V posledných desaťročiach sme zaznamenali výrazný nárast počtu cisárskych rezov. Hoci je pôrod cisárskym rezom život zachraňujúci, je spojený so zvýšeným rizikom nepriaznivých zdravotných následkov u novorodencov, vrátane respiračných a atopických ochorení, obezity, cukrovky a závažných autoimunitných ochorení. Presné mechanizmy, ktoré sú základom týchto spojitostí zostávajú nepochopené; epigenetické modifikácie sa však ukázali ako pravdepodobný molekulárny základ spájajúci perinatálne faktory s budúcou náchylnosťou na ochorenie. Tento prehľad spája súčasnú literatúru a odhaľuje, že spôsob pôrodu môže ovplyvniť epigenetické markery u novorodencov, predovšetkým prostredníctvom zmien globálnej metylácie DNA a génovo špecifických metylačných vzorcov.
Recent decades have seen a notable increase in cesarean section rates. Although lifesaving, cesarean delivery is associated with an elevated risk of adverse health outcomes in newborns, including respiratory diseases, atopic disorders, obesity, diabetes, and severe autoimmune conditions. The exact mechanisms underlying these associations remain elusive; however, epigenetic modifications have emerged as a plausible molecular basis linking perinatal factors with future disease susceptibility. This review summarizes current literature, revealing that the delivery method may influence epigenetic markers in neonates, primarily through alterations in global DNA methylation and gene-specific methylation patterns.
Při vaginálním porodu se odehrávají v pánvi rodičky jemné, nicméně prokazatelné pohyby, které se dějí ve všech skloubeních pánve, ve všech anatomických rovinách a osách těla (sagitální, frontální, transverzální). Smyslem těchto pohybů je postupně zvětšovat prostor v malé pánvi pomocí rozšíření jednotlivých pánevních rovin tak, aby hlavička plodu mohla snáze vstoupit do pánevního vchodu, bezpečně prostoupit pánevní šíří a úžinou a v závěru pánevním východem. Z pohledu biomechaniky jsou tyto pohyby v literatuře popisovány jako kontranutace a nutace sakrální kosti a ilia. Kontranutační pohyby sakrální kosti pomáhají zvětšit rovinu pánevního vchodu. Nutační pohyby sakrální kosti poskytují zvětšení roviny pánevní šíře, pánevní úžiny a východu. Jedná se o fyziologické pohyby, které jsou ovlivněny tělesnou konstitucí, stavem myo-fascio-skeletálního systému matky a dále hormonálním rozvolněním spojů v matčině pánvi spolu s vlastním průběhem porodního mechanizmu. Zásadním faktorem, který ovlivňuje rozsah pohybu v jednotlivých spojích a dle toho patřičné zvětšení jednotlivých pánevních rovin, je poloha matky při porodu. Pro maximální zvětšení jednotlivých pánevních rovin a využití maximální možné kapacity matčiny pánve při porodu je potřeba zapojit aktivní pohyby matky spolu s pasivním protažením měkkých tkání v dolní bederní páteři a v kyčelních kloubech. Díky těmto pohybům se vyvíjí tahové síly na svaly, šlachy a ligamenta v pánvi a dochází k optimálnímu nastavení v kloubech, v nichž se při porodu dějí pohyby. Konkrétní pohyby v kyčelních kloubech předurčují, zda dojde k umožnění kontranutačních nebo nutačních mechanizmů, tedy k umožnění vstupu hlavičky do pánevního vchodu nebo k umožnění prostoupení rovinami šíře, úžiny a východu. Znalost těchto biomechanických principů a pohybů v pánvi v průběhu porodu dává porodníkům a porodním asistentkám příležitost k pochopení, jak pomocí pohybů v kyčelních kloubech rodičky příznivě ovlivnit prostorové poměry v malé pánvi a jak podpořit další progresi v případě nepostupujícího porodu.
