- MeSH
- časná detekce nádoru MeSH
- cestovní nemoci MeSH
- epidemiologické faktory MeSH
- lidé MeSH
- nádory prevence a kontrola MeSH
- podpora zdraví MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- praktické lékařství MeSH
- primární prevence metody MeSH
- rizikové faktory MeSH
- sekundární prevence klasifikace metody MeSH
- služby preventivní péče * klasifikace MeSH
- terciární prevence MeSH
- vakcinace klasifikace MeSH
- zdravotní gramotnost klasifikace metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Objectives: The goals of this study were to examine relationships among health literacy and outcomes for sub-populations identified within a large, multi-dimensional Omaha System dataset. Specific aims were to extract sub-populations from the data using Latent Class Analysis (LCA); and quantify the change in knowledge score from pre- to post-intervention for common sub-populations. Design: Data-driven retrospective study using statistical modeling methods. Sample: A set of admission and discharge cases, captured in the Omaha System, representing 65,468 cases from various health care providers. Measures: Demographic information and the Omaha System terms including problems, signs/symptoms, and interventions were used as the features describing cases used for this study. Development of a mapping of demographics across health care systems enabled the integration of data from these different systems. Results: Knowledge scores increased for all five sub-populations identified by latent class analysis. Effect sizes of interventions related to health literacy outcomes varied from low to high, with the greatest effect size in populations of young at-risk adults. The most significant knowledge gains were seen for problems including Pregnancy, Postpartum, Family planning, Mental health, and Substance use. Conclusions: This is the first study to demonstrate positive relationships between interventions and health literacy outcomes for a very large sample. A deeper analysis of the results, focusing on specific problems and relevant interventions and their impact on health literacy is required to guide resource allocation in community-based care. As such, future work will focus on determining correlations between interventions for specific problems and knowledge change post-intervention.
Zdravotní gramotnost je schopnost člověka vyhledat relevantní zdroje týkající se zdraví, tyto informace pochopit a adekvátně využít ke zlepšení chování zaměřeného na podporu svého zdraví. Cílem tohoto příspěvku je analyzovat odborné publikace zaměřené na hodnocení zdravotní gramotnosti u dětí školního věku a adolescentů. Pro zpracování předložené studie byla využita metoda obsahové analýzy dokumentů. Zdroje byly vyhledávány v databázích EBSCO, ProQuest, ScienceDirect, Scopus, Web of Science a Willey v období dubna a května roku 2018. Na základě analýzy nalezených zdrojů je možno konstatovat, že převážná většina nalezených výzkumných prací byla realizována mimo Evropu. S výjimkou jedné kvalitativní a jedné kvalitativně-kvantitativní studie byly všechny ostatní kvantitativní, kdy byly k hodnocení zdravotní gramotnosti ve většině případů využity standardizované hodnoticí škály, nejčastěji TOFHLA, REALM-Teens a NVS. Respondenti byli ve školním a adolescentním věku. Některé studie byly zaměřené na obecnou populaci dětí a adolescentů, jiné směřovaly k dětem a adolescentům se specifickými zdravotními či sociálními problémy.
Health literacy is a person's ability to search for relevant sources regarding health, understand the information, and use it adequately to improve their behaviour in order to support their own health. The goal of this article is to analyze academic publications which are focused on the assessment of the health literacy of children and adolescents. We used the method of content analysis. The sources were searched for in the databases EBSCO, ProQuest, ScienceDirect, Scopus, Web of Science and Willey between April and May 2018. Based on the analysis of the sources, it is possible to say that most of the studies were carried out outside of Europe. Aside from one qualitative and one quantitative-qualitative study, all studies were quantitative. They mostly use the standardized assessment scales TOFHLA, REALM-Teens and NVS. The respondents were children and adolescents. Some studies were focused on children and adolescents with specific needs or social problems.
