• MeSH
• časná lékařská intervence organizace a řízení   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• kardiovaskulární nemoci farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH
• zprávy MeSH

BACKGROUND AND PURPOSE: Temporal variations of thrombolysis delivery and their influence on outcome have been reported with controversial results. In this large cohort study, we evaluated whether thrombolytic treatment has a within-day and weekly variability corresponding to circadian and weekly patterns of ischemic stroke onset, and whether these have impact on clinical outcome. METHODS: We retrospectively analyzed patients with acute ischemic stroke receiving intravenous alteplase, prospectively included in the Safe Implementation of Treatments in Stroke-International Stroke Thrombolysis Register. Patients were grouped by treatment on day hours (08:00-19:59) or night hours (20:00-07:59) and treatment on weekdays and weekends. For each subgroup, we analyzed frequency of thrombolytic treatments, time intervals, and outcomes (3-month modified Rankin Scale score 0-2 as good functional outcome, mortality, symptomatic intracerebral hemorrhage). RESULTS: We included 21 513 patients. Considering the mean expected number of patients treated per hour (0.4) and per day of the week (9.8), if no temporal variations were present, patients were significantly treated more during day hours and weekdays (P<0.0001). Median door-to-needle and onset-to-treatment times were longer for patients treated during night hours and on weekends (P<0.01). After adjustment for confounding variables, treatment during day hours was an independent predictor of good functional outcome (odds ratio, 1.12; 95% confidence interval, 1.04-1.21; P=0.004), and patients treated during weekdays were at risk of higher mortality (odds ratio, 1.15; 95% confidence interval, 1.04-1.28; P=0.008). CONCLUSIONS: Frequency of thrombolytic treatment seems to follow the same circadian pattern of stroke incidence, whereas its correspondence to a weekly pattern is less clear. Time of treatment is an independent predictor of outcome.

• MeSH
• časná lékařská intervence statistika a číselné údaje   MeSH
• cerebrální krvácení epidemiologie   MeSH
• cévní mozková příhoda farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• ischemie mozku farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• kohortové studie MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• tkáňový aktivátor plazminogenu terapeutické užití   MeSH
• trombolytická terapie škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

• MeSH
• abúzus marihuany prevence a kontrola   MeSH
• alkoholismus prevence a kontrola   MeSH
• časná lékařská intervence * statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• dítě MeSH
• hodnotící studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• motivační rozhovory MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek * prevence a kontrola   MeSH
• primární prevence metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• role lékaře MeSH
• služby zdravotní péče o dítě využití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cílem práce je zhodnotit prvních pět let zkušeností s neonatální operací rtu při rozštěpu obličeje a s pooperačním průběhem léčby na jednom pracovišti. Metody: Pacienti operovaní od února 2005 do února 2010 ve FN Brno pro rozštěp rtu, rtu a čelisti nebo celkový rozštěp (rtu, čelisti a patra) všech intenzit. Záznamy nemocnice o průběhu léčby a chirurgické protokoly byly vyhodnoceny retrospektivně. Výsledky: Do souboru bylo zařazeno celkem132 pacientů. Častěji se vyskytoval celkový rozštěp (56,1%), u jednostranných byl častější rozštěp levostranný (63,3 %). Do jednoho týdne od porodu bylo operováno 62,9 % novorozenců, do 2 týdnů 30,3 %, zbývajících 6,8 % podstoupilo operaci mezi 15. a 28. dnem života. Mortalita ve sledované skupině byla 0 % a nevyskytla se žádná významná anesteziologická komplikace. Doba pooperační umělé plicní ventilace, délka podávání kyslíku, délka pobytu na JIP, celková doba hospitalizace a další sledované parametry se v průběhu uvedených let statisticky významně snížily (p = 0,001). Sledované parametry byly kratší u operací provedených v prvním týdnu života oproti operacím provedeným v dalších týdnech. Chirurgické komplikace nastaly pouze ve třech případech (2,3 %). Závěr: Optimální doba pro neonatální rekonstrukci rtu a nosu pro rozštěpovou vadu je 2 dny po porodu. Podmínkou je vysoce specializované pracoviště s erudovaným týmem a špičkovým technickým vybavením. Časná neonatální operace rtu má pozitivní vliv na somatický vývoj dítěte, pozitivní psychosociální vliv na rodinu a tím zpětnou vazbou i na dítě.

The objective of the work was to evaluate the first five years of experiences in the neonatal lip surgery of facial cleft and postoperative course of therapy at our workplace. Methods: The patients were treated for cleft lip, cleft lip and/or palate unilateral or bilateral since February 2005 to February 2010 at Faculty Hospital Brno. The hospital records were evaluated retrospectively. Results: In the cohort a total of 132 patients were enrolled. The cleft lip and palate was the most frequent (56.1%), in the unilateral forms the left-side cleft was found in 63.3%. In the first week after birth, 62.9% of newborns underwent surgery, 30.3% were operated in the second week and the remaining 6.8% underwent surgery between day 15 and 28 of life. There was no mortality and no significant anesthesia complication occurred. The postoperative artificial lung ventilation, duration of oxygen application, duration of the stay at the Intensive Care Unit, total hospitalization and other parameters observed were significantly decreasing over the years (p=0.001). The observed parameters were shorter in surgery performed in the first week of life as compared with those performed in the following weeks. Surgical complications were encountered in three cases only (2.3%). Conclusion: The optimal period for neonatal reconstruction of the lip and nose was found to be two days after birth. The prerequisite of successful intervention is a highly specialized workplace with experience team and top technical equipment. The early neonatal surgery of the lip exerts positive influence of the somatic development of the child, positive psychosocial effect on the family and by way of feedback on the child.

• Klíčová slova
• neonatální sutura rtu, celkový rozštěp,
• MeSH
• abnormality čelisti chirurgie   terapie   MeSH
• časná lékařská intervence statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• intenzivní péče o novorozence statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• pooperační období MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rozštěp patra chirurgie   terapie   MeSH
• rozštěp rtu chirurgie   terapie   MeSH
• zákroky plastické chirurgie statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• časná lékařská intervence statistika a číselné údaje   MeSH
• nádory epidemiologie   MeSH
• sběr dat MeSH
• statistika přirozeného pohybu MeSH
• Publikační typ
• statistiky MeSH

• Konspekt
• Statistika
• NLK Obory
• onkologie
• statistika, zdravotnická statistika
• NLK Publikační typ
• publikace WHO