Subtle but demonstrable movements in the expectant mother’s pelvis occur during vaginal delivery in all the pelvic joints and anatomical planes of the body (sagittal, frontal, and transverse). The purpose of these movements is to gradually expand the space in the lesser pelvis via widening of the individual pelvic planes so that the newborn‘s head can enter the pelvic inlet, safely pass through the narrow planes of the pelvis, and through the pelvic outlet. From the point of view of biomechanics, these movements are described in literature as counternutation and nutation of the sacrum and iliac bone. The counternutation of the sacrum helps to expand the plane of the pelvic inlet. The nutation of the sacrum assists in expanding the plane of the pelvic width, height, and outlet. These physiological movements are affected by the body constitution, the state of the myofascial and skeletal systems of the mother, and furthermore, by hormonal disjunction of the connections in the expectant mother’s pelvis together with the progress of the delivery mechanism itself. The main factor that determines the range of movement in the individual joints, and therefore adequate expansion of the individual pelvic planes, is the position of the mother during delivery. Engagement of active movements of the mother together with application of passive stretching of the soft tissues in the lower lumbar area and in the hip joints are both needed for maximum expansion of the individual pelvic planes and utilization of the maximum useful capacity of the mother‘s pelvis during delivery. These movements help invoke the abduction forces on muscles, tendons, and ligaments in the pelvis that lead to the optimum setting of the joints during which delivery movements happen. The specific movements in the pelvic joints predetermine whether nutation or counternutation is possible, and therefore if the newborn’s head can progress to the pelvic inlet or pass through the narrow and wide pelvic planes, and the pelvic outlet. The knowledge of these biomechanical principles and movements in the pelvis during delivery enables obstetricians and midwives to understand how the movements in the hip joints of the expectant mother can positively impact the spatial ratios in the lesser pelvis, and how to support further progress in the event of non-progressive labour.
- MeSH
- kardiotokografie klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- porod * MeSH
- porodnická analgezie klasifikace MeSH
- těhotenství MeSH
- vedení porodu metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cieľ: Cieľom tejto práce je analýza faktorov, ktoré môžu ovplyvniť spôsob vedenia pôrodu u žien s viacplodovou graviditou. Súbor a metodika: Retrospektívna analýza vybraných parametrov u žien s viacplodovou graviditou, ktoré porodili na II. Gynekologicko-pôrodníckej klinike Lekárskej fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a Univerzitnej Nemoncice (UN) Bratislava v rokoch 2010–2022. Výsledky: Za obdobie 2010–2022 na II. Gynekologicko-pôrodníckej klinike LF UK a UN Bratislava bolo 1,13 % pôrodov viacplodovej gravidity. Po spracovaní štatistických údajov sa štatisticky významne javila primiparita ako riziko akútneho cisárskeho rezu, multipary mali vyššiu pravdepodobnosť porodiť vaginálne. Od roku 2017 mal na klinike počet cisárskych rezov klesajúci trend. Ženy s akútnym cisárskym rezom mali priemerne nižšie pH oboch plodov oproti vaginálnemu pôrodu, avšak výskyt asfyktických plodov nebol štatisticky významne rozdielny. Nezistili sme žiadny rizikový faktor zvyšujúci pravdepodobnosť akútneho cisárskeho rezu na plod B u gemín. Záver: Viacplodová gravidita má vyššiu morbiditu nielen pre ženu ale aj pre plody. Výskyt viacplodovej gravidity je ovplyvnený asistovanou reprodukciou. Spôsob vedenia pôrodu závisí na rôznych faktoroch ako chorionicita, poloha plodov a anamnéza predošlého cisárskeho rezu.
Objective: This paper aims to analyze the factors that can influence the method of childbirth in women with multiple pregnancies. Materials and methods: Retrospective analysis of selected parameters in women with multiple pregnancies who gave birth at the 2nd Clinic of Gynecology and Obstetrics of the Faculty of Medicine (FM), Comenius University (CU) and University Hospital (UH) Bratislava in the years 2010–2022. Results: Between 2010 and 2022, at the 2nd Clinic of Gynecology and Obstetrics of the FM CU and UH in Bratislava, 1.13% of births were multiple pregnancies. After statistical data processing, primiparity appeared statistically significant as a risk of acute caesarean section (C-section); multiparous women had a higher probability to give birth vaginally. Since 2017, the clinic has had a decreasing trend in the number of caesarean sections. Women with an acute caesarean section, in turn had on average a lower pH of both fetuses compared to vaginal delivery. However, the incidence of asphyxia in fetuses was not statistically significantly different. We found no risk factor increasing the likelihood of acute caesarean section for fetus B in twins. Conclusion: Multiple pregnancy has a higher morbidity not only for the woman but also for the fetuses. The incidence of multiple pregnancies is influenced by assisted reproduction. Delivery method depends on various factors such as chorionicity, fetal presentation, and history of a previous caesarean section.
