Purpose: To comprehensively analyze the work duties of students from the Faculty of Social Studies at the University of Ostrava during the COVID-19 pandemic, focusing on the perspectives and discourses of those involved in managing the crisis. Methods: Interpretive paradigm, qualitative strategies, situational analysis, questionnaire survey, semi-structured interview. Results: The result is a presentation of the discourses of different actors involved in the students' work duties. The students felt dissatisfaction with their work duty and valued the experience gained. The public administration authorities perceived inconsistency in the practices between the political subdivisions and appreciated the students' motivation to help. Social service organisations pointed out an absence of a crisis management methodology. Conclusion: Social work educators should prepare students for mandatory work duties during crises or emergencies, such as at that time ongoing pandemic. They should also offer compulsory elective courses that introduce students to nursing activities needed during work duties, such as general care, meal preparation, and communication with clients. Recommendations for social service organisations and public administration should focus on crisis management and mentoring.
- Klíčová slova
- pracovní povinnost,
- MeSH
- analýza dat MeSH
- COVID-19 * MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- práce statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- sociální práce metody MeSH
- studenti * statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Studie se opírá o výzkum osob pečujících o blízké po cévní mozkové příhodě mimo veřejné instituce - tzv. neformálních pečujících. Jejím cílem bylo vytvořit typologii pečujících, která odráží jejich způsob konstrukce identity, přístup k vlastním emocím, reflexi a prožívání péče, formy komunikace nebo způsoby práce s informacemi. Metody: Výzkum byl veden kvalitativním přístupem s využitím principů biografického výzkumu. Studie vychází z třiceti polostrukturovaných rozhovorů. Jejich prostřednictvím byly identifikovány oblasti, v nichž pečující mluvili sami o sobě a jimiž se navzájem odlišují v prožívání své role pečujícího. Výzkum byl doplněn o dotazníkové šetření k doplnění demografických a dalších dat na stejném vzorku. Výsledky: Výsledkem studie je typologie, která obsahuje pět čistých typů neformálních pečujících o blízké po cévní mozkové příhodě: (1) racionální, (2) sebekonstruující, (3) depresivní, (4) tradiční a (5) optimistický typ. Diskuse: Výsledky studie jsou diskutovány v kontextech péče obecně a v komparaci s výzkumy zabývajícími se tím, jak se neformální pečující vyrovnávají se sníženou autonomií, emocemi, genderem nebo jejich přístupem k informovanosti. Závěr: V rámci uvedených typů se pečující vyznačují růzností ovládání svých emocí, rozmanitým vztahem k sobě nebo uvažováním o budoucnosti. Zařazení do typů závisí na velikosti zátěže pečujícího, době pečování, možnostech pomoci či osobnostním zaměření. Tato typologie může být užitečná jak analyticky, tak z hlediska potenciálních intervencí k podpoře informovanosti a sdílení zkušeností pečujících.
Introduction: The study is underpinned by the research of people providing care to relatives after a cerebrovascular accident outside the sphere of public institutions - so called informal carers. The aim was to create a typology of these carers, reflecting their way of constructing identity, their attitude to their own emotions, their reflections on and experience with caring, their forms of communication, and how they work with information. Methods: The research was led by a qualitative approach with the use of the principles of biographical research. It is based on thirty semi-structured interviews. Areas were identified within these interviews in which the carers reflected on themselves. Through these areas, the carers differ in the ways in which they experience their roles of carers. The research was complemented with a questionnaire survey in order to acquire demographic and other data from the same sample. Results: The result of the study is a typology which contains five pure types of informal carers who provide care to family members after a Cerebrovascular Accident (CVA): (1) rational, (2) self-construing, (3) depressive, (4) traditional and (5) optimistic. Discussion: The results of the study are discussed in the context of caregiving in general, and in comparison with research focusing on the ways in which carers cope with decreased autonomy, emotions, gender, or their approach to obtaining information. Conclusions: Within the above types, carers differed in the variety of ways in which they controlled their emotions, in the different relationships to self, or in their reflections on the future. Which category an individual carer fell into depended on the volume of care they provided, how long they had been providing it, the possibilities to obtain support or assistance, and the personality of the carer. This typology may be useful from the analytical perspective, as well as from the perspective of potential interventions aimed at the dissemination of information and the sharing of the carers' experience.
- MeSH
- cévní mozková příhoda * MeSH
- lidé MeSH
- osoby pečující o pacienty * psychologie MeSH
- rodina MeSH
- výzkum MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
