Cíl studie: Zhodnotit senzitivitu a specificitu v současnosti používaných metod intrapartálního monitorování (CTG, FpO2 a STAN S-21) a jejich vzájemné porovnání. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice, Praha. Metodika: U 114 těhotných s vysoce rizikovým nebo patologickým průběhem porodu byla zhodnocena schopnost jednotlivých metod predikovat intrapartální hypoxii, určenou na podkladě postnatálně zjištěných parametrů – scóre Apgarové v l. minutě, pH z umbilikální arterie, hladiny laktátu ve fetální krvi, exces bází (BE) a poporodní stav plodu hodnocený neonatologem. Každá z těchto metod byla kategorizována podle závažnosti. Kvalita jednotlivých metod byla posuzována pomocí senzitivity a specificity i pomocí plochy pod ROC (Receiver Operating Characteristic) křivkou AUC (Area under Curve). Zda jednotlivé metody predikují stav novorozence stejně nebo rozdílně, bylo zjišťováno Mc Nemarovým testem symetrie. U 50 porodů vedených císařským řezem a 24 porodů per forcipem bylo hodnoceno postnatální pH z umbilikální arterie a hodnoceno χ2 testem. Rodičkám před císařským řezem byla aplikována infuze s tokolytikem (hexoprenalin). Všechny testy byly provedeny na 5% hladině významnosti. Výsledky: Nízkou hodnotu Apgarové skóre v l. minutě (7 a méně) označí vždy CTG, ale také označí i velkou část novorozenců normálních. STAN naopak dobře určuje všechny novorozence s normálním bodovým hodnocením. Nejvyváženěji hodnotí novorozence FpO2 a je statistický rozdíl mezi CTG a FpO2. Při hodnocení pH z umbilikální arterie (pH <7,20) opět vykazuje CTG nejvyšší senzitivitu, ale nízkou specificitu. STAN opět nejlépe predikuje novorozence s normálním pH. Při hodnocení vysoké hodnoty laktátu (>3,7 mmol/l) a BE (>-10), a tedy průkazu metabolické acidózy nejlepší predikci vykazuje STAN. Stav novorozence bezprostředně po porodu hodnocený neonatologem (střední nebo těžká deprese) nejlépe predikuje FpO2. U porodů vedených císařským řezem a po aplikaci tokolýzy bylo postnatální pH vyšší než u porodů per forcipem bez akutní tokolýzy. Nástup událostí v průběhu patologického porodu u jednotlivých metod navazuje v pořadí CTG, FpO2 a STAN. Závěr: I když CTG vykazuje velmi nízkou specificitu, nelze tuto metodu zavrhnout, neboť zavčas porodníka upozorní na možnost rozvoje hypoxémie a hypoxie. FpO2 nebo STAN upřesní situaci a označí správný okamžik k ukončení porodu z indikace hypoxie plodu intra partum. STAN nejlépe predikuje stavy rozvíjející se metabolické acidózy, postnatálně hodnocené hladinou laktátu a BE ve fetální krvi.

Objective: To evaluated sensitivity and specificity of presently used methods for intrapartal monitoring (CTG, FpO2 a STAN S-21) and their mutual comparison. Type of study: A prospective study. Setting: Gynecological–Obstetrical Clinic, 1st Medical Faculty, Charles University and general Teaching Hospital, Prague. Method: In 114 pregnant women with high-risk or pathological course of pregnancy the authors evaluated the capability of individual methods to predict intrapartal hypoxia, determined on the basis of postnatal evaluation of parameters observed (Apgar score in 1st minute, pH from umbilical artery, lactate levels in fetal blood, base excess (BE) and postpartum condition of fetus evaluated by a neonatologist). Each method was categorized according to its importance. The quality of individual methods was evaluated by means of their sensitivity and specificity as well as by the area under ROC (Receiver Operating Characteristic), i.e. AUC (Area under Curve). A similar or different prediction of the condition of the newborn by these individual methods was evaluated by the McNamara test of symmetry. In 50 deliveries performed by Cesarean section and 24 forceps deliveries the authors evaluated postnatal pH from umbilical artery and evaluation by Chi-square test. The women in childbed were infused with a tocolytic drug (hexoprenalin) before Cesarean section. All tests were performed at 5% level of significance. Results: Low level of Apgar score in the 1st minute and less) always indicated CTG, but also a large proportion of normal newborns. STAN, in contrast, well indicates all newborns with a normal point evaluation. The best balanced evaluation of the newborns is provided by FpO2 and there was a significant difference between CTG and FpO2. In evaluating pH from the umbilical artery (pH < 7.20), TCG proved to be most sensitive again but displayed low specificity. STAN was the best predictor of newborns with normal pH. In evaluating high levels of lactate (> 3.7mmol/L) and BE (> - 10) and related demonstration of metabolic acidosis STAN proved to be the best predictor. The condition of the newborn evaluated by a neonatologist immediately after birth (medium or heavy depression) was best predicted by FpO2. In deliveries performed by Cesarean section and after the administration of tocolysis the postnatal pH was higher then in forceps deliveries without acute tocolysis. The occurrence of emergencies in the course of a pathological delivery in individual methods is as follows: CTG, FpO2 and STAN. Conclusion: Even though CTG displays a very low specificity, this method should not be rejected, since it draws attention of the obstetrician very early to the possibility of developing hypoxia. FpO2 or STAN gives more precision to the situation and demarcates a correct moment for ending the delivery for the indication of fetus hypoxia intra partum. STAN is the best predictor for conditions of developing metabolic acidosis, evaluated postnatally by the level of lactate and BE in fetal blood.

• MeSH
• Apgar Score MeSH
• Research Support as Topic MeSH
• Fetal Hypoxia complications   blood   MeSH
• Cardiotocography methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Humans MeSH
• Fetal Monitoring methods   instrumentation   statistics & numerical data   MeSH
• Labor, Obstetric metabolism   MeSH
• Prospective Studies MeSH
• Sensitivity and Specificity MeSH
• Pregnancy MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Comparative Study MeSH

Cíl studie: Zhodnocení významu ST analýzy EKG plodu pro včasný záchyt rozvíjející se akutní hypoxie v průběhu porodu plodů s předpokládanou růstovou retardací. Porovnání se stávajícím způsobem intrapartálního monitorování plodu. Ovlivnění počtu operačních porodů z indikace hrozící akutní hypoxie plodu. Vliv metody na perinatální výsledky a postnatální adaptaci novorozenců. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko porodnická klinika MU a FN Brno. Metodika: Do prospektivní studie bylo zařazeno 47 žen s prepartálně diagnostikovanou růstovou retardací plodu, které porodily ve FN Brno v letech 2003–2005 a kde byla následně využita intrapartální ST analýza EKG plodu (soubor A). Kontrolní soubor tvořilo 87 porodů žen s růstově retardovaným plodem ve stejném sledovaném období, monitorovaných standardními metodami (soubor B). Za standardní metody byla považována kardiotokografie (KTG), v případě potřeby doplněná pulzní oxymetrií (IFPO). Diagnóza intrauterinní růstové retardace plodu byla stanovena na základě výsledku opakované prepartální ultrazvukové biometrie plodu s odhadem hmotnosti, který odpovídal skupině pod 10. percentilem pro dané gestační stáří. Byly zaznamenány počty vaginálních porodů a operačních ukončení porodu z indikace hrozící hypoxie plodu (císařský řez, forceps). Hodnoceno bylo poporodní pH z pupečníkové arterie, samostatně pro skupinu hodnot pH <7,00, dále skupinu hodnot pH 7,00–7,09 a pH 7,10 a více. Porovnávány byly hodnoty Apgarové skóre, zvlášť pro první, pátou a desátou minutu. Neonatologem byla sledována délka pobytu novorozence na jednotce intenzivní novorozenecké péče, jednotce intermediární péče, celková délka hospitalizace, výskyt sepse v časném novorozeneckém období, výskyt hyperbilirubinémie a závěr neurologického vyšetření. Veškeré výsledky byly statisticky zhodnoceny metodou χ2 testu, Kruskalovým-Wallisovým testem nebo metodou Anova. Výsledky: Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v počtu operačně ukončených porodů z indikace hrozící hypoxie plodu (p = 0,856) ani v záchytu intrapartální asfyxie plodu podle hodnot pH z pupečníkové arterie členěných do tří skupin (p = 0,657, resp. p = 0,958, resp. p = 0,730). Hodnoty Apgar-skóre se lišily ve prospěch souboru A pouze v první minutě a tento rozdíl je statisticky signifikantní na 5% hladině významnosti (p = 0,018). Hodnoty Apgar-skóre v páté a desáté minutě nevykazují statisticky významný rozdíl (p = 0,301, resp. p = 0,313). Při vzájemném porovnání neonatologických výsledků mezi oběma soubory A a B nebyl nalezen statisticky významný rozdíl. Závěr: Použití ST analýzy fetálního EKG k záchytu intrapartální hypoxie v průběhu porodu plodů s předpokládanou intrauterinní růstovou retardací nevykazuje významný rozdíl oproti stávajícím metodám (KTG doplněné v případě potřeby o IFPO). Při použití metody nedošlo k ovlivnění počtu operačních porodů z indikace hrozící akutní hypoxie plodu ani perinatálních výsledků a postnatální adaptace novorozence.

Objective: Evaluation of the role of ST analysis of fetus ECG for early detection of developing acute hypoxia in the course of delivery of fetuses with presumed growth retardation. A comparison with present way of intrapartal fetus monitoring. Impact on the number of surgical births for indications of threatening fetus hypoxia. Influence of the method on perinatal results and postnatal adaptation of the newborns. Type of study: A prospective study. Setting: Gynecology – Obstetrics Clinic, Masaryk University and Teaching Hospital Brno. Method: Forty seven women with a growth retardation of the fetus diagnosed before delivery who gave birth in the Teaching Hospital in Brno during 2003 – 2005 and intrapartal ST analysis of fetus ECG was subsequently used, were enrolled into this prospective study (group A). The control group consisted of 87 deliveries taking place in the same period of time and concerning women with fetuses suffering from growth retardation and monitored by standard methods (group B). The standard methods included cardiotocography (CTG), supplemented with pulse oximetry (IFPO) if needed. The diagnosis of intrauterine fetus growth retardation was established on the basis of the results of repeated prepartal ultrasound fetus biometry with estimation of the mass, which corresponded to a group below 10 percentile for the given gestational age. The numbers of vaginal deliveries and surgically treated delivery due to threatening fetus hypoxia (Cesarean section, forceps delivery) were recorded. The authors evaluated postpartal pH from umbilical artery, independently for the group of values of pH < 7.00, the group of pH 7.00 – 0.10 and pH 7.10 or more. The values of Apgar score were evaluated for the first, fifth and tenth minute, respectively. The neonatologist followed the duration of stay of the newborn at the Newborn Intensive Care Unit, the Intermediate Care Unit, total duration of hospitalization, the occurrence of sepsis in the early newbotn period, the occurrence of hyperbilirubinemia, and the conclusion of neurological examination. All the results were evaluated statistically by the χ2 test, Kruskal – Wallis test or the Anova method. Results: There was no statistically significantly difference in the number of delivery ended by surgery for threatening fetus hypoxia (p = 0.856) or the detection rate of intrapartal hypoxia according to pH values of umbilical blood divided into the three groups (p = 0.657, p = 0.958, p = 0.730, respectively). The values of Apgar score differed in favor of the group A significantly only in the first minute at the level of 5% opf significance (p = 0.018). The values of Apgar score in the fifth and tenth minute did not show any significant difference (P = 0.301 and p = 0.313, respectively). There was no statistically significant difference in neonatological results between the group A and B. Conclusion: The use of ST analysis of fetal ECG in the course of delivery of fetuses with presumed intrauterine growth retardation did not show any significant difference from the presently used methods (CTG supplemented with IFPO if needed). In using the method there was not any effect on the number of surgically treated deliveries for indications of threatening acute fetus hypoxia or perinatal results and postnatal adaptation of the newborns.

• MeSH
• Electrocardiography methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Research Support as Topic MeSH
• Fetal Hypoxia blood   MeSH
• Cardiotocography methods   instrumentation   utilization   MeSH
• Humans MeSH
• Fetal Monitoring methods   instrumentation   statistics & numerical data   MeSH
• Oximetry instrumentation   statistics & numerical data   utilization   MeSH
• Prospective Studies MeSH
• Fetal Growth Retardation diagnosis   complications   ultrasonography   MeSH
• Pregnancy MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Publication type
• Comparative Study MeSH