- MeSH
- císařský řez statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- naléhání plodu MeSH
- rizikové faktory MeSH
- těhotenství mnohočetné * statistika a číselné údaje MeSH
- těhotenství s dvojčaty statistika a číselné údaje MeSH
- těhotenství MeSH
- vedení porodu metody statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Inflammation is considered a fundamental process accompanying physiological human birth, also playing a role in perinatal pathologies. The goal of the study was to assess the concentrations of inflammatory molecules with respect to the mode of delivery and dynamics of inflammatory molecules in neonatal samples in the first 48-72 hours of life. The concentrations of inflammatory cytokines were measured using the Luminex®xMAP multi-analyte profiling platform in cord blood and peripheral neonatal blood. Study groups included newborns delivered spontaneously (spontaneous group) and via elective caesarean section (elective group). Cord blood concentrations of interleukin 6 (IL-6) and procalcitonin were significantly higher (P < 0.0001) in the spontaneous group compared to the elective group. Neonatal blood concentrations of tumour necrosis factor (TNF) from the elective group were significantly higher com-pared to the spontaneous group (P = 0.0077). The concentrations of procalcitonin and TNF significantly increased within the first 48 to 72 hours following either mode of delivery. IL-6 and IL-18 were significantly higher in neonatal compared to umbilical cord blood in the elective group only, while the increase in the spontaneous group did not reach statistical significance. The concentrations of IL-1α, IL-1β, IL-17A and IL-22 did not show significant differen-ces between the spontaneous and elective groups as well as between umbilical cord and neonatal blood. Our findings show physiological differences in the levels of inflammatory molecules following spontaneous vaginal delivery and elective caesarean section. The results can be used as baseline values for the research of various pathologies in newborns.
- MeSH
- císařský řez * MeSH
- fetální krev MeSH
- interleukin-6 * MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- prokalcitonin MeSH
- těhotenství MeSH
- TNF-alfa MeSH
- vedení porodu metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: Many women experience giving birth as a negative or even as a traumatic event. Birth space and its occupants are fundamentally interconnected with negative and traumatic experiences, highlighting the importance of the social space of birth. AIM: To explore experiences of women who have had a negative or traumatic birth to identify the value, sense and meaning they assign to the social space of birth. METHODS: A feminist standpoint theory guided the research. Secondary discourse analysis of 51 qualitative data sets/transcripts from Dutch and Czech Republic postpartum women and 551 free-text responses of the Babies Born Better survey from women in the United Kingdom, Netherlands, Belgium, Germany, Austria, Spain, and the Czech Republic. FINDINGS: Three themes and associated sub-themes emerged: 1. The institutional dimension of social space related to staff-imposed boundaries, rules and regulations surrounding childbirth, and a clinical atmosphere. 2. The relational dimension of social space related to negative women-healthcare provider interactions and relationships, including notions of dominance, power, authority, and control. 3. The personal dimension of social space related to how women internalised and were affected by the negative social dimensions including feelings of faith misplaced, feeling disconnected and disembodied, and scenes of horror. DISCUSSION/CONCLUSION: The findings suggest that improving the quality of the social space of birth may promote better birth experiences for women. The institutional, relational, and personal dimensions of the social space of birth are key in the planning, organisation, and provision of maternity care.
(1) Background: Sexual function can be affected up to and beyond 18 months postpartum, with some studies suggesting that spontaneous vaginal birth results in less sexual dysfunction. This review examined the impact of mode of birth on sexual function in the medium- (≥6 months and <12 months postpartum) and longer-term (≥12 months postpartum). (2) Methods: Literature published after January 2000 were identified in PubMed, Embase and CINAHL. Studies that compared at least two modes of birth and used valid sexual function measures were included. Systematic reviews, unpublished articles, protocols and articles not written in English were excluded. Quality was assessed using the Newcastle Ottawa Scale. (3) Results: In the medium-term, assisted vaginal birth and vaginal birth with episiotomy were associated with worse sexual function, compared to caesarean section. In the longer-term, assisted vaginal birth was associated with worse sexual function, compared with spontaneous vaginal birth and caesarean section; and planned caesarean section was associated with worse sexual function in several domains, compared to spontaneous vaginal birth. (4) Conclusions: Sexual function, in the medium- and longer-term, can be affected by mode of birth. Women should be encouraged to seek support should their sexual function be affected after birth.
