- MeSH
- antrax diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- chřipka lidská diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- epidemie * MeSH
- hemoragická horečka Ebola diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- hemoragická horečka krymská diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- horečka Lassa diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- koronavirové infekce diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- koronavirus MERS izolace a purifikace účinky léků MeSH
- kvantitativní polymerázová řetězová reakce metody MeSH
- lidé MeSH
- marburgská horečka diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- mor diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- pravé neštovice diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- syndrom akutního respiračního selhání * diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- virus SARS izolace a purifikace účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- antrax epidemiologie klasifikace patologie MeSH
- Bacillus anthracis patogenita MeSH
- biologická válka MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- antrax epidemiologie přenos MeSH
- intravenózní abúzus drog MeSH
- uživatelé drog MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
- Geografické názvy
- Německo MeSH
- MeSH
- antrax * epidemiologie prevence a kontrola přenos MeSH
- Bacillus anthracis izolace a purifikace patogenita účinky léků MeSH
- bioterorismus MeSH
- lidé MeSH
- záplavy * MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
- MeSH
- antrax epidemiologie přenos MeSH
- hlášení nemocí statistika a číselné údaje MeSH
- uživatelé drog MeSH
- závislost na heroinu MeSH
- Geografické názvy
- Skotsko MeSH
Antrax – sněť slezinná, patří již od 40. Let 20. Století mezi nejvážnější kandidáty jak pro válečné tak teroristické použití. Jeho původce, Bacillus anthracis, vzhledem ke svým výjimečným vlastnostem, představuje i dnes velmi nebezpečnou rozbraň. Bioexperti oceňují především snadnou manipulaci s antraxovými sporami, jejich relativně jednoduchou výrobu ve velkých kvantech a stabilitu při dlouhodobém skladování. Nejobávanější hrozbu představuje rozptyl antraxových spor ve formě aerosolu vzhledem k jejich značné odolnosti v zevním prostředí a poměrně malé infekční dávce. Vdechnutí spor vyvolává v průběhu 3-10 ale až i 43 dnů inhalační antrax. Příznaky typické pneumonie se však nestačí rozvinout pro rychle se vyvíjející intoxikaci a šok. Smrtnost přesahuje 85 %. Protože bioteroristé neinformují předem o svých aktivitách, biologický útok antraxovým aerosolem, který je neviditelný, bez chuti a zápachu, by proběhl pravděpodobně utajeně. Jeho první indikací by byl náhlý a nezvyklý počet osob s těžkým chřipkovitým onemocněním, jež by u většiny z nich skončil do 48 hodin smrtí. Na rychlosti stanovení správné diagnózy a zavedení protiepidemických opatření bude záviset Život exponované populace. Zpoždění terapie jen o hodiny může podstatně snížit možnost přežití postižených osob. Protože dnes pouze málo lékařů mělo možnost vidět byť by jediný případ antraxu, jsou v článku přehledně uvedeny klinické, diagnostické a epidemiologické charakteristiky této infekce. Mimo standardní kontrolní postupy v případě bioteroristického útoku jsou rovněž uvedena nejdůležitější protiepidemická opatření včetně terapie postižených a post-expoziční profylaxe exponované populace. I když je antrax pokládán za nejsnadněji dosažitelnou a manipulovatelnou rozbraň, je jeho použití limitováno několika faktory. Především tím, že se nešíří epidemicky z člověka na člověka, že proti němu existuje účinná vakcinace, antibiotická terapie i post-expoziční profylaxe. Jejich využití na druhé straně omezuje krátká inkubační doba a rychlá progrese onemocnění. Proto pro účinnou bioobranu je rozhodující rychlost prvotní diagnózy, jež závisí především na připravenosti a diagnostických znalostech terénních lékařů.
Since the 1940s anthrax - splenic fever, inhalational or pulmonary anthrax - has been high on the list of possible biological weapons that could be used in both warfare and terrorist attacks. Because of its exceptional properties Bacillus anthracis, the cause of anthrax, remains until now a dangerous biological weapon. Experts appreciate, above all, the easy handling of anthrax spores, their relatively simple production in large quantities and their stability upon long-term storage. Given the considerable resistance of anthrax spores to the external environment and the relatively small dose necessary to set off an infection, the most terrifying threat is the dispersal of anthrax spores in aerosols. The inhaling of anthrax spores results within 3 to 10 days, but sometimes after as much as 43 days, in inhalational anthrax. Because of the rapidly advancing intoxication and shock, symptoms of typical pneumonia cannot fully develop. Mortality exceeds 85%. As bioterrorists do not announce their activities beforehand, a biological attack using an anthrax aerosol would probably pass unnoticed, the aerosol being invisible, without taste or smell. The first indication would be a suddenly high and quite unusual number of persons presenting with a severe influenza-like disorder, which in the majority of the affected subjects would end in death within 48 hours. The life of the exposed population would depend solely on an early and correct diagnosis and the implementation of anti-epidemic measures. Therapy delayed only by a few hours could substantially reduce the survival expectancy of the affected subjects. As today there are only very few physicians, who saw at least a single case of an anthrax infection, the authors explain clearly the clinical, diagnostic and epidemiological features of this infection. They mention, in addition to standard control measures in cases of abioterrorist attack, the most important anti-epidemic measures, including the treatment of the affected subjects and post-exposure prophylaxis of the exposed population. Although anthrax is seen as the most accessible and easily handled biological weapon, its use is restricted by several factors. In the first place, the infection does not spread from person to person; moreover, we have at our disposal an efficacious vaccine, antibiotic therapy and post-exposure prophylaxis. It should, however, be clearly stated that their administration is limited by the short incubation period and the rapid progression of the disease. Thus an efficacious biodefence hinges solely on the speed of establishing the primary diagnosis - and this, in turn, requires first-line physicians, who are ready for such an eventuality and are fully versed in diagnostic procedures.
Podnětem k napsání souborného referátu o bioterorismu byly události, ke kterým došlo v USA po 11. září 2001, tj. případy onemocnění antraxem, včetně několika úmrtí osob, které přišly do přímého styku se zásilkami kontaminovanými sporami antraxu. Autoři definují bioterorismus, předkládají chronologický přehled zneužití biologických prostředků, zabývají se současnou situací, rozebírají odlišnosti epidemického procesu po použití bojových biologických prostředků ve srovnání s obvyklými situacemi, popisují vlastnosti biologických agens a nabízejí seznam potenciálně použitelných původců zákeřných onemocnění, z nichž za čtyři nejdůležitější lze považovat antrax, variolu, mor a botulismus.
Accidents in the USA after September 11th 2001, i.e. cases of anthrax, including several deaths of persons who had direct contact with parcels contaminated with anthrax spores, initiated writing a review on bioterrorism and its present challenges. The authors define bioterrorism, present a chronological outline of abuse of biological means, deal with the present situation, analyse differences of the epidemic process after use of biological warfare agents compared to usual settings, describe properties of biological agents and offer a list of potentially applicable agents of many insidious illnesses, among which as the four most important ones anthrax, smallpox, plague and botulism can be considered.
