The aim of this study was to describe and quantify pharmacokinetics of ampicillin used prophylactically in cardiac surgery both with and without cardiopulmonary bypass (CPB) using population pharmacokinetic analysis in order to propose an optimal dosing strategy. Adult patients undergoing cardiac surgery and treated with prophylactic dose of 2 g ampicillin were enrolled to this prospective study. Blood samples were collected according to the study protocol and ampicillin plasma concentrations were measured using HPLC/UV system. A three-stage population pharmacokinetic model using nonlinear mixed-effects modelling approach was developed. Totally 273 blood samples obtained from 20 patients undergoing cardiac surgery with the use of the CPB and 20 patients without CPB use were analyzed. Two-comparmental model best fits ampicillin concentration-time data. Mean ± SD body weight-normalized ampicillin central and peripheral volume of distribution was 0.12 ± 0.02 L/kg and 0.15 ± 0.03 L/kg, respectively, while mean ± SD ampicillin clearance in typical patient with eGFR of 1.5 mL/s/1.73 m2 was 1.17 ± 0.05 L/h. The use of CPB did not significantly affect the pharmacokinetics of ampicillin. When administering 2 g of ampicillin before surgery, an additional dose should be administered to reach the PK/PD target of fT > MIC = 50% if the operation lasts longer than 430 min in patients with moderate to severe renal impairment, 320 min in patients with mild renal impairment, 220 min in patients with normal renal function status or 140 min in patients with an augmented renal clearance.
The objectives of this study were to develop a population pharmacokinetic model of prophylactically administered cefazolin in patients undergoing cardiac surgery with and without the use of the cardiopulmonary bypass of both existing types-standard (ECC) and minimallyu invasive extracorporeal circulation (MiECC)-and to propose cefazoline dosing optimization based on this model. A total of 65 adult patients undergoing cardiac surgery were recruited to this clinical trial. A prophylactic cefazolin dose of 2 g was intravenously administered before surgery. Blood samples were collected using a rich sampling design and cefazolin serum concentrations were measured using the HPLC/UV method. The pharmacokinetic population model was calculated using a nonlinear mixed-effects modeling approach, and the Monte Carlo simulation was used to evaluate the PK/PD target attainment. The population cefazolin central volume of distribution (Vd) of 4.91 L increased by 0.51 L with each 1 m2 of BSA, peripheral Vd of 22.07 L was reduced by 0.77 L or 0.79 L when using ECC or MiECC support, respectively, while clearance started at 0.045 L/h and increased by 0.49 L/h with each 1 mL/min/1.73 m2 of eGFR. ECC/MiECC was shown to be covariate of cefazolin Vd, but without relevance to clinical practice, while eGFR was most influential for the PK/PD target attainment. The standard dose of 2 g was sufficient for PK/PD target attainment throughout surgery in patients with normal renal status or with renal impairment. In patients with augmented renal clearance, an additive cefazolin dose should be administered 215, 245, 288 and 318 min after the first dose at MIC of 4, 3, 2 and 1.5 mg/L, respectively.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
INTRODUCTION: This work is focused on mapping issues of hemostasis in patients during continuous renal replacement therapy, or the possible impact of the use of anticoagulants. METHODS: The study included 30 consecutive patients requiring continuous renal replacement therapy following cardiac surgery in the period of 2009 to 2012. Patients were placed into 2 branches according to the selected method of anticoagulation (regional citrate anticoagulation-RCA, unfractionated heparin UFH). According to the given scheme (t1-t7) thromboelastography and laboratory testing related to the testing of blood clotting during continuous renal replacement therapy were performed. RESULTS: The average lifespan of a hemofilter during continuous renal replacement is 58.13 ± 9.968 hours. During continuous renal replacement therapy there are significant changes in the initiation of coagulation according to thromboelastographic parameters (R, K, alpha angle) in both branches of anticoagulation. The maximum image changes in hemostasis occur around 24 hours (t4) from the start of the procedure. The nature of the changes is the procoagulant activity in these parameters. In the branch of regional citrate anticoagulation a higher value of functional fibrinogen is apparent. There was no significant difference in the activation of native blood between UFH and RCA. CONCLUSIONS: During continuous renal replacement therapy significant changes occur in the thromboelastographic image and the laboratory parameters in blood clotting. The nature of the change is the procoagulant activity. The question remains about the complexity of the changes that TEG is not able to detect, especially in the cellular area.