- MeSH
- císařský řez * škodlivé účinky MeSH
- epiziotomie * škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- poporodní období MeSH
- porod MeSH
- těhotenství MeSH
- vedení porodu škodlivé účinky metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- systematický přehled MeSH
- MeSH
- dysplazie děložního hrdla * epidemiologie patologie MeSH
- infekce papilomavirem epidemiologie patologie MeSH
- komplikace těhotenství patologie virologie MeSH
- konizace děložního čípku metody MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- vedení porodu metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Pozitivní zkušenost žen s péčí v mateřství souvisí s kvalitou péče a je stejně důležitá jako objektivně měřitelné perinatální výsledky. Spokojenost je koncept relativně široký s poměrně obtížnou operacionalizací. Nástroje pro její měření zahrnují nejčastěji proměnné týkající se struktury, procesu a výsledků. Změnu současné praxe k lepšímu podmiňuje přesná identifikace stávajících nedostatků v péči a hlavních determinant spokojenosti žen s péčí v mateřství. Cíl: Prostřednictvím literárního přehledu kontextuálně poukázat na identifikované významné determinanty spokojenosti žen. Metodika: Prostřednictvím PICo rámce byla formulována klinická otázka, podmiňující vyhledávání a definování kritérií pro zařazení článků. Otázka je zaměřena na determinanty související se spokojeností žen s péčí poskytovanou během mateřství. Populací jsou ženy žijící v podobném kulturním kontextu, se standardním průběhem těhotenství a s prožitou zkušeností. Uvedené pojmy byly transformovány do předmětových hesel a použity pro vyhledávání a následnou prezentaci v textu. Výsledky: Hodnocení kvality péče poskytované ženám v mateřství je nedílně spjato s konkrétní zkušeností ženy. Prožitek je podmíněn specifickými determinantami vztahujícími se k jednotlivým fázím mateřství a specifickými také pro různé sociodemografické skupiny žen a skupiny žen se zvýšenými nároky na péči. Existují ale i determinanty obecně platné pro všechny ženy bez rozdílu. Patří k nim kontinuální respektující péče, partnerská komunikace, naplnění osobních očekávání ženy, vysoká míra profesionality, podpora ze strany zdravotníků, zapojení ženy do rozhodování a respekt k její volbě. Závěr: Článek poskytuje přehled významných determinant spokojenosti žen s péčí, které byly zjištěny napříč různými zeměmi - zejména v evropském kontextu, ale i mimo něj. Zkušenosti žen z mateřství mohou významně ovlivnit život matky i dítěte. Je žádoucí, aby byly zkoumány a staly se standardním kritériem pro hodnocení kvality péče poskytované ženám v mateřství.
Women's positive experience of maternity care is related to the quality of care and is as important as objectively measurable perinatal outcomes. Satisfaction is a relatively broad concept with relatively difficult operationalisation. The tools for measuring it most often include variables related to structure, process, and outcomes. Improving current practice requires the accurate identification of existing care deficits and the main determinants of women's satisfaction with maternity care. Aim: To contextually highlight significant determinants of women's satisfaction that have been identified through a literary review. Methods: A clinical question was formulated through the PICo framework to determine the search and define inclusion criteria for articles. The question focused on determinants related to women's satisfaction with the care provided during motherhood. The population under consideration is women living in a similar cultural context, with a normal course of pregnancy, and lived experience. These concepts were transformed into subject headings used in the search and text presentation strategies. Results: The evaluation of the quality of care provided to women in maternity is inextricably linked to the specific experience of the woman. The experience is determined by specific factors related to the different phases of motherhood, as well as factors specific to different socio-demographic groups of women and groups of women with increased care demands. However, there are also determinants generally applicable to all women without distinction. These include continuous respectful care, communication with the partner, meeting the woman's personal expectations, a high level of professionalism, support from health professionals, the woman's involvement in decision-making, and respect for her choice. Conclusions: The paper provides an overview of the existing important determinants of women's satisfaction with the care, which have been identified across different countries - particularly in the European context and beyond. A woman's motherhood experience can significantly influence the lives of both mother and child. It is desirable that women's experiences are examined and become a standard criterion for assessing the quality of care provided to women during maternity.
