Ciele. Zámerom výskumu bolo overiť faktorovú štruktúru slovenského prekladu jedného z najznámejších nástrojov na zisťovanie aspektov syndrómu vyhorenia (Maslach, Leiter, 2017) – dotazníka MBI-HSS – na súbore pomáhajúcich profesionálov. V súlade s teoretickými východiskami a výsledkami výskumov bolo overovaných päť modelov: 3-faktorový (emocionálne vyčerpanie – EE, depersonalizácia – DEP a znížená spokojnosť s pracovným výkonom – PA-r), 2-faktorový (EE a DEP) a tri 1-faktorové modely (EE, DEP a PA-r ako samostatné, nezávislé konštrukty). Metóda. Výskum prebiehal na dvoch súboroch pomáhajúcich profesionálov (N1= 454 a N2= 387), ktorí vypĺňali MBI-HSS. Bola realizovaná konfirmačná faktorová analýza (CFA; metóda maximum likelihood) v programe IBM SPSS Statistics 25, Amos 25 a Jamovi 0.8.1.13. Výsledky. Výsledky CFA na oboch súboroch podporili 1-faktorové modely, ktoré testovali EE, DEP a PA-r ako nezávislé, samostatné konštrukty. Všetky tri faktory vykazovali zároveň uspokojivé odhady vnútornej konzistencie (McDonaldova ω). Na základe analýz možno konštatovať, že dotazník MBI-HSS je reliabilný a validný nástroj na meranie jednotlivých aspektov syndrómu vyhorenia v populácii pomáhajúcich profesionálov v slovenskom prostredí. Limity. Nástroj mal sebaposudzovací charakter. V rámci výskumu nebola overovaná test-retestová reliabilita a konštruktová validita ani vzťahy faktorov vyhorenia s príbuznými konštruktmi, čo je zároveň perspektívou pre ďalší výskum.
Objectives. The aim of the study was to verify the factor structure of the Slovak version of MBI-HSS, one of the best-known tools for measuring burnout syndrome (Maslach, Leiter, 2017), on a sample of helping professionals. In line with the theoretical background and research results, five models were tested: a 3-factor model (emotional exhaustion - EE, depersonalization - DEP and reduced personal accomplishment - PA-r), a 2-factor model (EE and DEP) and three 1-factor models (EE, DEP and PA-r as separate, uncorrelated constructs). Method. The research was conducted on two samples of helping professionals (N1 = 454 and N2 = 387) who completed MBI-HSS. A confirmatory factor analysis (method of maximum likelihood) was implemented in IBM SPSS Statistics 25, Amos 25 and Jamovi 0.8.1.13 to test the data. Results. The analyses provided the best empirical support for three 1-factor models of EE, DEP and PA-r as independent constructs in both research samples. The internal consistency estimates (McDonald’s ω) of those three factors were satisfactory. The results showed that the MBIHSS questionnaire is a reliable and valid tool for measuring EE, DEP and PA-r as separate aspects of the burnout syndrome in the population of helping professionals in the Slovak settings. Study limitation. The tool was self-assessing. Test-retest reliability was not examined, neither were the relationships between EE, DEP and PA-r to related constructs. These limits provide some recommendations for further research.