- MeSH
- antikoagulancia farmakologie terapeutické užití MeSH
- hemokoagulace účinky léků MeSH
- hemostáza účinky léků MeSH
- heparin farmakologie terapeutické užití MeSH
- kardiochirurgické výkony MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- monitorování fyziologických funkcí MeSH
- náhrada funkce ledvin škodlivé účinky metody MeSH
- senioři MeSH
- tromboelastografie MeSH
- trombóza prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cílem této studie bylo posoudit výsledky dialyzovaných pacientů, kteří podstoupili operaci srdce. Retrospektivně jsme hodnotili 36 dialyzovaných pacientů s průměrným věkem 63 ± 9,4 roku, kteří podstoupili srdeční operaci. Operace typu našití aortokoronárního bypassu (CABG) byla provedena u 27 pacientů (75 %), izolovaná operace srdeční chlopně u dvou (5,5 %), kombinovaný výkon CABG a operace chlopně v pěti případech (13,8 %), kombinace operace chlopně a metody MAZE u jednoho pacienta, operace chlopně + CABG a metoda MAZE u jednoho pacienta, výkon na ascendentní aortě v jednom případě, sutura poraněné pravé komory u jednoho pacienta a exstirpace infikovaných trombů z pravé síně u jednoho pacienta. Nemocniční mortalita dosahovala 11,1 %. Všechna úmrtí nastala u pacientů, kteří podstoupili urgentní výkon. Ke dvěma úmrtím došlo u pacientů, kteří podstoupili srdeční operaci za použití mimotělního oběhu (náhrada vzestupné aorty a odstranění infikovaného trombu), dále zemřel jeden pacient, který prodělal suturu poraněné pravé komory a jeden pacient, který podstoupil konvenční revaskularizaci myokardu. Jednoleté přežívání bylo 77,8 %. Obecně navrhované prediktory zvýšené pozdní úmrtnosti jsou srdeční selhání, akutní operace, složitost chirurgických zákroků (chirurgie chlopní, kombinované výkony a výkony na ascendentní aortě) a pooperační syndrom nízkého srdečního výdeje. U pacientů závislých na dialýze má CABG přijatelné riziko. Výsledky u pacientů s postiženou chlopní v kombinaci s ischemickou chorobou srdeční jsou lepší při včasném načasování operace, a to ještě před nástupem příznaků srdečního selhání.
The purpose of this study was to review the outcome of dialysis-dependent patients undergoing cardiac surgery. We retrospectively reviewed 36 dialysis-dependent patients with a mean age of 63 ± 9.4 years who underwent cardiac operations. Surgery included coronary artery bypass grafting (CABG) in 27 patients (75%), valve surgery in 2 (5.5%), combined CABG plus valve surgery in 5 (13.8%), combined valve surgery and MAZE procedure in 1 patient, combined valve surgery, CABG and MAZE procedure in 1 patient, major aortic surgery in 1 patient, suture of injured right ventricle in 1 patient and extirpation of infected right atrial thrombus in 1 patient. In-hospital mortality rate was 11.1%. All the deaths occurred in patients who underwent urgent procedure. Two of the deaths occurred in patients who underwent cardiac surgery procedure on pump (ascending aorta replacement and infected thrombus removing), one death occurred in a patient who underwent suture of injured right ventricle and another one death occurred in a patient who underwent the conventional myocardial revascularization. The survival was 77.8% at 1 year. Generally suggested predictors of increased late mortality are heart failure, urgent/emergent surgery, the complexity of the surgical procedures (valve surgery, combined CABG, valve and major aortic surgery) and postoperative low cardiac output syndrome. In dialysis-dependent patients, CABG has an acceptable risk. Results in patients affected by valve lesions associated or not with coronary artery disease are improved by an early referral to surgery, before the onset of symptoms of heart failure.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- chronické selhání ledvin * komplikace mortalita terapie MeSH
- dialýza ledvin * MeSH
- kardiochirurgické výkony * metody mortalita statistika a číselné údaje MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace epidemiologie etiologie MeSH
- příčina smrti MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Udržení adekvátní perfuze cílových orgánů hraje zásadní roli v managementu kardiogenního šoku, který je stále zatížen vysokou mortalitou. Pokud farmakologická léčba společně se snahou o ovlivnění příčiny srdečního poškození selhávají, je nutno bezprostředně zvážit zavedení mechanické podpory oběhu k zajištění orgánové perfuze. K dočasné podpoře oběhu je využíváno více typů podpor zahrnující intraaortální balonkovou kontrapulzaci, mimotělní membránovou oxygenaci, perkutánně nebo chirurgicky implantované srdeční podpory. V přehledu je šířeji diskutována problematika jednotlivých typů podpor oběhu, zkušenosti s nimi a jejich role v managementu kardiogenního šoku.
The maintenance of adequate end‑organ perfusion is the cornerstone of cardiogenic shock management, which still carries a poor prognosis. Mechanical circulatory support to ensure organ perfusion is required once pharmacological therapy together with the effort to affect the cause of heart failure is less effective or fails. There are currently several circulatory support options, including intra‑aortic balloon counterpulsation, extracorporeal membrane oxygenation and percutaneously or surgically implanted ventricular assist devices. The role of, and experience with, each of these support devices in the management of cardiogenic shock is broadly discussed in this review.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- echokardiografie transezofageální přístrojové vybavení MeSH
- intraaortální balónková pumpa MeSH
- kardiogenní šok * patofyziologie terapie MeSH
- kardiostimulace umělá MeSH
- katétry MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- kontrapulzace MeSH
- koronární angioplastika metody MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- mimotělní membránová oxygenace přístrojové vybavení využití MeSH
- podpůrné srdeční systémy * MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- prospektivní studie MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- zdravotnické prostředky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
