveny 4 cíle: zjistit informovanost respondentek o PBP, zda a jak dlouho se na pracovištích respondentek používá PBP, jak respondentky vnímají přínosnost PBP pro pacienta a jak jsou respondentky spokojeny s nastavením PBP na jejich pracovišti. Metodika: Pro výzkum byl sestaven 27 položkový dotazník vlastní tvorby. Výsledná data byla vyhodnocována deskriptivní statistkou a neparametrickým Mannovým–Whitneyovým testem. Výzkumného šetření se zúčastnilo 61 respondentek ze zdravotnických zařízení východočeského a západočeského regionu, z toho 45 instrumentujících a obíhajících sester a 16 anesteziologických sester z gynekologických a centrálních operačních sálů 4 zdravotnických zařízení na území východočeského a západočeského regionu. Výběr respondentek byl záměrný, všechny souhlasily se zařazením do výzkumného šetření. Výsledky: Bylo zjištěno, že na pracovištích respondentek je využíván PBP ± 3 roky (průměrná hodnota 3,29, směrodatná odchylka 0,85). Informovanost respondentek o PBP je hodnocena jako výborná. Většina respondentek je spokojena s nastavením PBP na jejich pracovišti a přínosnost PBP pro pacienty většina z nich vní- má jako velmi vysokou. Závěry: PBP je nedílnou součástí každého operačního výkonu a je nutné, aby byl prováděn na všech pracovištích v souladu s rezortním bezpečnostním cílem.
Background: e paper describes the problems of perioperative safety process (PBP) in practice in relation to the region in which perioperative care nurses work. Realization of research was performed in 4 health facilities in the territory of the East and the West Bohemian region. Aim: We established four goals in our research: to determine the level of awareness of respondents about PBP, whether and how long the responders used PBP in their workplaces, how perioperative care nurses perceive the utility of PBP for the patient and how responders are satisfied with setting of PBP in their workplace. Methods: We compiled 27 – items questionnaire for our research. e resulting data were evaluated by descriptive statistics and neparametrical Mann–Whitney test. 61 responders participated in this research. e research sample consisted of 45 perioperative care nurses and 16 anestethic nurses from gynaecological and central operating rooms of four health facilities in the territory of the East and the West Bohemian region. e respondents agreed with the research. Results: We found that on workplace of all respondents is used the perioperative safety process for ± 3 years (average 3.29, standard deviation 0.85). e awareness of respondents about perioperative safety process was evaluated as excellent. Most of respondents are satisfied with the setting of perioperative safety process on their workplace and their perceive the utility of perioperative safety process as very high. Conclusion: Perioperative safety process is the integral part of every operation and it´s required to be carried at all workplaces in accordance with departmental safety objective.
Vydání první 151 stran : ilustrace, tabulky ; 29 cm
Učebnice se zabývá problematikou dezinfekce a sterilizace ve zdravotnictví.; Publikace je rozdělena do šesti kapitol zabývajících se problematikou dezinfekce, předsterilizační přípravy, vlastního procesu sterilizace, hygieny rukou, zdravotnických prostředků a výsledků studie zaměřené na hodnocení vlivu předsterilizační přípravy na chirurgické instrumentarium.
- MeSH
- dezinfekce MeSH
- sterilizace MeSH
- zdravotnická zařízení MeSH
- Publikační typ
- učebnice MeSH