Dětství má pro zdraví lidí zásadní význam, proto je nezbytné, aby děti mohly žít v příznivých a bezpečných podmínkách. Jednou z takových podmínek je výše zdravotní gramotnosti jejich matek. Cílem výzkumu bylo upřesnit a doplnit obsah zdravotní gramotnosti matek v prvním roce mateřství o zkušenosti a názory expertů. Data byla získána nestrukturovanými rozhovory s experty (n = 12) z oblasti medicíny, ošetřovatelství, sociální práce, pedagogiky, sociologie a andragogiky a analyzována a popsána podle tematické interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). V interpretativním rámci (mapě) expertního pojetí mateřské zdravotní gramotnosti jsou jako klíčové kontexty stanoveny fenomény "láska, vztahy, zájem", které v určité podobě zmiňují všichni experti. Tematicky nasycených fenoménů bylo stanoveno 6 a jsou jimi: 1) začít ve škole; 2) chybějící rodová zkušenost; 3) matka v pohodě; 4) vědět, na koho se obrátit; 5) matka jako partner lékaře; 6) pozor na extrémy. Základním kontextem zdravotní gramotnosti matek jsou vztahy: láska matky k dítěti, její zájem o dítě a láskyplné otcovství. Takové vztahy podporují psychickou pohodu matky.
For human health, childhood has an essential function, thus it is necessary that children live in convenient and safe conditions. One of these is the level of health literacy of their mothers. The aim of the research was to specify (and supplement) the content of health literacy of mothers in the first year of motherhood with experts' experience and opinions. Research sample and methods: The data were collected in non-structured interviews with experts (n = 12) from the fields of medicine, nursing, social work, education, sociology and andragogy. The data were analysed and described based on thematic interpretative phenomenological analysis (IPA). In the interpretative frame (map) of the expert concept of health literacy, specified as the key context are the phenomena of "Love, Relationships, and Interest", which are mentioned in some way by all the experts. The following six thematic satiated phenomena were determined: (1) start at school, (2) lack of family experience, (3) mother is all right, (4) know where to go for help, (5) mother as the doctor's partner, (6) watch out for extremes. The foundations of the context of mothers' health literacy are relationships: the mother's love of the child, her interest in the child, and a loving father. These relationships support the psychological welfare of the mother.
- MeSH
- databáze bibliografické MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mateřské chování etnologie psychologie MeSH
- zdravotní gramotnost * klasifikace metody organizace a řízení MeSH
- zdravotní výchova metody organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- rozhovory MeSH
Aim: Patient self-management is considered one of the preconditions for successful control of chronic conditions (including chronic pain), and health literacy is a relevant factor that can affect patient outcomes. The aim was to conduct a scoping review to synthesize studies within the healthcare context that have dealt with chronic pain in adults and measured literacy, and also to explore what literacy instruments were used. Methods: After determining clear inclusion and exclusion criteria, 8 electronic databases were searched for relevant articles; additional articles were obtained through reference lists of the obtained articles. Of the 56 records that were screened, 14 were included for data abstraction. Results: Most (n = 11) obtained studies were quantitative and most were based on a definition of literacy that focused on individuals, i.e. either on their reading level or on their abilities to access, read, understand, appraise, and act on health information. Correspondingly, most (n = 10) instruments measured individual-level characteristics; they did so mainly to examine the relationship between health literacy and various pain-related variables. Most studies were conducted in the USA and Germany. Conclusions: Chronic pain health literacy is a topic with emerging research. However, most instruments are generic and are oriented mainly towards individuals. Thus, chronic pain-specific instruments should be developed, and the existing instruments should be expanded to include contextual factors as well. Research is urgently needed in non-Western countries, especially given the current and predicted future global trends concerning chronic pain.
As a critical determinant of health at a population level, knowing health literacy is essential for effective health promotion and for the positive influence on health status. However, very little research hasfocused on this topic in Hungary. We aimed to measure health literacy and find the factors affecting it among the adult population in Nyíregyháza city. The results contribute to improving health literacy, thus improving health behaviour, which is needed to develop individual and community strategies. Our study was carried out in the framework of the "Quality of life of Nyiregyháza - Household Panel" research, by using two health literacy measurement tools, the Newest Vital Sign and the perception-based Chew screening questions. The selected respondents were required to be over 18 years of age and had to be permanent residents of the city. Interviewers questioned the selected 541 households in the months of April-May 2018. Out of the 541 households, 391 households answered the questionnaires, which represents a 72.3% response rate. The average rate of health literacy level among the adult population in Nyíregyháza is in line with other Hungarian studies that previously measured the average rate of health literacy at population level. The results show that the health literacy of the population of the city is most affected by their educational level. Our research reveals that the health literacy of the population is not significantly affected by their economic activity and income at local level. The need for the development of interventions within the framework of interprofessional cooperation that improve the level of health literacy, and focus on the low-educated population groups is urgent.
- MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- zdravotní gramotnost * klasifikace statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Maďarsko MeSH
Studie se zabývá zkoumáním zdravotní gramotnosti, které probíhá v posledních letech v Německu. Poté, co byly zveřejněny výsledky Evropského průzkumu zdravotní gramotnosti, rozběhla se skutečná diskuse. Ta byla v německém prostředí ovlivněna americkými autory, ale současně se zaměřuje na specifické dovednosti pacientů a různé rysy zdravotní gramotnosti. Studie, jejichž základem se stal Evropský průzkum zdravotní gramotnosti, se zabývají nejvíce ohroženými skupinami obyvatelstva a z toho vycházejí jejich doporučení. Objevují se však náznaky, že komplexní přístup s větším důrazem na obecnou gramotnost by mohl být nakonec přínosnější. Přístup založený na podrobném zkoumání specifických potřeb ohrožených skupin však zcela převažuje. Tuto linii sledují také oficiální doporučení Spolkové vlády. Je rovněž možné pozorovat určitou proměnu zúčastněných institucí. Vývoj zdravotní gramotnosti probíhá paralelně s obecným posunem zdravotnictví směrem k modelu orientovanému na pacienta, který jednotlivcům přenechává více odpovědnosti. Je zřejmé, že nutným předpokladem k tomuto posunu jsou zdravotně gramotní obyvatelé. Celkově lze říci, že sociologický přístup je charakteristický jak pro německou debatu, tak pro praktické kroky, které následně provedla Spolková vláda. Ve studii je analyzován Národní akční plán zdravotní gramotnosti jakožto výsledek této debaty.
This study deals with research on health literacy undertaken in Germany in recent years. A proper debate started after the results of the EU Health Literacy Survey had been published. The debate in Germany is influenced by American authors, but with a focus on the specific abilities of the patients and features of health literacy. Studies based on the EU Health Literacy Survey focus on the most threatened groups of citizens and create recommendations in this regard. There are some results which indicate that a more complex approach supporting general knowledge might be more efficient. Nevertheless, the approach which builds on a deep focus on the specific needs of threatened groups still prevails. Official recommendations issued by the Federal Government follow this line to a great extent. A slight change of institutions involved is observed as well. The development of health literacy in Germany goes hand-in-hand with a general shift of the healthcare system to a more patient-oriented model, which gives more responsibility to individuals. It is clear that health literate citizens are a necessary precondition. Overall, this study shows that a sociological approach is specific for the German discussion. This approach is reflected also, in practical steps undertaken by the Federal Government. As a result of the debate, the National Action Plan of Health Literacy for Germany is analyzed.
- MeSH
- lidé MeSH
- zdravotní gramotnost * klasifikace organizace a řízení MeSH
- zdravotní výchova metody organizace a řízení trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Německo MeSH
- MeSH
- bronchiální astma diagnóza ošetřování MeSH
- bronchitida diagnóza ošetřování MeSH
- informace pro uživatele zdravotní péče metody MeSH
- lidé MeSH
- péče o dítě * metody organizace a řízení MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- vztahy mezi odborníkem a rodinou MeSH
- zdravotní gramotnost klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