- MeSH
- Adult MeSH
- Expressed Emotion classification MeSH
- Humans MeSH
- Schizophrenia * diagnosis therapy MeSH
- Schizotypal Personality Disorder diagnosis psychology therapy MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
x
x
- Keywords
- dispoziční optimismus, adaptace LOT-R,
- MeSH
- Adaptation, Psychological * MeSH
- Expressed Emotion physiology classification MeSH
- Factor Analysis, Statistical MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Psychology, Positive MeSH
- Surveys and Questionnaires utilization MeSH
- Models, Psychological MeSH
- Self Concept MeSH
- Students statistics & numerical data MeSH
- Life Style * MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- Geographicals
- Slovakia MeSH
Pravidla projevu (DR, display rules) jsou považována za neformální normy, které určují kdy, vůči komu a za jakých okolností smíme (nebo bychom měli) projevit určitou emoci. Předpokládá se, že DR usměrňují a tvarují tendenci k projevu jednotlivých emocí a ovlivňují tak emoční spontaneitu. Cílem šetření bylo zjistit DR primárních emocí (zlost, pohrdání, znechucení, strach, štěstí, smutek, překvapení). Výzkumný soubor tvořilo 100 studentů různých oborů Univerzity Karlovy v Praze (59 žen, 41 mužů, průměrný věk 23,34, SD = 2, 25). K šetření jsme použili dotazník Display Rules Assessment Inventory (DRAI, Matsumoto et al., 2005) a zaměřili se jednak na obecné tendence k regulaci primárních emocí, ale rovněž na proměnné, které mohou mít na pravidla projevu emocí vliv. Zajímalo nás, zda příslušnost k určitému pohlaví, místo (kontext) sociální interakce, charakter sociální interakce a blízkost vztahů interagujících osob má vliv na DR. Pro určení obecných tendencí regulace emocí byla získaná data zpracována v podobě relativních četností odpovědí pro jednotlivé položky a emoce. Pro porovnávání jednotlivých podsouborů (žen a mužů, privátní a veřejný kontext situace, blízkost vztahů, horizontální a vertikální typ interakce) byl použit chí – kvadrát test pro srovnání pozorovaných a očekávaných hodnot. Výsledky šetření ukázaly, že se respondenti domnívají, že by obecně měli projev svých emocí zeslabovat (projevit méně, než cítí). Nejčastěji se objevovala tendence k supresi (neprojevím nic) u emoce pohrdání, znechucení a strachu. Autenticky (přesně tak jak cítí) měli studenti tendenci projevovat emoce štěstí a překvapení. Srovnání výpovědí mužů a žen neukázalo na signifikantní rozdíly v DR mezi těmito podsoubory; signifikantní rozdíly však přineslo porovnávání soukromých a veřejných interakcí, vztahově blízkých a vztahově vzdálených interakcí a to ve smyslu autentičtějšího projevu emocí v privátních interakcích (χ² = 53.081, df = 5, p < 0.001) a v interakcích vztahově blízkých (χ² = 135, 265, df = 5, p < 0.001). Rovněž bylo zjištěno, že ve vertikálních interakcích (student – profesor) je tendence k potlačení projevu emoce četnější než v interakcích horizontálních (student – spolužák). Celkově výsledky ukazují, že kontext sociální interakce (privátní, veřejná), míra blízkosti vztahu (vztahově blízcí, vztahově vzdálení) a charakter interakce (horizontální, vertikální) patří k významným proměnným, které mají vliv na pravidla projevu primárních emocí. Zjištění jsou limitována dotazníkovým způsobem šetření a specifiky segmentu respondentů – vysokoškolských studentů.
Objectives. Display rules (DR) are informal norms determining when, where, how, and to whom one should express emotions. It is assumed that DR shape affective spontaneity and affect the tendency of emotional expression. The aim of this study is to examine DR of basic emotions (anger, contempt, disgust, fear, happiness, sadness, and surprise) within the contexts of social interactions. Subjects and settings. Participants comprised 100 undergraduates (59 % females, average age 23, 34; SD = 2, 25) enrolled at Charles University in Prague. Display Rules Assessment Inventory (DRAI, Matsumoto et al., 2005) was utilized to measure display rules of undergraduates. Research questions. This study explores the general tendency of regulation of basic emotions and the role of gender differences, context and the character of social interaction in display rules. Statistical analyses. For analyses, we utilized relative frequencies of responses for each item and each emotion (displayed in percentages). For comparison of subsets (women and men, private and public situation, types of interactions) a chi-square test to compare the expected and the observed values were used. Results. The results showed that respondents had a general tendency to deamplify basic emotions. The strongest tendency to suppress an expression (I should show nothing) was connected to contempt, disgust and fear. Authentic expression (I shall express it as I feel it) was the most frequent in the cases of happiness and surprise. The findings indicate the existence of several social effects connected with display rules. No significant gender differences with reference to display rules were found. However, the results showed significant differences in DR in the contexts of interactions (greater authenticity in private interactions; χ² = 53.081, df = 5, p < 0.001) and in the closeness of interactions (greater authenticity in in-group interactions; χ² = 135, 265, df = 5, p < 0.001). Results also indicate that in vertical interactions (student - professor), participants tended to neutralize basic emotions more often than in horizontal interactions (student – student). Conclusion. The investigation showed that the context of a situation (private, public), (ingroup, out-group) and the character of the interaction (horizontal, vertical) were among the important effects influencing the display rules. In contrast, gender did not affect display rules in our sample. Limitations of the study. The results are limited to this questionnaire and to a specific population sample of undergraduates in the Czech Republic.
- Keywords
- pravidla projevu emocí, čeští vysokoškoláci,
- MeSH
- Adult MeSH
- Emotions * ethics physiology MeSH
- Expressed Emotion classification MeSH
- Interpersonal Relations MeSH
- Data Interpretation, Statistical MeSH
- Cultural Diversity MeSH
- Humans MeSH
- Nonverbal Communication psychology MeSH
- Surveys and Questionnaires utilization MeSH
- Social Perception MeSH
- Students MeSH
- Facial Expression MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
V rámci výzkumu Rodinné soudržnosti, ze kterého vychází následující článek, bylo pomocí dotazníkového šetření dotázáno více než 400 rodin pečujících o nesoběstačné seniory. Přibližně desetinou seniorů z těchto rodin byl vyplněn samostatný dotazník doplňující informace, které uvedl pečující, o pohled opečovávaného seniora. Výzkum se zaměřoval na dimenze rodinné solidarity podle V. L. Bengtsona, přičemž v tomto článku je řešena citová solidarita, vyjádřená mírou reciprocity v citovém vztahu. V první části článku je popsána citová solidarita jako jedna ze základních složek mezigenerační solidarity a její význam v rodinných vztazích při péči o seniory. Druhá část je věnována analýze citové solidarity, která se zaměřuje na faktory ovlivňující reciprocitu citového vztahu mezi pečujícím a seniorem. Pro analýzu je využita metoda lineární regrese a modely z ní vycházející jsou vytvořeny samostatně pro odlišné situace péče – pro domácí pečující, kteří pečují o seniora v domácnostech, a pro institucionální pečující, tedy rodiny, kde je senior umístěn v instituci. Závěry analýzy ukazují, že nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím současné citové vazby ve vztahu pečující–senior je minulá pomoc a podoba vzájemných vztahů v minulosti.
Within the framework of a research into the Family solidarity, which served as a basis of the article presented here, a questionnaire examination was employed to address more than 400 families taking care of seniors who were not self-sufficient. From these families, about 10% of seniors completed an independent questionnaire supplementing information by the point of view of the senior who experienced the care. The research was focused on dimensions of the family solidarity according to V. L. Bengtson, and in the present article, the emotional solidarity is dealt with, expressed by the degree of the reciprocity in the emotional relationship. In the first part of the article, the emotional solidarity is considered as one of basic components of the inter-generation solidarity with taking into account its importance in family relationships in the course of taking care of seniors. The second part is aimed at the emotional solidarity directed to factors affecting the relationships between the caregiver and the senior. For the analysis, the linear regression method was used and models based on it were independently established for different conditions: for home caregivers taking the care of seniors in households, and for institutional caregivers taking the care of seniors housed in institutions. Conclusions of the analysis suggest that the previous help and similarity of mutual relationships in the past are the most important factors affecting the contemporary emotional bonds in the relationship between the caregiver and the senior.
- Keywords
- mezigenerační vztahy, mezigenerační solidarita, péče o seniory, city,
- MeSH
- Home Nursing * methods psychology MeSH
- Emotions * MeSH
- Expressed Emotion * classification MeSH
- Quality of Life MeSH
- Humans MeSH
- Skilled Nursing Facilities MeSH
- Family MeSH
- Family Relations * MeSH
- Aged * MeSH
- Intergenerational Relations * MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Aged * MeSH
- Keywords
- Dotazník hodnotící věrohodnost škály haklucinací,
- MeSH
- Behavioral Research MeSH
- Diagnosis, Differential MeSH
- Emotions classification MeSH
- Expressed Emotion classification MeSH
- Hallucinations * diagnosis etiology classification MeSH
- Cognitive Behavioral Therapy * classification methods trends MeSH
- Humans MeSH
- Perception classification MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Schizophrenia * diagnosis therapy MeSH
- Statistics as Topic MeSH
- Awareness classification MeSH
- Consciousness classification MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
