Úvod: Se současným rostoucím trendem časného propuštění novorozence z nemocnice stoupá význam a potřeba hodnocení efektivity kojení v prvních dnech života dítěte. V této studii jsme zvolili LATCH skórovací systém ke zkoumání vztahu mezi časným hodnocením kojení a mírou výlučného kojení při propuštění, v 6 týdnech, ve 4 a 6 měsících po porodu. Metodika: Na námi studovaném souboru 308 dětí jsme analyzovali vztah mezi hodnotou LATCH skóre a výlučným kojením. LATCH skóre bylo hodnoceno během prvních 24 hodin po porodu a poté před propuštěním z nemocnice. Byla rovněž provedena analýza kvality predikce kojení v 6 týdnech a 6 měsících věku dítěte na základě LATCH skóre. Výsledky: Skupina novorozenců, kteří byli při propouštění výlučně kojeni, vykazovala signifikantně vyšší LATCH skóre hodnocené během prvních 24 hodin života (p = 0,003). Společně se skupinou novorozenců, kteří byli při propouštění plně kojeni, vykazovali také signifikantně vyšší LATCH skóre hodnocené při propouštění (p < 0,001). Dále podle hodnocení výživy v 6 týdnech, 4 měsících a 6 měsících měla skupina kojených novorozenců vždy významně vyšší LATCH skóre. Závěr: LATCH skóre představuje jednoduchý nástroj hodnocení kojení, a to již během prvních 24 hodin života dítěte. Na námi studované kohortě dětí se LATCH skóre neukázalo jako jednoznačný prediktor délky kojení. Ale s nižšími hodnotami LATCH skóre se pojí vyšší riziko potřeby dokrmování dítěte umělou mléčnou formulí, potřeby zvýšené asistence při kojení a následné péče po propuštění.

Introduction: The current growing trend of early discharge of newborns from hospital increases the importance and need for an assessment of breastfeeding effectiveness in the first days of a baby’s life. In this study, we have selected the LATCH scoring system to study the relationship of the early breastfeeding assessment and the exclusive breastfeeding rate at discharge, at 6 weeks, 4 and 6 months postpartum. Methods: We have analyzed the relationship between the LATCH score and exclusive breastfeeding in a study group of 308 children. The LATCH score was assessed first within 24 hours of birth and second at hospital discharge. In addition, we have analyzed the quality of predicting the infant breastfeeding at 6 weeks and 6 months postpartum based on the LATCH score. Results: The group of newborns who were exclusively breastfed at discharge showed a significantly higher LATCH score assessed within first 24 hours after birth (p = 0.003). Together with the group of newborns who were fully breastfed at discharge, they also showed significantly higher LATCH score assessed at discharge (p < 0.001). Equally, the LATCH score of the group of breastfed newborns was always significantly higher based on the nutritional assessment at 6 weeks, 4 months and 6 months postpartum. Conclusions: The LATCH score is a simple tool to assess breastfeeding as early as in the first 24 hours of baby’s life. In our study group of children, the LATCH score was not proven as a unique predictor of the breastfeeding duration. However, lower values of the LATCH score indicate higher risk of formula feeding, increased breastfeeding assistance and post-discharge follow-up services.

• Klíčová slova
• délka kojení, LATCH skóre,
• MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kojení * MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

Monitoring vitálních funkcí je nezbytnou a důležitou součástí péče o novorozence na všech typech oddělení neonatologie. Mezi základní sledované parametry patří srdeční akce, dechová frekvence a saturace hemoglobinu kyslíkem. Monitorovací metody se dělí na invazivní a neinvazivní, ty dále na bezdotykové a v praxi více rozšířené dotykové metody. Přehledový článek představuje standardní i méně standardní metody neinvazivního měření vitálních funkcí u novorozenců. V závěru článku autoři prezentují experimentální systém zahrnující senzorickou podložku se zabudovaným optickým vláknem pro snímání srdeční a dechové frekvence novorozence, vyvíjenou ve spolupráci s vědci Technické univerzity v Ostravě.

Monitoring of vital signs is an essential and important part of the care for newborns in all types of neonatology departments. The basic monitored parameters include heart rate, respiratory rate, and peripheral blood oxygen saturation. Monitoring methods can be classified to invasive and non-invasive, the latter further into contactless and (more widespread in practice) contact methods. The review article presents standard as well as less common standard methods of non-invasive measurement of neonatal vital signs. At the end of the article, the authors present an experimental system including a sensory pad with a built-in optical fiber for sensing the heart and respiratory rate of a newborn developed in cooperation with scientists of the Technical University of Ostrava.

• MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí * metody   MeSH
• novorozenec MeSH
• vitální znaky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• asfyxie novorozenců * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci novorozenců diagnóza   terapie   MeSH
• novorozenec MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• bakteriální infekce * diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• chlamydiové infekce diagnóza   terapie   MeSH
• gonorea diagnóza   terapie   MeSH
• infekce močového ústrojí diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mykoplazmové infekce diagnóza   terapie   MeSH
• nemoci novorozenců MeSH
• novorozenec MeSH
• pertuse diagnóza   terapie   MeSH
• sepse diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• streptokokové infekce diagnóza   terapie   MeSH
• syfilis diagnóza   terapie   MeSH
• tuberkulóza diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

OBJECTIVES: The objective of this study was to determine the incidence of neoplastic diseases and associated risk factors in the early stages of life. METHODS: Data were retrospectively assessed in 730,000 live births between 2000 and 2019. The occurrence of tumors was monitored in the neonatal, infant (1-12 months), and toddler (13-24 months) periods. Risk factors were divided into demographic, internal, and environmental factors. The control group consisted of subjects in the same age category without oncological diseases. RESULTS: A total of 452 neoplastic diseases were diagnosed in the study sample. In total, 24% (110/452) manifested during the neonatal period, 45% (203/452) in infants, and 31% (139/452) at the age of 13-24 months. Any genetic disease (OR 26.68; 95% CI 7.64-93.12) and medications used by the mother (OR 3.07; 95% CI 1.32-7.15) were identified as risk factors. Without adjustment for all factors, asphyxia in the first minute, a younger age of the mother, lower pregnancy, and the presence of a congenital defect manifested themselves as risk factors. CONCLUSIONS: The highest risk factors for the development of early childhood tumors were identified as with medications used by the mother before or during pregnancy and genetic diseases.

• MeSH
• kojenec MeSH
• leukemie * epidemiologie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• matky MeSH
• nádory * epidemiologie   etiologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

INTRODUCTION: The study aim was to test the safety and efficacy of a pad with optic fibers developed for monitoring newborn respiratory rate (RR) and heart rate (HR). METHODS: Thirty New Zealand White rabbits were included, divided by weight into three groups. RR and HR were measured using two methods for each rabbit: ECG electrodes as the reference method and a newly developed pad with an experimental fiber optic system (EFOS) as the experimental method. RESULTS: Analysis was performed on data for 29 rabbits (10 female, 34%; 19 male, 66%). EFOS performed better at measuring RR compared with HR. RR values did not differ significantly between the methods for the whole group (p = 0.151) or within each sex (female: p > 0.999; male: p = 0.075). Values for HR, however, did differ between methods for the whole group of animals (p < 0.001) and also within groups by sex (female: p < 0.001; male: p = 0.006). CONCLUSION: The results of this preclinical study demonstrate the potential of this non-invasive method using a fiber optic pad to measure HR and RR.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC) je život ohrožující stav, vznikající v důsledku narušení rovnováhy mezi jednotlivými složkami hemostatických mechanismů. Donošení i nedonošení novorozenci patří mezi rizikové pacienty pro rozvoj závažné koagulopatie, přesto diagnóza DIC není u novorozenců častá. V novorozeneckém věku je DIC spojována především s peripartální asfyxií a infekcí. Autoři prezentují kazuistiku novorozence s vývojem DIC po porodním poranění břišních orgánů. Akutní chirurgický výkon v kombinaci s intenzivní terapií rozvinuté koagulopatie vedl k úspěšnému vyléčení pacienta.

Disseminated intravascular coagulopathy (DIC) is a life-threatening condition resulting from an imbalance between the various parts of hemostatic mechanisms. All neonates are at risk for developing severe coagulopathy however DIC diagnosis is not common in newborns. In neonatal age, DIC is mainly associated with peripartum asphyxia and infection. The authors present a case report of a newborn with the development of DIC after a birth injuries abdominal organs. Acute surgery combined with intensive therapy for advanced coagulopathy has led to the successful cure of the newborn.

• Klíčová slova
• diseminovaná intravaskulární koagulopatie,
• MeSH
• koagulopatie * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• porodní poranění novorozence komplikace   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Tumory srdce u dětí patří mezi vzácná onemocnění. Převažují benigní nádory. Nejčastějším srdečním tumorem je rhabdomyom, který s fibromem a perikardiálním teratomem tvoří většinu nádorů v dětské populaci. Maligní a metastatické formy jsou vzácné. Tumory mohou být asymptomatické, projevovat se nespecifickými příznaky, nebo mít symptomy srdečního selhávání, arytmií, embolizačních příhod. Chirurgická léčba je indikována u asymptomatických větších nádorů, v místech, kde je možné bezpečné odstranění, a dále u symptomatických tumorů. U maligních tumorů je doplněna radioterapie a chemoterapie.

Heart tumors in children Heart tumors in children are a rare disease. Benign tumors predominate. The most common cardiac tumor is rhabdomyoma, which, with fibroma and pericardial teratoma, forms the majority of tumors in the pediatric population. Malignant and metastatic forms are rare. Tumors may be asymptomatic, present with non-specific symptoms or have symptoms of heart failure, arrhythmias, embolism. Surgical treatment is indicated for asymptomatic larger tumors, where safe removal is possible and symptomatic tumors. In malignant tumors, radiotherapy and chemotherapy are added.

• MeSH
• dítě MeSH
• fibrom diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory srdce * diagnóza   terapie   MeSH
• rhabdomyom diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• diabetes mellitus MeSH
• glukosa MeSH
• hyperglykemie diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• inzulin terapeutické užití   MeSH
• inzulinové infuzní systémy MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec * MeSH
• rizikové faktory MeSH
• vrozené vady MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec * MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH