S cílem exaktně ohodnotit charakteristický vliv fyzikálně-léčebných procedur vakuově-kompresní terapie (VCT) na periferní cirkulaci byla na akru léčené končetiny v průběhu aplikací VCT prováděna měření perfuzního indexu. Současně byla prováděna elektropletyzmografická měření změn objemu nepulzující složky krve v léčené končetině a oximetrická měření saturace arteriální krve v této končetině. Do studie bylo zařazeno 44 pacientů, kterým bylo podáno celkem 292 procedur VCT. Pro všechny tři monitorované diagnostické veličiny byl ze všech 292 podaných procedur vypočten časový průběh střední hodnoty, tedy časový průběh střední hodnoty všech realizací, který lze považovat za projev typického, tedy charakteristického vlivu VCT na sledované veličiny. Výsledek ukazuje, že VCT podávaná dle současných zvyklostí (využití předprogramovaných procedur) a současnými přístroji (Extremiter? 2010, edice Better Future, výrobce Embitron s.r.o., Plzeň) příznivě ovlivňuje perfuzní index měřený na léčené končetině. Tento ukazatel prokrvení vlivem podání procedury VCT roste, přičemž na jeho časovém průběhu je v době trvání procedury jasně patrný vliv cyklicky se střídajícího přetlaku a podtlaku, působícího na léčenou končetinu. Z toho lze usuzovat na významný vliv VCT na zlepšování prokrvení léčené končetiny. Zároveň bylo zjištěno, že pro procedury VCT je typický i určitý mírný nárůst objemu končetiny způsobený zvětšením objemu nepulzující složky krve. Tento nárůst objemu, pokud zůstává v přiměřeném intervalu, může zřejmě dále přispívat k trofotropnímu účinku VCT. Hodnoty saturace arteriální krve kyslíkem nenesou statisticky významné známky charakteristického ovlivňování procedurou VCT. Získané výsledky podporují klinicky známou zkušenost významného vlivu VCT na léčbu poruch periferního prokrvení v řadě lékařských indikací. V důsledku lepšího poznání mechanismů působení VCT lze však předpokládat i další zvyšování účinnosti této metody i její metodické a přístrojové zdokonalování.

In order to precisely evaluate the characteristic influence of physical-therapy procedures of vacuum-compression therapy (VCT) on peripheral circulation the authors measured the perfusion index in the course of VCT application on the acral part of the treated extremity. At the same time the electroplethysmography measurements of the changing volume of non-pulsating component of blood in the treated extremity and oximetry measurements of arterial blood saturation in the same extremity. Forty four patients were included in the study and a total of 292 VCT procedures were applied. For all three diagnostic values the authors calculated time course of the mean values for all 292 procedures applied, i.e. the time course of the mean values of all realizations, which can be considered as a manifestation of typical, therefore characteristic influence of VCT of the values under observation. The result indicate that VCT applied according to the present usage (the application of preprogrammed procedures) and presently used equipment (Extremiter? 2010, edition Better Future, produced by Embitron Ltd., Pilsen, CZ) favorably influences perfusion index measured on the treated extremity. This perfusion index increases under the influence of VCT procedure whilst periodic changes of overpressure and underpressure affecting the treated extremity become obvious in the course of the procedure. Consequently, an important influence of VCT on improving perfusion in the treated extremity can be gathered from the results. At the same time there is typically a mild increase of volume of the extremity related to VCT^ procedures, caused by increase volume of non-pulsating blood component. This increment of volume, if maintained during an appropriate interval can possibly contributes to a trophotropic influence of VCT. The values of oxygen saturation of arterial blood do not appear to be significantly influenced by the VCT procedure. The results obtained support clinical experience of a significant influence of VCT in the therapy of peripheral perfusion disorders in various medical indications. In consequence of better knowledge of mechanisms in which VCT acts, further increase of efficiency of the method can be presumed as well as sophistication of the method and related equipment.

• Klíčová slova
• periferní prokrvení, elektropletyzmografická měření,
• MeSH
• časové faktory MeSH
• končetiny * krevní zásobení   MeSH
• lidé MeSH
• onemocnění periferních cév * rehabilitace   terapie   MeSH
• oxymetrie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• perfuzní index MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pletysmografie statistika a číselné údaje   MeSH
• regionální krevní průtok * fyziologie   MeSH
• spotřeba kyslíku fyziologie   MeSH
• techniky fyzikální terapie * přístrojové vybavení   MeSH
• tlak MeSH
• vakuum MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Cílem práce bylo zjistit, zda existuje korelace mezi hodnotami PbtO2 a parametry transkraniální dopplerometrie (TCD) u pacientů s těžkým subarachnoidálním krvácením (SAK). Soubor a metodika: Do souboru byli zařazeni pacienti s těžkým subarachnoidálním krvácením na podkladě ruptury aneuryzmatu mozkové tepny, kteří byli v klinickém stavu Hunt Hess 4 (HH4, sopor) a Hunt Hess 5 (HH5, kóma). U pacientů byl kromě standardních medicínských postupů, které zahrnují i TCD, prováděn monitoring oxygenace mozkové tkáně (partial pressure of oxygen in brain tissue – PbtO2, systém Licox). Hodnocena byla korelace mezi PbtO2 a parametry TCD. Výsledky: Celkem jsme do souboru zařadili 27 pacientů, pět pacientů bylo následně vyřazeno pro špatnou pozici nebo předčasnou malfunkci PbtO2 čidla. U zkoumaného souboru korelovaly hodnoty PbtO2 s pulzatilním a rezistentním indexem v intervalech ? 10 min (PI: r = –0,4077, p = 0,0074; RI: r = –0,4055, p = 0,0077) a ? 60 min (PI: r = –0,4145, p = 0,0064; RI: r = –0,4089, p = 0,007), přičemž výchozí bod hodnocení odpovídal vyšetření TCD. U zkoumaného souboru nebyla signifikantní korelace mezi PbtO2 a rychlostmi toků na zkoumaných cévách. Závěr: PbtO2 monitoring poskytuje informace o stavu oxygenace mozkové tkáně a její mikrovaskulatury. Nicméně neexistuje jednoduchá souvislost mezi hodnotami PbtO2 a rychlostmi toků na magistrálních cévách, které charakterizují cévní vazospazmy. Protože neznáme vztah mezi rychlostmi toků na magistrálních cévách a hodnotami PbtO2, jeví se v klinické praxi u pacientů s těžkým SAK vhodné paralelní užití TCD i PbtO2 monitoringu.

Objectives: The aim of this study was to evaluate correlation between brain tissue oxygen level and transcranial dopplerometry (TCD) parameters in patients with severe subarachnoid hemorrhage (SAH). Patients and methods: Patients with subarachnoid hemorrhage from a rupture of cerebral vessel aneurysm and clinical status within the Hunt-Hess scale grade 4 (sopor) or 5 (coma) were enrolled into the study. Brain tissue oxygen monitoring (PbtO2, Licox system) was performed in addition to the standard ICU monitoring that includes TCD. The correlation between TCD and PbtO2 parameters was evaluated. Results: We enrolled a total of 27 patients, five patients were subsequently excluded for malposition or malfunction of the PbtO2 probe. There was a significant correlation between PbtO2 and both pulsatility index and resistivity index in ? 10 minute (PI: r = –0.4077, p = 0.0074; RI: r = –0.4055, p = 0.0077) and ? 60 minute intervals (PI: r = –0.4145, p =0.0064; RI: r = –0.4089, p = 0.007) with a node point corresponding to TCD measurement. There was no significant correlation between PbtO2 and any of the velocity parameters. Conclusion: PbtO2 monitoring provides information on brain tissue oxygenation and its microvasculature. However, there is no direct link between PbtO2 values and TCD velocities, the main characteristics of cerebral vasospasm. While we do not know the dynamics between velocities of the main cerebral vessels and PbtO2, the use of both PbtO2 monitoring and TCD seems to be appropriate for follow up of patients with severe SAH in clinical setting. Key words: subarachnoid hemorrhage – transcranial Doppler sonography – cerebral vasospasm The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• arteriae cerebrales patofyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• intrakraniální aneurysma MeSH
• intrakraniální vazospazmus * diagnóza   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• mozkový krevní oběh MeSH
• následné studie MeSH
• oxymetrie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• parciální tlak MeSH
• prasklé aneurysma MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• subarachnoidální krvácení diagnóza   komplikace   ultrasonografie   MeSH
• ultrasonografie dopplerovská transkraniální * statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• bronchodilatancia diagnostické užití   MeSH
• difuzní kapacita plic MeSH
• dyspnoe diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• oxymetrie statistika a číselné údaje   MeSH
• pletysmografie MeSH
• respirační funkční testy klasifikace   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl studie: Zhodnocení významu ST analýzy EKG plodu pro včasný záchyt rozvíjející se akutní hypoxie v průběhu porodu plodů s předpokládanou růstovou retardací. Porovnání se stávajícím způsobem intrapartálního monitorování plodu. Ovlivnění počtu operačních porodů z indikace hrozící akutní hypoxie plodu. Vliv metody na perinatální výsledky a postnatální adaptaci novorozenců. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko porodnická klinika MU a FN Brno. Metodika: Do prospektivní studie bylo zařazeno 47 žen s prepartálně diagnostikovanou růstovou retardací plodu, které porodily ve FN Brno v letech 2003–2005 a kde byla následně využita intrapartální ST analýza EKG plodu (soubor A). Kontrolní soubor tvořilo 87 porodů žen s růstově retardovaným plodem ve stejném sledovaném období, monitorovaných standardními metodami (soubor B). Za standardní metody byla považována kardiotokografie (KTG), v případě potřeby doplněná pulzní oxymetrií (IFPO). Diagnóza intrauterinní růstové retardace plodu byla stanovena na základě výsledku opakované prepartální ultrazvukové biometrie plodu s odhadem hmotnosti, který odpovídal skupině pod 10. percentilem pro dané gestační stáří. Byly zaznamenány počty vaginálních porodů a operačních ukončení porodu z indikace hrozící hypoxie plodu (císařský řez, forceps). Hodnoceno bylo poporodní pH z pupečníkové arterie, samostatně pro skupinu hodnot pH <7,00, dále skupinu hodnot pH 7,00–7,09 a pH 7,10 a více. Porovnávány byly hodnoty Apgarové skóre, zvlášť pro první, pátou a desátou minutu. Neonatologem byla sledována délka pobytu novorozence na jednotce intenzivní novorozenecké péče, jednotce intermediární péče, celková délka hospitalizace, výskyt sepse v časném novorozeneckém období, výskyt hyperbilirubinémie a závěr neurologického vyšetření. Veškeré výsledky byly statisticky zhodnoceny metodou χ2 testu, Kruskalovým-Wallisovým testem nebo metodou Anova. Výsledky: Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v počtu operačně ukončených porodů z indikace hrozící hypoxie plodu (p = 0,856) ani v záchytu intrapartální asfyxie plodu podle hodnot pH z pupečníkové arterie členěných do tří skupin (p = 0,657, resp. p = 0,958, resp. p = 0,730). Hodnoty Apgar-skóre se lišily ve prospěch souboru A pouze v první minutě a tento rozdíl je statisticky signifikantní na 5% hladině významnosti (p = 0,018). Hodnoty Apgar-skóre v páté a desáté minutě nevykazují statisticky významný rozdíl (p = 0,301, resp. p = 0,313). Při vzájemném porovnání neonatologických výsledků mezi oběma soubory A a B nebyl nalezen statisticky významný rozdíl. Závěr: Použití ST analýzy fetálního EKG k záchytu intrapartální hypoxie v průběhu porodu plodů s předpokládanou intrauterinní růstovou retardací nevykazuje významný rozdíl oproti stávajícím metodám (KTG doplněné v případě potřeby o IFPO). Při použití metody nedošlo k ovlivnění počtu operačních porodů z indikace hrozící akutní hypoxie plodu ani perinatálních výsledků a postnatální adaptace novorozence.

Objective: Evaluation of the role of ST analysis of fetus ECG for early detection of developing acute hypoxia in the course of delivery of fetuses with presumed growth retardation. A comparison with present way of intrapartal fetus monitoring. Impact on the number of surgical births for indications of threatening fetus hypoxia. Influence of the method on perinatal results and postnatal adaptation of the newborns. Type of study: A prospective study. Setting: Gynecology – Obstetrics Clinic, Masaryk University and Teaching Hospital Brno. Method: Forty seven women with a growth retardation of the fetus diagnosed before delivery who gave birth in the Teaching Hospital in Brno during 2003 – 2005 and intrapartal ST analysis of fetus ECG was subsequently used, were enrolled into this prospective study (group A). The control group consisted of 87 deliveries taking place in the same period of time and concerning women with fetuses suffering from growth retardation and monitored by standard methods (group B). The standard methods included cardiotocography (CTG), supplemented with pulse oximetry (IFPO) if needed. The diagnosis of intrauterine fetus growth retardation was established on the basis of the results of repeated prepartal ultrasound fetus biometry with estimation of the mass, which corresponded to a group below 10 percentile for the given gestational age. The numbers of vaginal deliveries and surgically treated delivery due to threatening fetus hypoxia (Cesarean section, forceps delivery) were recorded. The authors evaluated postpartal pH from umbilical artery, independently for the group of values of pH < 7.00, the group of pH 7.00 – 0.10 and pH 7.10 or more. The values of Apgar score were evaluated for the first, fifth and tenth minute, respectively. The neonatologist followed the duration of stay of the newborn at the Newborn Intensive Care Unit, the Intermediate Care Unit, total duration of hospitalization, the occurrence of sepsis in the early newbotn period, the occurrence of hyperbilirubinemia, and the conclusion of neurological examination. All the results were evaluated statistically by the χ2 test, Kruskal – Wallis test or the Anova method. Results: There was no statistically significantly difference in the number of delivery ended by surgery for threatening fetus hypoxia (p = 0.856) or the detection rate of intrapartal hypoxia according to pH values of umbilical blood divided into the three groups (p = 0.657, p = 0.958, p = 0.730, respectively). The values of Apgar score differed in favor of the group A significantly only in the first minute at the level of 5% opf significance (p = 0.018). The values of Apgar score in the fifth and tenth minute did not show any significant difference (P = 0.301 and p = 0.313, respectively). There was no statistically significant difference in neonatological results between the group A and B. Conclusion: The use of ST analysis of fetal ECG in the course of delivery of fetuses with presumed intrauterine growth retardation did not show any significant difference from the presently used methods (CTG supplemented with IFPO if needed). In using the method there was not any effect on the number of surgically treated deliveries for indications of threatening acute fetus hypoxia or perinatal results and postnatal adaptation of the newborns.

• MeSH
• elektrokardiografie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hypoxie plodu krev   MeSH
• kardiotokografie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování plodu metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• oxymetrie přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• růstová retardace plodu diagnóza   komplikace   ultrasonografie   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Predoperačné pneumologické vyšetrenie identifikuje pacientov, ktorí sú vysoko rizikoví pre vznik závažnej komplikácie, súčasne hodnotí stupefi rizika a určuje faktory, ktoré by mohli znížiť toto riziko. Umožňuje tým odložiť operácie u pacientov s veľkým rizikom a dovoľuje modifikované operačné zákroky, aby sa znížilo predpokladané riziko. Neexistuje však ešte ideálny parameter pre hodnotenie funkčnej operability pri resekcii pľúc. Súčasné trendy predoperačného hodnotenia zdôrazňujú význam odhadu pooperačných funkcii (ppo). Umožňujú to nielen pľúcne perfúzne skeny, ale aj jednoduché formuly, ktoré predikujú nielen objem forsírovaného výdychu za 1. sekundu (FEV1), difúznu kapacitu plúc (DLcq) ale aj maximálnu minútovú spotrebu kyslíka (V'O2max). Rozsah resekcie je podmienený kalkuláciou hraničných odhadovaných pooperačných hodnôt. Vypočítané hodnoty pre bezpecnú resekciu sú pre FEV1ppo, DLcoPpo > 40 % náležitej hodnoty. Nezávisle od separovaných pľúcnych vyšetrení sa zdá, že dalším významným testom je zátažové meranie V'02 max, vo väčšine štúdii považovaný za dobrý independentný rizikový ukazovatel, hodnotiaci obe, pľúcne aj kardiovaskulárne riziká. Ak V'02max je < 10 ml/kg/min alebo V'02maxppo je < 35-40 % náležitej hodnoty, znamená veľmi vysoké riziko mortality po resekcii pľúc. Minimálne invazívne zákroky v torakálnej chirurgii, kombinovaná operácia pľúcneho nádoru s LVRS by mohli znižovať perioperačnú mortalitu pri resekciách funkčne zdanlivo kontraindikovaných. V prehľade sú diskutované existujúce predoperačné hodnotenia funkcie respirácie pred resekciou pľúc.

Preoperative pulmonary examination identifives patients at risk for significant complications, assessing the magnitude of the risk and identifying factors that may be modified to decrease the risk. This allows surgery to be deffered in patients at prohibitively high risk, and permits procedures to decrease risk to be implemented for those in whom surgery is planned. No ideal single parameter exists for the assessment of functional operability for lung resection. The recent trends in the preoperative evaluation emphasizes the importance of the predicted postoperative function (ppo). This is possible with pulmonary perfusion scans gind the same formula can predict not only postoperative forced expiratory volume in 1. second (FEV1), transfer factor (DLco). but also the maximal oxygen uptake (V'02max). The extent of the resection should be estimated by taking into account predicted postoperative values. The calculted values for safe resection are for FEV1ppo and DLcoPPO > 40 % predicted. Apart from the split-function examinations there seems that further important parameter is exercise testing with the measurement of V'02max in the majority of studies found a good independent risk variable estimated both, the pulmonary as well as the cardiovascular risks. A V'02max of < 10 ml/kg/min or V'02max < 35-40 % predicted is consider for the high risk for mortality after lung resection. The minimal invasive thoracic surgery, combining lung cancer resection with lung volumen resection surgery (LVRS) could be decrease perioperative mortality after resection in patients seeming prohibitive for any resection. This review discusse the existing possibilities for preoperative evaluation prior to lung resection surgery.

• MeSH
• anamnéza MeSH
• chirurgie plic MeSH
• difuzní kapacita plic metody   MeSH
• ergometrie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• hrudní chirurgické výkony MeSH
• lidé MeSH
• oxymetrie metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• předoperační péče MeSH
• radioisotopová scintigrafie metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• respirační funkční testy metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• spirometrie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• diabetická noha farmakoterapie   chirurgie   terapie   MeSH
• gangréna terapie   MeSH
• hyperbarická oxygenace metody   přístrojové vybavení   MeSH
• oxymetrie metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• blízká infračervená spektroskopie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• hypoxie plodu diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• numerická analýza pomocí počítače přístrojové vybavení   MeSH
• oxymetrie kontraindikace   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• spotřeba kyslíku MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• hypoxie diagnóza   komplikace   MeSH
• kardiotokografie metody   normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• oxymetrie metody   normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• perinatologie MeSH
• plod fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• oxymetrie statistika a číselné údaje   MeSH
• spotřeba kyslíku MeSH
• tělesná výchova MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• oxymetrie statistika a číselné údaje   MeSH
• skupiny lidí podle povolání MeSH
• spotřeba kyslíku MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH