- Klíčová slova
- Endoskopická terapie gastrointestinálních lézí, Endoskopická submukózní disekce v colon a rektu,
- MeSH
- diatermie využití MeSH
- gastrointestinální endoskopie * metody přístrojové vybavení využití MeSH
- gastrointestinální nemoci * chirurgie patologie terapie MeSH
- kolonoskopie metody využití MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- prekancerózy * diagnóza chirurgie komplikace MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- zdravotnické prostředky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cílem práce bylo zhodnotit anatomické a funkční výsledky chirurgického řešení kombinovaných poranění předního a zadního segmentu, způsobených průnikem kovového nitroočního tělesa. Soubor tvořilo 25 očí s penetrujícím poraněním, způsobeným průnikem kovového nitroočního tělesa. Věkové rozmezí souboru bylo 14–68 let (36,8 ∈ 10,9) a průměrná doba sledování byla 21,0 ∈ 10,7 měsíců. Všechna poranění byla řešena suturou vstupní rány s okamžitým či následným řešením patologie na obou segmentech v jednom nebo více sezeních. Kovová tělesa byla extrahována cestou pars plana vitrektomie pinzetou nebo endomagnetem. Traumatické změny na sítnici byly ošetřeny endodiatermií a endolaserem. V indikovaných případech byla provedena tamponáda silikonovým olejem. Parciální či totální traumatická katarakta byla odstraněna technikou fakoemulzifikace ze sklerálního přístupu nebo pars plana endofakofragmentací s nebo bez náhrady nitroočním implantátem. Nejčastější patologií na předním segmentu byla penetrující rána rohovky (72 %) a traumatické změny na duhovce (56 %). Totální katarakta byla přítomna v 56 % případů. V oblasti zadního segmentu se nejčastěji vyskytl hemoftalmus (36 %). Známky endoftalmitidy byly přítomny ve 12 % případů. Interval mezi primární suturou a kombinovaným výkonem na předním a zadním segmentu byl nejčastěji mezi 5.–14. dnem (52 %). U 10 případů (40 %) jsme implantovali nitrooční čočku (IOL), 9krát zadněkomorovou IOL a 1krát předněkomorovou IOL. Z časných pooperačních komplikací jsme zaznamenali nejčastěji výskyt fibrinu v přední komoře (16 %), z pozdních komplikací amoci (32 %) a vznik PVR (24 %). Anatomický a funkční výsledek kombinovaných poranění s CNT závisí nejen na volbě techniky chirurgického řešení, ale zejména i na rozsahu počátečního poranění a riziku rozvoje přítomné infekce.
Goal: The aim of this study was to establish anatomical and functional results of combined injuries of the anterior and posterior segment of the eye caused by penetration of the metallic foreign body. Material and methods: The group consisted of 25 eyes with penetrating injury caused by metallic intraocular body. The age at time of the injury in the group was 14–68 years (36.8 ∈ 10.9) and the average follow up period was 21.0 ∈ 10.7 months. All injuries were treated by means of suture of the entering wound with immediate or postponed treatment of the pathologic findings in both segments during one or more procedures. The metallic foreign bodies were extracted with forceps or endomagnetic device during the pars plana vitrectomy. Traumatic changes of the retina were treated by means of endodiathermy and endolaser. Silicone oil tamponade was performed, where indicated. The partial or total traumatic cataract was removed by phacoemulsification through the scleral admittance or by endophaco fragmentation with or without intraocular lens implantation. Results: The most common pathological findings were the penetrating wound of the cornea (72 %) and traumatic changes of the iris (56 %). The total cataract was present in 56 % of cases. In the posterior segment, vitreous hemorrhage was most frequent (36 %). Signs of endophtalmitis were present in 12 % of cases. The period between the primary suture and combined procedure at the anterior and posterior segment was mostly 5–14 days (56 %). In ten cases (40 %), the intraocular lens (IOL) was implanted, 9 times in the posterior and once in the anterior chamber. Out of the early postoperative complications, the fibrin in the anterior chamber was noticed most frequently (16 %), and out of the late ones, the retinal detachment (32 %) and proliferative vitreoretinopathy (24) were most common. Conclusion: Anatomical and functional result of the combined injury with the foreign intraocular body depends not only on the choice of the surgical technique, but predominantly on the extent of the initial injury and risk of the present infection’s spreading.
- MeSH
- cizí těleso v oku chirurgie MeSH
- diatermie využití MeSH
- endoftalmitida MeSH
- katarakta terapie MeSH
- laserová koagulace využití MeSH
- lidé MeSH
- penetrující poranění oka chirurgie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- silikonové oleje terapeutické užití MeSH
- vitrektomie využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
Úvod: Narůstající důležitost jaterní resekce v léčení benigních a maligních hepatobiliárních onemocnění je dána i významným snížením operační mortality a pooperační morbidity v posledních letech jako výsledek zlepšení ve výběru nemocných, v chirurgické technice a v perioperační péči. Cílem sdělení bylo vyhodnocení kombinace novějších technik u jaterní transekce na základě vlastních zkušenosti a výsledků z recentních studií. Materiál, metoda a výsledky: V období od roku 1999 do května 2005 byla provedena na chirurgické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze resekce jater u 133 nemocných s benigním nebo primárním a sekundárním maligním nádorem. K transekci jater byl postupně použit od roku 1999 harmonický skalpel, utrazvukový disektor, vodní tryskový skalpel, bipolární diatermie, argonová koagulace a radiofrekvence. Disekce jaterní tkáně pomocí ultrazvukového disektoru nebo vodního tryskového skalpelu v kombinaci s harmonickým skalpelem nebo bipolární diatermickou koagulací snížila peroperační ztrátu krve u rozsáhlejších neanatomických resekcí jater. Tato metoda disekce byla použita i u některých „ centrálně“ lokalizovaných nádorů k neanatomické resekci. Benefit použité kombinace metod je dán dostatečnou koagulací a přerušením menších větví cév a žlučovodů v resekční linii bez zajištění intermitentního uzávěru přítoku krve do jater Pringleho manévrem. Radiofrekvence jako nová metoda ablace nádorů jater byla použita u anatomické i neanatomické resekce jater k předtransekční koagulaci jaterní tkáně k zajištění R0 resekce. Pooperační morbidita se vyskytla ve 14 % (19 nemocných). Do 30 dnů po operaci nebylo zaznamenáno úmrtí. Závěr: 1. Použité techniky transekce jater pomocí ultrazvukového disektoru nebo vodního tryskového skalpelu jsou bezpečné metody resekce jater představující alternativy snižující krevní ztrátu. 2. K uzávěru s přerušením menších intraparenchymových větví cév a žlučovodů je alternativou harmonického skalpelu použití diatermické koagulace. 3. Kombinace techniky ultrazvukového disektoru nebo vodního tryskového skalpelu s harmonickým skalpelem nebo diatermickou koagulací zajišťuje resekci jater uzávěrem a přerušením cév a žlučovodů v resekční linii. 4. Použití radiofrekvence k pretransekční koagulaci jaterního parenchymu vede ke zmenšení krvácení při resekci a je metodou volby resekce centrálně lokalizovaných nádorů s omezením ztráty funkčního parenchymu.
Introduction: The liver resection procedure as a treatment method of benign and malignant hepatobiliary disorders grows more important due to the fact, that its postoperative morbidity and mortality rates have been reduced, a result of the patients selection method, surgical techniques and perioperative care improvements. The aim of this report was to assess combinations of recent liver transsection techniques, based on the authors‘ own experience and results of recent studies. Material, Methods and Results: From 1999 to May 2005, in the Surgical Clinic of the Faculty Hospital Královské Vinohrady in Prague, the liver resection procedure was completed in 133 patients with benign or primary and secondary malignant tumors. In the liver transsection procedure, the following instrumentation was used, starting from 1999: harmonic scalpels, ultrasonographic dissectors, water jet scalpel, bipolar diathermia, argon coagulation and radiofrequency. The liver tissue dissection using the ultrasonographic dissector or the water jet scalpel in combination with the harmonic scalpel or bipolar diathemic coagulation, reduced the postoperative blood loss in extensive non-anatomical liver resections. This dissection method was also used in some “centrally“ located tumors for their non-anatomical resections. The benefit of the combination of the methods is based on sufficient coagulation and interruption of minor vascular branches and bile ducts in the resection line, without intermittent closure of the blood influx to the liver, using a Pringle manoeuvre. The radiofrequency, as a novel method for the liver tumors ablation, was used in anatomical and non-anatomical liver resections to coagulate the liver tissue prior to its transection prior to the R0 resection. The postoperative morbidity rate was 14% (19 patients). Within 30 postoperative days, no death was recorded. Conclusion: 1. The above listed liver transsection techniques, employing the ultrasonographic dissector or water jet scalpel, are safe alternative liver resection methods, reducing the blood loss. 2. Diathermic coagulation is an alternative to the harmonic scalpel for intersecting minor intraparenchymatous vascular branches and bile ducts. 3. A combination of the ultrasonographic dissector technique or water jet scalpel with the harmonic scalpel or diathermic coagulation technique, aids the liver resection by closing and interrupting the vessels and bile ducts in the resection line. 4. Radiofrequency and pre-transsectional coagulation of the liver parenchyma reduces the bleeding during the resection procedure and is a method of choice in resections of centrally located tumors, reducing the loss of the functional parenchyma.
